Ptákem roku 2020 se stala
jiřička obecná. Jiřička patří mezi tažné druhy zimující v Africe. Kde přesně, to známo není. Ví se, že jiřička při cestě do zimovišť překonává Saharu, ale
kam až doletí, to je záhadou, kterou řeší odborníci napříč celým kontinentem. Navzdory desítkám tisíc kroužků, umístěným na opeřené jiřiččí nohy, se dosud ani jeden nevrátil ze zemí jižně od Sahary.
Díky kroužkování ale ornitologové vědí, že se jiřičky věrně vracejí tam, kde hnízdí.
Na hnízdiště přilétají na přelomu dubna a května, s prvními z nich se můžete setkat kolem svátku svatého Jiří, tedy 24. dubna. Buď využívají staré hnízdo, anebo, pokud nemohou, staví nové
z bláta a slin. Umisťují ho vždy na
vnější zdi budov, nejčastěji pod římsy, do okenních nik nebo zapuštěných lodžií.
Jiřičky
žily vždy v souladu s člověkem, tam, kde hnízdily, člověka neobtěžoval hmyz. Nyní ale masivní aplikace chemikálií způsobuje úbytek hmyzu jak ve volné krajině, tak i v zastavěných oblastech a jiřičky tím
přicházejí o potravu. K tomu se v poslední době přidává i další "trend" –
lidé často jiřičkám shazují hnízda v obavách z hromadícího se trusu pod nimi. Přitom stačí pod hnízdo umístit podložku, která trus zachytí. Jiřička je společenský pták, kolonie mohou čítat desítky, vzácně až stovky párů.
Pokud se někde rozhodnou postavit hnízda, jde o volbu na celý život.
Nevyhánějte jiřičky z domu a pomozte jim sehnat bláto
Odedávna platilo za
dobré znamení, když jiřičky zahnízdily na domě. Dnes se je lidé někdy snaží ze svých domovů vyhánět. Přitom se tak připravují o malé pomocníky, kteří je zbaví komárů, mšic, muchniček a dalšího hmyzu. Celé generace jiřiček navíc obývají
tentýž objekt po desítky let. Často obsadí ještě hrubou stavbu před dokončením a pak se každý rok na osvědčené hnízdiště vracejí.
Neuvážené stavební úpravy a mechanické zábrany však mohou být pro jiřičky nejenom komplikací, ale i smrtící pastí. Na
panelové zástavbě jsou oblíbeným hnízdištěm
zapuštěné lodžie. Kvůli jejich zasklívání, případně preventivnímu zasíťování proti holubům, tak mizí další hnízdní příležitosti. Stačilo by
použít pevně vypnutou síťovinu s většími oky, kterými holubi neprolezou, ale jiřičky ano. Dalším nebezpečím pro jiřičky jsou mechanické zábrany, z nichž nejhorší jsou bodce, které mohou ptáky zraňovat. Popřípadě vlastníci instalují na stěny provizorní překážky – igelitové tašky, CD disky, v horším případě volně vlající síťovinu, která může být pro jiřičky smrtící pastí.
Stavba hnízda jiřičkám zabere asi
deset až čtrnáct dní. Problémem při hledání stavebního materiálu může být sucho. Z vysušené hlíny jiřičky hnízdo nepostaví,
potřebují bláto, které bude dobře lepit. Každý z nás může jiřičkám
pomoci tak, že jim na zahradě připraví nádobu s hlínou, kterou zalije vodou. Pokud jsou jiřičky v okolí, rychle zdroj bláta najdou. Další možností, jak jiřičkám pomoci, je umístění umělých hnízd, která dobře přijímají a úspěšně v nich vyvádějí mladé.
Česká společnost ornitologická vyzývá veřejnost k pozorování jiřiček
Navzdory všem nástrahám a úkladům
jiřičky určitě na jaře přiletí a budou tu s námi po celé léto i v letech následujících. Česká společnost ornitologická proto vyzývá veřejnost, aby si
jiřiččích hnízd všímala a svá pozorování zaznamenávala do databáze na webové stránce rorysi.cz. Údaje pomohou ornitologům získat lepší přehled o naší populaci jiřiček, ale také například úředníkům při rozhodování o stavebních úpravách.
Na bezohledné jedince, kteří by zákazů nedbali a
hnízda jiřiček či vlaštovek bez povolení odstraňovali, pamatuje
zákon pokutami až do výše 100 000 Kč pro fyzické osoby a až do 2 milionů Kč pro právnické osoby a podnikatele. Pokud by ale někdo zničil hnízdo kriticky nebo silně ohroženého druhu nebo druhu CITES A (kam patří třeba všichni dravci a sovy), mohlo by se jednat i o
trestný čin, který by vyšetřovala policie a pachatel by mohl skončit až u trestního soudu.