Ale pojďme si jednotlivé tradice probrat tak, jak jdou za sebou a vnést do nevázaného zimního veselí určitý pořádek. Prvním klíčovým datem je
6. leden a
svátek Tří králů: ten den končí
Vánoce a ve většině domácností se odstrojuje vánoční stromeček. V křesťanském světě se světí voda, jejíž pití chrání před nemocemi, žehnají se řeky a domy a probíhají dobročinné
Tříkrálové sbírky. Zároveň však na Tři krále začíná několik týdnů masopustu. Ten si lidé užívají si až do
Popeleční středy: tehdy začíná
čtyřicetidenní půst, končící
Velikonocemi.
Na Hromnice o hodinu více
Jak říká jedna z pranostik: Na Boží narození o bleší převalení, na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o tři kroky dále, na Hromnice o hodinu více. Za chladných dnů na přelomu ledna a února se opravdu může zdát, že zima nikdy neskončí. Vše se mění 2. února na
Hromnice. Podle prastaré víry je to den, kdy zima ztrácí na síle a jaro je zase o kousek blíž. Kdo neuklidil vánoční stromeček na Tři krále, ten má nejvyšší čas právě na Hromnice. A protože Hromnicemi začíná jasnější roční období, ten den se světí svíčky zvané hromničky, které mají odvracet veškeré zlo. Naši předkové je zapalovali za bouří, aby stavení ochránily před bleskem a ohněm. Jaro sice ještě nepodupává za dveřmi, ale rozhodně si užijeme víc denního světla než při zimním slunovratu: od 21. prosince se den neprodloužil jen o hodinu uváděnou v pranostice, ale o hodinu a asi dvacet minut navíc.
Masopusty, karnevaly a maškarní průvody
Slova masopust a karneval mají víc společného, než se na první pohled či poslech zdá:
masopust vychází ze spojení „opustit maso“ či „upustit od masa“, a totéž znamená i
karneval. Dokonale to ilustruje italské slovo
carnevale, tedy spojení slov carne (maso) a levare (odstranit, odložit).
V době masopustu je ale na odložení masa ještě brzy, naopak to bývá čas radovánek, zabijaček, hostin, svateb a namlouvaček, tancovaček a bálů. Název ale naznačuje loučení s masem, k němuž nezbytně dojde, až báječná doba hojnosti skončí.
Posledním dnům masopustu, než začne čtyřicetidenní půst před Velikonocemi, se podle krajů říkává
ostatky, voračky, fašank či končiny. Ještě před koncem masopustu se podle tradice musí všichni pořádně najíst, aby dokázali postní období přečkat v plné síle. Městy a vesnicemi v Čechách i na Moravě dodnes chodí
obřadní průvody masek; někde s hudbou, jinde bez ní, někde maškary navštěvují významné osobnosti obce, jinde jdou dům od domu. Kdysi maškarní průvody chodívaly vždy poslední den před začátkem půstu, tedy v úterý před Popeleční středou. Poslední dobou se ale slavnost přesouvá spíš na víkendy, kdy mají lidé volno a děti nemusí do školy.
Masopustní obchůzky s puncem UNESCO
Nejstarší zprávy o masopustních oslavách v Čechách a na Moravě pocházejí již ze 13. století, ale jejich tradice sahají ještě dál do minulosti až k předkřesťanským pohanským obřadům. V téměř nezměněné podobě se
masopustní obchůzky dochovaly na Hlinecku ve
východních Čechách, zejména v Hamrech, Studnici, Vortové a Blatně.
Charakter a podoba masek jsou stejné jako před sto lety; právě díky své originalitě byly masopustní obchůzky zapsány do
Seznamu nemateriálního kulturního dědictví UNESCO a v
památkové rezervaci Betlém v Hlinsku dokonce mají speciální
muzeum. Masopustní obchůzky v jejich nejryzejší podobě si tak vychutnáte třeba
30. ledna na
Staročeském masopustu v Hamrech a ve
skanzenu na Veselém Kopci,
6. února ve
Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a ve
skanzenu v Zubrnicích,
13. února na tradičním
masopustním průvodu v Milevsku anebo
od 13. do 16. února na
Krumlovském masopustu.
Popeleční středa a předvelikonoční půst
Na konci masopustu, tedy na
Popeleční či Škaredou středu, se naposled směly jíst mastné rohlíky s kávou nebo mlékem. Oběd už býval postní: připravovala se třeba pučálka, tedy ve vodě máčený, vařený a posléze upražený hrách, čočka s vajíčkem, vařená krupice nebo pečené brambory. V kostele si ten den lidé připomněli pomíjivost pozemského života a začaly týdny předvelikonočního odříkání, spojené se šesti postními nedělemi.
Popeleční středa je na rozdíl od Vánoc a Tří králů pohyblivý svátek. Někdy může připadnout na začátek února a v dalším roce třeba až na březen. Odvíjí se totiž od dalších pohyblivých svátků,
Velikonoc. Pro ně je zásadní
21. březen coby první jarní den, začínají totiž první pátek po prvním jarním úplňku. Když se od pondělí týdne, kdy začínají Velikonoce, odečte čtyřicet dní, vyjde nám právě datum
Popeleční středy.
Protože tahle matematicko–astronomická úloha kdekomu zamotá hlavu, nejjednodušší je nepočítat nic a věřit kalendáři.
Masopustní neděle letos vychází na 14. února,
masopustní úterý bude 16. února a
Popeleční středa ve středu 17. února. První jarní úplněk nastane v neděli 28. března, a Velikonoce tak oslavíme už na začátku dubna.
Třikrát o maskách, maškarách a karnevalech
Za maškary se dřív převlékali jen muži a podobně jako v antickém divadle hráli i ženské role. V některých oblastech se masky dělily na škaredé a pěkné. Škaredé, mezi které patřil například slaměný, ras či žid, měly začerněné tváře, symbolizovaly plodivou sílu a většinou se za ně převlékali ženatí muži. Pěkné masky, například turci a strakatý s ženuškou, mívaly červené líčení. Představovaly čistotu, nevinnost a radost, a převlékali se za ně svobodní mládenci.- Nejslavnějším karnevalem v Evropě je ten v italských Benátkách: letos začíná v sobotu 30. ledna a potrvá až do úterý 16. února. Jeho počátky sahají do 11. století a tajemnou a magickou atmosféru mu dávají hlavně masky. Jejich původ je třeba hledat v tradičním italském divadle, takzvané Comedii dell´Arte. Karneval začíná příletem anděla k Dóžecímu paláci, na konci se vyhlašuje nejlepší maska a na Náměstí Svatého Marka se koná velký ples.
Na našich i italských karnevalech se mlsají smažené sladkosti. Naše boží milosti nejvíc připomínají tenké a křupavé smažené plátky, v Benátkách zvané crostoli, jinde pak chiacchiere, cenci, frappe či sfrappole. Ochutnat můžete i nadýchané kuličky zvané castagnole anebo koblížky: italské zeppole, kroužky s dírkou, ovšem připomínají spíše americké donuty.