ÚvodAktuality#světovéČesko a Lidový rok: zimní svátky a tradice od Tří králů přes Hromnice až po masopust
Životní styl

#světovéČesko a Lidový rok: zimní svátky a tradice od Tří králů přes Hromnice až po masopust

  • 6. ledna 2021
Jednou z českých lidových tradic oceněných značkou UNESCO jsou masopusty. Nejsme v tom sami, zimní slavnosti plné bujaré hudby, masek, tance a dobrého jídla zdaleka nejsou jen výsadou Čech, Moravy a Slezska. Masopustní obchůzky z východních Čech, zapsané na seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO, tak mají leccos společného například se slavným benátským karnevalem.

Barevné, tajemné, luxusní i lidové, a navíc podobně staré: masopustní obchůzky z východních Čech mají podobně dlouhou tradici jako slavný karneval v italských Benátkách

Hlinecko
Benátky
Ale pojďme si jednotlivé tradice probrat tak, jak jdou za sebou a vnést do nevázaného zimního veselí určitý pořádek. Prvním klíčovým datem je 6. leden a svátek Tří králů: ten den končí Vánoce a ve většině domácností se odstrojuje vánoční stromeček. V křesťanském světě se světí voda, jejíž pití chrání před nemocemi, žehnají se řeky a domy a probíhají dobročinné Tříkrálové sbírky. Zároveň však na Tři krále začíná několik týdnů masopustu. Ten si lidé užívají si až do Popeleční středy: tehdy začíná čtyřicetidenní půst, končící Velikonocemi.
 

Na Hromnice o hodinu více

Jak říká jedna z pranostik: Na Boží narození o bleší převalení, na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o tři kroky dále, na Hromnice o hodinu více. Za chladných dnů na přelomu ledna a února se opravdu může zdát, že zima nikdy neskončí. Vše se mění 2. února na Hromnice. Podle prastaré víry je to den, kdy zima ztrácí na síle a jaro je zase o kousek blíž. Kdo neuklidil vánoční stromeček na Tři krále, ten má nejvyšší čas právě na Hromnice. A protože Hromnicemi začíná jasnější roční období, ten den se světí svíčky zvané hromničky, které mají odvracet veškeré zlo. Naši předkové je zapalovali za bouří, aby stavení ochránily před bleskem a ohněm. Jaro sice ještě nepodupává za dveřmi, ale rozhodně si užijeme víc denního světla než při zimním slunovratu: od 21. prosince se den neprodloužil jen o hodinu uváděnou v pranostice, ale o hodinu a asi dvacet minut navíc.
 

Masopusty, karnevaly a maškarní průvody

Slova masopust a karneval mají víc společného, než se na první pohled či poslech zdá: masopust vychází ze spojení „opustit maso“ či „upustit od masa“, a totéž znamená i karneval. Dokonale to ilustruje italské slovo carnevale, tedy spojení slov carne (maso) a levare (odstranit, odložit).

V době masopustu je ale na odložení masa ještě brzy, naopak to bývá čas radovánek, zabijaček, hostin, svateb a namlouvaček, tancovaček a bálů. Název ale naznačuje loučení s masem, k němuž nezbytně dojde, až báječná doba hojnosti skončí.

Posledním dnům masopustu, než začne čtyřicetidenní půst před Velikonocemi, se podle krajů říkává ostatky, voračky, fašank či končiny. Ještě před koncem masopustu se podle tradice musí všichni pořádně najíst, aby dokázali postní období přečkat v plné síle. Městy a vesnicemi v Čechách i na Moravě dodnes chodí obřadní průvody masek; někde s hudbou, jinde bez ní, někde maškary navštěvují významné osobnosti obce, jinde jdou dům od domu. Kdysi maškarní průvody chodívaly vždy poslední den před začátkem půstu, tedy v úterý před Popeleční středou. Poslední dobou se ale slavnost přesouvá spíš na víkendy, kdy mají lidé volno a děti nemusí do školy.
 

Masopustní obchůzky s puncem UNESCO

Nejstarší zprávy o masopustních oslavách v Čechách a na Moravě pocházejí již ze 13. století, ale jejich tradice sahají ještě dál do minulosti až k předkřesťanským pohanským obřadům. V téměř nezměněné podobě se masopustní obchůzky dochovaly na Hlinecku ve východních Čechách, zejména v Hamrech, Studnici, Vortové a Blatně. Charakter a podoba masek jsou stejné jako před sto lety; právě díky své originalitě byly masopustní obchůzky zapsány do Seznamu nemateriálního kulturního dědictví UNESCO a v památkové rezervaci Betlém v Hlinsku dokonce mají speciální muzeum. Masopustní obchůzky v jejich nejryzejší podobě si tak vychutnáte třeba 30. ledna na Staročeském masopustu v Hamrech a ve skanzenu na Veselém Kopci, 6. února ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a ve skanzenu v Zubrnicích, 13. února na tradičním masopustním průvodu v Milevsku anebo od 13. do 16. února na Krumlovském masopustu.
 

Popeleční středa a předvelikonoční půst

Na konci masopustu, tedy na Popeleční či Škaredou středu, se naposled směly jíst mastné rohlíky s kávou nebo mlékem. Oběd už býval postní: připravovala se třeba pučálka, tedy ve vodě máčený, vařený a posléze upražený hrách, čočka s vajíčkem, vařená krupice nebo pečené brambory. V kostele si ten den lidé připomněli pomíjivost pozemského života a začaly týdny předvelikonočního odříkání, spojené se šesti postními nedělemi.

Popeleční středa je na rozdíl od Vánoc a Tří králů pohyblivý svátek. Někdy může připadnout na začátek února a v dalším roce třeba až na březen. Odvíjí se totiž od dalších pohyblivých svátků, Velikonoc. Pro ně je zásadní 21. březen coby první jarní den, začínají totiž první pátek po prvním jarním úplňku. Když se od pondělí týdne, kdy začínají Velikonoce, odečte čtyřicet dní, vyjde nám právě datum Popeleční středy.

Protože tahle matematicko–astronomická úloha kdekomu zamotá hlavu, nejjednodušší je nepočítat nic a věřit kalendáři. Masopustní neděle letos vychází na 14. února, masopustní úterý bude 16. února a Popeleční středa ve středu 17. února. První jarní úplněk nastane v neděli 28. března, a Velikonoce tak oslavíme už na začátku dubna.
 

Třikrát o maskách, maškarách a karnevalech

  • Za maškary se dřív převlékali jen muži a podobně jako v antickém divadle hráli i ženské role. V některých oblastech se masky dělily na škaredé a pěkné. Škaredé, mezi které patřil například slaměný, ras či žid, měly začerněné tváře, symbolizovaly plodivou sílu a většinou se za ně převlékali ženatí muži. Pěkné masky, například turci a strakatý s ženuškou, mívaly červené líčení. Představovaly čistotu, nevinnost a radost, a převlékali se za ně svobodní mládenci.
  • Nejslavnějším karnevalem v Evropě je ten v italských Benátkách: letos začíná v sobotu 30. ledna a potrvá až do úterý 16. února. Jeho počátky sahají do 11. století a tajemnou a magickou atmosféru mu dávají hlavně masky. Jejich původ je třeba hledat v tradičním italském divadle, takzvané Comedii dell´Arte. Karneval začíná příletem anděla k Dóžecímu paláci, na konci se vyhlašuje nejlepší maska a na Náměstí Svatého Marka se koná velký ples.
  • Na našich i italských karnevalech se mlsají smažené sladkosti. Naše boží milosti nejvíc připomínají tenké a křupavé smažené plátky, v Benátkách zvané crostoli, jinde pak chiacchiere, cenci, frappe či sfrappole. Ochutnat můžete i nadýchané kuličky zvané castagnole anebo koblížky: italské zeppole, kroužky s dírkou, ovšem připomínají spíše americké donuty.
Betlém Hlinsko – památková rezervace na Vysočině Kultura

Betlém Hlinsko – památková rezervace na Vysočině

Památková rezervace Betlém v Hlinsku je jednou z expozic Muzea v přírodě Vysočina, jediného muzea v přírodě v Pardubickém kraji. Jde o soubor roubených a zděných domků, které si tu v první polovině 18. století postavili drobní městští řemeslníci.

Staročeský masopust Hamry 2025

15. 2.
Staročeský masopust Hamry 2025

Prožijte na českém venkově tradiční masopustní veselí, chráněné značkou UNESCO! Hamry u Hlinska patří k obcím, kde se ještě udržel zvyk staročeských maškar, které se konají jednou v roce na závěr církevního období, kdy se odděluje čas zvaný masopůst.

Výroba papírových masek v Zákupech – poslední v Evropě, která tradičním způsobem masky vyrábí

Výroba papírových masek v Zákupech – poslední v Evropě, která tradičním způsobem masky vyrábí

Unikátní výroba masopustních papírových masek ze Zákup na Českolipsku je od 11. ledna 2018 na Národním seznamu nemateriálního kulturního dědictví. Zákupská společnost PVO je poslední v Evropě, která tradičním způsobem masky vyrábí.

Masopustní obchůzky na Hlinecku – nehmotné kulturní dědictví UNESCO

Masopustní obchůzky na Hlinecku – nehmotné kulturní dědictví UNESCO

Masopustní obchůzky a masky z Hlinecka byly na Seznam UNESCO zapsány v roce 2010. Na Hlinecku jsou doloženy popisy masopustních obchůzek a masek z konce 19. století, v některých vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě (Hamry, Studnice, Vortová) do dnešních dnů.

Muzeum milevských maškar Kultura

Muzeum milevských maškar

Muzeum milevských maškar je českým unikátem, neboť je jediným muzeem v ČR, které se věnuje dějinám zdejší národopisné tradice – maškarních průvodů. V Milevsku se tyto průvody ve větším formátu datují už od roku 1862 a v současnosti jsou milevské maškary největším masopustním průvodem.

Eduard Held muzeum v Zákupech – muzeum karnevalových masek Kultura

Eduard Held muzeum v Zákupech – muzeum karnevalových masek

Expozice je jediná svého druhu v České republice a ukazuje historii výroby masopustního a karnevalového zboží v tomto městě od roku 1884. Celou touto expozicí se prolíná život zakladatele firmy na výrobu karnevalového zboží v Zákupech Eduarda Helda.

Expozice masopustních masek a obchůzek z Hlinecka Kultura

Expozice masopustních masek a obchůzek z Hlinecka

Stálou Expozici masopustních masek a obchůzek z Hlinecka, které jsou od roku 2010 součástí světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO, si můžete prohlédnout v památkové rezervaci Betlém v Hlinsku, v domku číslo 362.

Další aktuality

Věda a historie není nuda: retro dovolená aneb kam se jezdilo kdysi i nyní

Máchovo jezero, Lipno, Špindlerův Mlýn nebo Český ráj: to jsou místa, kam se za socialismu jezdilo na dovolenou. Prázdniny jsme trávili také na chatách a na chalupách a záviděli jsme těm, kteří jeli na výlet do Prahy, protože taková jízda metrem a po eskalátorech, to byl vážně zážitek! Vydejte se s Kudy z nudy na dovolenou v retro stylu.
5. listopad 2024 6:27
Životní styl

Dušičkové zážitkové prohlídky na hřbitovy opředené legendami a tradiční české dušičky

Hledat na přelomu října dušičkové a halloweenské akce není nijak složité, pořádá se jich celá řada. V jejich stínu ale zůstávají prosté vzpomínky na mrtvé, spojené třeba s procházkou po některém ze zajímavých hřbitovů. Portál Kudy z nudy vám několik takových míst představí podrobněji.
30. říjen 2024 12:41
Životní styl

Jak si užít státní svátek a kam vyrazit? Je to svátek nás všech!

V pondělí 28. října uplyne 106 let od založení samostatného Československa. Přinášíme vám tipy, kam se vyplatí vyrazit za poznáním i zábavou po celém Česku. Konat se budou koncerty, vojenské přehlídky, přednášky nebo třeba netradiční prohlídky. Otevřeny budou vládní budovy, Národní galerie, expozice a pobočky Národního muzea, Národního technického muzea a další památky v regionech Česka. Zkrátka možností je pro státní svátek v roce 2024 mnoho a z našich tipů si určitě vyberete, kam na výlet.
27. říjen 2024 10:35
Životní styl

Česko mezi řádky: Hořká vůně vanilky, oplatky Fidorka a Romana Vaverová

Ve svém druhém historickém románu Hořkosladká vůně vanilky se Romana Vaverová věnuje příběhu Marie Fiedorové. Ta na počátku 20. století proměnila malinkou pekárnu v nejvýznamnější podnik svého druhu ve Slezsku a proslavila se i v konkurenci podobných výrobců z ostatních zemí Rakouska-Uherska. Je vám její jméno povědomé? Ano, jasně z něj slyšíte název dobroty jménem Fidorka.
27. říjen 2024 8:39
Životní styl

Pět tipů, jak si užít Vánoce po celý rok

Portál Kudy z nudy má pár skvělých tipů pro všechny, kdo milují Vánoce, svíčky, dárky, stromečky, zářící ozdoby, cukroví a vánočky! Znáte místa, kde nejkrásnější období roku můžete zažít kdykoliv – třeba v horkém létě anebo začátkem podzimu, když je do svátků ještě daleko? Začít loupat dobroty z adventního kalendáře můžete díky portálu Kudy z nudy kdykoliv!
23. říjen 2024 11:55
Životní styl

100 tipů, kam vyrazit o Vánocích – tipy na 24. až 26. prosince 2024

Udělejte si o vánočních svátcích hezký výlet! Vánoce jsou pro všechny symbolem klidu. Překonejte lenost, opusťte příjemné teplo domova a prožijte kouzelný vánoční výlet. Poznejte magické kouzlo tradic a zvyků, které jsou s tímto svátkem spjaty, netradiční prohlídky zoo, užijte si svátečně vyzdobené hrady a zámky nebo zábavu na bruslích. Prohlédnout si během Vánoc můžete i řadu nádherných betlémů, kde se člověk musí klanět umu našich předků.
20. říjen 2024 8:24
Životní styl

Kam na výlet 28. října? Užijte si státní svátek na památkách po celém Česku!

Užijte si sváteční den 28. října., který se vztahuje ke Dni vzniku samostatného československého státu, a vydejte se na některou z památek. Řada z nich otevírá své brány mimořádně, či láká na speciální komentované a kostýmované prohlídky. Navíc se konají dny otevřených dveří některých státních institucí. Výběr portálu Kudy z nudy je široký, určitě si vyberete a strávíte pěkný den.
19. říjen 2024 10:52
Životní styl

Lidové pranostiky: listopad, dušičkové počasí a svatý Martin na bílém koni

Ačkoli je listopad od začátku až do konce podzimní měsíc, zima už o sobě dává často vědět. Pojďte se s námi na Kudy z nudy projít listopadem od Dušiček až po svatého Ondřeje a podívat se, jaké pranostiky a lidová moudra nám jedenáctý měsíc roku přináší. A jako každý rok se můžeme sázet, jestli zrovna letos přijede svatý Martin na bílém koni se vší parádou?
17. říjen 2024 15:16
Životní styl