Zazděné a zachráněné
Děsivé příběhy většinou měly očekávaný konec:
žízeň, hlad a zoufalství, než po několika dnech krutých útrap konečně přišla smrt. Existují ale i případy, kdy se zazděným nešťastníkům a nešťastnicím podařilo vyváznout bez úhony. Třeba v roce 1577 v
jižních Čechách, kde dal
Petr Kořenský z Terešova za údajné cizoložství s rožmberským regentem
Jakubem Krčínem z Jelčan zazdít svou manželku
Markétu ze Žeberka do zdí
renesanční tvrze Svébohy. Ještě navečer téhož dne se svou milovanou paní pokusili vysvobodit poddaní, ale zabránila jim v tom vojenská posádka, povolaná z
Nových Hradů.
Šlechtičnu se podařilo dostat ven až následujícího dne, kdy do Svéboh dorazila
skupina havířů patrně
najatých Krčínem někde na
Českobudějovicku. Jak uvádí dobové svědectví, „dali jí zástěru havéřskú a klobouček, takže mezi nimi skrze město šla a tu za farou na ni s vozem čekali; že ji do vozu dali a preč vezli.“ Kam ji odvezli se ovšem nezjistilo;
Markétina stopa se ztratila v
Trhových Svinech a už nikdy se nepodařilo zjistit, co se tehdy ve tvrzi Svébohy skutečně odehrálo.
Podobně prý skončil příběh na
hradě Veveří: jednoho dne v noci sem přivezli se zavázanýma očima mladíka z nedalekého
Brna a přikázali mu zaživa
zazdít neznámou dámu. Zedník ale za prvé nechal jednu cihlu volnou a za druhé se mu na zpáteční cestě podařilo zjistit, kudy kočár jede. Vzápětí prý zorganizoval záchrannou akci a
ženě zachránil život.
Dvě zazděné Kateřiny
Dvě Kateřiny a obě nevěrné, a také dva podivné nálezy bez důkazů: to je pozadí příběhů z
Lipnice a
Opočna. Starší je ten lipnický, kde kolem roku 1408 za nevěru zaplatila životem
Kateřina z Landštejna, manželka nejvyššího purkrabího Českého království
Čeňka z Vartemberka, zamilovaná do majitele nedalekého
hradu Orlíku nad
Humpolcem. Hradní pán prý dal svého soka zavraždit a
společně s mrtvolou nechal ve výklenku v hradní kapli
zazdít i svou ženu. Vyprávění jak vystřižené z brakových románů má pokračování: na počátku 18. století při stavebních úpravách kaple na
Lipnici prý dělníci objevili
výklenek se dvěma kostrami, ženskou a mužskou, údajně se zbytky brnění.
Podobný nález nás zavádí na
Opočno, kde v 19. století prý v zámeckém sklepení objevili
zazděný výklenek a v něm ženu ve středověkých šatech připoutanou v křesle. Důkazy neexistují, záhy se prý rozpadla na prach. Má se za to, že šlo o
Kateřinu ze Šelmberka, manželku
Mikuláše Trčky z Lípy, která se zamilovala do mladého rytíře. Také tady skončili špatně oba milenci:
rytíři dal hradní pán setnout hlavu, manželka skončila zazděná ve sklepě. K tomu všemu mělo dojít v roce 1507, ale podobnost obou příběhů z
Lipnice a
Opočna vyvolává zvídavé otázky: nebyla to náhodou jedna a táž Kateřina? Existovala vůbec nějaká zazděná Kateřina?
Bílá paní z Horšovského Týna
Se zazděnou hradní paní z
Horšovského Týna se osud také nemazlil: podle pověsti si její
manžel Volf z Ronšperka na své panství přivezl mladou a krásnou ženu. Dal se s ní tajně oddat v Loretě, ale než svatební obřad skončil,
nechal první manželku zazdít.
Zámek má svá další tajemství, kdekdo z těch, co tu pracovali, popisuje kroky a otevírání a zavírání dveří v zamčených místnostech. Jde o přízrak zazděné hradní paní, která dodnes bloudí po chodbách a komnatách?
Kostry ze Svojanova a další zaživa zazdění
Ještě víc než příběh romantické středověké lásky Záviše a Kunhuty proslavily hrad Svojanov záhady a děsivé nálezy. V mnoha částech hradu totiž byly objeveny zazděné lidské kostry nebo zbytky dětských kostřiček, některé se dosud nepodařilo z jejich nedobrovolných hrobů osvobodit. Citlivější lidé mívají při návštěvě hradu pocity náhlého chladu a slýchají zvláštní zvuky.- Příběh o výklenku, v němž odhalili dívku zazděnou společně se starším mužem, má i hrad Sovinec. Jenže tady je tolik dalších tajemství a podivných záhad, že zazděnou dvojici neprovází žádná barvitá pověst.
Své zazděné dámy mají i jihočeské Nové Hrady, Landštejn, Kámen a dokonce i klášter v Kladrubech. V jeho podzemí prý byli kdysi za trest zazděni údajní milenci, jeptiška z chotěšovského kláštera a benediktinský mnich.- V Katově uličce v Kadani, nejužší ulici České republiky, se zazděná jeptiška dokonce zjevuje náhodným chodcům; milostné pletky prý měla mít s místním katem.
- Zazdívalo se i v Horním Slavkově, ale omylem: obětí byl vozka, který do sklepení pod kostelem sv. Jiří přivezl vůz s oběťmi morové epidemie. Když svůj náklad vyložil, zjistil, že nemá kudy vyjet ven.
Na těchto hradech se děly příběhy, kdy byly osoby zaživa zazděny.
Markéta byla za údajné cizoložství zazděna do zdí renesanční tvrze Svébohy, ale nakonec se jí podařilo uniknout s pomocí havířů najatých Krčínem.
Byla zazděna spolu s mrtvolou svého milence v hradní kapli a její kostra byla objevena až ve 18. století.
Házmburk nabízí výhled na daleké okolí díky svým dvěma věžím - horní hranolovitou a dolní kulatou.
Hrad Svojanov je unikátní tím, že jeho architektura obsahuje prvky gotiky i empíru, tedy středověku a 19. století.
Na hradě Sovinec jsou pořádány kulturní akce jako vystoupení šermířských skupin, divadelních souborů a hudebníků, a prezentace tradičních řemesel.
Katova ulička, která je nejužší uličkou v České republice, vede k fortně a ke katovně, která je součástí středověkého hradebního systému.
Na zámku jsou hlášeny zvuky kroků a otevírání a zavírání dveří v zamčených místnostech, což se přisuzuje přízraku zazděné hradní paní.
Na hradě Veveří byla zaživa zazděna neznámá dáma, ale zedník nechal jednu cihlu volnou a později se podařilo ženu zachránit.
Při stavebních úpravách v 18. století objevili výklenek se dvěma kostrami, mužskou a ženskou, s údajnými zbytky brnění.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.