ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: Most, Doupov a Přísečnice – města, která neexistují
Památky

Věda a historie není nuda: Most, Doupov a Přísečnice – města, která neexistují

Poslechněte si audio verzi článku
Pod hladinami přehrad zmizela místa, která by dnes patřila k turistickým perlám – třeba Červenské nebo Svatojánské proudy. Voda se zavřela i nad řadou vesnic a osad, další zanikly kvůli těžbě uhlí. Někdy šlo o samoty, ale jindy o velká města, kde žily tisíce a dokonce desetitisíce lidí. Pojďte se s jejich osudy seznámit na Kudy z nudy.
Zaniklé vesnice Českého lesa, Šumavy, Krušných hor a Novohradských hor dýchají zvláštní nostalgií. Po řadě obcí ale nezbylo nic a v místech, kde stávaly, se dnes táhnou hnědouhelné doly anebo se rozlévají hladiny vodních nádrží. V suchých letních měsících se zbytky několika vesnic objevují ve vysychajících přehradách, například starého Bítova v jedené z mnoha zátok Vranovské přehrady na Znojemsku. Tentokrát ale necháme vesničky a vísky stranou a podíváme se do zaniklých měst. Babylón, Sodomu, Gomoru, Tróju, Pompeje nebo mayská města hledají a – pokud se je povedlo objevit – navštěvují lidé z celého světa, ale znáte také jména Doupov, Přísečnice nebo Most?


 

Most a Starý Most: místo města vzniklo jezero

Město Most vzniklo na přelomu 12. a 13. století pod hradem Hněvínem na důležité zemské stezce z Prahy do saského Freibergu. Přes bažiny Komořanského jezera vedla soustava dřevěných mostů, které daly městu jméno. Vznik Mostu se připisuje rodu Hrabišiců – a právě hrabání nakonec bylo pro město s 800 let dlouhou historií osudné. Na sklonku března 1964 vláda rozhodla kvůli postupující těžbě uhlí o jeho likvidaci. Vedle Litoměřic nejcennější historické město severních Čech a jedno z nejcennějších v celém Československu muselo jít kvůli 100 milionům tun hnědého uhlí k zemi.



Kolik lidí přišlo o své domovy? Podle sčítání lidu měl Most v roce 1961 celkem 47 199 obyvatel. O deset let později jih bylo něco málo přes osm tisíc, za dalších deset let pět a v roce 1991 nula. Bourání začalo v roce 1967, poslední domy padly o dvacet let později. Kulisy zanikajícího města hojně využili filmaři: starý Most tak můžete vidět v několika válečných filmech. Všechny filmy i historické fotografie ovšem zastiňuje ta, kde přes někdejší Husovo náměstí projíždí obří uhelné rypadlo.

Ze starého Mostu dnes zbyl jen pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, který se z původního místa přesunul zhruba o kilometr dál. Na místě starého města se dnes leskne hladina Mosteckého jezera. Justiční palác, několik klášterů a kostelů i měšťanské domy byly srovnány se zemí, zachránilo se jen pár sousoší a morové sloupy. Kdo ale mohl, ten v Mostě zůstal nebo se sem vrátil: centrem nového města se stala sídliště, budovaná v 60. letech jako předměstí starého Mostu. Dnes v Mostě žije přibližně 64 tisíc obyvatel.
 

Přísečnice: zaniklé hornické městečko v Krušných horách

Jako všechny vodní nádrže, které slouží jako zásobárny pitné vody, je i okolí přehrady Přísečnice v Krušných horách nepřístupné. Podívat se můžete na hráz nad obcí Kryštofovy Hamry, přehrada se dá objet po cyklostezkách, ale cesty v těsné blízkosti vodní nádrže jsou pro cyklisty i pěší trvale uzavřeny.



Podobně jako Most i hornické město Přísečnice vzniklo někdy na přelomu 12. a 13. století v úžlabině mezi zalesněnými kopci nad potokem stejného jména. Střed města tvořilo náměstí se zámkem a radnicí, nad měšťanskými domy se tyčila špičatá věž kostela Nanebevzetí Panny Marie. Díky kinu, koupališti a hezkému okolí byla Přísečnice vyhledávaným letoviskem, v zimě zase nabízela výborné lyžařské terény.

Většinou tu žily tři až čtyři tisíce lidí. Po poválečném odsunu Němců se sice počet obyvatel snížil na třetinu, ale městečko rozhodně nestrádalo. Kdyby se začátkem sedmdesátých let 20. století nerozhodlo o stavbě přehrady a nedošlo k postupné demolici města a zatopení jeho území, dnes byste v Krušných horách mohli navštívit místo, které by se hodně podobalo malebným saským hornickým městům.

Před zatopením byly zdokumentovány všechny umělecké památky. Ostatky mrtvých se přestěhovaly na lesní hřbitov ve Vejprtech, vybrané náhrobky do sbírek muzea v Chomutově. Mariánský sloup z Přísečnice dnes stojí v Klášterci nad Ohří, sloup Nejsvětější Trojice a další sochy najdete u kostela ve Vejprtech. Své město dál symbolicky střeží jen socha Panny Marie Svatohorské z roku 1735. Původně stála proti hřbitovu, dnes ji uvidíte u křižovatky silnic na jižním okraji u vodní nádrže Přísečnice, nedaleko od místa, kde stávala kdysi.
 

Doupov: město v nepřístupném vojenském újezdu

Zbytky lipové aleje z bývalého náměstí, několik schodů, které vedly ke klášterní kapli, cypřiše na bývalém hřbitově, skladiště na bývalém nádraží, zbytky zdí valchy, novogotická hrobka rodu Zedtwitzů a starý buk, který stával u takzvané Buchenkapelle, kaple Panny Marie Čenstochovské – to je všechno, co zbylo po městečku Doupov v Doupovských horách.



Zedtwitzové byli posledními majiteli doupovského panství, které koupili roku 1858 od hraběte Černína. Byli výbornými hospodáři a přivedli neprosperující panství k nebývalému rozkvětu. V Doupově stál zámek, několik kostelů a kolej piaristů, za první republiky tu fungovalo gymnázium, dva hotely, dvě vinárny, šest hostinců, pět cukráren, výrobna limonád, parní pila, čtyři mlýny a další podniky. Na druhé straně si Doupov až do svého zániku zachoval téměř středověký ráz: nebyl tu ani vodovod a obyvatelé byli odkázáni na studny.

O osudu městečka jako by rozhodla už druhá světová válka. Po odsunu původního obyvatelstva ze Sudet klesl počet obyvatel z původních necelých dvou tisíc na třetinu, noví se sem stěhovat nechtěli. Pro chátrající město bylo poslední tečkou zřízení vojenského újezdu Hradiště. Všichni zbývající obyvatelé se museli vystěhovat a v roce 1954 bylo 800 let staré město úředně zrušeno.

Dnes je vojenský prostor v Doupovských horách nepřístupný, nejsou tu vyznačené žádné trasy pro pěší ani cyklisty. Na místo, kde stával Doupov, se zkrátka nepodíváte.
 

Karviná: město z románu Šikmý kostel

Město, které sice nezmizelo, ale vypadá úplně jinak než dřív, je Karviná. Začátkem 20. století byla Karviná městem plným života s mnoha výstavnými budovami a hornickými koloniemi. Stál tu zámek Solca, honosná radnice, dva kostely, pivovar, úřady, školy, hotely a plovárna, rozvíjely se živnosti, obchody, spolková i kulturní činnost. Zkázou pro město se stalo uhlí. Téměř celá stará Karviná zanikla vlivem poddolování, ta dnešní vznikla sloučením několika obcí až po druhé světové válce o něco dál směrem na severovýchod. O jejích osudech si můžete přečíst v seriálu Česko mezi řádky v článku o románové trilogii Šikmý kostel od Karin Lednické.

Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
Uhelné safari – návrat do třetihor k novodobým dinosaurům Zážitky

Uhelné safari – návrat do třetihor k novodobým dinosaurům

Nezapomenutelný zážitek z návštěvy unikátních technických děl v těžebních lokalitách Československá armáda a Vršany na Mostecku a rekultivované krajiny v projektu Uhelné safari. V roce 2025 se nekoná.

Kostel sv. Petra z Alkantary – unikát v Karviné Památky

Kostel sv. Petra z Alkantary – unikát v Karviné

V místě centra původního města Karviná, dnes Doly, najdeme kostel postavený v roce 1736 v barokním slohu, který je zasvěcený sv. Petru z Alkantary. Kostel je známý také pod pojmem "šikmý" kostel v Karviné.

Věda a historie není nuda: staré lomy jako skvělá místa k výletům

Věda a historie není nuda: staré lomy jako skvělá místa k výletům

Jak se mění české lomy? Kdysi ponurá měsíční krajina, dnes atraktivní koupání, zajímavá příroda, skvělá místa k odpočinku anebo naučné stezky: tak vypadá nový život starých povrchových lomů. Z několika stovek jsme na Kudy z nudy vybrali pouhý zlomek, ale věřte, že všechna vybraná místa stojí za návštěvu a bližší prozkoumání.

Česko mezi řádky

Česko mezi řádky

Vydejte se s Kudy z nudy mezi řádky a objevujte zákoutí, která znáte z knížek.

7 věcí, které nevíte o… krásných místech se špatnou pověstí

7 věcí, které nevíte o… krásných místech se špatnou pověstí

Hnusná, špinavá, černá a zničená: do některých míst se na výlet, prodloužený víkend ani na dovolenou zkrátka nejezdí. Ale není to náhodou jen naše zažitá představa? Špatná pověst řady takových měst, čtvrtí a oblastí je mnohem horší než skutečnost. Na Kudy z nudy vám to dokážeme na sedmi jednoduchých příkladech. Nechte se překvapit a okouzlit někdejšími periferiemi, kde nikdo nechtěl bydlet, jezerní krajinou, horami, strašidelným lesem a znovuzrozenými průmyslovými areály.

Karviná

Karviná

Dnešní Karviná není stará Karviná, protože ta zanikla při těžbě černého uhlí. Místo, kde stála původní osada, připomíná nakloněný barokní kostel sv. Petra z Alkantary, který po poddolování i s okolím poklesl o 36 m. Kromě toho můžete navštívit také empírový zámek s parkem či lázně Darkov.

Česko mezi řádky: Šikmý kostel, Karviná a Karin Lednická

Česko mezi řádky: Šikmý kostel, Karviná a Karin Lednická

Románová trilogie Šikmý kostel Karin Lednické otevřela zapomenutou kapitolu našich dějin a změnila pohled na město, které téměř zmizelo z mapy – starou Karvinou. Z příběhu zasaženého důlním neštěstím se stal kulturní fenomén, který ožil nejen v knihách, ale i na divadelních prknech. Společně s ním ožila i paměť města, které zmizelo. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat k šikmému kostelu u Karviné, skutečné památce, která románu dala jméno.

Kolejové lože v Mostě – část konstrukce pro přesun děkanského kostela Památky

Kolejové lože v Mostě – část konstrukce pro přesun děkanského kostela

Zajímavý historický artefakt věnovala obyvatelům Mostu skupina Sev.en Česká energie, která v okolí města provozuje uhelné lomy ČSA a Vršany. Jejím pracovníkům se totiž podařilo objevit část speciální kolejové konstrukce, po které byl unikátně přesunut děkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie.

POHO Park – důl Gabriela v Karviné Památky

POHO Park – důl Gabriela v Karviné

Projekt POHO Park usiluje o vybudování důstojného centra pohornické krajiny, které nabídne zázemí nejen návštěvníkům dolu Gabriela, ale také přilehlého kostela sv. Petra z Alkantary. Vzniknout by měl do roku 2027.

Doupovské hory s tajemnými Skalkami skřítků Příroda

Doupovské hory s tajemnými Skalkami skřítků

Doupovské hory jsou jedním z významných území České republiky z hlediska výskytu řady zvláště chráněných a ohrožených druhů ptáků. Předmětem ochrany je 11 druhů. Větší část hor je veřejnosti uzavřena, nachází se zde vojenský újezd Hradiště. Najdete zde národní přírodní památku Skalky skřítků.

Přírodní park Novohradské hory Příroda

Přírodní park Novohradské hory

Téměř nedotčený kraj rozlehlých lesů, sluncem prozářených luk, šumějících potoků a hladin rybníků zrcadlících kouzelné západy slunce. Svérázné a málo známé hory na jihu Čech protkané spletí cest a cestiček, které spojují malebné vesnice, nebo vedou jen tak od nikud nikam.

Údolní nádrž Přísečnice Příroda

Údolní nádrž Přísečnice

Krušnohorská vodní nádrž byla postavena v letech 1969 – 1976 jako zdroj pitné vody pro severočeskou hnědouhelnou oblast.

Offroadsafari – objevte nečekaná místa netradičním způsobem s průvodcem Zážitky

Offroadsafari – objevte nečekaná místa netradičním způsobem s průvodcem

Představíme vám okouzlující Krušné hory protkané štolami, třetihorní sopky Českého středohoří, stratovulkán Doupovských hor a mezi tím Mosteckou uhelnou pánev plnou obřích povrchových dolů a chemického průmyslu. Nikde jinde nenajdete na malé ploše tolik zcela odlišných typů krajiny.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě Památky

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě

Mostecký kostel Nanebevzetí Panny Marie je známý kvůli svému přesunu. Byl přemístěn o celých 841 metrů. Díky tomu je kostel dodnes považován za raritu světového formátu.

Národní park Šumava – zelené srdce Evropy Příroda

Národní park Šumava – zelené srdce Evropy

Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení. Na území NP se nachází 7 obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení).

Věda a historie není nuda: vesnice na dnech přehrad, přístupné jen v suchých letech

Věda a historie není nuda: vesnice na dnech přehrad, přístupné jen v suchých letech

Kdo chce vidět místa, jindy zatopená a ukrytá na dnech našich přehrad, musí si počíhat na správný okamžik. Ten nastává v době, kdy se opravují jindy zatopené zdi hrází a další stavby, anebo v suchých měsících. Pojďte se s Kudy z nudy podívat na místa, kde se na dnech přehrad skrývají potopené vesnice, silnice, mlýny a mosty!

Česko ve filmu: Most u Remagenu a další slavné válečné filmy, které se natáčely v Česku

Česko ve filmu: Most u Remagenu a další slavné válečné filmy, které se natáčely v Česku

Znáte nejlepší válečné filmy, které se natáčely v Česku? Nejsou to jen středověké řeže, Jan Žižka, rytíři v brnění a lesklá zbroj, ale také novodobé válečné filmy z časů první a druhé světové války. Vydejte se s Kudy z nudy do míst, kudy filmové štáby prohnaly své bojující armády!

Ústecký kraj: romantika Českého Švýcarska, chmelařská krajina, lázně a hornické památky

Ústecký kraj: romantika Českého Švýcarska, chmelařská krajina, lázně a hornické památky

Putování za tradicemi Ústeckého kraje vede do čarokrásné krajiny Českého Švýcarska, kterou už před stovkami let prozkoumávali první turisté a horolezci v Evropě. Vypravíme se také do krušných hor po stopách dávných i současných horníků, k technickým památkám zapsaným v UNESCO i do lázní. Líbit se tu bude všem a v každí roční době, protože severozápad Čech dokáže nabídnout mnohem víc, než byste očekávali.

Most

Most

Město, které v 70. letech minulého století zmizelo ze světa kvůli těžbě uhlí, dnes už připomínají jen staré fotografie a vzpomínkové akce. Nový Most vyrostl o kousek dál, ale okolní krajina se už zase zelená a tak jako před staletími na vše dohlíží přesunutý kostel a kopec Hněvín s malým hrádkem.

Sudety – pohraniční oblasti naší země se složitou minulostí

Sudety – pohraniční oblasti naší země se složitou minulostí

Když se řekne Sudety, většině lidí se vybaví označení pro pohraniční oblasti Československa za první republiky a před druhou světovou válkou. V roce 1938 po mnichovské dohodě byly Sudety většinou přičleněny k nacistickému Německu, po porážce Třetí říše se vrátily k Československu.

Další aktuality

Dny evropského dědictví otevírají po celé září nepřístupné památky i veřejné budovy

Dny evropského dědictví / European Heritage Days (EHD) probíhají každoročně v desítkách evropských zemí. Otvírají dveře tisíců zřídka otevřených památek a každoročně se jich zúčastní více než 20 milionů lidí. Během akce se otevírají nejširší veřejnosti brány nejzajímavějších památek, budov, objektů a prostor, včetně těch, které jsou jinak zčásti nebo zcela nepřístupné. Letos se doprovodné akce a mimořádné prohlídky konají během celého měsíce září.
30. srpen 2025 12:22
Památky

Dny evropského dědictví tradičně otvírají brány památek po celé republice

Dny evropského dědictví (European Heritage Day – EHD) každoročně v měsíci září otevírají nejširší veřejnosti brány nejzajímavějších památek, budov, objektů a prostor, včetně těch, které jsou jinak zčásti nebo zcela nepřístupné. Letošní Dny evropského dědictví budpu probíhat po celé září – od 1. do 30. září 2025. Vyberte si z tipů Kudy z nudy, kam se podíváte!
27. srpen 2025 20:04
Památky

O Českou cenu za architekturu bojují rozličné stavby z celé republiky

Česká cena za architekturu je prestižní ocenění nejlepších realizací postavených na území České republiky v období posledních 5 let pořádaná Českou komorou architektů. Podívejte se s portálem Kudy z nudy na výběr nominovaných staveb, najdete mezi nimi třeba čajový pavilon, novou lávku nebo kapličku. A jaká stavba vás chytla za srdce vás? Svůj hlas pro jedno z nominovaných děl můžete odeslat do 31. 10. 2025 na webu ceskacenazaarchitekturu.cz. Vítěze se dozvíme v listopadu, kde budou na galavečeru v pražském Fóru Karlín ocenění předávána. V minulých letech zvítězil například Dům na Kozině od Atelieru 111 architekti (2022), návrh Lávky v Litomyšli ateliéru Ehl & Koumar Architekti (2023) či Štvanická lávka architektů Teje, Blanka, Mourka, Hvízdala a Hendrycha (2024).
26. srpen 2025 12:00
Památky

Tanky, kulomety a uniformy: tipy, kam v Česku do nejoblíbenějších vojenských muzeí

Patříte mezi milovníky vojenské historie? Pak právě pro vás jsou určeny naše dnešní tipy! Prozradí vám, kam se vydat do našich největších vojenských muzeí, kde si prohlédnete bojovou techniku, zbraně, uniformy a seznámíte se se služebním i soukromým životem vojáků na našem území. Mezi nejznámější a nejoblíbenější armádní muzea v České republice patří Armádní muzeum Žižkov v Praze, které se zaměřuje na vojenské dějiny českého území, Vojenské technické muzeum Lešany s dělostřeleckou a těžkou bojovou technikou, Letecké muzeum Kbely věnované historii letectví nebo Vojenské muzeum Králíky, zaměřené na československá opevnění a Muzeum na demarkační linii v Rokycanech, prezentující techniku do roku 1938 a těžkou bojovou techniku.
25. srpen 2025 10:00
Památky

Archeologie a její objevy: Lucy, Věstonická venuše, zub dinosaura a umění z Moravského krasu

Archeologie je detektivka minulosti, jen místo lupy a otisků prstů vědci používají štětce, lopatky a spoustu trpělivosti. Někdy se jim podaří vykopat takovou pecku, že se o ní mluví po celém světě. Vydejte se s Kudy z nudy po stopách nejslavnějších archeologických objevů – jak světových, tak těch, které můžete vidět v roce 2025 u nás v Česku.
24. srpen 2025 20:03
Památky

Dřevěné kostelíky a jejich interiéry: kde uvidíte ty nejhezčí?

Nejen bohaté katolické chrámy z období baroka se pyšní přepychovými interiéry! Mnohé dřevěné (v minulosti evangelické) kostely, většinou postavené v horských oblastech, ukrývají doslova skvosty. A nemusí se vždy blyštit zlatem... Pokud patříte k obdivovatelům takových staveb, poradíme vám, kde spatříte ty nejkrásnější interiéry našich dřevěných kostelů.
24. srpen 2025 6:00
Památky

Kam za díly experimentátora a odvážného architekta Zdeňka Fránka?

Prof. Ing. arch. Zdeněk Fránek se narodil 26. srpna 1961 v Boskovicích. Po studiích na Fakultě architektury VUT v Brně působil na ÚHA v Blansku, v roce 1989 založil firmu Fránek Architects. V současné době se věnuje projekční, publikační a pedagogické činnosti doma i v zahraničí. Patří k nejvýznamnějším představitelům organického proudu české architektury. Sám o sobě říká, že jeho tvorbu ovlivnili němečtí expresionisté a organické tvary z Maďarska. V roce 2020 získal za své celoživotní dílo prestižní ocenění Architekt roku. Mezi jeho projekty patří i modlitebna v Litomyšli nebo stezka v oblacích v Dolní Moravě. Veřejnost jeho jméno zaznamenala také v souvislosti s nerealizovanou stavbou přezdívanou maršmeloun.
22. srpen 2025 13:02
Památky

Soutěž Architekt roku: kdo získal titul, kdo se o něj ucházel a Architekti roku 2013–2025

Soutěž Architekt roku už řadu let vyzdvihuje tvůrce, kteří hýbou tím, jak v Česku stavíme, bydlíme a žijeme. Díky ní máme přehled o nejzajímavějších architektonických osobnostech posledních let i o stavbách, které se staly orientačními body na mapě současné architektury. Projděte se s Kudy z nudy historií soutěže i po české architektonické krajině: od mostů přes industriální a technické památky až po subtilní domy, co umí zmizet v krajině.
22. srpen 2025 10:14
Památky