Vodní cesty v České republice představují vodní toky a plochy, kde je povolena plavba, a jsou důležité pro dopravu, rybníkářství, vodní hospodářství, rekreaci a další využití. Pro plavbu rekreační lodí jsou u nás nejvyužívanější a nejlepší tři řeky:
Vltava,
Labe a
Morava. Plout lze ale také po
Odře,
Bečvě, Ostravici a
Ohři.
Vltavská vodní cesta: od Českých Budějovic k soutoku s Labem
Vltavská vodní cesta začíná pod českobudějovickým
Dlouhým mostem. Díky plavební komoře v
Hněvkovicích je na
Vltavě pro malá plavidla splavných
více než sto kilometrů na
Orlickou přehradu, odkud lze pokračovat dále na
Slapy, do
Prahy, k soutoku s
Labem v
Mělníku a pak ještě dále, například do Hamburku. Plavba na
Vltavě byla provozována od pradávna. Podle některých historických pramenů již v sedmém století. Nejčastěji dopravovaným zbožím byla v té době sůl. Za panování
Karla IV. byly na řekách realizovány již i úpravy pro zlepšení plavebních podmínek. V roce 1777, za vlády Marie Terezie byl vydán tzv. Český navigační zákon a předpisy říční policie.

Pro rekreační plavidla jsou na
Vltavě otevřeny
plavební komory od
května do konce září, standardně
od 8:00 do 17:00. Na
Orlíku vás do
přehrady Kamýk nad Vltavou (anebo obráceně) přepraví
zdvihadlo, na
Slapech funguje
převozní vlek. Jde o traktor, který vás nabere nahoře nebo dole u přehrady a po silnici převeze na druhou stranu. Na vleku lze přepravovat lodě do šířky 2,60 m, délky 8,50 m a do výtlaku 3,5 t. Traktor na vás bude čekat po předchozím objednání (probíhá v objednávkovém systému státního podniku Povodí Vltavy),
nejlépe 7 dní předem. A jak
lodní vlek Slapy funguje? Plavidlo se postaví na speciální podvozek (vlek), který je do vody tažen traktorem. Posádka nesmí být v lodi. Lodní zdvihadlo je konstruováno tak, aby mohlo přepravovat lodě do rozměrů 44 x 5,6 m. Vana s lodí se přesouvá ve vodě pomocí lanového systému a protizávaží. Po přepravě přes vodní dílo se loď opět spustí z vany do vody a může pokračovat v plavbě.
Lodní výtah na Orlíku funguje na
principu suchého koše, ve kterém je přepravovaná loď zafixována. Koš se při každé jízdě částečně ponoří pod vodní hladinu, nad hladinou zůstávají pouze boční podpěry vozu s kabinou. Loď vpluje do prostoru koše, kde je
zafixována elektricky ovládanými napínanými popruhy. Poté s vámi loď
vyjede na korunu hráze a posléze opět dolů. Přepravu je nutno objednat nejpozději 24 hodin, avšak nejdříve 7 dní, předem. Objednání se opět provádí pomocí
rezervačního formuláře Povodí Vltavy.
Lodní výtah prošel v roce 2022 modernizací – zatímco původní výtah převezl loď dlouhou maximálně osm metrů a těžkou tři a půl tuny, nový zvládne
desetimetrovou loď vážící šest tun. Došlo také ke zvětšení kolejové dráhy, což umožní fungování i za sníženého stavu vodní hladiny.
Při cestě do Prahy vás pak budou ještě čekat
plavební komory přehrad: Štěchovice a
Vrané nad Vltavou. V centru
Prahy je třeba překonat několik jezů přes
zdymadla: Modřany, Smíchov,
Štvanice, Podbaba a dále na dolním toku řeky
Roztoky, Dolánky,
Miřejovice a
Hořín. Od
Vraného u Prahy k centru města a dále až k Dolánkám funguje
velké množství přívozů, dávejte tedy pozor na pravidlo pravé ruky. Pokud se dvě plavidla křižují, plavidlo plující zprava má právo pokračovat v kurzu a plavidlo plující zleva musí uvolnit cestu.
Přístavy a vývaziště: kde bezpečně zakotvit na Vltavě a kde doplnit palivo?

Na
horním toku Vltavy se nachází spousta míst k
vyvázání a kotvení malých plavidel, např.
Lannova loděnice v
Budějovicích,
České Vrbné nebo Purkarec. Přístaviště najdete i v
Týně nad Vltavou. Na
Orlíku je možné kotvit na mnoha místech, ale je důležité dodržovat pravidla lodního provozu a vybrat si
vhodné a bezpečné místo: kromě kempů a jacht klubů lze kotvit na
písčitých březích mimo zakázaná místa. Na
Slapech můžete zakotvit prakticky
kdekoli, kde to není explicitně zakázáno značkou. Doporučujeme využít
oficiální kotviště, například v marině
Slapy Marine nebo na kotvišti Lahoz II (naproti zátoce u obce Slapy). Můžete také zakotvit v
zátokách, kde nejsou chaty a kempy. Před
Prahou lze využít
přístaviště Davle, v
Praze pak v klubových loděnicích (například u
Císařské louky,
Český Yacht Klub v Podolí), v přístavišti u nábřeží E. Beneše nebo v marině
DOCK v Holešovicích.
Natankovat palivo lze v největším jihočeském veřejném přístavu pro rekreační lodě, v
Hluboké na Vltavou (Servis centrum). Čerpací stanice pro malé plavidla poskytuje tankování pomocí klasické bezúkapové pistole s 12 m dlouhou hadicí. Na
Orlíku je možné
doplnit palivo v
kempu Radava. V
Kamýku nad Vltavou je benzínová
pumpa na levé straně řeky. Natankovat lze na
Slapech –
Staré Živohošti, kde funguje
speciální pumpa pro lodě. Výdej pohonných hmot probíhá přímo do člunů z pevného mola. V
Praze najdou kapitáni unikátní
tankovací loď pod kotevním stáním u nábřeží Edvarda Beneše. "Tankovačka" zajišťuje vedle doplňování paliva i zásobování lodí všeho druhu pitnou vodou, odběr odpadních vod, zaolejovaných vod a dalších odpadů.
Labská vodní cesta: od Chvaletic po státní hranici s Německem u Hřenska
Nejdelší naší splavnou řekou v délce 160 km je
Labe, v úseku
od Chvaletic po státní hranici s Německem ve
Hřensku. V prvním úseku jsou tři plavební komory
Pardubice, Srnojedy a
Přelouč.
Přelouč je však dlouhodobě mimo provoz.
Středolabský úsek čítá dohromady 15 jezů, které překonáte plavebními komorami:
Týnec nad Labem, Veletov,
Kolín, Klavary, Velký Osek,
Poděbrady,
Nymburk, Kostomlátky, Hradištko,
Lysá nad Labem,
Čelákovice,
Brandýs nad Labem,
Kostelec nad Labem, Lobkovice a
Obříství. Navazující
dolnolabský úsek pod soutokem
Labe s
Vltavou je regulován jezy s plavební komorou v šesti lokalitách: Dolní Beřkovice,
Štětí-Račice,
Roudnice nad Labem, České Kopisty,
Lovosice a
Ústí nad Labem – Střekov.
Labe je kilometrováno od svého ústí do Severního moře proti proudu. Kilometráž prochází státní hranicí na pravém břehu na říčním km 726,60 ve
Hřensku a na břehu levém na říčním 730,00 v
Dolním Žlebu.
Plavební komory na Labi fungují většinou
celoročně denně, od
6:00 do 18:00. Jedná se vždy o klasické plavební komory, žádné výtahy a další "atrakce" zde nehledejte. Také zdejší
přístavy, vývaziště a kotvící mola jsou k malým rekreačním plavidlům vstřícné – na
Labi je totiž mohou využívat zdarma až po 48 hodin. Míst, kde zakotvit je opravdu velké množství, namátkou uveďme například
přístav Kolín,
Poděbrady, veřejné
přístaviště Mělník na pravém břehu
Labe či
molo v Mělnické mariny (přístupn do centra),
kotevní zeď v
Roudnici nad Labem, veřejné přístaviště
Litoměřice,
Marina Labe v Žernosekách, v
Ústí nad Labem přístaviště Vaňov nebo centrum či
přístaviště malých plavidel Děčín (Smetanovo nábřeží).
Na řece
Labi lze
palivo pro loď doplnit na mnoha různých místech, konkrétně v
Roudnici nad Labem (tankování přímo v přístavišti), v přístavu
Marina Labe u Píšťan, v klubové loděnici Vodních motoristů
Velké Žernoseky,
veřejné přístaviště Dolní Zálezy nebo veřejný přístav v
Ústí nad Labem.
Moravská vodní cesta a Baťův kanál
Vodní cesta na řece Moravě začíná od soutoku
Moravy a
Bečvy po
soutok Moravy a Dyje. Počítá se do ní i
Baťův kanál z
Otrokovic do
Rohatce. Právě
Baťův kanál je nejvíce využíván k
rekreační plavbě malých plavidel. Uměle vytvořená vodní cesta byla původně určená k dopravě lignitu z Ratíškovic do otrokovické elektrárny. Kanál je dlouhý 50 km, z čehož 26 km vede korytem řeky
Moravy a zbytek
umělým průplavem. Na trase najdete
plavební komory:
Spytihněv, Babice, Huštěnovice,
Staré Město,
Kunovský les, Nedakonice,
Strážnice I a II,
Uherský Ostroh,
Veselí nad Moravou,
Vnorovy I a II a
Petrov.

Pro veřejnost jsou
plavební komory otevřeny
od května do září vždy od pátku do neděle, v červenci a srpnu od úterý do neděle (včetně státních svátků). Fungují vždy mezi
9:30 – 13:30 a
14:00 – 18:00. Poslední cyklus proplavování komorami je prováděn 15 min. před ukončením pracovní doby. Ve všední dny mimo prázdniny je možné plout jen mezi komorami, pokud se individuálně nedohodnete s rejdaři, kteří mohou komory obsluhovat. Pozor na možné opravy a případně zvýšené vodní stavy na řece. Proplutí mimo otevírací dobu pro veřejnost si domluvte předem.
Půjčoven lodí, stejně jako
přístavů je na
Baťově kanále veliké množství. Mezi
přístavy s
nejširší nabídkou služeb patří
Otrokovice,
Napajedla,
Spytihněv,
Staré Město,
Kunovský les,
Uherský Ostroh, přístav
Veselí nad Moravou, přístaviště
Strážnice, přístav
Petrov a Skalica (Slovensko). Na všech těchto místech naleznete WC, el. přípojku, občerstvení, Wi-Fi, parkoviště, sprchu a pitnou vodu.
Výlevku chemických WC najdete v
Napajedlech,
Spytihněvi,
Uherskému Ostrohu,
Veselí nad Moravou a v přístavu
Petrov. Možnost vylít
odpadní vodu nabízí Veselí nad Moravou a přístav Petrov.
Natankovat pohonné hmoty lze ve
Starém Městě a v přístavu
Veselí nad Moravou.
Poznejte vodní cesty České republiky během letní dovolené. Informace o plavebních komorách, přístavištích a turistických atrakcích.
Nejvyužívanější rekreační vodní cesty v ČR jsou Vltava, Labe a Morava, dále lze plout po Odře, Bečvě, Ostravici a Ohři.
Na Vltavě je díky plavební komoře v Hněvkovicích splavných více než sto kilometrů od Orlické přehrady až po soutok s Labem v Mělníku.
Na Vltavě je lodní zdvihadlo na Orlíku, které funguje na principu suchého koše, a lodní vlek na Slapech, který přepravuje lodě po silnici na druhou stranu přehrady.
Labská vodní cesta nabízí celoroční možnost využití plavebních komor a možnost zdarma zakotvení rekreačních plavidel až na 48 hodin.
Plavební komory na Baťově kanále jsou otevřeny od května do září, přičemž v červenci a srpnu od úterý do neděle, včetně státních svátků.
Palivo lze doplnit v několika přístavištích, včetně Hluboké nad Vltavou, na Orlíku, Slapech nebo řece Labi v Roudnici nad Labem a dalších místech.
Na horním toku Vltavy jsou k zakotvení malých plavidel různá kotevní místa, jako Lannova loděnice v Budějovicích, Týn nad Vltavou či Slapy.
Plavební komory na Labi fungují většinou celoročně denně, od 6:00 do 18:00.
Na Moravě je k rekreační plavbě využíván Baťův kanál, který byl původně určený k dopravě lignitu.
Na Vltavě lze natankovat palivo v největším jihočeském veřejném přístavu v Hluboké nad Vltavou a dalších místech.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.