ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: vesnice na dnech přehrad, přístupné jen v suchých letech
Příroda

Věda a historie není nuda: vesnice na dnech přehrad, přístupné jen v suchých letech

Poslechněte si audio verzi článku
Kdo chce vidět místa, jindy zatopená a ukrytá na dnech našich přehrad, musí si počíhat na správný okamžik. Ten nastává v době, kdy se opravují jindy zatopené zdi hrází a další stavby, anebo v suchých měsících. Pojďte se s Kudy z nudy podívat na místa, kde se na dnech přehrad skrývají potopené vesnice, silnice, mlýny a mosty!

Co se skrývá na dně Sečské přehrady?

Kdo chce vstoupit na ostrov vodní nádrže Seč suchou nohou anebo vidět silnici v Čáslavské zátoce, která je jinak zatopená, musí si počíhat na okamžik, kdy se opravuje zeď hráze. Povodí Labe přehradu částečně vypouští a hladina pak je snížená třeba až o deset metrů oproti maximální výšce. Přehrada Seč na Chrudimsku byla vybudovaná v letech 1924–1934 na řece Chrudimce. Vznikla především jako ochrana proti častým povodním, slouží také k vodárenským a rekreačním účelům. Její zděná hráz ze žulových bloků je dlouhá 165 metrů a vysoká 42 metrů.
 

Starý Bítov: turistická atrakce suchých let

Je-li léto bez vody, budou drobný brambory, tvrdí lidové pořekadlo. Na Znojemsku navíc suché letní měsíce prozrazují, že se v nejbližší době vynoří nová turistická atrakce. Klesající hladina Vranovské přehrady totiž pravidelně odkrývá základy více než devadesát let zbořené vesnice Bítov. Základy zatopené vesnice Bítov, z níž se několik stovek lidí přestěhovalo do nově postavené vesnice Bítov nad přehradou, se ale beztak objevují s železnou pravidelností přibližně jednou za deset let.

Přehrada na řece Dyji poblíž Vranova nad Dyjí dosahuje délky asi třicet kilometrů a zasahuje až do údolí Želetavky. Právě tam stávala vesnice Bítov, jejíž základy bývají vidět z hradu Bítova anebo z mostu přes přehradu, za nímž silnice šplhá ke zřícenině hradu Cornštejn. Ačkoli se leckde píše, že jedinou stavbou, která nebyla zbouraná před zatopením vesnice, byl kostel sv. Václava, není to pravda. Na starých fotografiích je vedle něj zachyceno i několik zatopených domů, na jednom snímku kolem nich dokonce proplouvá výletní loď. Kostel se ale stal oblíbenou atrakcí a jeho věž nakonec musela z bezpečnostních důvodů odstřelit armáda. Pokud chcete odhalené základy staré vsi vidět na vlastní oči, výlet klidně můžete odložit na podzim nebo zimu, kvůli nedostatku dešťů a malému přítoku bývá starý Bítov většinou vidět až do jarního tání.
 

Lipno: řeka se vrací k původnímu toku

Letní sucha pravidelně poznamenávají i proslulé jihočeské moře: v horních partiích přehrady Lipno v okolí Nové Pece občas bývá tak málo vody, že v některých místech proudí jen původním korytem Vltavy. V polovině 20. století na dne přehrady zůstalo několik vesnic, samot, osad, mlýnů a dalších objektů.

Před napouštěním vody sice bývalo zvykem pevné stavby na dnech budoucích přehrad zbořit, ale Vltava a tající sníh na Šumavě udělaly plánovanému napouštění rázný škrt přes rozpočet. Jezero se tehdy naplnilo během několika dní, kdy v zátopovém území ještě hodně domů a mostů pevně stálo na svých základech. Co nestačili zbořit lidé, to se dodnes rozpadá na dně. Kdyby voda ustoupila ještě víc, možná byste v údolí pod osadou Pihlov zahlédli i Srdce Vltavy, půvabnou hříčku přírody, kterou meandrující Vltava vykreslila uprostřed luk.
 

Novomlýnské nádrže: vesnici připomíná jen kostel na ostrově

Nejviditelnějším kouskem zatopených vesnic v našich přehradách je kostel sv. Linharta na ostrově uprostřed Věstonické nádrže pod Pálavou. S pevninou ho nespojuje most ani pravidelná lodní doprava, není běžně přístupný. Pod hladinami Novomlýnských jezer v osmdesátých letech 20. století zmizela vesnice Mušov i rozsáhlé lužní lesy, protkané spoustou kanálů, slepými rameny a tůňkami. Většina starousedlíků ze zatopené obce odešla do nedalekých Pasohlávek, Pohořelic nebo Mikulova. Zůstal stát jen románsko-gotický kostelík z přelomu 12. a 13. století. Už dlouho se mluví o jeho zpřístupnění, ale zatím se nic neděje. Škoda, podobné atrakce, jako jsou kostel na Slanickém ostrově na Oravské přehradě na Slovensku nebo kostel uprostřed jezera ve slovinském Bledu jsou volně přístupné a zájem o ně je obrovský.


 

Další vesnice na dnech přehrad

  • Pod hladinou Brněnské přehrady zmizela vesnice Kníničky; voda se nad ní zavřela v roce 1939, nedaleko vyrostly nové Kníničky, dnes městská čtvrť Brna. Když klesne voda, bývají na svazích dodnes vidět nízké kamenné zídky a zbytky zdí.
  • Pod hladinou přehrady Hracholusky na Plzeňsku se ukrývají ruiny zaniklých obcí Hracholusky, Dolany u Stříbra, Těchoděly nebo Butov. Někdy šlo spíš o osady, ostatně i největší Dolany měly jen třiadvacet domů, byť se stodolami a dalšími objekty. Podíváte se k nim ale jedině s potápěčskou výstrojí. Na dně asi v patnáctimetrové hloubce dodnes stojí zbytky bývalých stavení i s torzy starých zemědělských strojů. Raritou je také několik řopíků: údolím Mže totiž vedla jedna z obranných linií, na kterou se po vzniku přehrady téměř zapomnělo.
  • Jedním z nejoblíbenějších míst ponorů na Orlické přehradě je kostel sv. Štěpána v bývalých Těchnicích. Poslední bohoslužba se tu prý konala koncem roku 1957, pak kostel na několik desítek let zmizel. Potápěči jej znovu objevili asi 50–60 metrů pod hladinou díky starým katastrálním mapám a moderním geodetickým přístrojům v roce 2000.
  • Hluboké kaňonovité údolí Vltavy mezi obcemi Štěchovicemi a Slapy patřilo a patří k nejkrásnějším místům v Česku. Na voraře a posléze vodáky, kteří zdolávali zrádné peřeje, tu dohlížela socha svatého Jana Nepomuckého. Podle ní se místu začalo říkat Svatojánské proudy, v polovině 20. století ovšem zmizely pod hladinou Štěchovické přehrady. Na stejném místě, kde svatý Jan stával do roku 1954, dnes objevíte sochu Setkání Sv. Jana s andělem od sochaře Petra Váni. Jediný háček spočívá v tom, že se musíte ponořit zhruba čtyřicet metrů pod hladinu.
Vorařství nejen na Vltavě – tradice zapsaná v UNESCO

Vorařství nejen na Vltavě – tradice zapsaná v UNESCO

V roce 2022 bylo na Seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO připsáno vorařství, tradiční avšak již dnes bohužel zaniklé řemeslo představující tradiční znalosti a dovednosti spojené se stavbou vorů a jejich plavením po řekách. Nadnárodní nominaci společně předložily státy: Česká republika, Lotyšsko, Německo, Polsko, Rakousko a Španělsko.

Vyhlídka nad jeskyní Padouška u přehrady Vír Příroda

Vyhlídka nad jeskyní Padouška u přehrady Vír

Krásnou vyhlídku objevíte nad skalním převisem Padouška nedaleko vesnice Hluboké u vodní nádrže Vír. Místo je odlehlé, stranou hlavních turistických tras, ale krásný výhled stojí za to. Uvidíte odtud Vírskou přehradu v místech, kde stávala dnes zatopená obec Chudobín.

Bývalé Svatojánské proudy Příroda

Bývalé Svatojánské proudy

Vltavské údolí mezi Třebenicemi a Štěchovicemi, kde řeka asi na 7 km klesala o téměř 20 metrů a díky hlubokému a nepřístupnému údolí plnému kamenů a skal se zde tvořila peřeje, byly odedávna známy jako tzv. Štěchovické proudy, od roku 1722 zvané proudy Svatojanské.

Vodní nádrž Rozkoš – osmá největší přehrada v České republice Příroda

Vodní nádrž Rozkoš – osmá největší přehrada v České republice

Vodní nádrž Rozkoš bývá někdy přezdívaná Východočeské moře. Účelem vodního díla je protipovodňová ochrana, rekreace, vodní sporty a chov ryb pro sportovní i komerční využití. Přehrada byla dostavěna roku 1969. Má rozlohu 800 hektarů a průměrnou hloubku 10 m.

Vodní nádrž Hracholusky Letní sporty

Vodní nádrž Hracholusky

Přehrada Hracholusky stojí na řece Mži přibližně 20 km západně nad Plzní. Přehrada vznikla vybudováním sypané hráze v roce 1964 a zaplavením malebného údolí řeky Mže.

Vírská přehrada – vír v údolí Svratky Příroda

Vírská přehrada – vír v údolí Svratky

Vírská údolní nádrž přehradila svojí mohutnou hrází tok řeky Svratky v jednom z nejužších míst údolí, a obě její krajní stěny jsou pevně ukotveny ve skalních stěnách. Se stavbou se započalo roku 1947 a roku 1958 byla uvedena do plného chodu.

Naučná stezka Svatojánské proudy Příroda

Naučná stezka Svatojánské proudy

Naučná stezka Svatojánské proudy vede romantickým hlubokým skalnatým údolím řeky Vltavy, úsekem bývalých Svatojánských proudů, nyní zatopených Štěchovickou přehradní nádrží. Největší popularitu zažila stezka v meziválečném období, kdy na březích Vltavy vznikaly první trampské osady.

Přehrada Mšeno v Jablonci nad Nisou Letní sporty

Přehrada Mšeno v Jablonci nad Nisou

Údolní nádrž Mšeno obecně nazývaná Jablonecká přehrada je největší přehradou v povodí Lužické Nisy. Proti její výstavbě, roku 1906, místní občané nejdříve bojovali, ale dnes jsou rádi, že zde je a že si zde mohou užívat v letních obdobích koupání, sportování a relaxaci, v zimě zase bruslení.

Vltava – česká vodácká klasika Letní sporty

Vltava – česká vodácká klasika

Česká vodácká klasika, nejnavštěvovanější řeka splavná pod Lipnem po celý rok. Řeka příjemně teče krajinou a zkouší zručnost kormidelníků v četných peřejkách, které však nepřekročí obtížnost WW I. Na jezech jsou vorové propusti, které zaručují sjízdnost a oživují plavbu.

Labská přehrada ve Špindlerově Mlýně Letní sporty

Labská přehrada ve Špindlerově Mlýně

Při jižním okraji Špindlerova Mlýna nemůžete přehlédnout elegantní přehradu na horním toku Labe. Jedná se o první přehradu na řece Labi. Byla vybudovaná jako ochrana před ničivými povodněmi a již od roku 1916 zachytává převážnou část sněhových vod ve střední části Krkonoš.

Přehrada Slapy – užijte si koupání i vodní sporty Letní sporty

Přehrada Slapy – užijte si koupání i vodní sporty

Doposud pátou největší přehradou v České republice je přehrada Slapy postavená roku 1950. Kromě vodních sportů jako je např. jachtaření, vodní lyžování, windsurfing, ale také koupání je přehrada využívána lodní dopravou.

Přehrada Les Království na Labi nad Dvorem Králové nad Labem Památky

Přehrada Les Království na Labi nad Dvorem Králové nad Labem

Díky své poloze v zalesněném údolí řeky Labe a svým architektonickým ztvárněním je přehrada jednou z nejkrásnějších v celé České republice a snad i proto byla v roce 1964 prohlášena národní technickou památkou. Navštívit zde můžete také zajímavou expozici.

Orlická přehrada neboli Orlík Letní sporty

Orlická přehrada neboli Orlík

Součástí Vltavské kaskády je přehrada Orlík, která jejíž hráz přehradila tok řeky Vltavy u Solenice v okrese Příbram. Přehradní nádrž dostala své jméno podle zámku, který kdysi čněl nad hlubokým údolím Vltavy a dnes se nachází jen pár metrů nad hladinou přehradního jezera.

Nové Mlýny – kaskáda tří vodních nádrží pod Pálavou Letní sporty

Nové Mlýny – kaskáda tří vodních nádrží pod Pálavou

Nové Mlýny tvoří soustava tří přehradních nádrží. Horní Mušovská, střední Věstonická, dolní Novomlýnská. Nádrže byly postaveny v 70. letech 20. století, aby zamezily každoročním záplava a zvýšily intenzitu zemědělské výroby.

Nechranická přehrada u Kadaně Letní sporty

Nechranická přehrada u Kadaně

Optimální lokalita pro vodní sporty a relax! Nechranická přehrada leží na řece Ohři mezi Kadaní a Žatcem, jižně od Chomutova. Má nejdelší sypanou hráz ve střední Evropě, jejíž délka je 3280 m.

Vodní nádrž Slezská Harta – nejmladší přehrada v Česku Letní sporty

Vodní nádrž Slezská Harta – nejmladší přehrada v Česku

Údolní nádrž Slezská Harta na řece Moravici nabízí řadu možností, jak aktivně strávit především letní turistickou sezónu. Vyzkoušet můžete nejen koupání, ale i vyjížďky na loďkách, rybaření, jachting a windsurfing.

Plumlovská přehrada Letní sporty

Plumlovská přehrada

Plumlovská přehrada byla vybudována na řece Hloučele z důvodu zamezení povodňových průtoků na dolním toku. Od středověku povodněmi trpěly převážně Stichovice s Mostkovicemi, ale i samotné město Prostějov, díky pravému ramenu Hloučely.

Chráněná krajinná oblast Pálava Příroda

Chráněná krajinná oblast Pálava

V severozápadním výběžku Panonské nížiny, v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, se nachází Pavlovské vrchy. Zdejší zem dodnes střeží dávná tajemství lovců mamutu, Keltů i zapomenuté osudy vojáků X. římské legie, kteří tu podle legendy začali s pěstováním vinné révy.

Brněnská přehrada – Prýgl Letní sporty

Brněnská přehrada – Prýgl

Jednou z nejvýznamnějších rekreačních oblastí v bezprostřední blízkosti moravské metropole je Brněnská přehrada. Přehradní nádrž s rozlohou 252 ha byla vybudována na řece Svratce v letech 1936-1940. Dnes je přehrada oblíbenou rekreační oblastí s pravidelnou lodní dopravou.

Vodní nádrž Lipno – jihočeské moře Příroda

Vodní nádrž Lipno – jihočeské moře

Vodní nádrž Lipno je největší umělé jezero České republiky. Voda z přehrady je vedena k podzemní elektrárně. Jezero, které vzniklo za hrází, je právem nazýváno "jihočeským mořem". Dosahuje délky 44 km a v místě největší šířky (u Černé v Pošumaví) činí vzdálenost obou břehů 10 km.

Dalešická přehrada – lodní doprava, romantika a množství cyklotras Příroda

Dalešická přehrada – lodní doprava, romantika a množství cyklotras

Víte, že u nás máme hrad, který stojí na nepřístupném ostrově uprostřed jezera? Pokud jste trochu dobrodružné povahy, podnikněte výlet na Vysočinu k přehradě Dalešice. Budete-li mít štěstí, podaří se vám na tento hrad dostat suchou nohou...

Přehrada Seč u Chrudimi Letní sporty

Přehrada Seč u Chrudimi

Sečská přehrada a její okolí je největší a nejvyhledávanější rekreační oblastí v Pardubickém kraji. Koupání a mnoho dalších sportovních aktivit nabízí autokemp Seč Pláž. V Seči a nedalekém okolí je mnoho historických památek, hradů a zámků, rozhledny, skanzen a mnoho sportovních zařízení.

Žďákovský most – největší jednoobloukový most Česka Památky

Žďákovský most – největší jednoobloukový most Česka

Roku 1967 překlenul Žďákovský most vltavské údolí u Orlíka nad Vltavou. V době svého vzniku byl největším jednoobloukovým ocelovým mostem na světě. Dnes zaujímá osmou příčku.

Věda a historie není nuda: naši nejstarší vodáci a Česko jako vodácký ráj

Věda a historie není nuda: naši nejstarší vodáci a Česko jako vodácký ráj

Co se vám vybaví, když zaslechnete slova jako háček, zadák, porcelán, cvaknout, květák, kontra nebo volej? Pokud nic, jste na správném místě: s Kudy z nudy si užijete svou první báječnou plavbu do světa vodáků. Pokud víte, že jde o slova z vodáckého slovníčku, užijete si s námi taky. Víme totiž o spoustě zajímavostí, o kterých jste doteď určitě neslyšeli.

Vranovská přehrada – Moravský Jadran nedaleko Vranova nad Dyjí Letní sporty

Vranovská přehrada – Moravský Jadran nedaleko Vranova nad Dyjí

Třicet km dlouhá jihomoravská nádrž s čistou a teplou vodou se nachází v překrásném údolí pod hrdým barokním zámkem Vranovem nad Dyjí poskytuje výborné podmínky pro koupání a vodní sporty. Kvalita vody ve Vranovské přehradě patří k těm nejlepším v České republice.

Zatopený Borovský most – Hitlerův most v přehradě Želivka Památky

Zatopený Borovský most – Hitlerův most v přehradě Želivka

Most u obce Borovsko vedoucí do nikam téměř zatopila Želivka. Dálniční trasa se zde začala budovat roku 1939 stavební firmou J. Domanský z Prahy. K uvedení do provozu však nedošlo a o dvacet let později musela být trasa pozměněna kvůli napuštění přehrady Švihov řekou Želivkou.

Přehrada Fláje u Českého Jiřetína Památky

Přehrada Fláje u Českého Jiřetína

Vodní nádrž vznikla na Flájském potoce v roce 1963 za účelem zásobení vodou podkrušnohorské oblasti. Přehradní hráz je betonová, pilířová (tedy uvnitř dutá), jediná svého druhu v České republice.

Kostel sv. Linharta – tichý svědek zaniklé obce Mušov Památky

Kostel sv. Linharta – tichý svědek zaniklé obce Mušov

Mušovský kostel svatého Linharta stojí na ostrově uprostřed Věstonické nádrže u Ivaně u Pohořelic. S pevninou ho nespojuje most ani pravidelná lodní doprava, není běžně přístupný.

Vranov nad Dyjí

Vranov nad Dyjí

Ať už přijedete do Vranova z kteréhokoliv směru, na první pohled vás uchvátí impozantní pohádkový zámek na vysoké skále. Na březích Dyje pod ním se rozložilo malebné městečko, odkud vás v letních měsících vyhlídkový vláček doveze přes hráz Vranovské přehrady až na oblíbenou pláž.

Řeka Chrudimka Příroda

Řeka Chrudimka

Nová města Hlinsko, Slatiňany a Chrudim vznikla na řece Chrudimce dlouhé téměř 109 km. Pramen řeky najdete na Vysočině ve výšce 680 m.n.m. Chrudimka se vlévá v Pardubicích do Labe.

Hradiště Vystrkov u přehrady Orlík Památky

Hradiště Vystrkov u přehrady Orlík

Na levém břehu Orlické přehrady se nachází trojúhelníkovitá ostrožna s pozůstatkem mohutného raně středověkého hradiště.

Zatopený most Všebor Památky

Zatopený most Všebor

Přes řeku Odravu spojoval dvě části obce Všeboř, dnes z velké části zatopené, betonový most. Vrchní část tohoto mostu je možné vidět nad hladinou vodní nádrže Jesenice u Chebu.

Po naučné stezce za osudy Slezské Harty Příroda

Po naučné stezce za osudy Slezské Harty

O nejmladší přehradě v České republice Slezské Hartě se dozvíte na Naučné stezce Zatopené osudy. Začíná u informačního centra v Leskovci nad Moravicí, měří 1,4 kilometru a má pět zastavení. Přibližují osudy lidí, kteří v údolí před výstavbou přehrady žili i historii obcí.

Řeka Dyje – královna národního parku Podyjí Příroda

Řeka Dyje – královna národního parku Podyjí

Jednou z největších řek na jižní Moravě je Dyje, která pramení v sousedním Rakousku pod názvem Thaya. Celková délka toku činí 311 kilometrů, z toho na našem území 235 km. Větší část říčního toku na území ČR je sjízdná, dohromady v délce 209 km.

Vodní dílo Švihov (Želivka) – největší vodárenská nádrž v České republice Příroda

Vodní dílo Švihov (Želivka) – největší vodárenská nádrž v České republice

Vodní nádrž Švihov (známá spíše pod názvem vodní nádrž Želivka) je vodárenskou nádrží na řece Želivce, která slouží jako zdroj pitné vody pro středočeskou oblast včetně Prahy. Jedná se o největší vodárenskou nádrž nejen v České republice, ale také ve střední Evropě.

Přehrada Černá Nisa Bedřichov – nejvýše položená přehrada v Čechách Příroda

Přehrada Černá Nisa Bedřichov – nejvýše položená přehrada v Čechách

Vodní nádrž na Černé Nise 3 km severně od Bedřichova splynula za sto let své existence s okolní horskou přírodou. Čisté, patnáct metrů hluboké vody jsou v létě vyhledávány jako přírodní koupaliště, mimo jiné i naturisty.

Vodní elektrárna Štěchovice Památky

Vodní elektrárna Štěchovice

Vodní dílo Štěchovice na řece Vltavě tvoří hned dvě elektrárny – vodní elektrárna Štěchovice I. a přečerpávací vodní elektrárna Štěchovice II. Objednejte se na exkurzi a vyrazte na jejich obhlídku!

Naučná stezka Věstonická nádrž Příroda

Naučná stezka Věstonická nádrž

Naučná stezka vede kolem Střední nádrže vodního díla Nové Mlýny, která je významnou ptačí rezervací. Na šesti stanovištích získáte informace o ptácích a rybách Novomlýnských nádrží, o zaniklé obci Mušov nebo o obnově lužní krajiny.

Pasohlávky

Pasohlávky

Obec na břehu Novomlýnských nádrží pod Pálavou je vyhledávaným rekreačním střediskem. V létě se můžete koupat v přehradě i pobřežních jezerech, celý rok pak v aquaparku Aqualand Moravia. Známá je i archeologická lokalita se zbytky římského tábora a opuštěný kostel na ostrově uprostřed jezera.

Kašna Nové Mlýny v Dolních Věstonicích Památky

Kašna Nové Mlýny v Dolních Věstonicích

V Dolních Věstonicích mají na návsi opravdovou raritu – je jí zmenšenina vodní nádrže Nové Mlýny a blízkého okolí. V průběhu dne se několikrát naplní vodou a znovu vyprázdní. Na dně kašny se tak odhalí původní poloha koryta Dyje na dně nádrží.

Štěchovice

Štěchovice

Dvě vltavské přehrady, naučná stezka lemující dávno zatopené Svatojánské proudy a také legenda o ukrytém nacistickém pokladu, to jsou hlavní lákadla středočeských Štěchovic. V okolí také objevíte prastaré trampské lokality, například slavnou osadu Ztracenka nebo údolí říčky Kocáby.

Slapy

Slapy

Slapy leží doslova nad Vltavou, i když dnes již ne tak vysoko, jako tomu bylo před postavením Slapské přehrady. Jsou centrem rozsáhlé rekreační oblasti, vodní nádrž pak nabízí skvělé podmínky k rekreaci, sportu i zábavě a také nespočet krásných přírodních zákoutí.

Husinecká přehrada Památky

Husinecká přehrada

Hlavním účelem stavby byla ochrana Husince a dalších obcí před povodněmi. Jezero vzniklé za přehradní hrází zachycovalo a dodnes zachycuje při jarním tání velkou vodu. Přehrada byla dokončena v roce 1939 a k jejímu základnímu využití přibyla postupně i další.

Přehrada Souš v Jizerských horách Památky

Přehrada Souš v Jizerských horách

Vodní nádrž Souš (Soušská přehrada) postavená v letech 1911–1915 na Černé Desné leží nad městem Desná v Jizerských horách. Podél přehrady vede cesta na Smědavu, která spojuje Tanvaldsko s Frýdlanstkem, otevřená je však pouze v letních měsících.

Kaskáda vodních elektráren na Vltavě – největší kaskáda vodních elektráren v České republice

Kaskáda vodních elektráren na Vltavě – největší kaskáda vodních elektráren v České republice

Vltavská kaskáda je soustava vodních děl na řece Vltavě, budována postupně od roku 1934 až do 90. let 20. století pro výrobu elektrické energie. Jedná se o přehrady Lipno I a II, Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Slapy, Kamýk, Štěchovice a Vrané.

Další aktuality

Zimní stezky v korunách stromů – užijte si výlety nad zemí a v oblacích!

Báječné výhledy do okolí, zábava, poučení, adrenalinové a interaktivní prvky, tobogány i unikátní vyhlídku Skywalk – to všechno nabízejí stezky v korunách stromů, na které vás zve portál Kudy z nudy. Zima jim vůbec nevadí, otevřeno mají totiž i během zimní sezóny. Navíc v tomto období nabízejí zcela unikátní výhledy na sněhem pocukrovanou krajinu.
6. prosinec 2024 13:00
Příroda

Víkendovou oblohu rozsvítí zářící Jupiter

Planeta Jupiter přichystá pro pozemšťany pěkné prosincové divadlo. V sobotu 7. prosince se Jupiter dostane do opozice se Sluncem, bude nejblíže Zemi a bude také nejjasnější v tomto roce! Na večerním nebi se bude jevit jako výrazná „hvězda“ v souhvězdí Býka. Jupiter o bude možné spatřit dalekohledem i z měst, která se jinak potýkají se světelným znečištěním.
4. prosinec 2024 11:00
Příroda

Co znamená zimní slunovrat? Kdy bude nejdelší noc v roce?

V sobotu 21. prosince 2024, přesně v 10:19 hodin nastává zimní slunovrat, Slunce vstoupí do znamení Kozoroha a nastane zimní slunovrat, což znamená že po nejkratším dni v roce přijde nejdelší noc. Slunce je nejníže nad obzorem, takže jeho paprsky dopadají do české kotliny nejvíce šikmo. Na své pouti po obloze Slunce dosáhlo obratníku Kozoroha a vrací se zpět k rovníku. Nastává také astronomická zima. Od této chvíle se ale začnou dny pozvolna prodlužovat, a to až do letního slunovratu. Jaké legendy přináší období zimního slunovratu? A jak jeho oslavy probíhaly v historii?
3. prosinec 2024 19:42
Příroda

Tipy na zimní fotografování v přírodě i ve městech

Zimní měsíce jsou pro milovníky fotografování, kteří se rádi toulají přírodou s foťákem na krku, velmi atraktivním obdobím. Lze fotit krásy zimní krajiny, které vykouzlí sníh a mráz, ale také pomíjivé okamžiky městské zimní výzdoby a světelných efektů na Silvestra či Nový rok. Nechte se inspirovat a udělejte si fotografický výlet do přírody i města.
1. prosinec 2024 13:36
Příroda

20 tipů, kam za kouzlem zimy v Krkonoších

Při toulkách přírodou v Krkonoších objevíte velmi zajímavá místa, která v zimě sníh a mráz změní k nepoznání. Tak například na svahu Studniční hory vznikne každý rok mapa republiky, vodopády se promění v ledopády a běžkaři mají šanci dostat se tam, kam v létě nemohou, například pod Stříbrný hřeben a na Čertovu louku, nebo na Lysou horu u Rokytnice. Nenechte si ujít nejkrásnější zimní výpravy Krkonošským národním parkem!
1. prosinec 2024 13:00
Příroda

50 tipů na Silvestrovské a Novoroční výstupy a vycházky 2024/2025

Silvestr 2024 a Nový rok 2025 je už téměř tady! Pokud to ve vás nevyvolává žádné velké emoce nebo naopak přemýšlíte, co si s volnými dny počít, prozkoumejte naše dnešní tipy. Silvestr a Nový rok se dají slavit i jinak, než hektolitry alkoholu a zábavou před televizí. Zkuste to letos jinak – vyrazte do přírody a pokochejte se pohledem z vyhlídky nebo rozhledny!
1. prosinec 2024 9:46
Příroda

10 tipů na zimní procházku naučnými stezkami

I v zimě mají naučné stezky své kouzlo – objevovat je můžete právě nyní, když ještě nenapadlo tolik sněhu, aby se dalo jezdit na běžkách. K návštěvě láká například Božídarské rašeliniště, Hostivické rybníky, tichá krajina Kokořínska anebo sněhem již políbená krajina Jizerských hor, Krkonoš či Beskyd.
30. listopad 2024 10:00
Příroda

Putování za smrkovou vůní: 10 tipů na výlet ke smrkům a do smrčin

Více než třetinu rozlohy ČR pokrývají lesy, z nichž polovina patří právě smrku ztepilému. Smrk je naší původní dřevinou – poprvé se u nás objevil již před 8 000 lety, s koncem doby ledové. Tehdejší lesy ale nevypadaly tak, jak je známe dnes. Ty původní byly černé, neprůchodné a plné divokých zvířat. S rozvojem civilizace však pralesy vzaly za své. Nejvíce jich ubývalo od 15. do 18. století, kdy bylo potřeba dřevěné uhlí ve sklářství a lesy ustupovaly pastvinám. Vzniklé odlesněné plochy bylo během dalších století třeba znovu zalesnit. A jako nejvhodnější dřevina se jevil smrk. Dokázal růst na mnoha místech, nebyl náročný, navíc jeho dřevo bylo všestranně využitelné. V neposlední řadě jej lze těžit v rozmezí 80–100 let, na rozdíl od buku, na jehož zralé dřevo musejí lesníci čekat až 160 let. Výsadbu nových smrkových lesů můžete podpořit v rámci sbírky Darujme stromečky lesu Nadace dřevo pro život. A kde se setkáte ještě dnes s původními starými smrčinami a jaké stromy – pamětníky můžete na svých toulkách potkat, vám poradí Kudy z nudy.
28. listopad 2024 10:00
Příroda