Seznamte se: slavní hvězdáři a astronomové

Oblíbená science centra, hvězdárny a planetária chystají na léto řadu novinek i poutavý program pro malé i velké návštěvníky. Na cestu za poznáním se mohou lidé vydat v Brně, Ostravě, Liberci, Plzni, Hradci Králové a v Olomouci. Všude tam nebude mít nuda šanci!

Na portálu Kudy z nudy vás provedeme dějinami astronomie, zastavíme se u velikánů jako byli Mikuláš Koperník či Galileo Galilei, a podíváme se i do Rudolfínské Prahy v době, kdy v ní žili Tycho Brahe a Johannes Kepler. Porovnáme starobylé i moderní hvězdné mapy a nakonec zamíříme do unikátních astronomických observatoří, hvězdáren a planetárií. Takže vzhůru ke hvězdám!

Koho fascinují astronomické jevy a pozorování hvězdné oblohy, ten si přijde letos na své. Kromě zatmění Venuše se v roce 2023 můžeme těšit i na výrazné měsíční zatmění nebo dobře pozorovatelnou kometu. Nebudou chybět ani pravidelné meteorologické roje Kvadrantidy, Perseidy, Tauridy a Geminidy.

Ze tmy se stal ohrožený druh: ubývá a je jí stále méně. Protože přirozeně tmavá noční obloha je kvůli umělému osvětlení čím dál vzácnější, začaly vznikat oblasti tmavé oblohy. Jsou to místa, kde se dá pozorovat noční obloha v plné kráse. V rámci Mezinárodního roku astronomie 2009 vznikla česko-polská Jizerská oblast tmavé oblohy: první mezinárodní oblast v Evropě i první mezinárodní oblast tohoto druhu na světě.

Dění na obloze nabízí řadu překrásných zážitků včetně nejpozoruhodnějších úkazů, jaké můžeme jednou za čas vidět i bez speciálního vybavení: zatmění Měsíce a zatmění Slunce. Astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže jej částečně nebo zcela zakryje, se nazývá zatmění Slunce. Taková situace může nastat, pouze pokud je Měsíc v novu. Jakou mají tato nebeská představení historii, kdy lidstvo pochopilo jejich zákonitosti a co kouzelná nebeská představení provází?

Televize, rozhlas, deníky, internet, speciální aplikace: když chcete vědět, jaké bylo, je anebo bude počasí, stačí si vybrat kteroukoliv z možností. Díky moderním technologiím víte, zda jít na procházku se psem hned nebo za hodinu, jestli plánovat venkovní oslavy anebo kdy se vydat na dovolenou. Moderní technologie vám dokonce k větru, dešti nebo sněžení přidají procenta pravděpodobnosti a další důležité údaje. V Klementin v centru Prahy sledují počasí nepřetržitě už od roku 1775. Víte, že Světový den meteorologie se každoročně slaví 23. března už od roku 1950, kdy byla založena Světová meteorologická organizace (World Meteorological Organization – WMO)?

Už jste zažili zatmění Slunce? Je to fascinující představení, při němž se svět ponoří do zvláštního šera a Slunce na chvíli zmizí z oblohy. Není divu, že naše předky taková podívaná děsila a zatmění Slunce považovali za předzvěst válek, hladomorů a dalších hrůz. V sobotu 29. března 2025 budeme kolem poledne sledovat částečné zatmění Slunce. Na úplné zatmění si budeme muset nějakou dobu počkat... úplné zatmění Slunce v Česku nastane až 7. října 2135.

Rudolf II. (18. července 1552, Vídeň – 20. ledna 1612, Praha) byl bezpochyby jedním z nejvýznamnějších evropských panovníků, který proslul nejen svými vladařskými schopnostmi, ale také citem pro kulturu a umění. Za jeho působení se Praha stala nejvýznamnějším kulturním městem Evropy, kam císař zval nejrůznější umělce a vědce své doby. Na Pražském hradě vznikla nejrozsáhlejší sbírka uměleckých předmětů, která neměla v tehdejším světě obdoby a která položila základ mnoha současným evropským galeriím. Bohužel, velká část Rudolfovy sbírky vzala za své při rabování Švédy v letech 1631-1632 za třicetileté války.

Rudolfinská Praha: mystické město v srdci Evropy, kam lesk císařského majestátu přitahoval astrology, astronomy a hvězdáře. Byli mezi nimi šejdíři, kteří Rudolfovi II. slibovali elixíry mládí i kameny mudrců, a pak ti, kteří to s konstelacemi hvězd a planet mysleli vážně. Mezi ně se patřili Tycho Brahe a Johannes Kepler. Dán a Němec, pozorovatel hvězd a excelentní matematik. Dva vědci, kteří z Prahy na čas udělali hvězdný střed vesmíru.

Rádi pozorujete noční oblohu a máte zájem se podívat na hvězdy, planety či mlhoviny zblízka a něco nového se dozvědět? Hvězdárny a planetária jsou atraktivním cílem odkud si odnesete nevšední zážitky.

Hodiny najdete na nejvyšším vrcholu Blanského lesa, tedy na Kleti. Jsou to vícenásobné hodiny, na stanovišti s nejvyšší nadmořskou výškou (1038 m n.m.) v ČR. Postaveny sem byly v roce 1974 a jsou vytvořeny podle návrhu P. Peška z kamene, mědi a stříbra. Hodiny jsou multifunkční a určování času je jen jedna z mnoha funkcí, které poskytují.

Hvězdárna Kleť stojící v nadmořské výšce 1 070 m je nejvýše položenou hvězdárnou v České republice a světově známá výzkumem planetek a komet. Dosud 327 planetek objevených na Kleti zařadila Mezinárodní astronomická unie mezi potvrzené objevy se spolehlivě určenou dráhou.

Jizerská oblast tmavé oblohy je první oblastí tohoto druhu na území České republiky a první taková mezinárodní oblast na světě. Tma Jizerských hor není absolutní (ta už se v Evropě nenachází), ale je stále lepší než na většině území České republiky.

Druhým nejstarším meteoritem na území České republiky, o kterém je něco známo, je meteorit, který spadl roku 1619 u moravské vsi Odranec. Zatímco u nejstaršího, loketského Zakletého purkrabího, víme jen přibližně, že spadl někdy ve 14. století, okolnosti pádu meteoritu u Odrance jsou dobře známé.