ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: korunovace českých králů, korunovační klenoty a legendy o Svatováclavské koruně
Památky

Věda a historie není nuda: korunovace českých králů, korunovační klenoty a legendy o Svatováclavské koruně

Poslechněte si audio verzi článku
Korunovace jsou v naší době neobvyklou událostí. Máte pocit, že patří spíš do pohádek? Tak se na lehce pohádkovou korunovační cestu vypravte s Kudy z nudy: třeba na první korunovaci v katedrále sv. Víta na Pražském hradě, anebo na tu poslední. A pozveme vás i jinam, třeba na korunovaci Marie Terezie anebo na korunovace, které se konat měly, ale vlastně k nim nikdy nedošlo.
Co a kdo nesmí chybět při oficiální korunovaci? Obřad, při kterém bývá panovník během korunovační mše arcibiskupem pomazán svatými oleji a korunován, je symbolickým potvrzením a uznáním nového krále. Nezbytný tedy je panovník, církevní hodnostář, korunovační klenoty a také královna, pokud tedy je panovník ženatý. A korunovace může začít!
 

První a poslední korunovace českých králů

První česká korunovace se odehrála v Mohuči, tedy v dnešním Německu: první český král Vratislav I. (asi 1032–1092) byl nejprve korunován v dubnu 1085 císařem Jindřichem IV. a v červnu následujícího roku byl společně s manželkou Svatavou Polskou pomazán a korunován v Praze z rukou arcibiskupa trevírského. Dějištěm už tehdy byla bazilika na Pražském hradě, předchůdkyně gotické katedrály sv. Víta.

Poslední korunovaný český král Ferdinand I. Dobrotivý byl korunován 7. září 1836 v Praze. Korunovace jeho manželky královny Marie Anny Savojské 12. září 1836 byla poslední královskou korunovací v Českých zemích.
 

První korunovace v katedrále sv. Víta

Právo korunovat české krále a královny roku 1344 od mohučského arcibiskupa převzal arcibiskup pražský. První korunovací v katedrále sv. Víta pak byla korunovace Karla IV. a Blanky z Valois, která proběhla 2. září 1347. Co vlastně tehdy středověká Praha zažila?

Na rovinu řečeno, obyčejní Pražané si mnohem víc než to, co obřadu předcházelo, užili to, co vypuklo po korunovaci Karla IV., ať už šlo o korunovační průvod, rytířský turnaj nebo hostinu na Starém Městě. Byl pro ni postaven speciální dům na tržišti u sv. Havla a u obrovské slavnostní tabule obsloužili každého, kdo se přišel podívat – zkrátka jako v pohádkách.
 

Svatováclavská koruna, korunovační řád a právo

Jako pohádka zní i to, co korunovaci předcházelo. Karlovi se cesta na český trůn otevřela o rok dříve, kdy jeho otec, král Jan Lucemburský, zemřel v srpnu 1346 ve Francii v bitvě u Kresčaku. Do Čech dorazil budoucí král v lednu 1347, hned po příjezdu zamířil ke hrobu své matky Elišky Přemyslovny na Zbraslavi, chopil se vladařských povinností a nezapomínal ani na velkolepou chystanou slavnost – svou korunovaci.

Pro tu nechal vyrobit úplně novou královskou korunu. Zlatnického mistra ani dobu vzniku neznáme, zato víme, že klenot váží asi 2,5 kilogramu, je zhotoven ze zlata vytěženého ve zlatých dolech v Jílovém u Prahy a zdobí jej perly a mohutné drahokamy včetně jedněch z největších safírů na světě. Kuriozita? Mladý král korunu zasvětil a pomyslně věnoval svatému Václavovi a od něj si ji od té doby čeští panovníci pouze „půjčovali“.

Chcete Svatováclavskou korunu vidět zblízka a dozvědět se o ní víc? České korunovační klenoty nejsou vystavené nepřetržitě, ale můžete se vypravit do Regionálního muzea v Jílovém u Prahy a podívat se do interaktivní expozice zlata. Hlavní reprezentativní místnost Zlato pro korunu je věnovaná právě vazbě místního zlata na korunovační klenoty.

Koruna byla, chyběl ještě korunovační řád (pro ten se stala vzorem korunovační pravidla římských králů z 10. století a francouzských králů, v té době stará jen dvacet let) a také právo korunovat české krále pro pražského arcibiskupa. Bylo to poprvé, kdy Češi měli obřad zcela ve vlastní režii, protože Karlovu otci Janovi ještě vložil korunu na hlavu mohučský arcibiskup Petr z Aspeltu. Listinu, která právo navždy vložila do rukou tehdejšího pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic a jeho nástupců, vydal Karel v sobotu 1. září 1347.
 

Královi se nechtělo vstávat?

Samotné nedělní korunovaci předcházela takzvaná vigilie, kdy se Karel v doprovodu arcibiskupa, duchovních a šlechty vydal v předvečer korunovace na kajícnou pouť pěšky na Vyšehrad, aby tam uctil své předky z rodu Přemyslovců. Z rukou kanovníků vyšehradské kapituly obdržel lýkové střevíce a mošnu samotného Přemysla Oráče, předměty dokládající, že jako potomek své matky, královny Elišky Přemyslovny, je legitimním nástupcem Přemyslovců na českém trůně. Po trase Královské cesty se pak průvod vrátil na Pražský hrad a po nešporách, tedy večerní modlitbě ve svatovítské bazilice, už Karla čekala jen cesta do slavnostně vyzdobené ložnice k poslední noci před korunovací.

Spánek měl ovšem jen symbolický význam; ranní průvod v čele s arcibiskupem zastihl Karla sice ležícího na lůžku, avšak již oblečeného ke korunovačnímu obřadu. Ten trval několik hodin a bazilika byla nabitá k prasknutí. Za vyzvánění zvonů byl Karel pomazán na hlavě, na prsou, mezi lopatkami, na ramenou a nakonec na dlaních svatým olejem, oblečen do slavnostního roucha a postupně obdržel královský plášť, meč, náramky, prsten, žezlo a jablko jako odznaky moci. Teprve poslední přišla na řadu koruna, slavnostní modlitba završená zpěvem, posvěcení královny a ještě krátké požehnání královské korouhve. Pokud by vás zajímalo, jak to bylo dál, přesný popis korunovačního obřadu i následujících radovánek zaznamenal kronikář Beneš Krabice z Weitmile – mimochodem jeho podobu můžete vidět na novogotickém pomníku Karla IV. na Křížovnickém náměstí kousek od Karlova mostu. Pomník vznikl roku 1848 k 500. výročí založení Univerzity Karlovy.
 

Sirotek, Boží oko a ztracený safír: záhady drahokamů ze Svatováclavské koruny

Vědci stále nemají jasno, kde a jakým způsobem Karel IV. získal pro Svatováclavskou korunu vzácné a unikátní kameny. Podle ustálené verze je sháněl celý svůj život a klenot nechal definitivně upravit až po získání bájného Sirotka, tedy dominantního rubínu. Tvrdilo se, že to je největší rubín, vsazený do šperku, a protože žádný další takový kámen opravdu neexistoval, ve středověké rytířské poezii získal přezdívku Sirotek. Výzkumy v roce 1998 sice ukázaly, že tento kámen je ve skutečnosti rubelit, ale na kráse to Sirotkovi ani Svatováclavské koruně pranic neubírá.

Pod Sirotkem na čelence je umístěn další výjimečný drahokam, modrý safír délky přes 50 milimetrů, zvaný Boží oko. Dnes jsou již safíry o velikosti deset milimetrů považované za mimořádně vzácné. Kámen má podélný průvrt a dlouho předtím, než byl osazen na korunu, byl nošen na krku.

Nejasnosti obklopují také osud chybějícího velkého safíru, který býval pod křížkem na temeni koruny. Ten se ztratil; naposled byl zaznamenán při korunovaci Leopolda II. Habsburského v roce 1791, z koruny zmizel někdy před rokem 1836, kdy byl již bez safíru korunován Ferdinand I. Dobrotivý. Badatelé předpokládají, že kdyby kámen dosud existoval, dal by se díky jedinečnému tvaru a velikosti identifikovat.
 

Další korunovace českých králů

Když se král oženil až po vlastní korunovaci, jeho žena většinou podstoupila korunovační obřad samostatně. V případě Karla IV. šlo o všechny tři další manželky, a tak v katedrále sv. Víta postupně proběhly korunovace druhé Karlovy královny Anny Falcké (1349), třetí Anny Svídnické (1353) i poslední Alžběty Pomořanské (1363). Byl tu korunován Karlův syn Václav IV. (1363) i obě jeho ženy, Zikmund Lucemburský (1420), Albrecht Habsburský (1438), Ladislav Pohrobek (1453), Jiří z Poděbrad (1458), králové z rodu Jagellonců a pak panovníci z rodu Habsburků, tedy Ferdinand I. Habsburský (1527), Maxmilián II. (1562), Rudolf II. (1575), Matyáš Habsburský (1611), Ferdinand II. (1617), Fridrich Falcký (1619), Ferdinand III. (1627), Ferdinand IV. (1646), Leopold I. (1656), Karel II. (1723), Marie Terezie (1743), Leopold II. (1791), František I. (1792) a nakonec Ferdinand I. Dobrotivý (1836).

Mnozí panovníci korunovaci odkládali – třeba otec Marie Terezie se nechal korunovat až dvanáct let od nástupu na trůn a samotná Marie Terezie na rozdíl od korunovace českou a uherskou královnou korunovaci císařovnou odmítla. Její syn Josef II. se pak nenechal korunovat ani českým, ani uherským králem nikdy. Podobně to udělal František Josef I. Císař sice vydal slib, že se korunovat nechá, ale později jeho příslib někteří dokonce nechali tisknout na toaletní papír, aby tak ukázali, k čemu je dobré jeho slovo.
 

Co byste ještě měli vědět o korunovacích a korunovačních klenotech

  • Střevíce a mošna z lýka měly připomínat starou českou pověst o povolání Přemysla Oráče od pluhu na knížecí stolec, zaznamenanou už v Kosmově kronice a vyobrazenou například na nástěnných malbách v románské rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě. Na Vyšehradě byly mošna a střevíce uchovávány dlouhá staletí, jejich stopa se ztrácí na začátku husitských válek kolem roku 1420.
  • Oslavy korunovací zpravidla trvaly několik dní a provázely je různé zábavy a kratochvíle – slavnostní hostiny a bankety, rozhazování mincí mezi lid, turnaje a sportovní zápolení.
  • Dnes jsou české korunovační klenoty uložené v chrámu sv. Víta. Korunní komoru chrání sedm zámků, a aby se dveře daly otevřít, musí se sejít držitelé všech sedmi klíčů, tedy prezident, předseda vlády, pražský arcibiskup, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, probošt svatovítské kapituly a primátor Prahy.
  • O Svatováclavské koruně se traduje, že pokud si ji někdo nasadí neoprávněně a není z královského rodu, do roka zemře. Hrdinou novodobé legendy je říšský protektor Reinhard Heydrich, který si korunovační klenoty prohlížel (a možná si korunu nasadil) v listopadu 1941 a 4. června 1942 zemřel na následky atentátu.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
Staroměstská mostecká věž v Praze Památky

Staroměstská mostecká věž v Praze

Staroměstská mostecká věž tvoří bránu do Starého Města pražského. Při korunovační cestě do chrámu sv. Víta na Pražském hradě jí procházeli čeští králové.

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury Památky

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Praha – Staré Město Památky

Praha – Staré Město

Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější částí Prahy. Historické centrum hlavního města, zapsané mezi památkami UNESCO, je plné památek, obchodů, kaváren a restaurací a prochází jím takzvaná Královská cesta.

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex Památky

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Karlštejn – hrad ochraňující korunovační klenoty Památky

Karlštejn – hrad ochraňující korunovační klenoty

Hrad Karlštejn, gotický skvost na jihozápad od Prahy, nechal v roce 1348 vystavět Karel IV., aby zde uchoval vzácné korunovační klenoty. Na hradě Karlštejn můžete prozkoumat nejen české korunovační klenoty a sbírku svatých relikvií, ale také prožít svůj Den na Karlštejně.

Vyšehrad – historické hradiště, hrad a pevnost v Praze Památky

Vyšehrad – historické hradiště, hrad a pevnost v Praze

Pradávné hradiště Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. Tvoří jej především areál někdejšího hradiště, hradu a pevnosti, který je Národní kulturní památkou. Součástí Prahy je od roku 1883 a první písemné záznamy pocházejí z roku 1070.

Královská cesta – nejkrásnější prohlídková trasa v Praze Příroda

Královská cesta – nejkrásnější prohlídková trasa v Praze

Královská cesta je název historické trasy centrem českého hlavního města Prahy, kudy procházely korunovační průvody českých králů, přijímajících poctu od občanů města. Cesta spojovala dvě důležitá královská sídla – Pražský hrad a Královský dvůr na Starém Městě pražském.

Karlův most – nejstarší most přes Vltavu Památky

Karlův most – nejstarší most přes Vltavu

Karlův most je druhý nejstarší most České republiky a v Praze nejstarší dochovaný most přes řeku Vltavu. Vznikl na místě původního Juditina mostu zničeného roku 1342 táním ledů. Most zakončený z obou stran věžemi založil Karel IV. v roce 1357. Pilíře mostu zdobí 30 soch světců.

Kosmas a Kosmova kronika – nejstarší svědectví o české historii

Kosmas a Kosmova kronika – nejstarší svědectví o české historii

Kosmova kronika je nejstarší česká kronika, shrnující české dějiny. Je psaná latinsky a jejím autorem byl Kosmas (asi 1045 – 21. října 1125), děkan pražské svatovítské kapituly. Kroniku sepsal na sklonku svého života, patrně v letech 1119 až 1125.

Jagellonci – třetí panovnická dynastie Českého království

Jagellonci – třetí panovnická dynastie Českého království

Na českém trůnu se postupně vystřídalo několik rodů. V roce 1471 si po smrti Jiřího z Poděbrad zvolil český sněm králem Vladislava II. Jagellonského. Vláda dynastie Jagellonců ale skončila už roku 1526 smrtí jeho syna Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče. Po Jagelloncích nastoupili na český trůn Habsburkové.

Expozice zlata v Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy

7. 9.31. 12.
Expozice zlata v Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy

Novou expozici Zlata nabídne Regionální muzeum v Jílovém u Prahy. Moderní expozice slibuje interaktivní podívanou. Otevřena je od 7. září 2024.

Prohlídky Senátu Parlamentu České republiky ve Valdštejnském paláci Památky

Prohlídky Senátu Parlamentu České republiky ve Valdštejnském paláci

Senát Parlamentu ČR sídlí v Praze 1 na Malé Straně a patří mu tři paláce: Valdštejnský, včetně Valdštejnské zahrady, Kolovratský a Malý Fürstenberský palác. V opravdu reprezentativních prostorách těchto paláců se konají pravidelné prohlídky, které určitě stojí za návštěvu.

Karlovo náměstí v Praze – největší pražské historické náměstí Památky

Karlovo náměstí v Praze – největší pražské historické náměstí

Karlovo náměstí bylo při založení Nového Města pražského v roce 1348 určeno za centrum jižní části Nového Města. Karel IV. se svými staviteli navrhl plán, sám se snad i osobně podílel na vyměřování, zakládal hlavní opěrné body, tržiště a kostely.

Kaple svatého Kříže na hradě Karlštejn Památky

Kaple svatého Kříže na hradě Karlštejn

Kaple svatého Kříže patří k místům, které ohromují svou krásou, ale i zvláštní vnitřní silou. Silný dojem vyvolávala i v českém králi a římském císaři Karlu IV., který ji nechal vybudovat jako unikátní pokladnici pro říšské korunovační klenoty.

Emauzy – klášter benediktinů Na Slovanech Zážitky

Emauzy – klášter benediktinů Na Slovanech

Emauzy – jediný slovanský klášter říše Karla IV., se stal střediskem vzdělanosti a umění. Mezi studenty cyrilometodějského jazyka patřil i Jan Hus. Vznikla zde řada iluminovaných literárních skvostů, včetně tzv. Remešského evangeliáře, který se dostal až do korunovačního pokladu francouzských králů.

Příběh Pražského hradu – stálá expozice ve Starém královském paláci Kultura

Příběh Pražského hradu – stálá expozice ve Starém královském paláci

Příběh hlavního hradního komplexu v ČR a lidí s ním spojených, tedy panovníků a prezidentů přes šlechtice a dvořany, proslulé umělce, stavitele, architekty či vědce až po řemeslníky a služebnictvo, vám představí expozice Příběh Pražského hradu ve Starém královském paláci na Pražském hradě.

Kostel svatého Jakuba Staršího – pohřebiště Přemyslovců na Zbraslavi Památky

Kostel svatého Jakuba Staršího – pohřebiště Přemyslovců na Zbraslavi

Kostel svatého Jakuba Staršího v Praze na Zbraslavi umožňuje prohlídky kostela s hrobkami Václava II., Elišky Přemyslovny a dalších Přemyslovců.

Eliška Přemyslovna – česká královna, manželka Jana Lucemburského a matka Karla IV.

Eliška Přemyslovna – česká královna, manželka Jana Lucemburského a matka Karla IV.

Eliška Přemyslovna (20. ledna 1292, Praha – 28. září 1330, Praha) byla dcerou českého a polského krále Václava II. a Guty Habsburské, manželkou Jana Lucemburského (1296–1436) a také poslední z královské linie Přemyslovců.

František Josef I. – poslední velký císař

František Josef I. – poslední velký císař

Ačkoli pro mnohé z nás je rakouský císař a uherský král František Josef I. (18. srpna 1830, Vídeň – 21. listopadu 1916, Vídeň) symbolem starého mocnářství a zaniklé rakousko-uherské monarchie, i „stařičký mocnář“ kdysi nastoupil na trůn jako osmnáctiletý mladík. Seděl na něm neuvěřitelných 68 let, což ho mezi našimi panovníky řadí na první místo v délce vlády.

Josef II. – jeden z nejvýznamnějších panovníků evropského osvícenství

Josef II. – jeden z nejvýznamnějších panovníků evropského osvícenství

Co všechno nám v českých zemích zbylo po císaři Josefovi II. (13. března 1741, Vídeň – 20. února 1790, Vídeň)? Není toho právě málo: například obliba jména Josef, města Terezín a Josefov, a také řada panovníkových soch a pomníků. Jeho vláda proměnila téměř všechny oblasti života v habsburské monarchii: Josef II. přispěl k jejímu hospodářskému rozvoji, posílil armádu, výrazně změnil trestní právo, zavedl reformy školství a také zřídil sítě nemocnic.

Ferdinand I. Habsburský – katolický král v nekatolické zemi

Ferdinand I. Habsburský – katolický král v nekatolické zemi

Po bitvě u Moháče, kde zemřel Ludvík Jagellonský, nastoupil na český trůn Ferdinand I. Habsburský (10. března 1503, Alcalá de Henares, Španělsko – 25. července 1564, Vídeň). Jeho manželkou byla česká a uherská princezna Anna Jagellonská (1503–1547). Měli spolu patnáct dětí včetně Ferdinandova nástupce Maxmiliána II.

Jiří z Poděbrad – jediný zvolený český král

Jiří z Poděbrad – jediný zvolený český král

Jiří z Poděbrad (23. dubna 1420, ? – 22. března 1471, Praha) byl jediný český král, který nepocházel z panovnické dynastie. Za krále si jej jednomyslně zvolili čeští pánové v roce 1458 a úřad vykonával až do své smrti. Kdyby se ujal jeho návrh na vytvoření mírové organizace evropských křesťanských panovníků, Organizaci spojených národů nebo Evropské unii už mohlo být přes 500 let.

Václav IV. – král s pověstí špatného panovníka

Václav IV. – král s pověstí špatného panovníka

Václav IV. (26. února 1361, Norimberk – 16. srpna 1419, Nový hrad u Kunratic) byl syn českého krále a římského císaře Karla IV. a jeho třetí ženy Anny Svídnické. Na český trůn nastoupil jako sedmnáctiletý a vládl 41 let, do té doby nejdéle ze všech českých králů.

Svatý Václav – hlavní patron české země

Svatý Václav – hlavní patron české země

Svatý Václav (907 – 28. září 935) byl českým knížetem a světcem, který je považován za hlavního patrona české země. Jeho otcem se stal kníže Vratislav a matkou Drahomíra, dědečkem byl první historicky doložený přemyslovský kníže Bořivoj I. a babička svatá Ludmila, která si vzala na starost Václavovu výchovu.

7 věcí, které nevíte o… korunovačních klenotech

7 věcí, které nevíte o… korunovačních klenotech

Kdyby existovalo české království, vídali bychom korunovační klenoty častěji. Jenže krále ani královnu nemáme, a tak Svatováclavská koruna, žezlo, jablko i korunovační plášť odpočívají téměř trvale tam, kde je nikdo nevidí: hluboko ve zdech svatovítské katedrály na Pražském hradě. Kdo to rozhodl a jak složité je české korunovační klenoty dostat na denní světlo? A jak to mají zařízeno v jiných zemích?

Regionální muzeum v Jílovém u Prahy Kultura

Regionální muzeum v Jílovém u Prahy

Muzeum se specializací na těžbu zlata sídlí v historické budově zvané Mince v dolní části náměstí, kde byl do roku 1420 horní úřad. Zatímco o Kutné Hoře a Jihlavě se kdysi hovořilo jako o stříbrných pokladnicích Českého království, v okolí Jílového se rozkládal zlatonosný revír.

Přemyslovci – první panovnická dynastie Českého království

Přemyslovci – první panovnická dynastie Českého království

První a jedinou domácí panovnickou dynastií byli Přemyslovci. Vládli nejméně 500 let, na trůnu se jich vystřídalo několik desítek a jsou s nimi spojené počátky české státnosti. V erbu měli plamennou orlici se zlatými drápy a zbrojí, po celém obvodu lemovanou plamínky. Říká se jí též Svatováclavská orlice, protože se používala již v době panování svatého Václava.

Zikmund Lucemburský – král zvaný Liška ryšavá

Zikmund Lucemburský – král zvaný Liška ryšavá

Diplomat i válečník, reformátor církve a muž, který hovořil sedmi jazyky a miloval rytířské turnaje: tím vším byl Zikmund Lucemburský (14. února 1368, Norimberk nebo Praha – 9. prosince 1437, Znojmo), nejperspektivnější ze synů Karla IV.

Evropa v Česku: proč máme rádi Francii?

Evropa v Česku: proč máme rádi Francii?

Gurmánské speciality od cibulačky až po crème brûlée a makronky, víno, sýry, Cannes a nejslavnější filmový festival na světě, Paříž, Le Mont Saint Michel, zámky na Loiře, cyklistický závod Tour de France, Azurové pobřeží, Bretaň a Provence provoněná levandulí: je tolik věcí, které máme rádi ve Francii! Seriál o evropských zemích pokračuje na západě Evropy. Pojďte s Kudy z nudy poznat Francii!

Nejvzácnější poklad naší země – korunovační klenoty Českého království

Nejvzácnější poklad naší země – korunovační klenoty Českého království

Soubor Českých korunovačních klenotů tvoří Svatováclavská koruna s čepičkou, poduškou a pouzdrem, královské jablko s pouzdrem, královské žezlo s pouzdrem a korunovační roucho. Spolu s korunovačními klenoty bývá vystavován zlatý relikviářový kříž, zv. Korunovační, a obřadní korunovační meč, zv. Svatováclavský.

Rotunda sv. Martina na Vyšehradě Památky

Rotunda sv. Martina na Vyšehradě

Rotunda je nejstarší zachovanou stavbou Vyšehradu a současně i nejstarší zachovanou rotundou v Praze. Byla postavena za krále Vratislava II. v poslední třetině 11. stol. na východním okraji raně středověkého hradiště a zřejmě sloužila jako farní kostel předhradí.

Arnošt z Pardubic – první pražský arcibiskup, politik a diplomat

Arnošt z Pardubic – první pražský arcibiskup, politik a diplomat

První pražský arcibiskup, politik a diplomat Arnošt z Pardubic (25. března 1297, Hostinka – 30. června 1364, Roudnice nad Labem) je osobnost evropského formátu. Jako jeden z nejbližších přátel a mimořádně schopných spolupracovníků císaře a krále Karla IV. ho doprovázel na zahraničních i domácích cestách, podílel se na vytváření důležitých listin a právních dokumentů a Karel s ním konzultoval většinu zásadních rozhodnutí.

Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě Památky

Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě

Rotunda je jedním ze symbolů české státnosti. Jedná se o unikátní stavbu románské rotundy, která je jedinou zcela dochovanou památkou přemyslovského knížecího hradu jako součást opevnění jižní hranice Moravy.

Starý královský palác na Pražském hradě Památky

Starý královský palác na Pražském hradě

Od svého založení na konci 9. století palác narůstal a měnil se do své současné podoby. Původní dřevěné stavení s kamennou podezdívkou přestavěl na počátku 12. století kníže Soběslav na kamenný románský palác. Jeho zbytky se zachovaly v podzemí dodnes.

Evropa v Česku: proč máme rádi Německo?

Evropa v Česku: proč máme rádi Německo?

Snový zámek Neuschwanstein v Bavorských Alpách, hrad Eltz, řeka Rýn, pohádka Brémští muzikanti, překrásná historická městečka s čele s bavorským Rothenburgem ob der Tauber, mnichovský Oktoberfest, buřty a klobásy se zelím, marcipán z Lübecku, adventní trhy, drážďanská štola anebo Saské Švýcarsko, malý kousek ráje hned za hranicemi: je tolik věcí, které máme rádi na Německu! Seriál o evropských zemích pokračuje u našich dalších sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Německo!

Habsburkové – jeden z nejvýznamnějších panovnických rodů Evropy

Habsburkové – jeden z nejvýznamnějších panovnických rodů Evropy

Šlechtický rod, který si zvolil jméno podle svého sídla, hradu Habsburg v oblasti Aargau na severu Švýcarska, se poprvé objevil kolem roku 1100. Do nejvyšší evropské politiky Habsburkové vstoupili roku 1273, kdy byl Rudolf Habsburský zvolen římským králem. V dalších staletích pak ovládali zejména střední Evropu, Nizozemí, Pyrenejský poloostrov a jih Itálie.

Tradice: biskupové a arcibiskupové, církevní hodnostáři a čeští svatí

Tradice: biskupové a arcibiskupové, církevní hodnostáři a čeští svatí

V pátek 13. května 2022 jmenoval papež František nového pražského arcibiskupa. Dominika Duku vystřídal Jan Graubner, dosavadní arcibiskup olomoucký. Vyznáte se ve funkcích církevních hodnostářů? Jak dlouho vlastně existuje Pražské arcibiskupství, kdy odcházejí arcibiskupové do důchodu a kdo z českých svatých tuto funkci zastával?

Marie Terezie – jediná vládnoucí žena na českém trůně

Marie Terezie – jediná vládnoucí žena na českém trůně

Marie Terezie (13. května 1717 Vídeň – 29. listopadu 1780 Vídeň) z rodu Habsburků, arcivévodkyně rakouská, královna uherská, královna česká a markraběnka moravská. Císařovnou, jak bývá občas označována, ale nebyla. Za vlády Marie Terezie došlo k radikální proměně feudální říše v centralizovaný stát. Reformy se významně dotkly i českého království. Období její vlády je označováno jako osvícenecký absolutismus.

Socha Karla IV. – novogotický památník na Křížovnickém náměstí v Praze Památky

Socha Karla IV. – novogotický památník na Křížovnickém náměstí v Praze

Novogotický bronzový pomník císaře Karla IV. byl odhalen uprostřed náměstí roku 1848 u příležitosti 500. výročí založení Univerzity Karlovy.

Pomník Přemysla Oráče ve Stadicích Příroda

Pomník Přemysla Oráče ve Stadicích

V obci Stadice kousek od Ústí nad Labem najdete netradiční památník zpodobňující pluh – právě zde byl prý od onoho pluhu na trůn povolán zakladatel dynastie Přemyslovců, bájný Přemysl Oráč.

Karel IV. – největší osobnost v českých dějinách

Karel IV. – největší osobnost v českých dějinách

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku 1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.

Lucemburkové – druhá panovnická dynastie Českého království

Lucemburkové – druhá panovnická dynastie Českého království

Druhou ze čtyř panovnických dynastií, které se vystřídaly na českém trůnu, byli Lucemburkové. Svůj původ odvozovali od bájné víly Meluzíny, která měla místo nohou hadí ocas a jejím domovem byl francouzský hrad Lusignan. Ve skutečnosti ovšem původním panstvím Lucemburků bylo území dnešního Lucemburska, jednoho z nejmenších států v Evropě, a belgické provincie Luxembourg.

Marie Anna Karolína Savojská – česká královna a manželka Ferdinanda I. Dobrotivého

Marie Anna Karolína Savojská – česká královna a manželka Ferdinanda I. Dobrotivého

Kdyby se rakouský císař Ferdinand Dobrotivý (1793–1875) v roce 1848 nevzdal trůnu, dějiny mohly vypadat jinak. Společně s ním se role císařovny zřekla i jeho manželka Marie Anna Karolína Savojská (19. září 1803, Řím – 4. května 1884, Praha). Byla poslední českou královnou, na jejíž hlavu byla při korunovaci v katedrále sv. Víta na Pražském hradě vložena svatováclavská koruna.

Atentát na Heydricha – nejvýznamnější odbojový čin

Atentát na Heydricha – nejvýznamnější odbojový čin

27. května 1942 provedli členové skupiny Anthropoid atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Parašutistům, kteří byli na tento vojenský úkol speciálně vycvičeni, se však nepodařilo včas opustit Prahu a nakonec zahynuli v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje.

Výstřední císař Rudolf II. – největší milovník umění v české historii

Výstřední císař Rudolf II. – největší milovník umění v české historii

Rudolf II. (18. července 1552, Vídeň – 20. ledna 1612, Praha) byl bezpochyby jedním z nejvýznamnějších evropských panovníků, který proslul nejen svými vladařskými schopnostmi, ale také citem pro kulturu a umění. Za jeho působení se Praha stala nejvýznamnějším kulturním městem Evropy, kam císař zval nejrůznější umělce a vědce své doby. Na Pražském hradě vznikla nejrozsáhlejší sbírka uměleckých předmětů, která neměla v tehdejším světě obdoby a která položila základ mnoha současným evropským galeriím. Bohužel, velká část Rudolfovy sbírky vzala za své při rabování Švédy v letech 1631-1632 za třicetileté války.

Karlova univerzita – první vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže

Karlova univerzita – první vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže

První vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže založil český král a římský císař Karel IV. roku 1348. Patří tak k nejstarším evropským univerzitám. U zrodu Univerzity Karlovy stály čtyři fakulty – teologická, svobodných umění, právnická a medicínská.

Další aktuality

Pražský půlmaraton se běží již tuto sobotu

Pětadvacátý ročník RunCzech 1/2Maratonu Praha je tady! Už v sobotu 5. dubna 2025 se na trať vinoucí se kolem historického centra Prahy pustí 15 000 běžců a běžkyň. Ti nejlepší světoví atleti se budou opět pokoušet zdolat rekordní časy a stranou nezůstanou ani nejlepší tuzemští závodníci. Tisícovky běžců se pak mohou těšit na rychlou trať, nezapomenutelnou atmosféru a velký běžecký zážitek. Nenechte si ujít 25. RunCzech 1/2Maraton Praha, ať už coby běžci, dobrovolníci, fanoušci nebo diváci přímého přenosu České televize.
1. duben 2025 16:00
Letní sporty, Praha

Tipy na víkend v Praze a okolí

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkend (5.4. – 6.4.) v Praze a jejím okolí. Čeká na vás romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky, programy pro rodiny s dětmi a další aktivity: Mistrovství ČR v Truck trialu – Milovice 2025, Letenské sady a Expo 58´ – komentovaná vycházka, RunCzech 1/2Maraton Praha 2025, Pražský velikonoční folklorní festival 2025 , Zahájení sezony v Zahradách pod Pražským hradem 2025. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
31. březen 2025 22:26
Zážitky, Praha

Velikonoce na Staroměstském náměstí zpestří folklórní soubory a živé květiny

Největší Velikonoční trhy v Praze se blíží. Na Staroměstském a Václavském náměstí začnou v sobotu 5. dubna a potrvají do neděle 27. dubna 2025. Nejvýznamnější křesťanské svátky přinesou do české metropole hravé prvky, jako jsou interaktivní tabule s křídami, mezigenerační dílny pro děti nebo veselé fotokoutky. Staroměstské náměstí rozvoní živé květiny, které se objeví po celém prostoru ve velkých truhlících. Návštěvníky čeká každodenní folklórní program i velikonoční pochutiny. Trhy kladou důraz na minimum plastu s cílem zmenšovat množství vyprodukovaného odpadu a ekologickou stopu.
31. březen 2025 16:00
Zážitky, Praha

Zahrady pod Pražským hradem i Jelení příkop se otevírají návštěvníkům

O víkendu od 5. do 6. dubna 2025 přivítají Zahrady pod Pražským hradem svoje první návštěvníky v otevírací době od 10:00 do 18:00 hodin při příležitosti zahájení sezony 2025. Po rekonstrukci jsou zpřístupněny veřejnosti Ledebourská zahrada a Malá Pálffy zahrada. Projít se můžete také ve Velké Pálffy zahradě a Malé Fürstenberské zahradě. Průchod na Pražský hrad je nadále ze strany správy Pražského hradu uzavřen. Také Jelení příkop bude nově přístupný po obnovené stezce z ulice Na Opyši, která byla pro veřejnost uzavřená od roku 2019.
31. březen 2025 14:00
Příroda, Praha

Nová turistická sezona 2025 v Praze: pražské věže, nové prostory a tematické vycházky

Pražské památky a průvodci pod hlavičkou Prague City Tourism jsou připraveni na novou turistickou sezonu a příjezd domácích i zahraničních návštěvníků. S příchodem teplého počasí uvítají turisté i domácí Pražané prodloužení otevírací doby na pražských věžích, nové typy oblíbených vycházek, otevření zcela nových prostor ve známých památkách a velkolepé budou také oslavy konce 2. světové války.
31. březen 2025 11:00
Zážitky, Praha

Vyšehrad si můžete prohlédnout celoročně samostatně i s průvodcem

Vydejte se do historie a poznejte legendy, které se pojí k Vyšehradu. Během komentovaných prohlídek s průvodcem poznáte jeho nejzajímavější místa. Podíváte se do Gotického sklepa s expozicí pojednávající o historii Vyšehradu, do Cihelné brány jejíž expozice dokumentuje Vyšehrad jako pevnost a projdete tajemnými kasematy až do podzemního sálu Gorlice, kde se ukrývají originály soch z Karlova mostu. Areál si můžete projít i samostatně s autoprůvodcem, který nabízí zajímavé informace o jednotlivých objektech, ale i tematické trasy v češtině a angličtině. Aplikace je dostupná ke stažení na Google Play nebo Apple Store a umožňuje návštěvníkům objevovat Vyšehrad samostatně a vlastním tempem.
30. březen 2025 10:04
Zážitky, Praha

Česko ve filmu: Jurský svět a Cesta do pravěku s Karlem Zemanem

Kdysi dávno – ne v druhohorách, ale v roce 1955 – vzal Karel Zeman filmové diváky na první pořádnou výpravu do pravěku. A nepotřeboval k tomu ani počítačové triky, ani rozpočet větší než státní pokladna. Pak přišel Steven Spielberg, a dinosauři začali řvát v kinech po celém světě. Z Jurského parku se stal fenomén, kterým žijeme dodnes. Pojďte se na slavné filmy o dinosaurech podívat s Kudy z nudy!
29. březen 2025 13:08
Zážitky, Praha

Festival Struny dětem rozehraje divadlo Minor

Koncerty, divadelní představení, i workshopy pro děti zaplní o víkendu 28. – 30. března 2025 prostory Divadla Minor. Odehraje se zde totiž již 16. ročník oblíbeného rodinného festivalu Struny dětem, který láká například na koncerty originální multižánrové skupiny Dva, Tomáše Lišky s kapelou Invisible World, kteří neotřele kombinují jazz a world music a jejich tvorbu vizuálně doplňují projekce Lindy Arbanové či táborákové písničky v podání Kateřiny Steinerové a Martina Adamovského. Kdo si rád zpívá v koupelně ocení koncert zpěvaček a komediantek Petry Ernyei a Mirky Novak. Program nabízí i křehké písně klarinetisty Vojtěcha Nýdla nebo interaktivní koncert houslistky a zpěvačky Gabriely Vermelho a tanečnice Anny Homoly. Festival nadchne malé i větší děti, akce jsou rozděleny dle věkových kategorií.
27. březen 2025 12:00
Zážitky, Praha