Mohutný
hrad Rabí, který kdysi chránil rýžoviště zlata na
řece Otavě a obchodní stezku mezi
Sušicí a
Horažďovicemi, zřejmě založili kolem roku 1300 páni z Rýzmberka. Dvakrát jej obléhali a dvakrát dobyli husité: právě díky nim se Rabí dostalo i na stránky řady učebnic dějepisu jako
místo, kde Žižka přišel o druhé oko.
Dali Rabí jméno krkavci, vrabci nebo zlatokopové?
Získalo
Rabí své jméno podle krkavců (německy Raben), zlatokopů zvaných rabíři anebo Vrabího, tedy Vrabčího vrchu? Nevíme, zato s jistotou můžeme tvrdit, že hrdá bílá pevnost, která se už osm staletí tyčí nad údolím
Otavy, patřila k největším a nejlépe opevněným hradům ve střední Evropě. V dobách největší slávy dosahovalo Rabí rozlohy kolem 10 tisíc metrů čtverečních a cesta podél mohutných hradebních zdí a obranných bašt s dělostřeleckým opevněním měřila zhruba tři kilometry.
Podobně jako
spisovatel Karel Čapek popsal
věž českokrumlovského zámku jako „nejvěžovatější“ ze všech věží, o
Rabí můžeme směle prohlásit, že je nejhradovatějším hradem u nás. Mohutná 26 metrů vysoká obytná věž (donjon) sice nemá tak krásně zdobené fasády jako věž v
Českém Krumlově, ale na kontě má jiné rekordy: třeba že kdysi prý byla po
karlštejnské druhá největší v Čechách a z jejího ochozu se rozhlédnete po celém
Prácheňském kraji.
Co uvidíte a zažijete na Rabí?
Působivým komplexem několika nádvoří, hradních paláců a rozlehlých sklepení s přírodní krápníkovou výzdobou vás provedou dva okruhy. Pozornost přitahuje zejména
hradní sál s expozicí středověkých kamnových kachlů, modely hradu v různých historických obdobích, sklepení s vězeňskými kobkami a
60 metrů hluboká hradní studna, ručně vylámaná do skalního podloží. Z temné hlubiny prý kdysi nebylo slyšet jen hučení vody, ale také příšerné skřeky, navíc se tam zjevovaly nejrůznější obludy. Kdysi prý do studny a spletitého systému podzemních štol vypustili kachnu, které na krk uvázali červenou stužku. Říká se, že vyplavala na hladinu rybníka u nedalekých
Žichovic.
Čekání na prohlídky si můžete zpestřit třeba obdivováním
dravců ve vnějším hradním příkopu (až do konce letních prázdnin denně kromě pondělí v 11, 13.30 a 15.30), prohlídkou
výstavy v podzemí hradního kostela anebo vyzkoušením svých dovednosti ve
střelbě z luku nebo praku. Na hradě se také konají
koncerty,
divadelní představení či
hudební festivaly, občas tu své umění předvádí řemeslníci.
Víte že aneb Rabí a Alhambra
- Kolem Žižky se točí ještě jedna legenda: při dobývání Rabí prý husité v dálce spatřili tvrz v Chanovicích a chtěli ji vyplenit, jenže v členité kopcovité krajině plné kamenitých pahorků, lesů a úvozových cest ji nenašli. Kdesi u Rabí prý dodnes leží velký žulový balvan, kde Žižka při čekání na návrat svých průzkumníků vyseděl důlek.
- Impozantní hrad se objevil v celé řadě filmů: Rabí poznáte například v Markétě Lazarové, v Radúzovi a Mahuleně, Božské Emmě nebo třeba ve francouzských Bídnících v hlavní roli s Gérardem Depardieu.
- Hledáte romantické cíle výletů v okolí? K nejlepším patří novogotická vodárna v obci Rabí (stojí na svahu nad silnicí směrem do Budětic, GPS 49.2827239N, 13.6135478E), židovský hřbitov, zřícenina kaple Všech svatých, skleněná plastika sv. Jana Nepomuckého na mostě v obci Čepice nebo Čímické jezírko, zatopený vápencový lom jihozápadně od Žichovic. Koupání zde není oficiálně povoleno, majitel lomu netoleruje především hlučné mejdany, táboření a podobné činnosti, ale na procházku se sem vydat můžete.
- Určitá podobnost spojuje Rabí se španělskou Alhambrou. Kdyby maurští básníci znali Pošumaví, možná by díky lesům v okolí Rabí také přirovnávali k „perle vsazené do smaragdu“. Středověký komplex paláců, pevností a zahrad maurských panovníků Granady se stavěl především v letech 1284 až 1354. Rozkládá na ploše 142 000 metrů čtverečních, mezi nejzajímavější místa patří Lví dvůr / Patio de los Leones nebo Síň Abencerrajů / Sala de los Abencerrajes, spojená s krvavou legendou o vyvraždění rodiny Abencerrajů na hostině krále Boabdila.