Zoo Praha se raduje: chov koní Převalského na Dívčích hradech zažívá nebývalý babyboom

Kůň Převalského hraje v mongolské kultuře a vědomí národa významnou roli. Mongolský a český lid spojuje dlouhotrvající přátelství a divocí koně, kteří dnes již opět žijí v Mongolsku, jsou toho symbolem. Většině dnes žijících koní Převalského koluje v žilách krev koní, kteří v nějaké době žili nebo stále žijí v pražské zoologické zahradě. Ta ohromně přispěla k jejich záchraně – nejprve chovem v době, kdy už v přírodě vyhynuli, a později jejich navracením do původní domoviny.

Vznešenost se tak díky národnímu nadšení promítá i do udělených jmen. Delgermá, jediná klisnička, bude nést jméno spojené s plodností a štědrostí. Nedotknutelnost zase bude charakterizovat hřebečka Darchana a posvátnost a neposkvrněnost jeho bratra Dagšina. Titul mongolského chána Batmöncha, který vládl na přelomu 15. a 16. století, dostal hřebeček Dajan, tedy všemohoucí. Otcem všech hříbat je hřebec Heirat, matkami se staly v tomto pořadí Vereda, Gruhne, Khamiina a jako poslední Lana.

V rozlehlém výběhu na Dívčích hradech nad pražským Smíchovem je tedy nyní k vidění celkem devět koní: hřebec, čtyři klisny a hříbata. Pražané mají skvělou příležitost pozorovat na Dívčích hradech hned čtyři hříbata koně Převalského – jednu klisničku a tři hřebce. To je nejvíc mláďat v jednom roce, co se kdy v tamním výběhu ve správě Zoo Praha narodilo. Vedle samotného pohledu na krásná a zdravá hříbata je může těšit také to, že čtveřice hříbat bude jednou díky projektu Návrat divokých koní nejspíš žít ve volné přírodě na východě Mongolska. 
 

Stádo z Dívčích hradů a návrat koní do krajiny svých předků

Dívčí hrady jsou jedním ze tří míst, kde Zoo Praha převaláky chová. Hříbě koně Převalského mohou lidé vidět i v areálu Zoo Praha – v expozici Gobi u horní stanice lanovky. Tam klisničku Daginu pojmenoval v březnu mongolský prezident Uchnágín Chürelsüch. „Nebeská víla“, jak zní překlad jejího jména, se tak stala prvním hříbětem v loni otevřené expozici. Jeden letošní hřebeček také vyrůstá v chovné a aklimatizační stanici Zoo Praha v Dolním Dobřejově v oblasti tzv. České Sibiře. Právě tam se koně připravují na náročné transporty do střední Asie. Celkem se dosud v chovu Zoo Praha narodilo více než dvě stě šedesát hříbat.

V příběhu posledního divokého koně na Zemi hraje Zoo Prah zásadní roli. Kromě vedení Mezinárodní plemenné knihy koordinuje i Evropský chovný program a aktivně vrací koně Převalského do volné přírody. Mezi lety 2011 a 2019 uskutečnila spolu s Armádou ČR celkem devět transportů do západního Mongolska. Zatímco chystá projekt jejich návratu i na východ země, zahájila loni reintrodukční projekt ve středním Kazachstánu, kde koně Převalského vyhynuli již před stovkami let.
 

Nynější obyvatelé Dívčích hradů

• Heirat je desetiletý hřebec z Berlína, otec hříbat, která se narodila v květnu 2025.
• Vereda se narodila v Praze v květnu 2017. Jejím otcem je hřebec Len, který je potomkem klisny Orlicy III – posledního koně Převalského odchyceného ve volné přírodě. 
• Gruhne pochází z belgické Reserve d'Animaux Sauvage, kde se narodila v červenci 2017 a odkud o dva roky později odcestovala do chovné stanice Zoo Praha v Dolním Dobřejově. Klisna Gruhne byla vypuštěna v dubnu 2021 spolu s Xicarou, Lanou a Khamiinou.
• Lana se narodila v první srpnový den 2016 v německé Kölner Zoo. Na Dívčích hradech byla vypuštěna v dubnu 2021, o rok později byla spolu s klisnou Khamiinou přesunuta na Chovnou a aklimatizační stanici v Dolním Dobřejově, aby zde dostala možnost zabřeznout po připuštění sedmiletým hřebcem Granolou. Na Dívčí hrady se s klisnou Khamiinou vrátila loni v září.
• Khamiina pochází z berlínského Tierparku, kde se narodila v září 2017. Spolu s Lanou se po připuštění hřebcem loni na podzim opětovně vrátily na Dívčí hrady, kde se možná obě letos dočkají hříbat.
• V květnu 2025 se narodily čtyři hříbata: klisna Delgermá (matka Vereda), hřebec Darchan (matka Gruhne), Dagšin (matka Khamiina) a Dajan (matka Lana).