František z Assisi (1182–1226), zakladatel žebravého řádu františkánů, který prosazoval chudobu, lásku k bližním a přísně asketický život, patří mezi nejznámější a nejoblíbenější svaté. Patron
Itálie,
ekologie a také
vlčat coby nejmladších skautů se narodil i zemřel v italském Assisi, které je díky němu světoznámým poutním místem a oblíbeným výletním cílem.
Městu vévodí mohutná
gotická bazilika svatého Františka z Assisi s klášterem, kde je světec pochován, stojí tu také barokní poutní
bazilika Panny Marie Andělské, Santa Maria degli Angeli, kolébka františkánského řádu. Její součástí je
malá kaplička zvaná Porcinkule. Původně šlo o malý domek, který kdysi František získal pro svou řeholi. Stával v Assisi vedle malého kostelíku Panny Marie s Anděly a v místním nářečí se mu říkalo porzioncula, porziuncola či portiuncula, tedy malý pozemek, dílek či údělíček. Představoval to nejnutnější, co františkáni ke svému životu v naprosté chudobě potřebovali, rozšiřováním chrámu se ale nakonec ocitl v jeho interiéru.

Porcinkule je také
svátek Panny Marie Andělské, slavený 2. srpna ve františkánských a kapucínských kostelech, jehož tradici do Čech přinesli právě františkáni. Dodnes se slaví tam, kde františkáni působili, například v
Jindřichově Hradci,
Zásmukách,
Opočně či
Hostinném. Svatý František byl také patrně tím, kdo poprvé na Vánoce zinscenoval scénu narození Páně v chlévě s živými zvířaty. Díky němu se ve světě rozšířil
vánoční zvyk stavění betlémů.
Františkáni v českých zemích

Františkáni se společně s ženským řádem klarisek hlásí k
odkazu sv. Františka z Assisi. Jsou zasvěceni slibem chudoby, čistoty a poslušnosti, a jsou kněží nebo laici, každý podle osobního povolání a poslání. Věnují se především
kazatelské a
misijní činnosti, nosí
tmavohnědý hábit s volnou kapucí přepásaný bílým provazovým cingulem se třemi uzly, jako obuv slouží převážně kožené sandály. V Česku žijí v šesti klášterech.
K nejstarším patří
Františkánský klášter na
Novém Městě v
Praze, založený již ve 14. století při
kostele Panny Marie Sněžné. Právě původní
Františkánská zahrada mezi
Václavským a
Jungmannovým náměstím je skutečnou oázou zeleně v centru hlavního města; kdysi tu bývaly ovocné stromy a záhony s bylinkami a zeleninou.

Další dosud funkční františkánské kláštery najdete v
Liberci-Ruprechticích, v
Moravské Třebové, v
Brně a v
Plzni.
Františkánský klášter s kostelem Zvěstování Panny Marie je významnou památkou
Uherského Hradiště, prohlédnout si jej můžete při každoročních
Slováckých slavnostech památek a vína a jiných svátečních příležitostech. K
františkánskému klášteru v Hájku u Červeného Újezda vede od
pražské Lorety obnovovaná
poutní cesta s barokními kapličkami; klášterní park s loretou je místo s jedinečným geniem loci a navštěvuje jej nejenom řada poutníků, ale i běžných výletníků.
Františkánský klášter v Hejnicích

K proslulým
mariánským poutním místům patří
františkánský klášter v
Hejnicích s barokní
bazilikou Navštívení Panny Marie, největší sakrální stavbou
Libereckého kraje. Řádové bratry františkány sem pozval
hrabě František Ferdinand z Gallasu (1635–1697), a právě pod správou
rodu Gallasů, pozdějších Clam-Gallasů, začaly
Hejnice vzkvétat. Od konce 17. století vedli františkáni pečlivé záznamy o zázracích, které se v Hejnicích staly. Podle nejstarších dějin kostela a kláštera, které sepsal a v roce 1732 vydal někdejší člen františkánské komunity v Hejnicích,
pater Edmund Oppitz, tu došlo ke 180 případům zázračného uzdravení. Finance získané od věřících františkáni využívali k opravám a provozu poutního místa.

V noci na 14. dubna 1950 byl v rámci
akce K hejnický konvent přepaden a byli sem soustředěni právě členové františkánského řádu. Hejnice znovu ožily až po
Sametové revoluci a po pádu totalitního režimu v roce 1989. Kostel byl opraven zejména z darů českých Němců, vyhnaných a odsunutých z
Frýdlantska po druhé světové válce. Díky daru
firmy Jablotron a za přispění
Ministerstva kultury ČR bylo obnoveno průčelí kostela s oběma věžemi. V roce 2018 byl
poutní chrám Navštívení Panny Marie prohlášen národní kulturní památkou.
V roce 2025 v Hejnicích oslavili
300. výročí posvěcení chrámu. K tomu došlo 1. července 1725, v předvečer svátku Navštívení Panny Marie. Do hlavní lodi ještě rozestavěného kostela tehdy vstoupilo procesí, vedené představeným františkánského kláštera
P. Nicodemem Kurtzem, který mariánskou baziliku posvětil. Současný
klášter Hejnice je vzdělávací, konferenční a poutní dům, který slouží církevním i světským účelům. Stal se důležitým místem setkávání a dialogu mezi lidmi a živým poutním místem, kde se celý rok konají
výstavy, koncerty, přednášky, poutě a další akce.
Staré františkánské kláštery
Mnohem více než existujících klášterů je těch, které františkáni už dávno opustili. K nim patří třeba komplex klášterů v Českém Krumlově, proměněný v celoročně otevřené moderní kulturní a vzdělávací centrum, nebo Anežský klášter v Praze, zvaný též Na Františku, dvojklášter ženského řádu klarisek a mužského řádu. Založila jej sv. Anežka Česká, která se stala jeho abatyší, dnes si tu prohlédnete část sbírek Národní galerie.
- Řád františkánů pečoval také o Skalku, oblíbené a teprve po listopadu 1989 obnovené barokní poutní místo nad Mníškem pod Brdy.
- Malé komunitě františkánů dosud slouží františkánský klášter v Tachově s kostelem sv. Máří Magdaleny, založený ve druhé polovině 15. století. V budově kláštera si prohlédnete Muzeum Českého lesa.
- Jednou z nejvýznamnějších středověkých architektonických památek Bechyně je Františkánský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Jeho současná architektonická podoba pochází převážně z přelomu 15. a 16. století. Při prohlídce můžete obdivovat největší soubor sklípkových kleneb u nás.
Místem s jedinečnou atmosférou je Františkánský klášter s klášterním kostelem Zvěstování Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků v Kadani; sídlí v něm například Městské muzeum. Jako muzeum slouží též Františkánský klášter se zahradami v Hostinném, v kostele Neposkvrněného početí Panny Marie si prohlédnete galerii antických soch.
- Řada expozic, věnovaných mimo jiné historii řádu, je k vidění v klášteře sv. Františka z Assisi ve Voticích. Františkánský klášter v Turnově slouží poště, prohlédnout si můžete původní klášterní kostel sv. Františka z Assisi.
- Duchovnímu životu nadále slouží bývalý františkánský klášter, kostel i rozlehlá zahrada v Zásmukách, o které pečuje farnost z Uhlířských Janovic. Pořádají se tu rozmanité akce, například farní a ministrantské tábory či kurzy duchovní obnovy.
- Zatímco sestry františkánky v Olomouci nabízejí ubytování v penzionu s názvem Tõde, estonsky pravda, od františkánek v Brně si můžete koupit různé klášterní produkty a dobroty jako džemy, ovocné mošty, Františkánské víno anebo sušenky, perníky, preclíky nebo tyčinky.
František z Assisi byl zakladatelem žebravého řádu františkánů a prosazoval chudobu, lásku k bližním a asketický život. Je patronem Itálie a ekologie a má vliv na šíření kultury betlémů a svátek Porcinkule ve františkánských kostelech.
Františkánské kláštery v České republice působí jako duchovní, vzdělávací a kulturní střediska. Nabízejí prohlídky sakrálních památek, pořádají kulturní a duchovní akce a jsou místem setkávání a dialogu mezi lidmi.
Porcinkule je malá kaplička ve františkánském řádu a svátek Panny Marie Andělské, slavený 2. srpna. Tento svátek a tradice byly do Čech přineseny františkány a dodnes se slaví tam, kde františkáni působili.
Návštěvníci mohou obdivovat architektonické památky, účastnit se duchovních obnov, prohlížet si historické expozice nebo se zúčastnit kulturních akcí jako jsou výstavy, koncerty a přednášky.
Nejstarší františkánský klášter se nachází v Praze na Novém Městě a byl založen ve 14. století. Mezi jeho specifika patří Františkánská zahrada, která je oázou zeleně v centru města.
Duchovní dopad františkánského řádu na společnost spočívá ve šíření hodnot chudoby, asketismu a lásky k bližním, což ovlivňuje morální a kulturní hodnoty společnosti.
Hlavními aktivitami františkánů jsou duchovní a misijní činnosti, vzdělávání, pečování o historické kláštery a kostely a organizace kulturních a společenských akcí.
Františkáni přispívají k ochraně kulturního dědictví prostřednictvím restaurování a udržování historických klášterních budov, kostelů a uměleckých sbírek, čímž uchovávají historii a kulturu pro budoucí generace.
Zájemci mohou františkánské produkty najít přímo v klášterech či například v Olomouci či Brně, kde františkánky a františkáni nabízí různé klášterní produkty jako džemy, víno nebo pečivo.
Ubytování nabízí františkánský penzion v Olomouci, který se jmenuje Tõde, což v estonštině znamená pravda.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.