O Škaredé středě a masopustních maškarách
Období masopustu trvá
od Tří králů do Popeleční neboli Škaredé středy, jejíž termín vždy připadá na čtyřicátý den před Velikonocemi (Velikonoční neděle letos vychází 20. dubna 2025). Masopustní úterý předchází
Popeleční středě, která v letošním roce připadá na
5. března. Právě ona zahajuje
předvelikonoční postní období. A protože
Velikonoce jsou svátkem pohyblivým, může masopustní neděle připadnout na období delší než měsíc.
Pak začne předlouhé šedivé
období půstu a střídmosti. Pochovala se basa, po masopustu se už leckde nesmělo příst a
jelítka, jitrnice, ovar, pálenku,
koblihy a koláče vystřídaly tradiční brambory, hrách a čočka.
Ještě před koncem
masopustu se ovšem museli všichni
pořádně najíst, aby dokázali postní období přečkat v plné síle, a také aby důkladně oslavili vyvrcholení masopustu. Tím bývala maškarní zábava v úterý před
Popeleční středou. Městy a vesnicemi dodnes chodí
obřadní průvody masek; někde se chodí s hudbou, jinde bez ní, někde maškary navštěvují významné osobnosti obce anebo to zkrátka berou dům od domu.
Na některých místech
jižní Moravy se před každým zastavením tančí mužský obchůzkový
obřadní tanec "Pod šable" typický pro masopust, podobně tančí u každého domu na
Uherskobrodsku „bobkovníci“ a na
Hlinecku zase vytáčejí kolečko čtyři „Turci“. Všechno završuje večerní masopustní zábava, která končívá o půlnoci
pochováním basy. Ta totiž celý předešlý rok vyhrávala, a tak se na ni symbolicky svedou všechny hříchy a jejím pochováním zábava utichá, aby již nerušila období půstu.
Poslední tři dny
masopustu, než se život opět vrátil do klidných kolejí, mívaly také všelijakou pověst. Říkalo se jim podle krajů
ostatky,
voračky,
fašank,
končiny či
bláznivé dny, a vztahovala se k nim například pověra, že se v té době nemá nikdo ženit, jinak prý budou blázni oba manželé.
Kdy nás čekají hlavní masopustní dny?
- Tučný čtvrtek 27. února 2025
- Masopustní neděle 2. března 2025
- Masopustní úterý 4. března 2025
- Popeleční středa 5. března 2025
Masopustní veselí tradičně i netradičně
Pokud chcete prožít masopust opravdu
ve stylových kulisách roubených chalup, vypravte se do některého z českých a moravských skanzenů. Za návštěvu stojí například
ukázka tradiční masopustní zábavy v
kouřimském skanzenu, která letos proběhne
v neděli 2. března. Mimo odborný výklad zdejších průvodců je připravena i zabijačka a občerstvení s točeným pivem nebo smažení a ochutnávka "božích milostí".
Další
masopustní hodokvas v tradičním staročeském stylu proběhne také
2. března, a to ve
skanzenu v Pileticích u
Hradce Králové. K ochutnání bude poctivý domácí piletický chléb, koblížky, jitrnice, jelítka a další pochutiny. K vidění bude třeba tradiční venkovská zabíjačka, která bude okořeněná komentářem mistrů řezníků. A samozřejmě
obchůzky masopustních maškar a taneční rej v provedení folklorních souborů, který mohou návštěvníci podpořit vlastní účastí v maskách. Chybět nebudou ani
ukázky rukodělných výtvarných technik v podání „tetiček Kateřinek“.
Jedinečný zážitek slibuje
od 28. února do 4. března tradiční
festival masopustních tradic Strání. Masopust zde
začíná již v neděli a končí v úterý o půlnoci, kdy se pochovává basa, aby na Popeleční středu mohl řádně začít půst před velikonočními svátky.
Nejslavnějším masopustním průvodem bude
22. února tradiční obchůzka masek z obce Vortová na Chrudimsko-Hlinecku, která patří mezi nemovité
památky UNESCO. A když už do tohoto kraje zamíříte, určitě se podívejte také na
expozici masopustních masek a obchůzek z Hlinecka, kterou naleznete v památkové rezervaci
Betlém v Hlinsku, v domku číslo 362.
I v hlavním městě si můžete
masopust jak se patří užít 1. března – v
Praze bude stát za vidění rozhodně masopust na
Žižkově a
Malé Straně.
Na
obnovenou tradici lidové masopustní slavnosti s typickým
pestrobarevným procesím masek se můžete těšit také koncem února v
Českém Krumlově. Veselý průvod masek se v sobotu 1. března prožene také západočeským
Chebem a také ve
Valticích, kde jsou masky laděné dle vinařské tradice. Čekají vás ukázky lidových zvyků, rej masopustních masek, lidové písničky a spousta dobrého jídla.
Masopust je svátkem hojnosti, radosti, dobrého jídla, pití a zábavy, který zahrnuje rozverné průvody masek, magické lidové obřady a pověry o příští úrodě. Jeho tradice sahají až do pohanských předkřesťanských dob.
Období masopustu trvá od Tří králů až do Popeleční neboli Škaredé středy, což je čtyřicátý den před Velikonocemi.
Masopustní úterý, což je den před Popeleční středou, je vyvrcholením masopustního veselí a tradičně se koná maškarní zábava a průvody masek.
Během masopustu jsou tradiční jídla jako jelítka, jitrnice, ovar, pálenka, koblihy a koláče, které po masopustu vystřídají jednodušší pokrmy jako brambory, hrách a čočka.
Pochování basy symbolizuje konec masopustních oslav a svedení všech hříchů na basu. Tímto aktem zábava utichá a nastupuje období půstu.
Ve fašanku a bláznivých dnech se mívají pověry jako například, že v těchto dnech by se nemělo nikdo ženit, protože by oba manželé byli blázni.
Masopustní veselí ve skanzenech, jako je kouřimský skanzen a skanzen v Pileticích, se koná začátkem března, obvykle v neděli 2. března.
Tradiční festival masopustních tradic ve Strání, který se koná od 28. února do 4. března, zahrnuje pochování basy a zahajuje tak půst před velikonočními svátky.
Ve Vortové se koná tradice obchůzky masek, která patří mezi nemovité památky UNESCO, a je známa jedinečnými maskami a obchůzkami.
Fašank Strání je festival masopustních tradic, kde končí masopustní veselí pochováním basy a následně začíná půst před velikonočními svátky, což je zvláštní pro tuto oblast.