Věda a historie není nuda: korunovace českých králů, korunovační klenoty a legendy o Svatováclavské koruně

Staroměstská mostecká věž tvoří bránu do Starého Města pražského. Při korunovační cestě do chrámu sv. Víta na Pražském hradě jí procházeli čeští králové.

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější částí Prahy. Historické centrum hlavního města, zapsané mezi památkami UNESCO, je plné památek, obchodů, kaváren a restaurací a prochází jím takzvaná Královská cesta.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Hrad Karlštejn, gotický skvost na jihozápad od Prahy, nechal v roce 1348 vystavět Karel IV., aby zde uchoval vzácné korunovační klenoty. Na hradě Karlštejn můžete prozkoumat nejen české korunovační klenoty a sbírku svatých relikvií, ale také prožít svůj Den na Karlštejně.

Pradávné hradiště Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. Tvoří jej především areál někdejšího hradiště, hradu a pevnosti, který je Národní kulturní památkou. Součástí Prahy je od roku 1883 a první písemné záznamy pocházejí z roku 1070.

Královská cesta je název historické trasy centrem českého hlavního města Prahy, kudy procházely korunovační průvody českých králů, přijímajících poctu od občanů města. Cesta spojovala dvě důležitá královská sídla – Pražský hrad a Královský dvůr na Starém Městě pražském.

Karlův most je druhý nejstarší most České republiky a v Praze nejstarší dochovaný most přes řeku Vltavu. Vznikl na místě původního Juditina mostu zničeného roku 1342 táním ledů. Most zakončený z obou stran věžemi založil Karel IV. v roce 1357. Pilíře mostu zdobí 30 soch světců.

Kosmova kronika je nejstarší česká kronika, shrnující české dějiny. Je psaná latinsky a jejím autorem byl Kosmas (asi 1045 – 21. října 1125), děkan pražské svatovítské kapituly. Kroniku sepsal na sklonku svého života, patrně v letech 1119 až 1125.

Na českém trůnu se postupně vystřídalo několik rodů. V roce 1471 si po smrti Jiřího z Poděbrad zvolil český sněm králem Vladislava II. Jagellonského. Vláda dynastie Jagellonců ale skončila už roku 1526 smrtí jeho syna Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče. Po Jagelloncích nastoupili na český trůn Habsburkové.

Novou expozici Zlata nabídne Regionální muzeum v Jílovém u Prahy. Moderní expozice slibuje interaktivní podívanou. Otevřena je od 7. září 2024.

Senát Parlamentu ČR sídlí v Praze 1 na Malé Straně a patří mu tři paláce: Valdštejnský, včetně Valdštejnské zahrady, Kolovratský a Malý Fürstenberský palác. V opravdu reprezentativních prostorách těchto paláců se konají pravidelné prohlídky, které určitě stojí za návštěvu.

Karlovo náměstí bylo při založení Nového Města pražského v roce 1348 určeno za centrum jižní části Nového Města. Karel IV. se svými staviteli navrhl plán, sám se snad i osobně podílel na vyměřování, zakládal hlavní opěrné body, tržiště a kostely.

Kaple svatého Kříže patří k místům, které ohromují svou krásou, ale i zvláštní vnitřní silou. Silný dojem vyvolávala i v českém králi a římském císaři Karlu IV., který ji nechal vybudovat jako unikátní pokladnici pro říšské korunovační klenoty.

Emauzy – jediný slovanský klášter říše Karla IV., se stal střediskem vzdělanosti a umění. Mezi studenty cyrilometodějského jazyka patřil i Jan Hus. Vznikla zde řada iluminovaných literárních skvostů, včetně tzv. Remešského evangeliáře, který se dostal až do korunovačního pokladu francouzských králů.

Příběh hlavního hradního komplexu v ČR a lidí s ním spojených, tedy panovníků a prezidentů přes šlechtice a dvořany, proslulé umělce, stavitele, architekty či vědce až po řemeslníky a služebnictvo, vám představí expozice Příběh Pražského hradu ve Starém královském paláci na Pražském hradě.

Kostel svatého Jakuba Staršího v Praze na Zbraslavi umožňuje prohlídky kostela s hrobkami Václava II., Elišky Přemyslovny a dalších Přemyslovců.

Eliška Přemyslovna (20. ledna 1292, Praha – 28. září 1330, Praha) byla dcerou českého a polského krále Václava II. a Guty Habsburské, manželkou Jana Lucemburského (1296–1436) a také poslední z královské linie Přemyslovců.

Ačkoli pro mnohé z nás je rakouský císař a uherský král František Josef I. (18. srpna 1830, Vídeň – 21. listopadu 1916, Vídeň) symbolem starého mocnářství a zaniklé rakousko-uherské monarchie, i „stařičký mocnář“ kdysi nastoupil na trůn jako osmnáctiletý mladík. Seděl na něm neuvěřitelných 68 let, což ho mezi našimi panovníky řadí na první místo v délce vlády.

Co všechno nám v českých zemích zbylo po císaři Josefovi II. (13. března 1741, Vídeň – 20. února 1790, Vídeň)? Není toho právě málo: například obliba jména Josef, města Terezín a Josefov, a také řada panovníkových soch a pomníků. Jeho vláda proměnila téměř všechny oblasti života v habsburské monarchii: Josef II. přispěl k jejímu hospodářskému rozvoji, posílil armádu, výrazně změnil trestní právo, zavedl reformy školství a také zřídil sítě nemocnic.

Po bitvě u Moháče, kde zemřel Ludvík Jagellonský, nastoupil na český trůn Ferdinand I. Habsburský (10. března 1503, Alcalá de Henares, Španělsko – 25. července 1564, Vídeň). Jeho manželkou byla česká a uherská princezna Anna Jagellonská (1503–1547). Měli spolu patnáct dětí včetně Ferdinandova nástupce Maxmiliána II.

Jiří z Poděbrad (23. dubna 1420, ? – 22. března 1471, Praha) byl jediný český král, který nepocházel z panovnické dynastie. Za krále si jej jednomyslně zvolili čeští pánové v roce 1458 a úřad vykonával až do své smrti. Kdyby se ujal jeho návrh na vytvoření mírové organizace evropských křesťanských panovníků, Organizaci spojených národů nebo Evropské unii už mohlo být přes 500 let.

Václav IV. (26. února 1361, Norimberk – 16. srpna 1419, Nový hrad u Kunratic) byl syn českého krále a římského císaře Karla IV. a jeho třetí ženy Anny Svídnické. Na český trůn nastoupil jako sedmnáctiletý a vládl 41 let, do té doby nejdéle ze všech českých králů.

Svatý Václav (907 – 28. září 935) byl českým knížetem a světcem, který je považován za hlavního patrona české země. Jeho otcem se stal kníže Vratislav a matkou Drahomíra, dědečkem byl první historicky doložený přemyslovský kníže Bořivoj I. a babička svatá Ludmila, která si vzala na starost Václavovu výchovu.

Kdyby existovalo české království, vídali bychom korunovační klenoty častěji. Jenže krále ani královnu nemáme, a tak Svatováclavská koruna, žezlo, jablko i korunovační plášť odpočívají téměř trvale tam, kde je nikdo nevidí: hluboko ve zdech svatovítské katedrály na Pražském hradě. Kdo to rozhodl a jak složité je české korunovační klenoty dostat na denní světlo? A jak to mají zařízeno v jiných zemích?

Muzeum se specializací na těžbu zlata sídlí v historické budově zvané Mince v dolní části náměstí, kde byl do roku 1420 horní úřad. Zatímco o Kutné Hoře a Jihlavě se kdysi hovořilo jako o stříbrných pokladnicích Českého království, v okolí Jílového se rozkládal zlatonosný revír.

První a jedinou domácí panovnickou dynastií byli Přemyslovci. Vládli nejméně 500 let, na trůnu se jich vystřídalo několik desítek a jsou s nimi spojené počátky české státnosti. V erbu měli plamennou orlici se zlatými drápy a zbrojí, po celém obvodu lemovanou plamínky. Říká se jí též Svatováclavská orlice, protože se používala již v době panování svatého Václava.

Diplomat i válečník, reformátor církve a muž, který hovořil sedmi jazyky a miloval rytířské turnaje: tím vším byl Zikmund Lucemburský (14. února 1368, Norimberk nebo Praha – 9. prosince 1437, Znojmo), nejperspektivnější ze synů Karla IV.

Gurmánské speciality od cibulačky až po crème brûlée a makronky, víno, sýry, Cannes a nejslavnější filmový festival na světě, Paříž, Le Mont Saint Michel, zámky na Loiře, cyklistický závod Tour de France, Azurové pobřeží, Bretaň a Provence provoněná levandulí: je tolik věcí, které máme rádi ve Francii! Seriál o evropských zemích pokračuje na západě Evropy. Pojďte s Kudy z nudy poznat Francii!

Soubor Českých korunovačních klenotů tvoří Svatováclavská koruna s čepičkou, poduškou a pouzdrem, královské jablko s pouzdrem, královské žezlo s pouzdrem a korunovační roucho. Spolu s korunovačními klenoty bývá vystavován zlatý relikviářový kříž, zv. Korunovační, a obřadní korunovační meč, zv. Svatováclavský.

Rotunda je nejstarší zachovanou stavbou Vyšehradu a současně i nejstarší zachovanou rotundou v Praze. Byla postavena za krále Vratislava II. v poslední třetině 11. stol. na východním okraji raně středověkého hradiště a zřejmě sloužila jako farní kostel předhradí.

První pražský arcibiskup, politik a diplomat Arnošt z Pardubic (25. března 1297, Hostinka – 30. června 1364, Roudnice nad Labem) je osobnost evropského formátu. Jako jeden z nejbližších přátel a mimořádně schopných spolupracovníků císaře a krále Karla IV. ho doprovázel na zahraničních i domácích cestách, podílel se na vytváření důležitých listin a právních dokumentů a Karel s ním konzultoval většinu zásadních rozhodnutí.

Rotunda je jedním ze symbolů české státnosti. Jedná se o unikátní stavbu románské rotundy, která je jedinou zcela dochovanou památkou přemyslovského knížecího hradu jako součást opevnění jižní hranice Moravy.

Od svého založení na konci 9. století palác narůstal a měnil se do své současné podoby. Původní dřevěné stavení s kamennou podezdívkou přestavěl na počátku 12. století kníže Soběslav na kamenný románský palác. Jeho zbytky se zachovaly v podzemí dodnes.

Snový zámek Neuschwanstein v Bavorských Alpách, hrad Eltz, řeka Rýn, pohádka Brémští muzikanti, překrásná historická městečka s čele s bavorským Rothenburgem ob der Tauber, mnichovský Oktoberfest, buřty a klobásy se zelím, marcipán z Lübecku, adventní trhy, drážďanská štola anebo Saské Švýcarsko, malý kousek ráje hned za hranicemi: je tolik věcí, které máme rádi na Německu! Seriál o evropských zemích pokračuje u našich dalších sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Německo!

Šlechtický rod, který si zvolil jméno podle svého sídla, hradu Habsburg v oblasti Aargau na severu Švýcarska, se poprvé objevil kolem roku 1100. Do nejvyšší evropské politiky Habsburkové vstoupili roku 1273, kdy byl Rudolf Habsburský zvolen římským králem. V dalších staletích pak ovládali zejména střední Evropu, Nizozemí, Pyrenejský poloostrov a jih Itálie.

V pátek 13. května 2022 jmenoval papež František nového pražského arcibiskupa. Dominika Duku vystřídal Jan Graubner, dosavadní arcibiskup olomoucký. Vyznáte se ve funkcích církevních hodnostářů? Jak dlouho vlastně existuje Pražské arcibiskupství, kdy odcházejí arcibiskupové do důchodu a kdo z českých svatých tuto funkci zastával?

Marie Terezie (13. května 1717 Vídeň – 29. listopadu 1780 Vídeň) z rodu Habsburků, arcivévodkyně rakouská, královna uherská, královna česká a markraběnka moravská. Císařovnou, jak bývá občas označována, ale nebyla. Za vlády Marie Terezie došlo k radikální proměně feudální říše v centralizovaný stát. Reformy se významně dotkly i českého království. Období její vlády je označováno jako osvícenecký absolutismus.

Novogotický bronzový pomník císaře Karla IV. byl odhalen uprostřed náměstí roku 1848 u příležitosti 500. výročí založení Univerzity Karlovy.

V obci Stadice kousek od Ústí nad Labem najdete netradiční památník zpodobňující pluh – právě zde byl prý od onoho pluhu na trůn povolán zakladatel dynastie Přemyslovců, bájný Přemysl Oráč.

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku 1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.

Druhou ze čtyř panovnických dynastií, které se vystřídaly na českém trůnu, byli Lucemburkové. Svůj původ odvozovali od bájné víly Meluzíny, která měla místo nohou hadí ocas a jejím domovem byl francouzský hrad Lusignan. Ve skutečnosti ovšem původním panstvím Lucemburků bylo území dnešního Lucemburska, jednoho z nejmenších států v Evropě, a belgické provincie Luxembourg.

Kdyby se rakouský císař Ferdinand Dobrotivý (1793–1875) v roce 1848 nevzdal trůnu, dějiny mohly vypadat jinak. Společně s ním se role císařovny zřekla i jeho manželka Marie Anna Karolína Savojská (19. září 1803, Řím – 4. května 1884, Praha). Byla poslední českou královnou, na jejíž hlavu byla při korunovaci v katedrále sv. Víta na Pražském hradě vložena svatováclavská koruna.

27. května 1942 provedli členové skupiny Anthropoid atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Parašutistům, kteří byli na tento vojenský úkol speciálně vycvičeni, se však nepodařilo včas opustit Prahu a nakonec zahynuli v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje.

Rudolf II. (18. července 1552, Vídeň – 20. ledna 1612, Praha) byl bezpochyby jedním z nejvýznamnějších evropských panovníků, který proslul nejen svými vladařskými schopnostmi, ale také citem pro kulturu a umění. Za jeho působení se Praha stala nejvýznamnějším kulturním městem Evropy, kam císař zval nejrůznější umělce a vědce své doby. Na Pražském hradě vznikla nejrozsáhlejší sbírka uměleckých předmětů, která neměla v tehdejším světě obdoby a která položila základ mnoha současným evropským galeriím. Bohužel, velká část Rudolfovy sbírky vzala za své při rabování Švédy v letech 1631-1632 za třicetileté války.

První vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže založil český král a římský císař Karel IV. roku 1348. Patří tak k nejstarším evropským univerzitám. U zrodu Univerzity Karlovy stály čtyři fakulty – teologická, svobodných umění, právnická a medicínská.