Seznamte se s řeholními řády na našem území

Bez Františkánů by neexistovala překrásná Františkánská zahrada v centru Prahy a v Jindřichově Hradci, Zásmukách, Opočně a Hostinném by lidé neslavili Porcinkule. Jaký by ostatně byl svět bez jednoho z nejoblíbenějších světců, svatého Františka z Assisi?

Benediktinští mniši působili jako věrozvěstové v českých zemích dříve, než tu vznikly první kláštery. Právě řádu svatého Benedikta, nejstaršímu mnišskému řádu západního křesťanství, také náležel náš nejstarší klášter: ženský klášter svatého Jiří na Pražském hradě.

Premonstráty přivedl do českých zemí olomoucký biskup Jindřich Zdík a první premonstrátský klášter v Čechách vznikl roku 1143 na Strahově; ten je dodnes hlavním centrem řádu. Brzy následovaly další kláštery, některé z nich existují dodnes a za běžné situace lákají na prohlídky, bohoslužby a další aktivity.

Silentium, tedy přísné noční mlčení, vstávání ve tři čtvrtě na tři ráno a vzápětí ve tři hodiny noční vigilie, to je jen část denního řádu, který se už dlouhá staletí udržuje v cisterciáckém opatství Naší milé Paní ve Vyšším Brodě. Z celé řady cisterciáckých klášterů v Česku dnes zbyl jako jediný fungující mužský klášter.

Piaristé zanechali nesmazatelnou stopu v dějinách české vzdělanosti. Řád, který propojil víru, výchovu a vzdělávání, má v naší zemi zvláštní postavení: piaristická kolej založená roku 1631 v Mikulově byla první, která vznikla jinde než v Itálii, kolébce piaristů.

Kapucínská hrobka v Brně, Kapucínská zahrada ve Znojmě, romantická Kapucínská ulička v Mikulově anebo ubytování za přijatelnou cenu v klášteře přímo na Hradčanech, to všechno můžete vidět a zažít při toulkách po stopách řádu menších bratří kapucínů.