ÚvodAktualityPraha Rudolfa II. a historická detektivka: jak zemřel astronom Tycho Brahe?
Zážitky

Praha Rudolfa II. a historická detektivka: jak zemřel astronom Tycho Brahe?

Poslechněte si audio verzi článku
Když padne zmínka o dánském astronomovi, který žil a pracoval na dvoře císaře Rudolfa II., víte, že tím mužem byl slavný Tycho Brahe. Jinak ovšem většina z toho, co jste o něm kdy slyšeli, jsou jen lži a drby. Včetně důvodů, proč náhle zemřel 24. října 1601 a kdo ho tehdy sprovodil ze světa. Byl to zánět močového měchýře, otrava anebo nadměrné hodování při opulentní rožmberské hostině? Rozluštěte tuhle starou záhadu s Kudy z nudy!
Co o něm tedy víme? Od sedmi let uměl latinsky, ve třinácti začal studovat na univerzitě v Kodani, v roce 1560 si prožil své první zatmění Slunce a to prý rozhodlo o jeho budoucím zaměření. Sice věřil, že středem vesmíru je Země, ale přesto měl pověst skvělého astronoma, jednoho z nejlepších a nejpřesnějších – a to bez dalekohledu, který Galilei sestrojil až osm let po jeho smrti.
 

Muž se zlatým nosem

Co naopak není pravda? Třeba jeho jméno. Když se 14. prosince 1546 narodil na statku Knudstrup v kraji Skåne v jižním Švédsku, které v té době patřilo Dánům, pojmenovali jej Tyge Ottesen Brahe. Teprve polatinštěním ze z křestního jména Tyge stal Tycho či dokonce Tychon. A varianta se Brahe? Další nesmysl, ač pocházel ze šlechtické rodiny, v Dánsku se šlechtické přídomky „de“ nepoužívaly.

Zato je pravda, že v souboji s jiným dánským studentem přišel o špičku nosu. Od dvaceti tak používal na míru vyrobenou nosní protézu, o níž se tvrdilo, že je vyrobená ze stříbra a zlata. Sám prý vymyslel i speciální pastu, kterou si nos lepil na obličej. Podle některých historiků prý měl protéz víc a měnil je podle příležitostí. Každopádně naleštěný kovový nos byl prvním, čeho si na něm lidé všímali – a po staletích posloužil jako důležitý moment pro identifikaci ostatků v kryptě Týnského chrámuPraze.
 

Vědec rudolfinské doby

Tycho Brahe si nikdy nemohl stěžovat na nezájem mocných; v Dánsku pro něj král Fridrich II. na ostrově Hven dal postavit observatoř Arx Uraniae neboli Uranienborg, kde pracoval plných dvacet let. Působení v českých zemích bylo vlastně kratičké; v roce 1597 se nepohodl s novým králem Kristiánem IV., vydal se na cesty po Evropě a o dva roky později jej Rudolf II. pozval do Prahy, kde následující dva roky působil jako císařský astrolog.

Císař mu nabídl k bydlení i bádání celkem tři zámky, v Lysé nad Labem, Brandýse nad Labem a v Benátkách nad Jizerou. Tycho Brahe si vybral Benátky; ve druhém patře měl svou pracovnu a v ní dokonce zaměřil takzvaný benátecký poledník. Při prohlídce zámeckého muzea si můžete zahrát na astronomy a poledník přesně vyznačený na podlaze vidět na vlastní oči, zapomenout byste neměli ani na Muzeum historických hraček.
 

Astronomova smrt

Tycho Brahe zemřel 24. října 1601 ve svém domě na pražském Pohořelci. Protože šlo o úmrtí nečekané a náhlé, vyrojilo se kolem něj několik mýtů. Podle jedné verze na slavnosti pořádané Petrem Vokem z Rožmberka prý kvůli etiketě nemohl vstát od stolu a zadržoval moč tak dlouho, až z toho onemocněl. Druhá teorie hovoří o stejném problému, nemoc si však Brahe neuhnal při hostině, ale při pozorování důležitého nebeského jevu. Třetí teorie spekuluje o otravě a čtvrtá o nadměrném hodování.

Po roce 2010, kdy hrobku slavného astronoma a jeho manželky Kristýny v Týnském chrámu prozkoumávali odborníci z různých oblastí, známe odpověď. Otrava to nebyla, množství rtutě v jeho těle bylo tak malé, že nemohlo ohrozit jeho život. Odborníci se přiklánějí k verzi, že příčinou smrti byl akutní zánět ledvin, čemuž odpovídají i dobová svědectví a popis příznaků. Kromě ostatků ale byly v hrobce objeveny další zajímavé detaily, třeba kožené zdobené desky modlitební knížky, která patřila Kristýně Brahe, drobné korálky z růžence či další části astronomova pohřebního oděvu, které doplnily kolekci získanou při posledním otevření hrobu roku 1901.
Renesanční armilární sféra – jediná ze své doby u nás dochovaná

Renesanční armilární sféra – jediná ze své doby u nás dochovaná

Ve sbírkách Národního technického muzea se nachází vzácný exponát – renesanční armilární sféra, jediná ze své doby u nás dochovaná. Jedná se o zjednodušený model nebe, pozorovací a měřicí přístroj geocentrického typu z let 1560–1580.

Muzeum Benátecka – Zámek Benátky nad Jizerou Památky

Muzeum Benátecka – Zámek Benátky nad Jizerou

Muzeum Benátecka sídlí ve druhém patře zámku, kde pobýval hvězdář Rudolfa II. Tycho Brahe a slavný skladatel Bedřich Smetana. Muzeum je interaktivní. Součástí muzea jsou expozice dokládající historii Benátek nad Jizerou.

Lapidárium Benátky nad Jizerou Kultura

Lapidárium Benátky nad Jizerou

Lapidárium umístěné ve sklepení zámku Benátky nad Jizerou nabízí originály vzácných barokních soch z území města, které byly zrestaurovány do galerijní úpravy. Stálá teplota a vlhkost v lapidáriu zaručují minimální poškození významných exponátů.

Týnský chrám – kostel Matky boží před Týnem Památky

Týnský chrám – kostel Matky boží před Týnem

Kostel Matky boží před Týnem patří mezi nejvýznamnější pražské kostely. Původní románský kostel patřil ke špitálu kupců v dnešním Ungeltu. Na jeho místě byl ve 13. stol. postaven raně gotický kostel. Za husitských časů býval kostel hlavní baštou husitů.

Nový Svět – kout, kde se v Praze čas zastavil Památky

Nový Svět – kout, kde se v Praze čas zastavil

Kdyby vám někdo zavázal oči a dovedl vás na Nový Svět, sotva byste poznali, že jste ještě v Praze. Malebné zákoutí s křivolakými uličkami a malými obytnými domky se nachází stranou od hlavního turistického ruchu.

Národní technické muzeum Praha – ráj exponátů z oblasti vědy a techniky Kultura

Národní technické muzeum Praha – ráj exponátů z oblasti vědy a techniky

Expozice NTM překvapí moderním muzejním pojetí. Svůj prostor tu nacházejí sbírky architektury, stavitelství a sbírka polygrafie. Nechybí stálé expozice Chemie kolem nás, Měření času, hutnictví, Interkamera a Technika hrou, expozice televizního studia nebo expozice kontaktních čoček.

Věda a historie není nuda: co nám prozradily exhumace slavných osobností

Věda a historie není nuda: co nám prozradily exhumace slavných osobností

Existuje spousta způsobů, jak nahlédnout do historie. Někdo čte tlusté romány, jiný má rád historické filmy, další navštěvuje muzea, hrady a zámky. A pak jsou tu odborníci: historikové, lékaři, archeologové a antropologové, kteří prozkoumávají hroby a hrobky, staré kosti a další tělesné pozůstatky. Pojďte se s Kudy z nudy podívat, co se jim podařilo vyluštit při exhumaci známých osobností z českých dějin.

Věda a historie není nuda: vydejte se za tajemstvím Přemyslovské a Lucemburské čáry

Věda a historie není nuda: vydejte se za tajemstvím Přemyslovské a Lucemburské čáry

O Praze se mluví jako o unikátním městě hluboké mystiky a skryté magie. K jejím nejzajímavějším příběhům patří ty, které s polohou různých kostelů spojují nejrůznější geometrické hříčky. S Kudy z nudy se ale tentokrát vypravíme i za Prahu, dál do krajiny středních Čech, a budeme společně pátrat po skrytém poselství Lucemburské a Přemyslovské čáry.

Česko mezi řádky: Golem, Praha a Gustav Meyrink

Česko mezi řádky: Golem, Praha a Gustav Meyrink

Gustav Meyrink (1868–1932) patřil ke generaci německy píšících spisovatelů, jejichž dílo zásadně ovlivnila Praha. Ve svých dílech se k magickému městu opakovaně vracel a rozšířili tak jeho slávu i za hranice. V Praze se odehrává i Golem, jeho nejznámější román, napsaný roku 1915.

Evropa v Česku: proč máme rádi Dánsko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Dánsko?

Pohádky Hanse Christiana Andersena, přívětivé město Kodaň, malebné nábřeží Nyhavn lemované hrázděnými domy, Malá mořská víla, zábavní park Tivoli, královský palác Amalienborg, Lego a Legoland, přírodní křídové útesy Møns Klint, muzeum námořní plavby v Helsingøru anebo kouzelné vodní kanály, průplavy a mosty: je tolik věcí, které máme rádi na Dánsku! Seriál o evropských zemích tentokrát míří na sever. Pojďte s Kudy z nudy poznat Dánsko!

Věda a historie není nuda: astronomie a pozorování hvězd,  hvězdné mapy, Mikuláš Koperník a Galileo Galilei

Věda a historie není nuda: astronomie a pozorování hvězd, hvězdné mapy, Mikuláš Koperník a Galileo Galilei

Na portálu Kudy z nudy vás provedeme dějinami astronomie, zastavíme se u velikánů jako byli Mikuláš Koperník či Galileo Galilei, a podíváme se i do Rudolfínské Prahy v době, kdy v ní žili Tycho Brahe a Johannes Kepler. Porovnáme starobylé i moderní hvězdné mapy a nakonec zamíříme do unikátních astronomických observatoří, hvězdáren a planetárií. Takže vzhůru ke hvězdám!

Výlet po stopách H. Ch. Andersena

Výlet po stopách H. Ch. Andersena

Růžovému vrchu (619 m), nejvyššímu vrcholu v národním parku České Švýcarsko, místní neřeknou jinak než Růžák. Pro jeho tvar, mohutnost a dominantní postavení v krajině bývá také nazýván „Děčínská Fudžijama". Víte, že mu tohle přízvisko prý dal dánský pohádkář H. Ch. Andersen?

Věda a historie není nuda: Hvězdná Praha a 450 let od narození Jana Keplera

Věda a historie není nuda: Hvězdná Praha a 450 let od narození Jana Keplera

Rudolfinská Praha: mystické město v srdci Evropy, kam lesk císařského majestátu přitahoval astrology, astronomy a hvězdáře. Byli mezi nimi šejdíři, kteří Rudolfovi II. slibovali elixíry mládí i kameny mudrců, a pak ti, kteří to s konstelacemi hvězd a planet mysleli vážně. Mezi ně se patřili Tycho Brahe a Johannes Kepler. Dán a Němec, pozorovatel hvězd a excelentní matematik. Dva vědci, kteří z Prahy na čas udělali hvězdný střed vesmíru.

Zábavný výlet pro děti: krok za krokem do Prahy na Hradčany

Zábavný výlet pro děti: krok za krokem do Prahy na Hradčany

Hradčany jsou plné pověstí, legend a zajímavých příběhů. Pojďte se s portálem Kudy z nudy projít přes malebný Nový Svět k Loretě a Černínskému paláci, do Jeleního příkopu a pak přes Hradčanské náměstí na Pražský hrad. Nemusíte mít strach, není to žádná dálka – a kdyby pro vás naopak procházka byla příliš krátká, poradíme vám, jakými zajímavostmi si ji můžete prodloužit.

Legendami opředená Praha – poznejte pražské pověsti

Legendami opředená Praha – poznejte pražské pověsti

Golem, Faust, astronom Tycho de Brahe či kněžna Libuše na Vyšehradu… zajímá vás, čím si Praha v minulosti získala svou magičnost a mystičnost? Projděme se společně Prahou po stopách legend, tajemna či pravdy! Během procházky navštívíte Hradčany, Staré Město i Židovskou čtvrť. Na Novém Městě se dostanete do blízkosti Faustova domu a poté dále vystoupáte na mytický Vyšehrad.

Za vynalézavým rabínem a "jeho" Golemem do staré Prahy

Za vynalézavým rabínem a "jeho" Golemem do staré Prahy

Pražský Josefov coby někdejší ghetto patří k nejvzácnějším židovským památkám Evropy. Řada míst počínaje starý židovským hřbitovem přes Staronovou synagogu až po obyčejné ulice a uličky dodnes připomíná staré legendy a tajuplné příběhy, v jejichž čele stojí bájná umělá bytost: Golem.

Seznamte se: slavní hvězdáři a astronomové

Seznamte se: slavní hvězdáři a astronomové

Léto je nejlepší čas k pozorování hvězd, a tak stojí za to připomenout si slavné hvězdáře a astronomy. S řadou z nich se setkáte při pozorování noční oblohy či Slunce na hvězdárnách a planetáriích, ale objevíte je i na Kudy z nudy. Seznamte se s osobnostmi hvězdné oblohy!

Rudolf II. Habsburský: vzpomínka na milovníka umění a žen

Rudolf II. Habsburský: vzpomínka na milovníka umění a žen

Rudolfa II. Habsburského (18. 6. 1552, Vídeň – 20. 1. 1612, Praha) připomínají letos dvě výročí – 470. výročí narození a 410. výročí úmrtí. Rudolf II. byl bezpochyby jedním z nejvýznamnějších evropských panovníků, který proslul nejen svými vladařskými schopnostmi, ale také citem pro kulturu a umění. Za jeho působení se Praha stala nejvýznamnějším kulturním městem Evropy, kam císař zval nejrůznější umělce a vědce své doby. Na Pražském hradě vznikla nejrozsáhlejší sbírka uměleckých předmětů, která neměla v tehdejším světě obdoby a která položila základ mnoha současným evropským galeriím. V Brně se této velké osobnosti historie věnuje nová výstava s názvem Císař Rudolf II. ožívá.

Golem – největší a dodnes nevyjasněná záhada staré Prahy

Golem – největší a dodnes nevyjasněná záhada staré Prahy

Když se řekne Golem, asi si vzpomenete hlavně na obří hliněnou postavu z dvojdílné komedie Císařův pekař – Pekařův císař. Je to ale jen jedna z mnoha podob záhadné bytosti, která údajně ožila někdy v 16. století a zase záhy zmizela. Kdo byl Golem, kdo ho stvořil a jak skončil?

Benátky nad Jizerou

Benátky nad Jizerou

K Benátkám, městu nad údolím Jizery přibližně v polovině cesty mezi Prahou a Mladou Boleslaví, neodmyslitelně patří zámek s parkem a vinicí, několik osobností v čele s císařem Rudolfem druhým a také zřícenina hradu Dražice. Najdete tu dvě zajímavá muzea, okolí vybízí k turistice i cykloturistice, k projížďkám na lodi nebo na koni.

72 jmen na fasádě Národního muzea – největší přehlídka osobností českého národa

72 jmen na fasádě Národního muzea – největší přehlídka osobností českého národa

Při pozorném pohledu objevíte na fasádě Národního muzea v Praze řadu skvostů. Rekonstrukce jí vrátila světlejší barvu, jakou měla na konci 19. století, zlato rozzářilo dvě zadní kopule, na jejichž pozlacení našim předkům chyběly finance. Vrátily se také vlajkové stožáry, které musely ustoupit stavbě metra. Podobně jako kdysi je i nyní do opraveného pláště budovy zlatým písmem vepsáno 72 jmen osobností české historie.

Výstřední císař Rudolf II. – největší milovník umění v české historii

Výstřední císař Rudolf II. – největší milovník umění v české historii

Rudolf II. (18. července 1552, Vídeň – 20. ledna 1612, Praha) byl bezpochyby jedním z nejvýznamnějších evropských panovníků, který proslul nejen svými vladařskými schopnostmi, ale také citem pro kulturu a umění. Za jeho působení se Praha stala nejvýznamnějším kulturním městem Evropy, kam císař zval nejrůznější umělce a vědce své doby. Na Pražském hradě vznikla nejrozsáhlejší sbírka uměleckých předmětů, která neměla v tehdejším světě obdoby a která položila základ mnoha současným evropským galeriím. Bohužel, velká část Rudolfovy sbírky vzala za své při rabování Švédy v letech 1631-1632 za třicetileté války.

Poznejte tajemství a legendy staré Prahy

Poznejte tajemství a legendy staré Prahy

Máte rádi tajemno, neobjasněné a nevysvětlené příběhy či prostě jen milujete záhady? Naše matička Praha skrývá spoustu tajemství a temných příběhů ze své minulosti. Mnohá tajemství přežívají dodnes a stále nebyla zcela odhalena. Vydejte se s námi za některými záhadami Prahy.

#světovéČesko a Klementinum – nejkrásnější knihovna na světě a nejstarší záznamy o počasí v Evropě

#světovéČesko a Klementinum – nejkrásnější knihovna na světě a nejstarší záznamy o počasí v Evropě

Klementinum, bývalá jezuitská kolej, je po Pražském hradu druhým nejrozsáhlejším komplexem barokních budov Praze a nachází se blízko Karlova mostu na Starém městě přímo na Královské cestě. Nádherná barokní knihovna patří k nejkrásnějším historickým knihovnám na světě. Observatoř v barokní astronomické věži Klementina, která uchovává nejstarší záznamy o počasí v Evropě, je jediné místo na světě, kde se již přes 250 let provádějí pravidelná meteorologická pozorování.

Karlova univerzita – první vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže

Karlova univerzita – první vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže

První vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže založil český král a římský císař Karel IV. roku 1348. Patří tak k nejstarším evropským univerzitám. U zrodu Univerzity Karlovy stály čtyři fakulty – teologická, svobodných umění, právnická a medicínská.

Další aktuality

Tipy na víkend v Praze a okolí

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkend (16.11. – 17.11.) v Praze a jejím okolí. Čeká na vás romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky, programy pro rodiny s dětmi a další aktivity: Kluziště na Letné – největší ledová plocha v Praze, Lidové Vánoce v Polabí 2024, Letenská husa a košt svatomartinského vína, Bruslení na školním zimním stadionu Bronzová na Lužinách, Exgame – počítačové hry od pravěku po současnost. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
13. listopad 2024 7:00
Zážitky, Praha

Přijďte v sobotu do Národního zemědělského muzea na Letenskou husu

Národní zemědělské muzeum opět oslaví svátek sv. Martina v tradičním duchu husími specialitami a mladým vínem. Oblíbená každoroční roční akce s názvem Letenská husa a košt svatomartinského vína proběhne v sobotu 16. listopadu 2024 v historické budově NZM na Letné. Kromě vína a nejrůznějších dobrot k ochutnání se naučíte drát peří nebo šlapat zelí.
12. listopad 2024 16:00
Kultura, Praha

Den boje za svobodu a demokracii: připomeňte si místa spojená se 17. listopadem

17. listopad, který je Dnem boje za svobodu a demokracii, současně také Mezinárodním dnem studentstva, si každoročně připomínáme řadou zajímavých akcí. Svátek však můžete pojmout také jako skvělou příležitost k návštěvě historicky významných míst, kudy se doslova ubírala historie – jsou jimi například Václavské náměstí, Albertov, Národní třída... a řada dalších. Mnoho zajímavých míst objevíte také mimo Prahu – znáte jihlavské klíče anebo Disidentskou stezku v Krkonoších?
12. listopad 2024 15:16
Památky, Praha

7 věcí, které nevíte o… vánočních stromech a stromečcích

Při pohledu na překrásně nazdobené vánoční stromky na náměstích se tají dech. Pojďte s portálem Kudy z nudy pátrat po jejich tajemství. Víte, kdy se vůbec začalo s jejich výzdobou, anebo kdy se objevily první nazdobené velké stromy na náměstích našich měst, a odkud se tahle tradice vlastně vzala?
12. listopad 2024 7:24
Zážitky, Praha

Ve skleníku Fata Morgana si během zimních měsíců užijete večerní procházky

Od 15. listopadu do 14. prosince 2024 a poté znovu v zimních měsících na začátku roku 2025 zve pražská botanická zahrada na unikátní prohlídku skleníku Fata Morgana za tmy. Málokdo z návštěvníků totiž zná skleník noční, kdy náladu a pocit z prohlídky dokresluje zvláštní osvětlení. Během noci intenzivněji voní některé druhy rostlin a prostor prostupuje tajemná atmosféra setmělého pralesa, naplněná kuňkáním drobných tropických žabek. Každý pátek a sobotu po 17. hodině můžete zažít autentickou atmosféru nočního pralesa. Místo na prohlídku je třeba si předem rezervovat.
10. listopad 2024 11:20
Příroda, Praha

Svatá Anežko, oroduj za nás: třicátépáté výročí svatořečení Anežky České a dávná legenda

Jedním z velkých okamžiků roku 1989 bylo svatořečení Anežky České, úzce spojené se sametovou revolucí. Pouhých pět dní po kanonizaci, k níž došlo 12. listopadu ve Vatikánu, odstartovaly události na Národní třídě pád komunistického režimu. Naplnilo se tak staré proroctví, že v Čechách bude dobře teprve tehdy, až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou?
10. listopad 2024 7:59
Památky, Praha

7 věcí, které nevíte o… cyklu symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast

Žádná česká hudba tak dokonale nevystihuje krásu české krajiny jako Má vlast, cyklus šesti symfonických básní hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Poprvé byla uvedena 5. listopadu 1882 na Žofíně a premiéry se tehdy zúčastnil i její autor. Teď si Mou vlast můžete vychutnat i na portálu Kudy z nudy se všemi zajímavostmi, pikanteriemi a překvapivými detaily z hudebního zákulisí.
9. listopad 2024 18:18
Kultura, Praha

Česko ve filmu: Amadeus, Carnival Row a Cizinka aneb v hlavní roli Praha

Praha je magicky krásné město, které mnozí považují za nejkrásnější na světě. Samozřejmě přitahuje i filmaře. Ve kterých filmech a seriálech si Praha zahrála jednu z hlavních rolí? Vypravte se s Kudy z nudy pátrat po stopách seriálů Carnival Row či Cizinka, Formanova Amadea a dalších filmů, kde se objevila známá i neznámá pražská zákoutí!
9. listopad 2024 11:17
Životní styl, Praha