Říkáte si, jaký asi byl život v době, kdy se cestovalo v
kočárech? Měly kola, ale žádný motor. Měly čalounění, ale žádné airbagy. Zato
elegance a noblesa? Těmi okouzlují dodnes! Ale nebylo to jen o svezení:
kočáry byly symboly společenského postavení i technické dovednosti. Říkaly světu, kdo jste, jak moc si můžete dovolit, i jestli se máte kam vracet. Zatímco
venkovské bryčky byly praktické a skromné,
městské fiakry se leskly pod nánosem laku a vosku.
Slavnostní kočáry zářily zlacením, měly zavěšené lampy, kovové kliky a někdy i závěsy nebo čalouněný strop. A právě tahle rozmanitost z nich dnes dělá fascinující výstavní kusy i milované artefakty sběratelů.
I když jsme opratě už dávno vyměnili za volanty, slavná éra kočárů pokračuje.
Bryčky, fiakry i landaury se však z cest a silnic přesunuly do
muzeí, zámeckých depozitářů a na
výstavy. Některé vozy se ale občas vydají na cesty, třeba jako
svatební kočáry nebo
historické atrakce, které vozí turisty po dlážděných uličkách. Pojďte se na ně podívat s
Kudy z nudy!
Kam za kočáry: muzea a expozice v Česku
Až příště uvidíte vystavený
kočár, zkuste si představit, jak v něm sedíte – s kloboukem, dekou přes kolena a cinkáním podkov. Možná už se v nich nesvezete, ale rozhodně se budete chtít trochu zasnít.
Staré kočáry totiž nejsou jen pěkně naleštěné povozy. Jsou to okna do časů, kdy každé kolečko mělo jméno a každé sedadlo svůj příběh. Tady jsou místa, kde se vám historie kočárů představí v celé své kráse:
- Pro všechny milovníky kočárů je zážitkem návštěva Muzea historických kočárů v Čechách pod Kosířem. Ve specializovaném muzeu se kočáry nejenom vystavují, ale také opravují, rekonstruují a někdy i vyjíždějí. Mají tu svatební kočáry, pohřební vozy, sportovní bryčky i kousky, které si zahrály ve filmech a pohádkách. A když budete mít štěstí, můžete některý potkat naživo při slavnostech nebo akcích přímo v areálu.
- Na hradě a zámku Český Krumlov je vystavený zlatý kočár, který v roce 1638 pro Jana Antonína I. knížete z Eggenbergu navrhl a postavil Giuseppe Fiocchini a jeho dílna. Kočár z ořechového dřeva a pokrytý plátky pravého zlata, jehož železné části byly potaženy zlaceným stříbrem, se stal vrcholným symbolem slavnostního příjezdu knížete do Říma. Jedinečná barokní památka hodně cestovala: kromě Krumlova byla nějakou dobu na zámku Eggenberg v Rakousku, od roku 1892 do poloviny 20. století byl kočár vystavený v zimní jízdárně zámku Hluboká, a pak se opět vrátil do Krumlova. Přes pět a půl metru dlouhý, dva metry široký a tři metry vysoký kočár patří k nejvzácnějším historickým artefaktům České republiky.
- V roce 2025 zlatý krumlovský kočár odcestoval do ciziny: až do října 2025 byl zapůjčen na prestižní výstavu Ambice & Iluze do Štýrského Hradce. Při návštěvě hradu a zámku Český Krumlov ale místo něj na prohlídkové trase Renesanční a barokní apartmány mimořádně uvidíte Zrcadlový sál.
- Jedním z klenotů Arcidiecézního muzea v Olomouci je ceremoniální kočár biskupa Ferdinanda Julia z Troyeru, s nímž vjel do města v roce 1745. Vůz je vyrobený ze zlaceného a barveného dřeva, mosazi, železa, kůže, červeného hedvábného sametu a růžového, zlatě protkávaného hedvábného atlasu, zdobený výšivkami, zlatými dracouny, třásněmi, střapci a olejomalbami na dřevě i plátně. Na šířku měří 210 centimetrů, dosahuje výšky 327 centimetrů, i s ojí je devět a půl metru dlouhý a váží tři tuny. Jeden ze tří dochovaných barokních ceremoniálních vozů ve sbírce olomouckého arcibiskupství má kuriózní historii: biskup kočár koupil jako ojetinu. Původním majitelem kočáru zřejmě byl vyslanec francouzského krále Ludvíka XV. na císařském dvoře ve Vídni vévoda de Richelieu; při restaurování totiž na podvozku objevili jeho erb. Biskup kočár koupil od rodiny Kinských v roce 1746 a před svou olomouckou intronizací ho nechal upravit a znovu vyzdobit.
Tím to ale nekončí: další
kočáry olomouckých biskupů a arcibiskupů si prohlédnete třeba na
zámku v
Náměšti na Hané, a porůznu můžete menší kočáry vidět i na některých dalších zámcích nebo v
Poštovním muzeu ve
Vyšším Brodu. Často nejsou hlavní atrakcí, ale když se před vámi otevřou vrata zámecké stáje, je to jako kdyby se před vámi rozevřela pohádková knížka. Krásnou podívanou nabízí také
Muzeum historických vozidel a staré zemědělské techniky v Pořežanech u
Týna nad Vltavou. Moc pěkné je
Muzeum kočárů, postrojů a sedel v
Čerčanech, uvidíte tam sáně z
pohádky Tři oříšky pro Popelku.
Jedeme kočárem aneb od bryčky až po pohřební vůz
Mezi kočáry byly velké rozdíly, daly se rozeznat podle tvaru, velikosti i počtu kol. Pojďte se podívat na
malý přehled velkých vozů, které kdysi brázdily dlážděné ulice měst i prašné cesty na venkově.
- Bryčka byla lidový, lehký, otevřený vůz na dvou nebo čtyřech kolech. Takové „kombi“ 19. století – často bez střechy (a v lepší verzi s měkkou sklápěcí střechou), ideální na rychlé přemístění z vesnice na trh. Nebyla na parádu, ale praktická a nepostrádala jistou eleganci.
- Faeton byl otevřený sportovní kočár, oblíbený mezi mladou aristokracií. Vysoká kola, lehká konstrukce, žádná střecha – ideální na vyjížďku po promenádě se slunečníkem.
- Fiakr byl městský kočár pro najímání, něco jako dnešní taxi s koňmi. V Praze, Vídni a dalších velkých městech měly fiakry krásné tvary, elegantní lak a jezdilo se s nimi na ples i do divadla. Dnes si v některých městech fiakr můžete pronajmout i se stylovým kočím.
- Karosy či landaury byly uzavřené a velmi pohodlné kočáry, často s bohatým interiérem, vhodné pro dlouhé cesty nebo slavnostní průvody. Bývaly luxusně vybavené: měly tlumiče z kožených řemenů, čalounění a někdy i záclonky. Zkrátka takové dobové obytňáky, ve kterých se daly číst noviny a v klidu popíjet čaj.
- Nejkrásnější a nejzdobnější byly ceremoniální kočáry, které se používaly na největší slavnosti, jako byly korunovace či příjezdy slavných osobností.
- Pohřební vozy byly speciálně upravené kočáry s místem pro rakve i květinovou výzdobu. Obvykle byly velmi zdobené, s okny, třásněmi a lucernami, někdy otevřené s baldachýnem. Kolem roku 1900 byly pohřební kočáry často opravdové umělecké kusy – černý lak, zlaté ozdoby, stříbrné lemování a bohatě čalouněný interiér. V některých obcích se vzájemně půjčovaly, ve větších městech měla každá farnost svůj. Cesta na věčnost nikdy nebyla tak stylová!
Zázrak z Kopřivnice aneb kočár, který se proměnil v auto
Ignác Šustala (1822–1891) z
Kopřivnice začínal jako drobný řemeslník, co opravoval bryčky. Jenže u oprav ztrouchnivělých kol nezůstal, jeho dílna brzy začala chrlit bryčky, koňské povozy a postupně větší a větší elegantní kočáry pro měšťany i šlechtu. V roce 1870 jich dokázal se 150 kvalifikovanými dělníky různých profesí vyrobit 1200. Kromě kočárů vyráběl i dostavníky a další speciální povozy, například poštovní vozy, které vyvážel do celého Rakouska-Uherska. Továrna, založená v roce 1850, vyrobila roku 1897
první osobní automobil ve střední Evropě s názvem Präsident – a současně je přímým předchůdcem
dnešní automobilky a značky Tatra. Od bryček přes luxusní kočáry až k
Rallye Dakar – pěkný příběh, že?
Seznámit se s ním můžete právě v
Kopřivnici, v
Muzeu Fojtství. A jestli chcete vidět, jak to pokračovalo, podívejte se do
Muzea nákladních automobilů Tatra a
Muzea osobních automobilů.
Zajímavosti ze světa kočárů
- Kočáry se stavěly tisíce let, ty poslední se vyrobily kolem roku 1920.
- Podle Václava Obra, zakladatele Muzea historických kočárů v Čechách pod Kosířem, je ke stavbě či restaurování kočárů potřeba devatenáct druhů řemesel – od tesařů a kolářů přes čalouníky a malíře až po řemesla na zpracování oceli, dřeva, textilu, kůže a proutí.
- Mnoho kočárů z muzeí za sebou má filmové role – třeba v pohádkách jako Tři oříšky pro Popelku, S čerty nejsou žerty nebo v seriálech z dob monarchie.
- V muzeích, hřebčínech i na jiných místech si kočáry můžete pronajmout na vyjížďky i na svatbu. Zapomeňte na limuzínu a uspořádejte si svatbu jako z historického románu Jane Austenové, s věnečkem ve vlasech a koňmi, kteří umí ladně klusat, ač na sobě mají perličky a stužky.
Objevte fascinující historii kočárů v ČR, jedinečná muzea a zjistěte, jak kočáry odrážejí společenský status a technické mistrovství.
Historické kočáry sloužily nejen jako dopravní prostředky, ale byly také symbolem společenského postavení a ukázkou technické dovednosti a řemeslné krásy.
V Muzeu historických kočárů můžete obdivovat různé typy kočárů, včetně svatebních vozů a sportovních bryček, které se také používají při slavnostech a akcích.
Zlatý kočár byl symbolem slavnostního příjezdu knížete Jana Antonína I. do Říma, reprezentuje vrcholnou uměleckou hodnotu a je jedním z nejvzácnějších historických artefaktů České republiky.
Mezi hlavní typy kočárů patří bryčky, fiakry, landaury, ceremoniální kočáry, sportovní faetony a pohřební vozy.
Návštěvníci mohou zhlédnout ceremoniální kočár biskupa Ferdinanda Julia z Troyeru, který je jedním z tří dochovaných barokních ceremoniálních vozů a má bohatě zdobený design.
Období kočárů symbolizovalo pomalý způsob cestování, společenskou prestiž a důraz na stylistickou eleganci a pohodlí.
V tomto muzeu můžete vidět historické sáně z pohádky Tři oříšky pro Popelku, což přináší jedinečný náhled do filmové historie.
V Kopřivnici se tradiční výroba kočárů transformovala na výrobu automobilů, což začalo výrobou prvního osobního automobilu ve střední Evropě v roce 1897.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.