Aktuality Celá ČR

Vzácné druhy krkonošské květeny se pomalu probouzejí po zimním odpočinku. S příchodem jara a probouzením luk ze zimního spánku se na krkonošských loukách opět můžete potkávat s terénními pracovníky Správy Krkonošského národního parku, s tzv. pracovní skupinou. Jejich nepostradatelná činnost je klíčová pro podporu hospodaření a vede k zachování biodiverzity a charakteristického rázu krkonošských luk.

Národní parky jsou skvosty české přírody, které si zaslouží nejvyšší ochranu spojenou s péčí odborníků a respekt milovníků přírody. Na území České republiky máme zatím čtyři parky, v budoucnu by měl vzniknout další na území Křivoklátska. Při respektování pravidel pohybu ve zvláště chráněných územích se zde nabízí řada pro přírodu šetrných aktivit. Zákon o ochraně přírody a krajiny vymezuje v národních parcích čtyři zóny: přírodní (bezzásahová, kam turisté nemají přístup), přírodě blízké (zásahy v omezené míře), soustředěné péče (zlepšování stavu ekosystémů narušených člověkem) a kulturní krajiny (obce v NP a jejich okolí). A jaké parky vlastně v ČR máme? Jejich přehled vám přináší Kudy z nudy.

Krkonošský národní park je krásný v každé roční době. Když není dostatek sněhu na běžky, lze jeho krásu poznat pěšky nebo na sněžnicích. Objevte nejkrásnější mísat KRNAPu, ostrova tundry uprostřed Evropy! Území se stalo národním parkem v roce 1963 a ochraňuje karové oblasti, vzniklé působením ledovců a svahy hor s horskými lesy a loukami, alpínské trávníky a rašelinná společenstva. Žijí zde nejrůznější světově unikátní rostliny a také zajímaví zástupci zvířecí říše. Z dvaceti nejvyšších vrcholů České republiky leží patnáct v Krkonoších, včetně naší nejvyšší hory Sněžky (1603 m).

Den země připadá tradičně na 22. dubna. Každoročně tento den upozorňuje na ekologické hrozby, učí recyklovat odpad a chovat se zodpovědně k životnímu prostředí. V rámci Dne země, který původně vznikl v Americe v roce 1970, se koná řada vzdělávacích akcí pro děti i dospělé.

Věděli jste, že v Krkonoších je bezkonkurenčně nejvíc vodopádů ze všech českých pohoří? Nebo že tu najdete ten nejvyšší i nejvodnatější? Objevte krásu jarních Krkonoš – naplánujte si báječný výlet k právě hučícím vodopádům, které mají právě teď, díky tání sněhových zásob, tu největší sílu! Zaposlouchejte se do zvuků padajících vod, burácejících potoků a šumících řek. Berte však v úvahu, že v podhůří sice nastalo jaro, ale na hřebenech stále vládne pevnou rukou zima. Kvalitní obuv a teplé oblečení se tak bude určitě hodit.

Populace tetřívka obecného bojuje na území Šumavy o přežití. V národním parku žije zhruba 50 kohoutků tetřívka a dalších 30 se vyskytuje ve vojenském prostoru Boletice. Národní park Šumava proto omezil vstup na některá tokániště, například v okolí Dobré, Cazova, Kunžvartu a Stožce. Zákaz vstupu na určené lokality platí až do 31. května 2025.

Český les, chráněnou krajinnou oblast v Plzeňském kraji, ocení především milovníci panenské přírody. CHKO Český les vyhlášená v 1. srpna 2005 má rozlohu 466 km², která je z 80 % pokryta lesem. Krajina s desítkami zaniklých obcí má tajemnou atmosféru i pohnutou historii. Lesnatou krajinu doplňuje pestrá mozaika pastvin, luk i dálkových tras. Můžete se tu také projít po části významné středověké obchodní cesty. Nejcennější části Českého lesa jsou chráněny jako přírodní památky a rezervace.

Národní park Podyjí na Znojemsku společně se svým rakouským protějškem, národním parkem Thayatal, chrání zachovalé říčního údolí Dyje v bohatě zalesněné krajině. Výhledy na meandrující řeku patří k nejhezčím v Česku a právě vyhlídky jsou skutečným pokladem tohoto národního parku. Objevíte tu ale i zajímavé drobné památníky a stavby, vyhlídkové altány a malebná přírodní zákoutí. Takže, kam se v Podyjí podívat?

Všem milovníkům přírody a pěší turistiky přinášíme dobrou zprávu – Lesy České republiky dokončily těžbu nebezpečných nestabilních stromů v přírodní rezervace Pavlínino údolí nedaleko Jetřichovic. Ta je nyní opět přístupná turistům z řad veřejnosti. Udělejte si pěkný výlet okolo Chřibské Kamenice!

Březen je dobou, kdy žáby migrují na svá trdliště. Ideální je pro ně teplý vlhký večer, kdy se, hnány rozmnožovacím pudem, vydávají na nebezpečnou pouť. Každoročně jich množství skončí pod koly aut při překonávání silnic. V Krkonoších pomáhají žáby chránit trvalé i dočasné zábrany, aby obojživelníci neskončili svůj život tragickou nehodou. Ochránci přírody pak zábrany jezdí kontrolovat několikrát denně. Při suchém počasí tolik žab není, ale když zaprší, stoupne jejich počet i na dvojnásobek.

Valašské louky v okolí obce Lačnov na Hornolidečsku právě nyní krásně kvetou. Očekává se, že fialovo-bílý koberec drobných kvítků vzácného šafránu bělokvětého pokryje zdejší stráně koncem tohoto týdne nebo na samém začátku dubna 2025. Tato přísně chráněná květinka zde každoročně vykvétá v hojném počtu – jedná se o nejbohatší naleziště této exotické rostlinky v České republice. Jedním z důkazů nástupu nejkrásnějšího ročního období jsou šafránem poseté louky v Lačnově a v jeho okolí – např. na Sucháčkových pasekách.

Dne 21. března slavíme Světový den lesů a o den později 22. března Světový den vody. Krkonošské lesy patří vedle arkto-alpínské tundry a luk mezi tři nejvýznamnější fenomény, pro které byl zřízen Krkonošský národní park. Rozkládají se na ploše 37 000 ha a pokrývají přes 85 % plochy Krkonoš. Jejich druhové složení a prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk. Dnes se snažíme pomoci, aby se lesy vrátily do přírodě blízkého stavu, staly se stabilnějšími a ve svém stínu poskytovaly prostor nejen pro odpočinek návštěvníkům hor, ale také životní prostor stovkám druhů živočichů a rostlin. Připomeňme si při této příležitosti jedno z nejzajímavějších a opomíjených lesních stanovišť pojící obě uvedená prostředí – olšové-jaseniny. Ty se v Krkonoších nacházejí už jen na pouhých 71 ha, což je 0,2 % rozlohy lesních porostů.