V
Krkonoších v rašeliništi na
Labské louce pramení
řeka Labe, nejdelší splavná řeka v České republice (splavných je 210 km). Je jednou z největších řek a vodních cest Evropy. Je
1 154 km dlouhá, z toho 358,3 km teče v České republice.
Rozloha povodí Labe činí
144 055 km². Z Čech teče do Německa a ústí do
Severního moře. Žije v ní vydra říční i bobr evropský. V
údolí Labe najdete pak
kormorána velkého nebo ledňáčka říčního.
Kaňonovité údolí Labe a překrásné panorama
Českého středohoří s typickými kužely kopců dávno vyhaslých sopek a s vinicemi na labských březích poskytují nádherný pohled.
Pro
vodní dopravu se využívá 950 km řeky. Na dolním toku
Labe od Hamburku, největšího přístavního města Německa, je řeka splavná i pro námořní lodě. V České republice je pro souvislou říční přepravu využívána labská vodní cesta rozdělená do úseků: Střední labská vodní cesta -
od Chvaletic do Mělníka (101 km) a Dolní labská vodní cesta –
od Mělníka po st. hranici ČR/SRN (109 km).
Nákladní doprava na Labi
Výhodou vodní dopravy je, že říční plavební systém je téměř vždy propojen s mořem, a tím i s námořní dopravou. Což v případě
Labe znamená využití vodních cest v
Severním moři. V ČR se proto vodní doprava na
Labi a
Vltavě používá především pro
dálkovou přepravu sypkých
stavebních hmot, uhlí, ropy a jejích produktů a ke kontejnerové přepravě zboží.
Místa předání zboží na vodní cestu jsou
překladiště Mořejovice, Týnec nad Labem a
přístavy v Praze Holešovicích, Smíchově a Radotíně, v Kolíně, Mělníku, Ústí nad Labem a Děčíně.
Náklad se přepravuje ve speciálních
rejdařských kontejnerech. Roku 1964 se znormalizovala základní kontejnerová jednotka – tzv.
TEU. Jedná se o kontejner s 20´ délky, 8´ šířky a 8´6´´ výšky. Zkratka je odvozena od anglického slovního spojení Twenty-foot equivalent unit. Dnes je nejpoužívanějším kontejnerem tzv. FEU – Fourty-foot Equivalent Unit, rejdařské 40' kontejnery.
Osobní doprava a turistické plavby
Výletní loď vozí turisty v letní sezóně z
Ústí nad Labem do
Litoměřic a zpět (linka číslo 901) nebo do
Hřenska a zpět (
linka číslo 902).
Linka číslo 901 vyplouvá z přístavu
Ústí nad Labem Vaňov v 10:05. Z centra města odjíždí v 9:20 náhradní autobusová doprava, která přepraví osoby i jízdní kola do Vaňova (v ceně lodního lístku). Tyto lodní linky jsou plnohodnotně zapojeny do tarifu Dopravy Ústeckého kraje (s ohledem na dlouhou jízdní dobu zde platí výjimka z časové platnosti).
V
Ústí nad Labem a okolí je možné využít v letním období, většinou
od června do září,
linkovou dopravu lodí Marie. Plavby s touto lodí jsou určené především rodinám s dětmi a seniorům. Loď pluje na trase: Ústí nad Labem (Vaňov) – Cyklokemp Loděnice Brná – Dolní Zálezly – Církvice – Libochovany – Velké Žernoseky – Píšťany a zpět.
Na řece funguje také řada přívozů
Zajímavosti řeky Labe aneb víte, že...?
- je to skoro jediná česká řeka, jejíž český název není ženského rodu
- na soutoku s Vltavou má nižší průtok a je od svého pramene kratší, ale přesto se nepovažuje za její přítok
- v antických pramenech se řeka zmiňuje jako Albis (ve významu bílý, světlý, čistý). České jméno je pravděpodobně odvozeno z germánského Alba pomocí přesmyčky
- U pravého břehu Labe nedaleko Těchlovic je pod hladinou ukryt hladový kámen. Tento kámen se ukazuje pouze za snížené hladiny signalizující dříve velké sucho – špatnou úrodu
- U levého břehu pod Tyršovým mostem v Děčíně se nachází další hladový kámen s mnoha historickými nápisy, který při nízkých vodních stavech vystupuje nad hladinu řeky. Na hladovém kameni v Děčíně je známý nápis: „Uvidíš-li mě, zaplač.”
Průplav Dunaj – Severní moře: český sen od 17. století
O vybudování
průplavu, který by spojil Dunaj s povodím Severního moře, se hovoří již od 17. století. Konkrétnější podobu získaly tyto záměry na přelomu 19. a 20. století, připravované plány však smetla první světová válka. V Československé republice se o vybudování tohoto vodního spojení zasazoval zejména
Tomáš Baťa. Od skončení druhé světové války se projekt stále připravuje...