Vyšší Brod: Klášter a muzeum
Na vodáky, kteří ve
Vyšším Brodě nasedají do lodí a chystají se splouvat řeku, dohlíží
cisterciácký klášter. Prohlídka místa, kde žije obnovená mnišská komunita, zahrnuje návštěvu
chrámu Nanebevzetí Panny Marie,
rokokové knihovny a několika dalších interiérů s cennými umělecko-historickými sbírkami. Mezi památkami vyniká zvláště Vyšebrodská madona a Závišův kříž. Kromě toho v části kláštera můžete vidět
Poštovní muzeum s rozsáhlou
kolekcí poštovních vozů a kočárů. Zavítáte do
světa poštovních známek, opět zde před vámi ožijí poštovní služebny a úřadovny, rozjedou se vozy s dopisy a balíky, začnou svištět razítka.
Rožmberk: hrad bílé paní
Zhruba o deset kilometrů dál vás ze skalnatého ostrohu
vysoko nad řekou pozdraví
hrad Rožmberk, kde na dvou prohlídkových trasách nahlédnete do historie slavného
rodu Buquoyů. Těm panství patřilo několik staletí až do konce druhé světové války, ovšem v létě přitahuje nejvíc pozornosti
hradní podzemí s muzeem hrdelního soudnictví a katovnou. Není divu, když si tu kromě výkladu můžete užít i názorné ukázky a vyzkoušet mučení na kamarádech. Nabízí se zde
výstup na věž Jakobínku, která byla vůbec poprvé ve své historii zpřístupněna veřejnosti po generální rekonstrukci roku 2020. Výstup na věž po bezmála
170 schodech je odměněn
nádherným výhledem na celý areál rožmberského dvojhradí a okolní krajinu.
Český Krumlov: hrad, zámek a město
Některé vodácké výpravy si vyhrazují na
Český Krumlov i několik dní, protože město vedle
hradu a zámku nabízí
spousty pěkných zákoutí a také se tu pořád něco děje. Aktuálně zde probíhá
sezóna Otáčivého hlediště, začátkem září pak posluchače a diváky bude lákat
Mezinárodní hudební festival Český Krumlov či
Festival barokních umění. Hradní a zámecký areál je velmi rozsáhlý, kromě historických interiérů zve k prohlídce také
zámecká věž,
zahrada s
letohrádkem a již zmíněným
otáčivým hledištěm,
unikátní barokní divadlo,
Hradní muzeum nebo
medvědi ve zdejším oblíbeném medvědáriu. Lahůdkou pro milovníky vodního živlu je jak samotné splouvání meandrující řeky, tak pozorování svátečních vodáků zápolících s nebezpečným živlem z
Plášťového mostu anebo z některé z řady hospůdek kolem řeky.
Zlatá Koruna: středověký klášter u řeky
Nekonečné
říční meandry vám pořádně zamotají hlavu, a tak budete vděční za alespoň krátkou zastávku u
kláštera Zlatá Koruna,
jednoho z nejcennějších komplexů gotické architektury ve střední Evropě. Klášter byl zrušen už za josefínských reforem, ale dodnes si uchoval působivou atmosféru. A dobrá zpráva pro ty, co připlují na lodích: díky poloze v hlubokém vltavském údolí to
od řeky do kláštera máte skutečně
jen pár kroků. Na výběr jsou v
klášteře hned dvě prohlídkové okruhy:
Sakrální trasa zahrnuje tři hlavní duchovní prostory kláštera – opatskou kapli, kapli Andělů strážných a kočí v chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Druhá trasa
Klášter s barokní lékárnou vypráví zájemcům o
každodenním životě mnichů v 18. století. Vrcholem prohlídky je unikátní barokní lékárna v prostorách bývalé klášterní kuchyně.
Dívčí kámen: jihočeský Karlštejn
Kolem
zříceniny gotického hradu Dívčí kámen se sice také obtáčí meandry, ale nikoli
Vltavy: teče tudy Křemžský potok, takže od tábořiště budete muset jít na hrad necelý kilometr pěšky. Dívčí kámen nechali postavit
Rožmberkové v polovině 14. století, vznikl tedy ve stejné době jako
Karlův most či
Karlštejn. Přestože díky dobře zvolené strategické poloze
nebyl nikdy dobyt ani vypálen, už na začátku 16. století jej opustili. Srovnání se slavným sídlem Karla IV. je zajímavé i jinak: podle provozovatelky Dívčího kamene Zdeňky Tučkové by stejně jako
Dívčí kámen vypadal
Karlštejn, kdyby se o něj dlouhá staletí nikdo nestaral.
Hluboká: zámek Pyšné princezny
V
Českých Budějovicích Vltava přibere vody
Malše a nabere přímý směr na sever. Stačí několik kilometrů a octnete se v pohádce, v krajině, které vládne
romantické bílé novogotické sídlo princezen,
zámek Hluboká. Návštěvu můžete klidně odložit na jinou roční dobu, zámek má totiž otevřeno celý rok a nabízí několik
prohlídkových tras včetně vyhlídkové věže a kuchyně. Otevřeno je tu denně mimo pondělí. Když už tu budete, nezapomeňte na nádherný
zámecký park a některou ze zajímavých výstav či akcí v
Alšově jihočeské galerii; sídlí přímo na zámku!
Karlův hrádek u Purkarce: lovecký hrad Otce vlasti
Za
Hlubokou se
Vltava zanoří do lesů; pokud cestujete po vodě, po několika kilometrech můžete zastavit u levého břehu a
vyšplhat do stráně ke Karlovu hrádku, zřícenině gotického loveckého sídla, které skutečně založil Karel IV. Malebná zřícenina měla krátký život, už zhruba po sto letech zmínky o ní mizí. Od konce 14. století je však již uváděn jako opuštěný. Na kole nebo pěšky se sem dostanete z
Hluboké nad Vltavou po
červené turistické značce. Během prázdnin můžet využít také pravidelné
lodní linky, které jezdí do Purkarce přes letní sezónu. Jedná se o loď Malše a Vojtěch Lanna.
Zvíkov: pohádkový hrad u vody
Další hrad, kde vodákům stačit od lodí udělat jen pár kroků, je
Zvíkov. Kdysi stával na vysoké skále nad soutokem Vltavy s
Otavou, dnes
leží na poloostrově uprostřed vodní hladiny. Hradem budete procházet sami bez průvodce a určitě si vzpomenete na některou z mnoha pohádek, které se tu natáčely; například svou první pohádku –
Sedmero krkavců – tu točila režisérka Alice Nellis. Kromě toho ale budete obdivovat
stavitelské umění z doby Přemysla Otakara II., arkádové nádvoří nebo nástěnné malby. Prohlídku tvoří jedna trasa bez průvodce. V přízemí se ve třech prostorách nachází expozice věnována místním archeologickým nálezům. Následuje prohlídka sklepení a patra. Severovýchodní část paláce tvoří terasy na místě bývalých královských místností.
Orlík: životní styl šlechty v 19. století
Kdysi orlí hnízdo na skále nad
Vltavou se dnes podobně jako
Zvíkov téměř dotýká hladiny
přehrady Orlík.
Zámek Orlík patří Schwarzenberkům a slouží jako rodové muzeum, plné vzácných sbírek a uměleckých předmětů.
Bohatě vybavené zámecké interiéry jsou vynikající ukázkou
životního stylu šlechty v 19. století. Výzdobou vyniká tzv. Teskův sál , jehož vyřezávaný kazetový strop a obložení stěn zhotovil v letech 1882 -1884 Jan Teska. V podobném romantickém duchu je vyzdoben a zařízen honosný
Rytířský sál. Na zámku je také zastoupen empírový styl napoleonské doby a to především nábytkem, který si přivezl již zmíněný Karel Schwarzenberg z Paříže. Blízko u zámku se nachází kotviště pro parník, na kterém lze přejet ke
hradu Zvíkovu a poté zpět. Navštívit můžete také zajímavé
akvárium sladkovodních ryb.
Zřícenina hradu Hunec (Vrškamýk) u Kamýku nad Vlavou
Pokud uvažujete o výletu k přehradám vltavské kaskády, zařaďte do svého plánu i návštěvu někdejšího
hradu Hunec (Vrškamýk). Není to zřícenina ledajaká – hrad kdysi sloužil jako l
etní sídlo nejstarších českých panovníků, a teprve poté, co jeho úlohu převzal slavný
Karlštejn, byl opuštěn a zapomenut. Hrad se nachází mezi
Kamýkem nad Vltavou a Zduchovicemi, z centra Kamýku nad Vltavou sem vede zelená značka.
Svou roli s největší pravděpodobností sehrála vzdálenost od
Prahy – urazit asi sedmdesát kilometrů trvalo na koni dobré dva dny. Podle jiné teorie měl zase
Vrškamýk špatnou statiku obvodových zdí a jeho přestavba byla i vzhledem ke stísněnému prostoru na ostrožně nevýhodná. V každém případě byl hrad
už v 2. polovině 14. století opuštěn a roku
1569 je již zmíněn jako zřícenina. Ta se pak několikrát stala útočištěm
loupeživých rytířů, kteří přepadávali lodě plující po
Vltavě. Zřejmě z této doby také pochází pověst, podle níž zde sídlil
krutý rytíř Hunec, jenž velmi špatně nakládal se svými poddanými. Jednoho dne se vydal na projížďku do okolí, v lese byl zabit a jeho duch se dodnes toulá krajem.