Pilířová hráz
krušnohorské přehrady Fláje je pověstná: padesát metrů vysoká a v základech padesát metrů široká, přes půl kilometru dlouhá hráz je totiž
jediná svého druhu v Česku. Při pohledu zevnitř se zdá, jako by byla dutá, její atraktivitu umocňují lávky ve výšce až 35 metrů. Koncem června se přímo nad vodní hladinou otevřelo
nové informační centrum, které nabízí malé občerstvení a krásný výhled na celé vodní dílo. Otevřeno tu bude kromě pondělků a úterků denně až do konce září, mimo sezonu zřejmě o víkendech.
Prohlídky je nutné rezervovat předem, což je zatím možné pouze v
informačním centru. Začínají ve středu a ve čtvrtek vždy ve 12.30 a 14.30, v pátek také v 10.30, v sobotu a v neděli pak v 9.30, 12.30 a 14.30.
Cesta na Fláje vedla i lanovkou
Přehrada Fláje, která se začala stavět šest let po druhé světové válce, zásobuje od dokončení v roce 1963 vodou celé
Podkrušnohoří, tedy města
Most, Litvínov, Bílinu, Duchcov a
Teplice. Na Flájském potoce jen o pár kilometrů dál na německé straně hranice leží ještě další, o pár let mladší
přehrada Rauschenbach; ta byla zprovozněná roku 1968.
Při pohledu od
Teplic a
Litvínova je přehrada poměrně daleko, ukrytá za hradbou
Krušných hor. Dá se sem dojet na kole, v zimě na běžkách, a samozřejmě autem, po silnicích z
Litvínova (17,5 km) nebo z
Hrobu (18 km). Využít můžete i
Moldavskou horskou dráhu z
Mostu do
Moldavy. Takzvaný
Teplický Semmering hrál při stavbě přehrady Fláje důležitou roli: vlaky přepravovaly materiál do konečné stanice, odkud vedla ke staveništi
osm kilometrů dlouhá lanová dráha. U nádraží v Moldavě dodnes můžete vidět
základové pilíře dřevěných sloupů lanovky, další pozůstatky se dochovaly i v blízkých lesích.
Vesnice Fláje, přestěhovaný kostel a plavební kanál
Jméno má přehrada podle
vesnice Fláje, německy Fleyh, která skončila na jejím dně. Obec v minulých staletích často střídala majitele, téměř sto let zůstala v držení Lobkoviců. Právě s nimi dohodli saští kurfiřti v 16. století stavbu
plavebního kanálu, kterým se dřevo z krušnohorských lesů dopravovalo na saskou stranu hranic.
Nejstarší plavební kanál v Česku sloužil svému účelu více než 240 let, poslední plavba se uskutečnila roku 1874. Dnes vás kolem kanálu provede
naučná stezka s několika zastaveními a krytými přístřešky; začíná pod přehradní hrází, hranici překračuje východně od
Českého Jiřetína a končí v německé obci Clausnitz. Zajímavou památkou je
dřevěný kostel sv. Jana Křtitele v Českém Jiřetíně: byl sem totiž přemístěn z původní obce Fláje před napuštěním přehrady.
Tipy pro fandy technických památek, přírody i cyklistiky
V nitru hráze vás čeká asi 200 schodů, a teplota kolem šesti stupňů Celsia. Důležité jsou dobré boty i vhodné oblečení.- Přehrada Fláje slouží jako protipovodňová ochrana a jako zásobárna pitné vody. Kvůli její ochraně v ní je zakázané koupání, chodit se smí jen po silnici kolem přehrady a přes hráz.
- Místo je oblíbeným výletním cílem cyklistů. Vyhledávané jsou sjezdy přes Klíny, Dlouhou Louku nebo Mikulov.
- Během letních prázdnin je pro pěší i cyklisty otevřená i Flájská obora, která ohraničuje přehradu z jihu. Založili ji v 18. století Valdštejnové, nyní ji spravují Lesy ČR.
- Kolem vodní nádrže vede také 34 kilometrů dlouhá cyklotrasa s neoficiálním názvem Jeden kopec za druhým. Její zdolání vám dá pořádně zabrat, překonává totiž převýšení 563 metrů.