Právě
Národní divadlo v
Praze se
Ženíškovi stalo osudem. Na jeho stavbě se podílela řada umělců, kteří byli později společně označováni jako
Generace Národního divadla. Vedle Ženíška do ní patřili například
architekti Josef Hlávka a
Josef Zítek,
sochař Josef Václav Myslbek či
malíř Mikoláš Aleš.
Opona, která neprošla
František Ženíšek se narodil 25. května 1849 v
Praze ve
Štěpánské ulici, v domě, kde měl jeho otec kupecký krám. Jeho nadání se projevilo velmi záhy a již během studií na Akademii výtvarných umění převyšoval spolužáky a vrstevníky v ateliéru přirozeným talentem. Nebylo mu ještě ani třicet let, když se společně s
Mikolášem Alšem podílel na výzdobě foyer
Národního divadla.
Tím však jeho podíl na výzdobě slavné budovy neskončil: byla mu svěřena také
výzdoba stropu hlediště s alegoriemi osmi múz a zvítězil rovněž v
soutěži na umělecký návrh hlavní opony, která však shořela při požáru roku 1881. Podruhé se už Ženíšek do soutěže nezapojil, měl spoustu jiné práce a druhou oponu vytvořil malíř
Vojtěch Hynais. Mimochodem ač návrh vítězný, komisi se výsledek nelíbil – svou roli prý sehrály i "neslovansky" štíhlé postavy – a novou oponu nikdy oficiálně neschválila.
Hvězda salonního nebe a kníže Oldřich
O Ženíškovy malby byla taková poptávka, že se záhy stal úspěšným portrétistou. Dalším oblíbeným tématem byla historie; z této řady je nejznámější
obraz setkání Oldřicha s Boženou, který můžete vidět v
Národní galerii v
Praze.
Všimněte si zejména knížete Oldřicha, pro něhož stál Ženíškovi modelem
Josef Šebestián Daubek, majitel velkostatku Liteň a Brněnec a mecenáš řady českých umělců. Ženíška by měli znát i milovníci železnic a rozmanitých kuriozit: portrét císaře Františka Josefa pro Akademii věd a umění ho dovedl k další zakázce, a to
výzdobě stropu železničního jídelního vozu, zhotovenému přímo na zakázku vídeňského dvora.
Cesty za díly Františka Ženíška
Na Ženíškova díla narazíte na řadě míst po celé
Praze. Podílel se na výzdobě
novorenesanční budovy někdejší pražské vodárny, nyní
Smetanova muzea na
Novotného lávce, interiérů
Obecního domu a
Národního muzea, vytvořil také malby pro okna karlínského
kostela sv. Cyrila a Metoděje. S jeho tvorbou se setkáte i mimo hlavní město, například v
Ostravě, kde je na oltáři novogotického
kostela Neposkvrněného početí Panny Marie Ženíškův obraz se stejným námětem.
František Ženíšek je pochován společně s manželkou Barborou a synem Františkem, který byl také malířem, v rodinném hrobě na
Olšanských hřbitovech v
Praze. Poznáte jej snadno, náhrobek zdobí umělcova busta od Ladislava Kofránka.