Buquoyové – rod, který vyhlásil nejstarší přírodní rezervace ve střední Evropě

Jaké proměny prožily jižní Čechy během posledních třiceti let? V Českém Krumlově vzniklo například Egon Schiele Art Centrum a Museum Fotoatelier Seidel, Holašovice se dočkaly zápisu do UNESCO, otevřely se Stezka korunami stromů a Království lesa na Lipně, Dům přírody Třeboňska anebo tajuplné podzemí ve Slavonicích. Pojďte se s portálem Kudy z nudy a agenturou CzechTourism projít po Jihočeském kraji rok za rokem!

Historický hrad z 13. století vítá své návštěvníky v obci Nové Hrady u Českých Budějovic. Hrad nabízí tři prohlídkové trasy v letním období a jednu v zimě.

Prohlídková trasa hradu Rožmberk přivádí návštěvníky nejen do doby posledních Rožmberků, Viléma a Petra Voka, ale od sezony 2010 představuje také slavný rod Buquoy, který držel hrad od roku 1620 až do konce druhé světové války.

Kvalitních zdrojů pitné vody si lidé vždy velmi vážili. Obzvláště, když se jednalo o lahodný pramen čisté vody, která měla mnohdy i zázračnou moc. Takový pramen či místo pak nazvali Dobrou Vodou. Dnes u nich nezřídka najdeme chrámy zasvěcené Panně Marii, opečovávané studánky anebo poutní místa. Pojďte se spolu s námi vypravit do míst, kde je voda opravdu dobrá.

Nádrž je největším z osmi tzv. plavebních klauz, které sloužili pro posílení toku při plavení dřeva z novohradských lesů. Byla založena na konci 18. století rodem Buquoyů.

Na několika výletech k vodopádům si přijdou na své nejen vyznavači dobrodružství, ale i romantici a milovníci přírody. Všechny totiž leží stranou od hlavních cest, takže vás čeká trocha hledání a hezké překvapení na konci. A jeden leží skutečně hodně daleko!

Mezi francouzskými šlechtici, kteří se v minulosti usadili v českých zemích, se obejvilo i jméno rodu Des Fours. Desfoursové [defúrové] jsou šlechtický rod, který do českých zemí přišel z Lotrinska. Hlavním sídlem rodu v Čechách byl po tři sta let zámek Hrubý Rohozec, k tomuto panství patřila také část Jizerských hor. Víte, kde se s ním ještě můžete setkat?

Jižní Čechy i Střední Povltaví nabízí k obdivu pomyslnou šňůru, kterou tvoří řeka Vltava. Na ní jsou navlečené jako zářivé perly nejkrásnější historické památky – hrady, zámky i kláštery. V létě vás tu čekají spousty zážitků, atraktivní prohlídky, výstavy a další kratochvíle.

Tvrz u Novohradských hor je poprvé zmiňována roku 1360. V roce 1387 přešla do vlastnictví Rožmberků. V roce 1789 byla tvrz přestavěna na pivovar. Do dnešní doby se zachovala pouze 12 m vysoká obranná věž čtvercového půdorysu.

Hrad a zámek Horní Hrad také řečený Hauenštejn je středověký strážní hrad nedaleko Stráže nad Ohří, rozšířený a upravený v polovině 19. století ve stylu anglické novogotiky.

Sklo je fascinující a krásný materiál ve všech svých podobách. Jeho ruční výroba od roku 2023 zapsána na reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. České sklo tak potvrdilo svou světovou úroveň a pověst! Jeho zvláštní postavení v Evropě od středověku vytvářel rozsah výroby i široká škála výrobků od průzračně čistého stolního skla, často broušeného, rytého a malovaného, přes bižuterii až po obří křišťálové lustry či autorský design současných uměleckých objektů.

Hrad Rožmberk dominuje okolí nad meandry řeky Vltavy v nadmořské výšce 540 metrů. Původně šlo o dva rožmberské hrady – Dolní a Horní hrad. Z Horního hradu se dochovala kamenná hláska Jakobínka.

Pozdně gotická tvrz Cuknštejn stojí na konci romantického Terčina údolí. Je jedním z nejzachovalejších vladyckých sídel v českých zemích a zároveň se jedná o vzácný příklad přechodového článku mezi zemanskou tvrzí a panským hradem.

Poznejte tak trochu jinak francouzské a francouzsko-belgické šlechtické rody, které se v minulosti usadily v českých zemích. Patřili k nim i Buquoyové, kteří do českých zemí přišli v 17. století. Občas se můžete setkat i se jménem "Buquoy de Longueval" – to podle rodového sídla v severofrancouzské Picardii.

První zmínka o kostele je z roku 1271. Pozdně gotická stavba z 2. poloviny 15. století na starších základech.

Buquoyská hrobka tvoří výraznou dominantu novohradského hřbitova. Nad vchodem do zádušní kaple upoutá pohledy rozměrná pozlacená mozaika Panny Marie, zhotovená podle návrhu Maxe Švabinského.

Kostel z roku 1779, který po odsunu a vyprázdnění vesnice chátral až do roku 1999, kdy spadla věž kostela a zbortila střechu celé chrámové lodi.

Klášter Božího Milosrdenství v Nových Hradech, dříve Klášter sv. Petra a Pavla řádu servitů, plní funkci duchovního a kulturního centra novohradského regionu. Klášter byl zbudován v sousedství novohradského kostela sv. Petra a Pavla z iniciativy místní šlechtické rodiny Buquoy.

Modrý dům vznikl na přelomu 60. a 70. let 18. století jako sezónní panské sídlo Terezie Buquoyové. Byl poničen povodní v roce 1936 a od té doby chátrá.

Smyslem naučné stezky je připomenout obyvatelům i návštěvníkům Nových Hradů historii a význam jak dochovaných architektonických a krajinných památek, včetně tehdejších obyvatel či správců dotyčných objektů.

Dnes téměř liduprázdné Novohradské hory byly v minulosti poměrně hustě osídlené a tamní obyvatelé se živili především sklářskou výrobou. Na její pozůstatky můžete v současnosti narazit na lesních cestách, například v okolí osady Černé Údolí.

Statný dub vévodí loukám nad Lázničkami v Terezině údolí, které získalo svůj název po hraběnce Terezii Buquoyové. Strom je více než 500 let starý a jeho mohutný kmen obejme osm menších dětí.

Hamerský mlýn se nachází na začátku Terčina údolí. Budova pochází z 18. století, v současné době se zde nachází pension.

Terčino údolí patří díky své poloze a výjimečným klimatickým podmínkám k místům, které byste na Novohradsku neměli opomenout. Zpestřit si procházku můžete chůzí po dně potoka, který nabízí přirozenou reflexní masáž plosek nohou. Dříve zde bývala tzv. Kneippovací místa.

Prachatice se pyšní zachovalým hradební systémem ze 16. století. Historickým jádrem prochází naučná stezka Prachatické hradby, která vás seznámí s budováním městského opevnění, jeho významem a součástmi.

Ve střední části Novohradských hor v nadmořské výšce 735-825 m, se nachází Žofínský prales o rozloze 102 ha. Rezervaci Žofínský prales založil roku 1838 hrabě Buquoy. Společně s pralesem Hojná Voda je nejstarší rezervací ve střední Evropě.

V nejjižnější obci České republiky se nachází jeden z nejdůležitějších železničních přechodů s Rakouskem. První písemná zmínka o Horním Dvořišti pochází z roku 1278. Městečko bylo založeno jako pohraniční osada pány z Rožmberka.

Národní přírodní rezervace Žofínský prales je nejstarší rezervací nejen u nás, ale i ve střední Evropě. Ochrana obou pralesů byla prohlášena majitelem panství Nové Hrady, hrabětem Jiřím Františkem Augustem Buquoyem, již 28. srpna 1838.

Prales Hojná Voda leží v jižních Čechách, v oblasti Novohradských hor na úpatí hory Vysoká (1034 m). Jedná se o jednu z nejstarších přírodních rezervací ve střední Evropě. Založena byla roku 1838 hrabětem Jiřím Buquoyem.

Hojná Voda v Novohradských horách bývalo oblíbeným lázeňským místem s léčivou vodou. Po druhé světové válce bylo zdejší obyvatelstvo však vystěhováno a více než polovina domů byla zbořena. Navíc zde vzniklo pohraniční pásmo.

Když se řekne prales, kdekdo si představí neprostupnou africkou džungli plnou exotických zvířat. Pralesy ale najdete i v Evropě, a dokonce pradědečky všech chráněných divočin a rezervací pevninské Evropy máme u nás v jižních Čechách. Jmenují se Žofínský a Hojnovodský prales.