Bohuslav Schnirch pocházel z významné rodiny pražských stavitelů. Studoval na pražské technice u
profesora Josefa Zítka, ve studiích pokračoval ve
Štýrském Hradci, na
vídeňské Akademii, v
Mnichově a
Římě. Pobyt v
Itálii v letech 1871 až 1873 výrazně ovlivnil jeho tvorbu, při níž hojně používal renesanční prvky.
Schnirch byl nesmírně pilný sochař a jeho sochy zdobí řadu míst v
Praze i v dalších městech. Podílel se na výzdobě
Národního divadla,
Rudolfina,
Národního muzea,
Zemské banky,
Uměleckoprůmyslového musea či
Pražské městské pojišťovny na
Staroměstském náměstí. Zdobí ji
Schnirchovy sochy Hasič a
Volání na poplach. Vytvořil také
jezdecký pomník Jana Žižky na Vítkově anebo
jezdecký pomník Jiřího z Poděbrad, umístěný v
Poděbradech na náměstí. Naopak neúspěšný byl s návrhem
Svatováclavského pomníku pro
Václavské náměstí, kde se lidem spíš líbil Schnirchův model, ale porota si vybrala projekt jeho celoživotního konkurenta,
sochaře Josefa Václava Myslbeka.
Schnirch také působil v Komisi pro soupis památek Prahy a stál u vzniku
prvního systému památkové péče v Čechách. Zajímavý je i jeho dům v Mikovcově ulici čp. 548/5 na Vinohradech, který pro něj projektoval
Antonín Wiehl. Šlo o jeho první stavbu, Schnirch si sám navrhl sgrafita a vlysy. Po smrti byl pochován do honosné rodinné hrobky na
Olšanských hřbitovech.