Josef Mysliveček pocházel z rodiny bohatého
pražského mlynáře. Narodil se zřejmě v
Sovových mlýnech na
Kampě, dnešním sídle
Musea Kampa, s rodiči se později přestěhoval do
domu U modré lodi či U košíku v Melantrichově ulici na
Starém Městě. Tam jej připomíná
busta a pamětní deska.
Josef společně se svým dvojčetem
Jáchymem absolvoval gymnázium u jezuitů v
Klementinu, oba bratři se vyučili mlynářskému řemeslu a v roce 1761 byli prohlášeni mistry. Zatímco Jáchym pokračoval v otcově řemesle, Josefa zlákala hudba. Na housle hrál od dětství, později studoval kompozici, složil první skladby a v roce 1763 odjel do
Benátek. Studoval u skladatele
Giovanniho Pescettiho (1704–1766) a italské operní publikum záhy okouzlil svým uměním. Během dalších deseti let se stal hvězdou první velikosti; složil třicet oper, deset oratorií, symfonie, koncerty, ouvertury a řadu komorních a chrámových skladeb. Mnohé se nedochovaly anebo dosud nebyly objeveny, víme však, že Myslivečkova hudba zněla v
Římě, Neapoli, Miláně, Benátkách, Florencii, Parmě, Boloni či
Turíně a všude sklízela velké ovace.
Mysliveček se několikrát vrátil do rodné
Prahy; v roce 1768, kdy přijel vyřídit pozůstalost po své matce, byl uvítán s poctami a s velkým úspěchem uvedl svou operu
Semiramide riconosciuta / Semiramis znovu poznaná. Během své kariéry se také několikrát setkal s
Wolfgangem Amadeem Mozartem (1756–1791), který jej velmi obdivoval.
Na pozvání bavorského vévody
Maxmiliána I. odjel Mysliveček v roce 1777 do
Mnichova, kde slavil úspěch s oratoriem
Abraham a Izák. Při zpáteční cestě do Itálie se však kočár s Myslivečkem převrhl, a skladatel strávil delší dobu v nemocnici. Opustil ji až po roce, vinou nešikovných lékařů se
znetvořeným obličejem, přes který po zbytek života nosil
masku. Zemřel v pouhých třiačtyřiceti letech, nemocný, chudý a pronásledovaný pověstmi o nezřízeném životě a pohlavní chorobě. Kněz z římského
kostela San Lorenzo in Lucina, kde byl pohřben, podle jeho tváře odhadl, že mu bylo pětašedesát let.
Už na konci 19. století osudy Josefa Myslivečka inspirovaly spisovatele
Jakuba Arbese k romanetu
Il divino Boemo. V roce 2015 o něm režisér
Petr Václav natočil dokument
Zpověď zapomenutého, na kterou navázal
filmem Il Boemo. Snímek se natáčel nejenom v Itálii, ale také v
klášteře v Doksanech, na
zámcích v Jaroměřicích nad Rokytnou a v
Bučovicích, v
Martinickém paláci a
Stavovském divadle v
Praze. Hlavní roli slavného a obdivovaného barokního skladatele si zahrál
Vojta Dyk.