Česko mezi řádky: čeští spisovatelé, kteří mohli získat Nobelovu cenu a nikdy ji nedostali

Jaroslava Vrchlického, vlastním jménem Emila Jakuba Fridu (17. února 1853, Louny – 9. září 1912, Domažlice) známe jako básníka a spisovatele, ale proslavil se také jako překladatel. Jeho dílo obsahující všechny žánry literární tvorby patří k jednomu z nejbohatších a nejvšestrannějších v české literatuře. Byl také prvním českým autorem, nominovaným na Nobelovu cenu za literaturu.

Alois Jirásek (23. srpna 1851, Hronov – 12. března 1930, Praha) nebyl jen spisovatel, považovaný za zakladatele českého historického románu, ale také autor řady divadelních her a středoškolský učitel. Celý život pracoval jako učitel dějepisu na gymnáziu, nejprve v Litomyšli, poté v Praze.

V didaktickém testu z češtiny mají maturanti uvést příjmení českého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Mnozí si na Jaroslava Seiferta nevzpomenou, a tak tipují Čapka, Kafku, Máchu nebo Nerudu. Anebo Heyrovského, i když ten ji získal za chemii. Kolik Nobelových cen ale vlastně do Česka putovalo a čí jméno se objevilo mezi nominovanými?

Vydejte se s Kudy z nudy do světa krásných knih, chytrých knihoven, knihovních rarit a kuriozit! Zjistíme, jak vznikla tradice března coby Měsíce knihy, společně se podíváme do nejkrásnější knihovny na světě, odhalíme tajemství knih držených na řetězech a vydáme se i po stopách zajímavého knižního objevu.

Knihobot je originální knižní secondhand, který vrací knížky do oběhu a dává jim další šanci. Seženete tak knížky, které už nikde nejsou k sehnání, či naopak aktuální novinky za zlomek běžné ceny. Knihobot vám také pomůže s přeplněnou knihovnou, a hlavně zařídí všechno kolem prodeje. Funguje po celém Česku, Slovensku, Rakousku a Německu, kde knihy dokáže vyzvednout na jakékoliv adrese a stejně tak je kamkoli zaslat. Knihobot směřuje stát se knižním gigantem v celé Evropě.

Co spojuje osobnosti a jména Aristoteles, Tomáš Garrigue Masaryk, Jan Amos Komenský, František Palacký, Petr Chelčický, Erazim Kohák, Jan Patočka nebo Tomáš Halík? Patří mezi uznávané a respektované filozofy. S prastarou vědou si dnes leckdo neví rady, ale i filozofie může být zábavná a zajímavá, zvlášť když budete po jejích tajemstvích a zajímavostech pátrat s Kudy z nudy.

Místa popisovaná v následujících deseti knížkách jsou různá, společné však mají jedno: jejich autory okouzlila města, krajina a dechberoucí historie země v srdci Evropy. Nadpřirozené, filosofické i satirické romány světové literatury mohou posloužit jako neobvyklí průvodci na vašich cestách po Česku.

Největší rukopisná kniha světa se nazývá Codex gigas anebo Ďáblova bible: to podle vyobrazení ďábla na jedné z jejích stran. Podle legendy rukopis vznikl během 13. století v zaniklém klášteře ve východočeských Podlažicích, dnes je uložen v Královské knihovně ve švédském Stockholmu.

V areálu Klementina sídlí Národní knihovna ČR. Rozsahem svých fondů je NK ČR největší a zároveň jednou z nejstarších veřejných knihoven v České republice, řadí se mezi nejvýznamnější evropské i světové knihovny.

Masové kuličky köttbullar, heboučké vlněné svetry, fantastická jezera, Vasův běh aneb Vasaloppet, polární záře, letní slunovrat, Stockholm, ostrovy Gotland a Öland, nejstarší skanzen na světě anebo Pipi Dlouhá punčocha a další knížky Astrid Lindgrenové: je tolik věcí, které máme rádi ve Švédsku! Seriál o evropských zemích pokračuje ve Skandinávii. Pojďte s Kudy z nudy poznat Švédsko!

Deset románů, z toho čtyři napsané francouzsky, povídky, dramata a čtyři svazky esejů: to je dílo Milana Kundery. Se seriálem Česko mezi řádky se vrátíme do jeho rodného města Brna. Právě tam, v kavárně Bellevue, se odehrávají jeho povídky, shrnuté do tří sešitů Směšných lásek.

Kam vyrazit, když milujete knihy? Nejen do knihovny a knihkupectví... Můžete se vydat do muzeí, expozic a klášterních knihoven se spousty starých zajímavých svazků. Víte, že 23. duben je Světovým dnem knihy a autorských práv? Objevujte s námi radost a požitek z četby i poznávání. Vyberte si ze zajímavých výletů: například do benediktinského kláštera v Rajhradě, kde najdete Památník písemnictví na Moravě nebo do Památníku národního písemnictví v bubenečské Petschkově vile. Víte, že jeden z nejosobitějších českých spisovatelů, Bohumil Hrabal, má expozici v Nymburce a ve vile ve Strži na Příbramsku naleznete muzeum Karla Čapka?

K největším hvězdám, které vyučovaly na Univerzitě Karlově v Praze, patřil Albert Einstein (1879–1955). Přijel na jaře 1911 a v Praze působil tři semestry. Pojďte se s portálem Kudy z nudy vypravit po jeho stopách a podívat se, kde bydlel a kde pracoval jeden z nejslavnějších vědců všech dob.

Alpy a Grossglockner, krásná jezera, horské túry, Dunaj, Vídeň, Salcburk, Hallstatt a klášter v Melku, vídeňský řízek, sýrové špecle a kaiserschmarrn, dort Sacher, Prátr a adventní trhy: je tolik věcí, které máme rádi na Rakousku! Seriál o evropských zemích pokračuje u našich jižních sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Rakousko!

Milan Kundera (1. dubna 1929 Brno – 11. července 2023 Paříž) český spisovatel světového významu, psal básně, dramata, prózu i eseje. Brněnský rodák žil dlouhodobě ve Francii. Svá díla psal jak česky, tak francouzsky a také byl překladatelem. V roce 1979 byl zbaven československého státního občanství a jeho dílo bylo v Československu až do Sametové revoluce zakázáno.

Monumentální stavební komplex Klementina, po Pražském hradě druhý největší komplex v Praze, byl vždy živým centrem vzdělanosti a kultury. V areálu sídlí již přes dvě stě let Národní knihovna. Jsou zde uloženy nejcennější rukopisy a všechny knihy, vydané od roku 1807 na území Čech.

Bohumil Hrabal (28. března 1914, Brno-Židenice – 3. února 1997, Praha) byl jedním z nejznámějších českých spisovatelů druhé poloviny 20. století. Několikrát byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu. Jeho osudy jsou spojené zejména s Prahou, Nymburkem a lesní osadou Kersko, známou z Menzelova filmu Slavnosti Sněženek.

Díky Karlu Čapkovi (9. ledna 1890 Malé Svatoňovice – 25. prosince 1938 Praha) přišlo na svět slovo "robot", které poprvé použil ve své hře R.U.R. Ve svých utopicko-fantastických dramatech alegoricky poukazoval na nebezpečí zneužití techniky a vědy proti základním hodnotám lidské existence.

Buďte na sebe i na ostatní hodní: to je nejlepší rada, jak si užít Světový den dobrosrdečnosti anebo Světový den laskavosti. Je jedno, jak mu budeme říkat, jisté ale je, že právě laskavost má svůj svátek každoročně 13. listopadu.

Bertha Sophia Felicita von Suttnerová, rozená hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova (9. června 1843 Praha – 21. června 1914 Vídeň), spisovatelka a pacifistka, první nositelka Nobelovy ceny za mír. Berta Suttnerová byla označována za nejproslulejší ženu světa před první světovou válkou. Svou literární prací a činností pro zachování míru se řadí do čela obránců humanistických idejí v Evropě druhé poloviny devatenáctého století.

Každý rok 2. listopadu si připomínáme Památku zesnulých aneb Dušičky. Na blízké, přátele a kamarády se dá vzpomínat tradičně, tedy návštěvou hřbitova, položením věnce nebo květiny, tichou vzpomínkou a zapálením svíčky, anebo originálně: třeba při keltském svátku Samhain, v mexickém stylu na Den mrtvých anebo třeba výletem k hrobu některé slavné osobnosti.

Pamětní síň Jaroslava Seiferta byla slavnostně otevřena v září roku 2008 za spolupráce s dcerou Janou Seifertovou-Plichtovou.

Archiv Leoše Janáčka je dokumentační fond, zaměřený na život a dílo jednoho z nejvýznamnějších hudebních skladatelů 20. století. Spravuje ho Moravské zemské muzeum, pod které taktéž spadá Památník Leoše Janáčka. V roce 2017 byl archiv zapsán na seznam Paměť světa UNESCO.

Verše básníka Jana Skácela (7. února 1922, Vnorovy – 7. listopadu 1989, Brno) jsou obrazem jižní Moravy. Najdete v nich to, co v krásných lidových písničkách: lásku a radost, dětství i stárnutí, venkovskou krajinu, tekoucí vodu, víno, vítr, samotu i stesk. Básník milovaný a zakázaný odešel deset dnů před sametovou revolucí v nedožitých 67 letech.

Město v slzách, Samá láska, Šel malíř chudě do světa, Píseň o Viktorce, Maminka a Chlapec a hvězdy – to je jen část básnických sbírek Jaroslava Seiferta (23. září 1901, Praha-Žižkov – 10. ledna 1986, Praha). Básník, spisovatel, novinář a překladatel je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu.

Literární stezky vás provedou Prahou tak, jak ji neznáte. Na podzim 2011 bylo za souhlasu památkářů a magistrátu napsáno několik krátkých úryvků z děl českých spisovatelů na známá frekventovaná místa. Sto metrů dlouhé texty byly umístěny vzhledem ke vztahu autora nebo díla k místu.