ÚvodAktualityZnáte lesní sklo a hyalit? Zelené, černé, červené a další historické barevné sklo
Kultura

Znáte lesní sklo a hyalit? Zelené, černé, červené a další historické barevné sklo

Poslechněte si audio verzi článku
Nad českým tradičním i moderním sklem budete žasnout. Platí to pro současné výrobky českých sklářů i pro sklo z dávné minulosti: třeba tajemně nazelenalé lesní sklo anebo černočerný, mramorovaný nebo červený hyalit. Jejich čas je dávno pryč, přesto nás prastaré skleněné poháry a džbány dodnes fascinují svou hrou barevných skel.

Krása ukrytá ve skle, v něm i za ním

Středověké okno a nefalšovaná ruční práce.
Moderní okno a ničím nerušený čistý pohled ven.
Výrobky českých sklářů hýří barvami a můžete si vybírat sklenky, vázy, šperky, lustry a umělecké doplňky v tisících odstínů. Fascinující zážitek nabízí i pohled do historie: seznamte se s lesním sklem, černým a červeným hyalitem anebo lithyalinem, sklem, které svým vzhledem napodobovalo polodrahokamy.
 

Lesní sklo

Nazelenalá barva, nestejně tenké stěny, bublinky ve skle a jemné nerovnosti: to jsou typické prvky lesního skla. V zemích severně od Alp se v malých středověkých sklárnách vyrábělo už během 13. a 14. století. Charakteristický odstín ovlivňoval kysličník železa ve sklářském písku, a protože tavba skloviny ještě nebyla dotažená k dokonalosti, kromě bublinek se ve sklovině daly najít i drobné nečistoty – ostatně šlo o řemeslnou ruční výrobu.

S replikami lesního skla se setkáte dodnes, nejčastěji na hradních jarmarcích a trzích ve středověkém stylu. Vyrábí ho například Floriánova huť z Častolovic u České Lípy nebo sklárna Pačinek GlassKunratic u Cvikova. Moderní sklářské designéry ale častěji než barva lesního skla inspirovaly skleněné dekory na stěnách staletých pohárů a džbánů: maliny, tažené kapky a štípané nálepy. To, co dnes slouží pro okrasu, byla dřív praktická pomůcka: stolovalo se hlavně rukama, bez příborů, a nerovný povrch sklenic tolik neklouzal v mastných prstech.
 

Černé sklo aneb hyalit

Při prohlídce jihočeského hradu v Nových Hradech si prohlédnete sklo, které se přímo ve městě i blízkém okolí po staletí vyrábělo. Průzračnému sklu dělá ve vitrínách společnost vzácný hyalit.

Za rozvoj sklářství vděčí Novohradsko rodu Buquoyů. Panství získali v roce 1620, obnovili dříve tradiční výrobu skla a pozvali ze své domoviny, Španělského Nizozemí, Louisse le Vasseur d´Ossimonta. Ten v roce 1680 vylepšil technologii tavby a podařilo se mu vytavit průzračné čiré sklo bez bublinek a typických zelenkavých odstínů. Nejslavnějším novohradským sklem se ale stal hyalit, jehož výrobu zahájil v roce 1810 hrabě Jiří František August Buquoy v knížecích sklářských hutích v Jiříkově Údolí a na Stříbrném vrchu. Hyalit nepropouštěl světlo, vyznačoval se vysokým leskem a mimořádnou tvrdostí. Na další vylepšení údajně přišla manželka Jiřího Augusta Marie Gabriela: protože ozdobné broušení na černém a neprůhledném skle zanikalo, navrhla zdobit hyalit napodobováním populárních čínských laků. Zboží z Číny tehdy bylo velmi módní, ale také drahé; hyalitové výrobky, které vypadaly jako přivezené z Číny, díky tomu šly skvěle na odbyt. Protože sklárna v Jiříkově Údolí nestačila plnit zakázky, začal se hyalit vyrábět i ve sklárně ve Stříbrných Hutích v srdci Novohradských hor. Například na jarním lipském veletrhu v roce 1825 vystavil hrabě Buquoy náramky z hyalitového skla a také tabatěrky a dámské hodiny, osazené v legovaném zlatu s květinovými motivy.
 

Červený hyalit

Jiří František August Buquoy (1781–1851) patřil mezi největší evropské vzdělance první poloviny 19. století; byl spisovatel, vědec, podnikatel, filozof a také vynálezce. Nejenže ve správný čas přišel s nabídkou barevných skel, ale krátce po černém hyalitu přišel se zapomenutou recepturou na červený hyalit. Technologicky spolu ale moc společného nemají: černý hyalit je sklovina vynalezená přímo hrabětem, kdežto červený hyalit je modifikací tradiční mramorované skloviny barvy pečetního vosku, zvané někdy vlašská červeň. Takové sklo bylo známé už v dobách renesance a vyrábělo se i ve starých rožmberských sklárnách na Novohradsku. Hrabě Buquoy ale využil zavedeného názvu i úspěchu s černým hyalitem a začal „nové sklo“ vyrobené poprvé v roce 1819 uvádět na trh pod obchodním názvem červený hyalit. Patrně se nechal inspirovat i anglickou Wedgwoodskou keramikou a odstínem „rosso antico“.
 

Sklo jako polodrahokam

Na popularitě barevných skel se svezl také lithyalin, který napodoboval svým vzhledem polodrahokamy. Patentovanou technologii výroby vyvinul novoborský sklář Friedrich Egermann (1777–1864), roku 1828, v Nových Hradech se „mramorované“ sklo vyrábělo aplikací barevných lazur na nedůkladně probarvený červený hyalit. Posledním obohacením sklovin, které připomínaly polodrahokamy, přinesl agatin, sklo probarvené do vzhledu polodrahokamu.

Ačkoli vesměs šlo o krátkodobé módní záležitosti, které záhy odezněly, kousky z buquoyského hyalitu, lithyalinu a agatinu jsou mezi sběrateli velmi žádané.
 

Desetkrát o barevném historickém skle

  • Lesní sklo se vyrábělo zejména ve 14. a 15. století, někde se jeho výroba protáhla až do počátku 18. století.
  • Méně známou odnoží lesního skla bylo sklo modré; to se barvilo kobaltem, odpadní surovinou při těžbě stříbra.
  • Z lesního skla se vyráběly také kolečkové výplně starých skleněných oken, zalévané do olova; můžete je vidět na některých hradech. Originály se dochovaly jen výjimečně, repliky se vyrábějí podobně jako kdysi.
  • Do světa moderního sklářství lesní sklo přináší zajímavé historické tvary, dnes už nepoužívané, namátkou obrovské malované humpeny (vysoké poháry) nebo láhve zvané kutrolf s několika kanálky.
  • Hyalit se s oblibou využíval jako užitkové sklo zejména v lékárnách: neprůsvitný materiál byl vhodný pro uchovávání látek citlivých na světlo.
  • Hrabě Buquoy byl také trochu podivín: ve svém pražském paláci na Malé Straně (dnešní francouzské velvyslanectví) si na sklonku života nechal vybudovat velký sud, ve kterém byla jen pohovka a svíce. V úkrytu hodném starořeckého filozofa Diogena hledal klid a úkryt před světem; jen neviditelní sloužící mu zvenčí servírovali víno a obsluhovali jeho dýmku.
  • Po smrti hraběte Buquoye (1851) už sklárnám nikdo nevěnoval větší pozornost. Zájem o hyalit uvadal a sklárny postupně přešly na výrobu jiných druhů skla a tabulového skla.
  • Poslední sklárnou na Novohradsku bylo Jiříkovo Údolí, kde byl provoz ukončen v roce 1910. Do první světové války kdysi tak slavné novohradské sklářství zcela zaniklo.
  • V lesích Novohradských hor nedaleko osady Černé Údolí dodnes můžete najít cestu, zpevněnou místo štěrku hyalitem. Místní si ale tuto kuriozitu střeží a její přesné umístění znají jen zasvěcení.
  • Ačkoli se traduje se, že recept na výrobu hyalitu si buquoyští skláři vzali s sebou do hrobu, není to pravda. Recept se dochoval v literatuře, nicméně je to složitá technologie, kterou by dnes v jednoduchých sklářských hutích nikdo vyrobit nedokázal. Moderní skláři, kteří dokážou vyrobit tisíce odstínů na přání, vyjdou v porovnání s ruční výrobou podle starých receptur vždy levněji.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
Zámek Světlá nad Sázavou Kultura

Zámek Světlá nad Sázavou

Historicky velmi ceněný zámecký komplex má v současné době velkou šíři využití. Návštěvníci tu najdou nejen zajímavé prohlídkové okruhy a expozice, ale také krásné a důstojné prostředí pro svoji svatbu nebo zámecké apartmány určené k ubytování hostů.

Pačinek Glass – galerie pana Pačinka v Kunraticích u Cvikova Zážitky

Pačinek Glass – galerie pana Pačinka v Kunraticích u Cvikova

Jeden z nejvýznamnějších současných uměleckých sklářů evropské a zároveň světové scény dává nahlédnout do své sklárny v Kunraticích u Cvikova, která vznikla rekonstrukcí staré strojní a traktorové stanice a byla otevřena v roce 2015 přímo vedle tamního kostela.

Sklárny Květná Zážitky

Sklárny Květná

Sklárna Květná je jednou z nejdéle fungujících skláren na našem území. Postavena byla v roce 1794, založil ji kníže Alois I. z Lichtenštejna. Od ledna 2024 má sklárna nového majitele a ruční výroba skla v Květné tak nadále pokračuje!

Severočeské muzeum v Liberci Kultura

Severočeské muzeum v Liberci

MUZA | Severočeské muzeum v Liberci prošlo mezi lety 2018 až 2020 nákladnou rekonstrukcí. Návštěvníkům se jeho prostory, a nové moderní expozice otevřely začátkem roku 2021. Naleznete zde expozice uměleckých řemesel a průmyslu, kterým je vyhrazeno celé jedno patro muzea.

České sklo – synonymum kvality a tradice s puncem UNESCO

České sklo – synonymum kvality a tradice s puncem UNESCO

Sklo je fascinující a krásný materiál ve všech svých podobách. Jeho ruční výroba od roku 2023 zapsána na reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. České sklo tak potvrdilo svou světovou úroveň a pověst! Jeho zvláštní postavení v Evropě od středověku vytvářel rozsah výroby i široká škála výrobků od průzračně čistého stolního skla, často broušeného, rytého a malovaného, přes bižuterii až po obří křišťálové lustry či autorský design současných uměleckých objektů.

Floriánova huť – sklárna ve stodole v Častolovicích Kultura

Floriánova huť – sklárna ve stodole v Častolovicích

V roubené chalupě nesoucí název Floriánova huť, podle patrona těch, kteří pracují s ohněm, nenajdete ve stodole dobytek nebo čerstvě sklizenou úrodu. K vidění je zde pec na výrobu skla, které je známé nejen v České republice, ale i v Nizozemsku, Belgii nebo Americe.

Hyalitová cesta u osady Černé Údolí v Novohradských horách Kultura

Hyalitová cesta u osady Černé Údolí v Novohradských horách

Dnes téměř liduprázdné Novohradské hory byly v minulosti poměrně hustě osídlené a tamní obyvatelé se živili především sklářskou výrobou. Na její pozůstatky můžete v současnosti narazit na lesních cestách, například v okolí osady Černé Údolí.

Hrad Nové Hrady – jihočeská perla Památky

Hrad Nové Hrady – jihočeská perla

Historický hrad z 13. století vítá své návštěvníky v obci Nové Hrady u Českých Budějovic. Hrad nabízí tři prohlídkové trasy v letním období a jednu v zimě.

Ruční výroba replik historického skla ve Svojkově Kultura

Ruční výroba replik historického skla ve Svojkově

Máte možnost navštívit malou sklářskou huť a vidět unikátní ruční výrobu skla. Ke sklářské pícce na Svojkov jsou zváni všichni zájemci o shlédnutí tradičního sklářského díla. Je zde možnost spatřit jak nově ožívají historické číše a poháry králů a velmožů tradiční sklářské postupy.

České sklo

České sklo

Nad českým tradičním i moderním sklem budete žasnout.. Ruční výroba skla byla zařazena v prosinci 2023 na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Novotný Glass Centrum v Novém Boru – sklářská huť a restaurace Kultura

Novotný Glass Centrum v Novém Boru – sklářská huť a restaurace

Sklářský komplex v Novém Boru. Unikátní prostor navržený architektem Bořkem Šípkem je plný děl od světoznámých výtvarníků. Zároveň zde můžete ochutnat kulinářské speciality a zhlédnout sklářskou výrobu v přímém přenosu, součástí muzea je totiž Sklářská restaurace a huť.

České značky: sklárna Rückl

České značky: sklárna Rückl

Sklárna Rückl v Nižboru je proslulá výrobou broušeného křišťálu. Navazuje na 300 let dlouhou tradici a specializuje se na exkluzivní ruční produkci. V rukou zdejších návrhářů sklářů a brusičů se zrodily křišťálové trofeje Český lev i oceňované designové kolekce Ronyho Plesla, mimořádně oblíbené jsou komentované prohlídky. Dokonce tu narazíte i na stopy seriálu Synové a dcery Jakuba Skláře!

České značky: vydejte se za příběhy Křišťálového údolí

České značky: vydejte se za příběhy Křišťálového údolí

Křišťálové údolí je místo, kde se zrodil český křišťál. Z něj pak mistři skláři vytvořili první broušený kámen na světě, první majestátní lustr i první křišťálový šperk, odtud se také vypravili do světa první obchodníci s hotovou bižuterií. Kde Křišťálové údolí leží a kde se seznámíte s jeho neobyčejným příběhem?

České značky: Pačinek Glass

České značky: Pačinek Glass

Obří skleněný lustr s tvarem Ježíšovy trnové koruny, andělé anebo křišťálový relikviář svaté Zdislavy pro papeže Františka: to je jen výběr z krásných děl, která se rodí v rukou uměleckého skláře Jiřího Pačinka. Jedinečný sklářský areál, složený ze sklárny, magické Skleněné zahrady a neobyčejné galerie nazvané Křišťálový chrám můžete navštívit v Kunraticích u Cvikova.

České značky: sklárny Kavalierglass

České značky: sklárny Kavalierglass

Podobný zvuk jako Moser pro Karlovy Vary má pro Sázavu jméno Kavalier. Zdejší sklárny vyrábějí jak designové kolekce, tak průmyslové a laboratorní sklo, ale i pekáče, zapékací misky, konvice a další nádoby z varného skla značky Simax; něco z jejich sortimentu se dá objevit v téměř každé české domácnosti.

České značky: Crystal Bohemia

České značky: Crystal Bohemia

Poděbradské sklárny Crystal Bohemia mají na kontě dvě zajímavá nej: jsou to nejstarší sklárny ve středních Čechách a současně jsou největším výrobcem olovnatého křišťálu v České republice. Své výrobky vyvážejí do celého světa a znáte je také díky skleněným medailím, které sklárny přichystaly pro účastníky závodu Jizerská 50.

České značky: příběh skla značky Moser

České značky: příběh skla značky Moser

Sklo značky Moser mělo štěstí: na rozdíl od jiných slavných českých značek se téměř po celou dobu své existence hřálo na výsluní zájmu a reprezentovalo skutečný luxus. Již od roku 1863 používá Moser výhradně bezolovnatý křišťál. Žádný jiný materiál přitom nevyžaduje od sklářů tolik zručnosti a znalostí, jako právě on.

České značky: Sklárna v Harrachově zve na prohlídky, pivo i foukání skla

České značky: Sklárna v Harrachově zve na prohlídky, pivo i foukání skla

Sklářská huť, která vznikla na panství hraběcího rodu Harrachů, proslavila české sklo po celém světě. Co by asi její zakladatelé říkali dnes, kdyby sem přišli na exkurzi, vykoupali se v pivních lázních a v pivovarské restauraci si nechali načepovat ležák přímo z pivovarských tanků?

Ruční výroba skla je zapsána na Reprezentativním seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO

Ruční výroba skla je zapsána na Reprezentativním seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO

Sklo je fascinující a krásný materiál ve všech svých podobách. Jeho ruční výroba byla 6. prosince zapsána na reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. České sklo tak potvrdilo svou světovou úroveň a pověst!

Výlet na kole krajinou Buquoyů

Výlet na kole krajinou Buquoyů

Poznejte tak trochu jinak francouzské a francouzsko-belgické šlechtické rody, které se v minulosti usadily v českých zemích. Patřili k nim i Buquoyové, kteří do českých zemí přišli v 17. století. Občas se můžete setkat i se jménem "Buquoy de Longueval" – to podle rodového sídla v severofrancouzské Picardii.

Kamenický Šenov

Kamenický Šenov

Pro sklářské město na rozhraní Lužických hor a Českého středohoří jsou typické klasicistní domy z konce 18. století s mansardovými střechami. Zdejším fenoménem je sklo. Roku 1856 tu vznikla odborná sklářská škola, první svého druhu v Evropě, která zajišťovala odbornou přípravu malířů a rytců skla.

Sklárna Klimchi v Kamenickém Šenově Kultura

Sklárna Klimchi v Kamenickém Šenově

Značku Klimchi založil roku 2019 v rodinné sklárně v Kamenickém Šenově mladý podnikatel Lukáš Klimčák. V historické sklárně vyrábí stolní sklo se specifickými dekory, typickými pro oblast na rozhraní Českého středohoří a Lužických hor.

Design: české skleněné vázy, lustry a instalace, které září ve světě

Design: české skleněné vázy, lustry a instalace, které září ve světě

Říjen klepe na dveře a za nimi už čeká Designblok, největší výběrová přehlídka designu a módy ve střední Evropě. Pojďte si s portálem Kudy z nudy připomenout zajímavé projekty, úspěchy a nápady českých sklářů: s jejich díly se setkáte nejenom na designových přehlídkách, ale také leckde ve světě.

Buquoyové – rod, který vyhlásil nejstarší přírodní rezervace ve střední Evropě

Buquoyové – rod, který vyhlásil nejstarší přírodní rezervace ve střední Evropě

Buquoyové jsou starý francouzský šlechtický rod. První Buquoy v českých zemích byl Karel Bonaventura Buquoy (1571–1621), který měl jako císařský generál a zkušený válečník potlačit stavovské povstání proti rakouskému císaři. Ferdinand II. Habsburský mu jako odškodnění za válečné výlohy daroval bývalá panství Švamberků.

Sklárna Jakub – za sklářskými mistry do Vrbna pod Pradědem Zážitky

Sklárna Jakub – za sklářskými mistry do Vrbna pod Pradědem

V místní části Vrbna pod Pradědem nazývané Mnichov se daří sklářskému řemeslu. V rodinných hutích můžete obdivovat ručně zhotovené repliky historického lesního skla protkaného drobnými bublinkami.

#světovéČesko a cesta za tradičním sklářským řemeslem do Křišťálového údolí

#světovéČesko a cesta za tradičním sklářským řemeslem do Křišťálového údolí

Vydejte se v létě do skláren a šperkařských provozů Libereckého kraje! Oblast Jizerských a Lužických hor, která sahá od Kamenického Šenova, přes Jablonné v Podještědí až po Desnou a Turnov je po staletí známá výrobou kvalitního a nádherného skla, skleněných korálků a bižuterie. Najdete zde sklárny, z nichž některé vznikly již v 16. století, ale také sklářské školy či sklářské a bižuterní dílny s vysokým podílem ruční práce. Sklářské a bižuterní podniky i místní muzea můžete letos navštívit v rámci projektu Křišťálové údolí. Bude vám k tomu navíc stačit jediná vstupenka.

Sklárna Františka Nováka v Dobroníně Kultura

Sklárna Františka Nováka v Dobroníně

Sklárna se zabývá výrobou uměleckého skla. Vyrábí repliky historického skla z období 2. – 18. století, např. sklenice na víno, poháry, karafy, lesní sklo, křišťálové i římské sklo. Naleznete ji v Dobroníně v okrese Jihlava, sklo však dodává zákazníkům z tuzemska i zahraničí.

Osada Ostrůvek uprostřed Českého lesa Památky

Osada Ostrůvek uprostřed Českého lesa

Uprostřed hlubokých lesů daleko od moderní civilizace leží malá osada Ostrůvek s loveckým zámečkem, dřevěnou kaplí, hájovnou a několika dalšími stavbami, které si tu v 19. století nechali postavit Windischgrätzové.

Další aktuality

Česko ve filmu: režisér Miloš Forman, filmy československé nové vlny i hollywoodské trháky

Miloš Forman, jeden z největších českých a světových filmových režisérů, za sebou zanechal nezapomenutelnou filmovou stopu. Od československé nové vlny až po hollywoodské oscarové triumfy, každý z jeho filmů nabídl nejen silný příběh, ale i zajímavé lokace, kde se natáčelo. Jeho tvorba je charakteristická věrností lidskému příběhu, důvtipným humorem a schopností vyprávět o společnosti s jemnou ironií i hlubokým porozuměním. Podívejte se s Kudy z nudy na jeho nejznámější snímky, na zajímavosti, které je provázely, i místa, kde se natáčely.
2. duben 2025 11:18
Kultura

Velikonoce pro děti: tvůrčí a zábavné dílny, prohlídky a programy

Malování vajíček, vystoupení folklorních souborů, stánky s občerstvením, barevné kraslice, stuhy a pentle a rašící jarní břízky – to všechno slibují velikonoční jarmarky a trhy, které se budou konat v období Velikonoc, které letos připadají na 18. až 21. dubna 2025. Na portálu Kudy z nudy objevíte bezpočet akcí, dvacet z nich vám představíme podrobněji.
2. duben 2025 9:00
Kultura

Tipy na místa, kde objevíte obrazy barokního malíře Petra Jana Brandla

Petr Brandl (1668 Praha – 1735 Kutná Hora) přední představitel českého vrcholného baroka, jehož bouřlivý život se odrážel i v jeho díle, které nás dodnes ohromuje. Nejprve navštěvoval jezuitskou školu, umění malířství se naučil v letech 1683 až 1688 u dvorního malíře Kristiána Schrödera, který pracoval také jako správce hradní obrazárny. Tam se také Brandl pod jeho vedením seznámil s díly italských a holandských mistrů. V roce 1694 se Brandl stal mistrem ve Staroměstském malířském cechu. Nelze mu upřít vytříbený styl propracovanosti šerosvitu a světelných zdrojů. Oceňována je i jeho práce s prostorovostí obrazových scén. Jeho práce naleznete na mnoha místech – kam se za nimi vypravit vám napoví portál Kudy z nudy.
26. březen 2025 8:46
Kultura

Cesty za uměním: renesanční malíř Raffael Santi, krásné madony i andělé jako rošťáci

Dáma s jednorožcem či Dáma se závojem, Athénská škola, proslulá Sixtinská madona, Madona della Sedia anebo Madona v zeleni: to jsou nejznámější díla jednoho z největších malířů vrcholné renesance, Raffaela Santiho (1483–1520). Italský umělec, který si podmanil dvůr papeže Julia II. i samotný Vatikán, překvapivě vydechl naposledy v den svých sedmatřicátých narozenin. Podívejte se s Kudy z nudy, jak se jeho umělecký odkaz otiskl v českých zemích a kde můžete jeho díla spatřit na vlastní oči?
25. březen 2025 10:03
Kultura

Noc divadel 2025: užijte si večer plný zábavy a největší divadelní svátek v Evropě

Největší divadelní svátek proběhne na konci března, v sobotu 29. 3. 2025 s podtitulem „Sousedství“ a opět nabídne prohlídky, divadelní dílny, diskuse s tvůrci, představení a performance, které v běžném programu nenajdete – zdarma nebo za symbolické vstupné. Noc divadel koná v nejbližší sobotu v týdnu, v němž celosvětově slavíme Světový den divadla, který připadá na 27. března.
24. březen 2025 17:00
Kultura

Oslavte mezinárodní den loutkového divadla výletem za loutkami

Na 21. březen připadá Mezinárodní den loutkového divadla, a protože má české loutkářství letitou tradici, vzpomeňte si na dřevěné herce, za kterými se můžete i se svými dětmi vypravit do některého z divadel nebo muzeí. České loutkářství se dostalo dokonce na Seznam nehmotného dědictví UNESCO, kam bylo zařazeno 1. prosince 2016. Kouzlo loutkového divadla a krásu českých loutek objevíte například v Chrudimi, Prachaticích, Českém Krumlově nebo v Plzni.
21. březen 2025 9:00
Kultura

Svatý Josef: zvyky a tradiční srdce z perníku

Na 19. březen připadá svátek často užívaného mužského jména, kterým je Josef čili Pepík. Oblíbené české jméno má prastarý hebrejský původ a znamená „Bůh ti dá následovatele“. V našich končinách se kolem tohoto data tradičně koná spousta „josefských“ akcí. Znáte ale i zvyky, které se na Josefa dodržovaly? Anebo proč se Josefům vlastně říká Pepík? Připomeneme si i několik pranostik, které v tak významný den nemohou chybět.
19. březen 2025 11:00
Kultura

10 tipů, kam se podívat na unikátní sluneční hodiny

Znáte naše raritní sluneční hodiny? Víte, které z nich jsou největší v České republice či na světě, které leží v nejvyšší nadmořské výšce anebo v jakém městě naleznete hodiny svou rozlohou nejširší? Přehled unikátních slunečních měřičů času vám přinášíme v dnešních tipech.
14. březen 2025 8:00
Kultura