ÚvodAktuality#světovéČesko a bílé Vánoce, sněhové rekordy a sníh stokrát jinak
Zimní sporty

#světovéČesko a bílé Vánoce, sněhové rekordy a sníh stokrát jinak

Paní Zima si letos pospíšila a i Vánoce už klepou na dveře. Navíc to vypadá, že nás po několika na sníh skoupých letech čekají na horách závěje a pocukrovaná krajina v nížinách. A kdyby náhodou přišla obleva, na Kudy z nudy víme o zajímavých místech, kde o led a sníh není nouze. Chce to jen trochu hledat a mít i pověstnou kapku štěstí. Ale třeba se nakonec dočkáme i bílých Vánoc!

Pohádkové a neskutečné: kaple sv. Vavřince na Sněžce po vánici a ledová pevnost na festivalu sněhu a ledu v čínském Charbinu

Sněžka
Charbin

Naděje na bílé Vánoce

zima PrahaK dokonalým Vánocům patří sníh a námraza na okenních sklech, zkrátka jako na obrázcích od Josefa Lady. Ačkoli bílé Vánoce toužebně vyhlížíme každý rok, většinou čekáme marně. Letos to však vypadá víc než nadějně. V Praze by se to dalo počítat k novodobým zázrakům – naposledy byly bílé Vánoce v roce 2010! Pohádková písnička sice tvrdí, že statistiky jsou nudné, ale skutečně se v nich dají najít cenné údaje. Dozvíme se například, že jen asi dvacet procent českých Vánoc bývá zasněžených (a myslíme zasněžených skutečně od Smrčin až po Bukovec, tedy od nejzápadnějšího po nejvýchodnější bod a od nejsevernějšího po nejjižnější). Šance na bílé Vánoce je podle statistik v Praze za posledních 20 let kolem 10 %. Vyšší je potom samozřejmě v horských polohách nebo například v Liberci, tam je to až 40 %. Vyšší pravděpodobnost je logicky také na severu Čech a Moravy, a také na Vysočině, která je výše položená.

A proč bývají Vánoce většinou na blátě? Na vině je takzvaná předvánoční obleva, tedy teplé oceánské proudění z jihozápadu, pro střední Evropu typické obvykle od 23. prosince do 1. ledna. Rozhodně neplatí, že dřív bylo sněhu víc a že bílé Vánoce byly pravidlem. Pranostika "Na Adama a Evu čekejte oblevu" vznikla už v 17. století a potvrzuje, že i pro naše předky býval vánoční sníh vzácností. Podle statistiky ČHMÚ byl nejteplejší Štědrý den byl s průměrnou teplotou vzduchu 6,4 °C v roce 1980. Nejchladněji pak bylo v letech 1961 a 1962, kdy průměrná teplota klesla na −14,9 a −12,5 °C.
 

Ladovská zima, děti a sáně...

Kdo si naopak užíval krásné zimy se spoustami sněhu byl Josef Lada. Narodil se v prosinci 1887 a jak potvrzují historická data z pražského Klementina, kde pravidelná meteorologická měření probíhají od poloviny 18. století, od roku 1887 do roku 1905 prožívaly české země zimy s dostatkem sněhu i mrazivých dnů. Osm zim za sebou dokonce ležel sníh déle než šedesát dnů; právě takové zimy prožíval malý Josef Lada a vzpomínkou na ně jsou i jeho pozdější obrázky, provázející české Vánoce. Kdo ví, třeba se sněhové nadílky v nížinách dočkáme letos také i my. Měla by nám jí přinést studená fronta ze Skandinávie. Nutno také říci, že v současnosti je celá Evropa prochlazenější než v dřívějších letech.
 

Sníh, led a Sibiř

vlčí jámyPřipadá vám šance na bílé Vánoce malá? Vydejte se za sněhem někam do hor anebo do míst, která sníh slibují alespoň svým názvem. Třeba do Ledové jámy na jihozápadním úbočí Blatenského vrchu nad Horní Blatnou. Až dvacet metrů hluboká puklina je velmi úzká, což omezuje proudění vzduchu. Na jejím dně tak vzniklo zvláštní mikroklima, díky němuž se tu hromadí sníh a led. Často neroztával ani během léta, a tak například v roce 1813 posloužil led od Horní Blatné při léčbě vojáků raněných v bitvě u Lipska. Do pukliny se dá pohodlně nahlédnout, úzké a strmé kamenné schodiště na dno jámy vybudoval Krušnohorský spolek z Horní Blatné už na začátku 20. století.

soutěska SibiřPodobný zážitek nabízí soutěska Sibiř v Teplických skalách: jakmile tu napadne sníh, zůstává obvykle ležet a běžně se drží až do léta. I když okolní teploty dosahují třeba ke třicítce, v Sibiři málokdy vystoupají nad pět až deset stupňů Celsia. Na rozdíl od Vlčích jam je soutěska přístupná, dokonce tudy vede značená stezka. Důvody pro vznik zvláštního mikroklimatu jsou ale stejné: poloha, masa skal, minimální proudění vzduchu a také místa, kam se sluneční paprsky nikdy nedostanou, takže se kámen ani země neprohřejí. Nejkrásnější a nejfotogeničtější jsou skály při oblevě, kdy se v okolí chladných kamenů kondenzuje vlhkost, tvoří se jinovatka a ledové útvary. Zima vane i ze jmen okolních skalních útvarů: je tu například Polární trůn, Zimní věž, Lední medvěd, Krakonošova lednice, Tuleň či Ruka se zmrzlinou.
 

Ledové hotely, sněhové sochy a další studené rekordy

  • lysá horaSpoléhat se nedá ani na svatého Martina: meteorologové spočítali, že za posledních deset let se mu podařilo 11. listopadu „přijet na bílém koni“ pětkrát, ale svatomartinský sníh obvykle dlouho nevydrží.
  • Málo platné, čím vzácnější sněhová nadílka je, tím víc po ní lidé touží. Někdy je ale sněhu příliš: třeba v březnu 1911 ho na Lysé hoře naměřili 491 centimetrů, což byla vůbec nejvyšší sněhová pokrývka u nás.
  • sněžkaŽádným překvapením není naše nejvyšší hora Sněžka a její rekord: nejvyšší průměr dnů se sněhovou pokrývkou za rok dosahuje hodnoty 186. Nedaleko na jižním svahu Studniční hory se navíc drží sněhové pole, kde sníh zůstává ležet vůbec nejdéle v Krkonoších. Podle zvláštního tvaru se mu říká Mapa republiky: připomíná totiž prvorepublikovou mapu Československa i s Podkarpatskou Rusí.
  • A jak bývá zasněženo ve světě? V rekordech se předhání hlavně několik míst v Americe a uvádí taková čísla, že je nelze brát vážně. Například v Paradise Mt. Rainier ve státě Washington na severozápadě USA prý od roku 1971 do roku 1972 mělo napadnout celkem 31,1 metrů sněhu.
  • kemiNejvětší sněhuláky staví nadšenci v Maine: ten z roku 1999 se jmenoval Angus, měřil zhruba 35 metrů a na jeho výstavbu bylo potřeba asi šest tun sněhu. Ještě o dva metry vyšší prý paní sněhuláková, postavená ve stejném státě v roce 2008.
  • Proslulou skandinávskou atrakcí je sněhový hrad ve finském městě Kemi. Jeho zdi zdobí sněhové reliéfy zvířat, pohádek a vánočních motivů, hosté tu najdou kapli (hrad je totiž oblíbeným místem svateb), restauraci, bar i sněhový hotel. Vůbec poprvé hrad vyrostl v roce 1996 a každý rok vypadá trochu jinak; nejvyšší věže bývají přes 20 metrů vysoké, mívá až tři poschodí a zdi měří až jeden kilometr.
  • Město Jilemnici každou zimu střeží obří sněhová socha Krakonoše. Stává na hlavním náměstí a každý rok je trochu jiná: obvykle měří od šesti do osmi metrů, ale když je méně sněhu, bývá menší anebo dokonce žádná. Sněhovou sochu vládce hor můžete obdivovat také ve Špindlerově Mlýně.
  • Pastvou pro oči bývají festivaly sněhu a ledu; konají se například v japonském Sapporu nebo v čínském Charbinu. Sochy a obří stavby ze sněhu a ledu, inspirované pohádkami i nejznámějšími světovými památkami, můžete vidět i u nás, například na festivalu sněhových a ledových soch na Pustevnách.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
Cesty za uměním: Josef Lada, ladovská zima a obrázky zimy a pohádek našeho dětství

Cesty za uměním: Josef Lada, ladovská zima a obrázky zimy a pohádek našeho dětství

Stejně jako perníčky, voňavé chvojí, světýlka, andělé, čerti a Mikuláš patří k adventu také obrázky Josefa Lady. Najdete na nich všechno, co mají mít pravé české Vánoce: padající sníh, rozsvícené lucerny, děti na saních a místa, která si malíř zamiloval. Pojďte se projít ladovskou zimou s portálem Kudy z nudy!

Česká poštovna na vrcholu Sněžky Památky

Česká poštovna na vrcholu Sněžky

Na nejvyšší české hoře, Sněžce, leží Česká poštovna Anežka, navržená architekty Martinem Rajnišem a Patrikem Hoffmanem. Poštovna má přiděleno i svoje PSČ 542 91. Konstrukce České poštovny je v podstatě dřevěná skládačka z 20 tisíc dílů.

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor Příroda

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Naučná stezka Prameny Labe – poznejte zajímavosti Krkonoš Příroda

Naučná stezka Prameny Labe – poznejte zajímavosti Krkonoš

Naučná stezka Prameny Labe měří 18 km a na svých zastaveních seznamuje s přírodními zajímavostmi této části Krkonoš. Při procházce uvidíte spourtu přírodních zajímavostí, mezi něž patří například Pančavský vodopád, který je nejvyšší v České republice.

Sněžka – nejvyšší hora Česka i Slezska Příroda

Sněžka – nejvyšší hora Česka i Slezska

Sněžka (1603 m n. m.) je nejvyšší hora v Krkonoších a v České republice. Vyhledávaný výletní cíl a rozhledový bod ve východní části Krkonoš na česko-polské hranici. Díky své výšce poskytuje neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny.

Skiareál Medvědín ve Špindlerově Mlýně Zimní sporty

Skiareál Medvědín ve Špindlerově Mlýně

Na Medvědíně si můžete zalyžovat jak na nenáročné modré sjezdovce, tak i na dvou červených, z nichž jedna patří se svými 60m mezi nejširší sjezdovky v Česku. Medvědínský areál ale nabízí sjezdařský zážitek i pro zkušené a náročné lyžaře na sjezdovce černé.

Nejdelší osvětlený okruh pro běžkaře v Orlickém Záhoří Zimní sporty

Nejdelší osvětlený okruh pro běžkaře v Orlickém Záhoří

V Orlickém Záhoří na Rychnovsku naleznete 4,5 kilometru dlouhý běžkařský okruh, který je nejdelší osvětlenou tratí pro běžecké lyžování v zemi. Parkování i vstup na něj je pro běžkaře zcela zdarma.

Orlické hory na běžkách – běžecké tratě v okolí Říček Zimní sporty

Orlické hory na běžkách – běžecké tratě v okolí Říček

Technika Ski centra Říčky pravidelně v průběhu zimní sezóny upravuje běžecké tratě v okolí v délce až 42 km. Běžecké stopy jsou vhodné jak pro klasický styl, tak i pro bruslení (skate).

Ledopád Labského dolu v Krkonošském národním parku Zimní sporty

Ledopád Labského dolu v Krkonošském národním parku

Pokud patříte k milovníkům horolezení, nenechte si ujít zimní variantu tohoto sportu, a to lezení po ledopádech, kterou lze v Krkonoších provozovat zcela legálně na pravém břehu Labe u konce upravované běžecké cesty Buď fit.

Nejznámější trasy pro milovníky běžeckého lyžování

Nejznámější trasy pro milovníky běžeckého lyžování

Zasněžená krajina, bílá stopa, dechberoucí výhledy a svěží vzduch… sbalte běžky a vydejte se na české a moravské hory do bílé stopy! V horských oblastech se můžete těšit na perfektní podmínky a strojově upravované stopy, takže stačí namazat a vyrážíme do bílé stopy. Aktuální sjízdnost a upravenost jednotlivých tratí můžete jednoduše sledovat online na internetu.

Užijte si zimu na českých horách! Skvělé tipy, kam na sjezdovky

Užijte si zimu na českých horách! Skvělé tipy, kam na sjezdovky

Také se rozhodujete, kam letos vyrazíte v Česku na sjezdovky? Rozhodování vám možná ulehčíme přehledem novinek, které lyžařské areály na letošní zimní sezónu přichystaly. Na řadě míst přibyly nové lanovky a vleky či došlo k rozšíření sjezdových tratí nebo vylepšení služeb. Portál Kudy z nudy vám také poradí, jaké zajímavé akce se ve ski areálech v nejbližší době chystají.

Učarovala vám tajemná a nespoutaná krajina Českého Švýcarska? Vypravte se na výlet i v zimě!

Učarovala vám tajemná a nespoutaná krajina Českého Švýcarska? Vypravte se na výlet i v zimě!

Do Českého Švýcarska můžete vyrazit i v zimním období! Jeden z nejznámějších morfologických útvarů českých skalních měst, který se nachází 3 km od Hřenska, se stal symbolem Národního parku České Švýcarsko. Svými rozměry (výška klenby 16 m a šířka téměř 27 m, šíře oblouku 7–8 m) je Pravčická brána největší pískovcovou skalní bránou v Evropě. Zavítal sem i nejslavnější světový pohádkář, spisovatel Hans Christian Andersen. Ani on neodolal její kráse a zakomponoval tuto přírodní zajímavost do svých zápisků z cest. Až do března má Pravčická brána otevřeno v sobotu a neděli vždy od 10:00 do 16:00 hodin.

Nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd – Lysá hora

Nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd – Lysá hora

Lysá hora, přezdívána královna Moravskoslezských Beskyd, je, s 1324 m n.m., jejich nejvyšší horou. Leží na rozhraní obcí Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Z hory se naskýtáneopakovatelný rozhled na Beskydy, Jeseníky až po Západní a Vysoké Tatry.

Nejvyšší hora v Česku – hora Sněžka

Nejvyšší hora v Česku – hora Sněžka

Na Hraničním hřebenu Krkonoš se nachází nejvyšší hora České republiky Sněžka, měřící 1 603 m n. m. Její skalnatý vrchol má rozlohu asi 120 000 m². Vedou k ní různé trasy – turistické, cyklistické i běžecké. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 0,2 °C.

Nejvyšší české hory – Krkonoše

Nejvyšší české hory – Krkonoše

Z dvaceti nejvyšších vrcholů České republiky leží patnáct v Krkonoších. Nejvyšší hora Sněžka (1603 m) své okolí převyšuje o dvě stě metrů a poskytuje dokonalý kruhový rozhled. V Krkonoších najdete nejrůznější světově unikátní rostliny a také zajímavé zástupce zvířecí říše.

Stezka horských nosičů na vrchol Sněžky Příroda

Stezka horských nosičů na vrchol Sněžky

Vyzkoušejte si výstup na Sněžku netradičním a při tom unikátním způsobem po cestě, kudy chodili horští nosiči. V hospůdce Horských nosičů ve Velké Úpě vám k tomu půjčí i dřevěné krosny s nákladem.

Další aktuality

Hospital Kuks zahajuje letošní turistickou sezonu a zve na mnoho akcí

Turistická sezóna na Kuksu letos začíná prvním dubnovým dnem. Příchozí mohou navštívit všechny prohlídkové trasy: Základní okruh Hospitál, Historie lékáren, Šporkovská hrobka a Historie výroby léků. Hospitál Kuks pak bude turistům přístupný od úterý do neděle od 9:00 do 17:00 hodin. Otevřeno bude i bylinkářství na nádvoří hospitálu – obchůdek, kde je možné pořídit rozličné bylinné směsi, tinktury, čaje a různé regionální dobroty.
1. duben 2025 14:14
Památky, Královéhradecký kraj

Pevnost Josefov zahajuje sezónu stylově – bitevní ukázkou

Pevnost Josefov má coby ojedinělá památka fortifikační architektury svůj půvab nejen pro milovníky vojenské historie. Můžete se sem vypravit na prohlídku anebo na některou z akcí – třeba už v sobotu 5. dubna 2025, kdy pevnost vítá novou turistickou sezónu první jarní vojensko-historickou akcí.
1. duben 2025 11:00
Památky, Královéhradecký kraj

Krkonošské žáby zahájily jarní migraci

Březen je dobou, kdy žáby migrují na svá trdliště. Ideální je pro ně teplý vlhký večer, kdy se, hnány rozmnožovacím pudem, vydávají na nebezpečnou pouť. Každoročně jich množství skončí pod koly aut při překonávání silnic. V Krkonoších pomáhají žáby chránit trvalé i dočasné zábrany, aby obojživelníci neskončili svůj život tragickou nehodou. Ochránci přírody pak zábrany jezdí kontrolovat několikrát denně. Při suchém počasí tolik žab není, ale když zaprší, stoupne jejich počet i na dvojnásobek.
27. březen 2025 6:00
Příroda, Královéhradecký kraj

Zámek v Náchodě zve do zámeckých komnat, gotického sklepení i na věž

Zámek Náchod připravil pro své návštěvníky řadu novinek – delší návštěvní dobu, širší možnosti prohlídky okruhu Zámek za Piccolominiů a připravena je i nová trasa Ze sklepení na věž. A ve věži samotné se představí dvě nové místnosti. Zámecká sezóna začne v Náchodě 5. dubna 2025. Otevřeno tu bude denně mimo pondělí od 10:00 do 13:00 a o víkendech od 10:00 do 15:00 hodin. Během Velikonoc od 17. do 21. dubna můžete přijít na prohlídku každý den.
26. březen 2025 8:00
Památky, Královéhradecký kraj

Na krkonošském sněhovém poli s názvem Mapa republiky stále zůstává na 8 m sněhu

Sněhové pole na svahu Studniční hory, které roztává v Krkonoších jako poslední, připomíná svým tvarem bývalou Československou republiku, jejíž součástí bývala až do roku 1945 i Podkarpatská Rus. Pracovníci Správy KRNAP zde v březnu provedli první jarní měření výšky sněhové pokrývky. Vrstva sněhu je letos mocná jen okolo 8 metrů, což je za 25 let kontinuálního měření tohoto sběhového pole jeden ze slabších výsledků.
25. březen 2025 14:00
Příroda, Královéhradecký kraj

Na Sněžku pěšky: lanovka prochází jarní odstávkou, o víkendech ale pojede

Lanovka na nejvyšší českou horu Sněžku bude od 24. března do 30. dubna 2025 procházet pravidelnou jarní odstávkou. Kvůli jarní údržbě nebude jezdit ve všedních dnech, až do konce dubna bude nutné v pracovním týdnu vyšlapat na horu pěšky. Během Velikonoc se ale kvůli turistům rozjede. Mezi Pecí pod Sněžkou a naší nejvyšší horou jezdí od 8:00 do 18:00 hodin.
23. březen 2025 15:00
Památky, Královéhradecký kraj

Znáte příběh Hanče a Vrbaty? Příběh o odvaze, nezdolném přátelství a tragickém osudu

24. březen je v Česku každoročně Dnem Horské služby. Před více než 110 lety došlo na hřebenech Krkonoš k tragické události, která dodnes leckterého návštěvníka hor dojme. Při lyžařském závodu dne 24. března 1913 totiž došlo k úmrtí závodníka Bohumila Hanče i jeho kamaráda Václava Vrbaty, který se svému kamarádovi pokoušel pomoci. Svůj život do záchranné akce obětavě nasadil i německý závodník a Hančův přítel Emerich Rath. Filmovou rekonstrukci tohoto závodu natočil režisér Tomáš Hodan.
23. březen 2025 11:33
Zimní sporty, Královéhradecký kraj

Krkonošské lesy slaví světový den lesů a světový den vody

Dne 21. března slavíme Světový den lesů a o den později 22. března Světový den vody. Krkonošské lesy patří vedle arkto-alpínské tundry a luk mezi tři nejvýznamnější fenomény, pro které byl zřízen Krkonošský národní park. Rozkládají se na ploše 37 000 ha a pokrývají přes 85 % plochy Krkonoš. Jejich druhové složení a prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk. Dnes se snažíme pomoci, aby se lesy vrátily do přírodě blízkého stavu, staly se stabilnějšími a ve svém stínu poskytovaly prostor nejen pro odpočinek návštěvníkům hor, ale také životní prostor stovkám druhů živočichů a rostlin. Připomeňme si při této příležitosti jedno z nejzajímavějších a opomíjených lesních stanovišť pojící obě uvedená prostředí – olšové-jaseniny. Ty se v Krkonoších nacházejí už jen na pouhých 71 ha, což je 0,2 % rozlohy lesních porostů.
21. březen 2025 7:01
Příroda, Královéhradecký kraj