Na
Kudy z nudy se mimo jiné dozvíte, co nás
čeká v roce 2025 na hvězdné obloze.
1. První písemný záznam o zatmění Slunce

Zatmění Slunce a Měsíce pozorují lidé
už od pravěku, ale vykládali si je různě. Zatímco ve starověkém Řecku dobře věděli, proč a jak k zatmění dochází, staří Číňané sice zatmění pečlivě pozorovali, a dokonce dokázali odhadnout, kdy nastane, ale neměli úplně jasno v tom, proč k němu dochází.

Přesto se kvůli zatmění Slunce popravovalo, a to v roce 2138 před Kristem. Dva dvorní astronomové tehdy měli upozornit císaře na blížící se úplné zatmění, jenže se opili a na Slunce i císaře zapomněli. Trestu smrti neunikli, ale alespoň po nich zůstal
první písemný záznam o slunečním zatmění.
2. Druhy zatmění Slunce: úplné, částečné a prstencové

Proč k
zatmění Slunce dochází? Měsíc na své dráze prochází mezi Zemí a Sluncem a na zemský povrch dopadne jeho stín. Podle toho se také rozlišuje několik druhů zatmění.
Úplné zatmění nastává, když Měsíc zcela zakryje Slunce,
částečné zatmění se dá pozorovat v místech dopadajícího polostínu. Vzácné je
prstencové zatmění: k němu dochází, když jsou Slunce a Měsíc v jedné přímce a Slunce uvidíte jako zářivý prstenec okolo Měsíce.
3. Pás totality

Pojem, který zní pro země bývalého východního bloku výhružně, ve skutečnosti pouze označuje úzký pás, v němž se zatmění dá pozorovat jako úplné. Dosahuje šířky
od stovky přibližně do 270 kilometrů a na jednom konkrétním místě Země se opakuje přibližně jednou za 360 let.
V českých zemích bylo úplné zatmění Slunce
29. října 878 za vlády knížete
Svatopluka, o zatmění
7. června 1415 se říkalo, že předpovědělo
upálení Mistra Jana Husa. V
Praze došlo k poslednímu úplnému zatmění Slunce
12. května 1706, v roce 1842 se pak úplné zatmění Slunce dalo pozorovat z moravsko-slovenského pomezí. Moc zpráv se o něm ale nedochovalo, možná bylo zataženo a zatmění tak uniklo pozornosti.
4. Kdy bude zatmění Slunce?

Do roku 2030 se u nás dočkáme pěti částečných zatmění. To nejbližší bude
29. března 2025, maximální zakrytí okolo 22 procent bude nejlépe viditelné na severozápadě Čech v
Ústeckém a
Karlovarském kraji. Nejvýraznější zatmění s 88% zakrytím slunečního disku se odehraje
12. srpna 2026, další tři pak
2. srpna 2027 (52 %),
12. června 2029 a
částečné prstencové zatmění Slunce 1. června 2030.
5. Kdy a kam se jet podívat na další úplné zatmění Slunce?

Za každým úplným zatměním Slunce do pásu totality vyjíždí lidé z celého světa: astronomové, běžní cestovatelé i expedice, které pořádají hvězdárny, astronomické ústavy, univerzity i cestovní kanceláře. Pro všechny případné zájemce máme dobrou zprávu: za
úplným zatměním Slunce v srpnu 2026 stačí dojet do
Španělska nebo na
Island. Další
zatmění v srpnu 2027 bude jako úplné viditelné ze
severní Afriky a Egypta.
6. Jak je důležité počasí?

Hodně. Stačí, aby bylo zataženo, a z krásného přírodního úkazu není nic. Přesto v daleké budoucnosti zatmění Slunce navždy skončí, a to až se Měsíc od Země vzdálí natolik, že úplná zatmění přestanou být pozorovatelná. Neděláme si z vás blázny,
Měsíc se od Země skutečně vzdaluje, a to rychlostí asi 3,75 cm za rok. Pokud nezpomalí, bude s pozorováním zatmění konec asi tak za jednu miliardu let.
7. Jak a čím pozorovat zatmění Slunce?

S pozorováním
zatmění Měsíce si nemusíme lámat hlavu, se zatměním Slunce je to ale horší. Jak správně tušíte, při přímém pohledu na Slunce hrozí
vážné či dokonce trvalé poškození zraku. Ať už je zatmění částečné nebo úplné, budete potřebovat
speciální filtr, které ztlumí nebezpečný sluneční svit a
ochrání vaše oči.
Nejlepší jsou
speciální brýle nebo fólie, vyrobené přímo pro pozorovatele Slunce,
svářečské filtry stupně 13 a vyšší, anebo jakékoliv
brýle či filtry zakoupené na nejbližší hvězdárně. Použít také můžete
osvícený rentgenový snímek a pozorovat Slunce přes jeho neozářenou, tmavou část. Pokud jste ho už ale někdy použili, dejte si pozor, aby nebyl poškrábaný a nepropouštěl víc světla než je bezpečné.
Naopak nevhodná jsou doma vyrobená sklíčka zanesená sazemi, jakékoliv sluneční brýle i hojně doporučovaný magnetický kotouč z diskety; ten neodfiltruje nebezpečné infračervené záření. Nepoužívejte ani náhodně objevené barevné fólie: nikdy nevíte, jakou složku slunečního záření propouští a jakou ne.
Zážitky na hvězdárnách aneb vesmír ve velkém stylu

Podívejte se na
portál Kudy z nudy a přečtěte si, co nás
na hvězdné obloze čeká. Speciální programy a pozorvání oblohy chystají v průběhu roku všechny tuzemské
hvězdárny a planetária.
Na podzim se v Česku pravidelně pořádají dvě významné
kosmické akce: říjnový
EU Space Week a v listopadu tradično Czech Space Week, festival plný kosmických akcí.
Zatmění Slunce nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce tak, že Slunce je částečně nebo zcela zakryto. K tomuto jevu dochází pouze pokud je Měsíc v novu.
Existují tři hlavní typy: úplné zatmění, při kterém je Slunce zcela zakryto Měsícem, částečné zatmění, které je pozorovatelné v místech dopadajícího polostínu Měsíce a prstencové zatmění, kdy vzniká zářivý prstenec okolo Měsíce.
Starověký Čína užívala zatmění pro věštby a v roce 2138 př. n. l. byli dva dvorní astronomové popraveni za neoznámení blížícího se zatmění Slunce. V Čechách bylo pozorovatelné úplné zatmění v letech 878, 1415, 1706 a 1842.
Nejbližší částečné zatmění Slunce bude v ČR 29. března 2025, nejvýraznější zatmění s 88% zakrytím disku bude 12. srpna 2026. Další tři zatmění nastanou v roce 2027, 2029 a 2030.
V srpnu 2026 bude úplné zatmění Slunce viditelné ve Španělsku a na Islandu, zatímco v srpnu 2027 bude zatmění pozorovatelné ze severní Afriky a z Egypta.
Počasí má zásadní vliv, neboť zatažená obloha může bránit viditelnosti zatmění. V daleké budoucnosti ale pozorování zatmění Slunce skončí, protože Měsíc se od Země vzdaluje.
Pozorování zatmění Slunce vyžaduje ochranu zraku pomocí speciálních slunečních brýlí nebo filtrů, které účinně blokují škodlivé sluneční záření. Nesmí se používat nevhodné filtry, jako jsou doma vyrobená sklíčka nebo běžné sluneční brýle.
V roce 2025 bude možné pozorovat meteorické roje, svítící oblaky, jasné komety, polární záře, konstelace planet a úplné zatmění Měsíce.
Mladoboleslavská hvězdárna je vybavena kopulí s průměrem 6 metrů a nachází se na proskleném tubusu ve výšce 25 metrů nad zemí, což je dělá významnou stavební dominantou v okolí.
Největší hvězdárnu v ČR najdeme v Ondřejově, kde se nachází dvoumetrový dalekohled, což je současně největší dalekohled v zemi.