V
Kroměříži si olomoučtí biskupové a arcibiskupové vybudovali svou letní rezidenci.
Zámek je společně s
Květnou a
Podzámeckou zahradou zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V roce 1995 byl mezi Národní kulturní památky České republiky a od prosince
1998 na
Listinu světového přírodního a kulturní dědictví UNESCO zapsán komplex nádherných zahrady a arcibiskupský zámek v Kroměříži s mimořádně zachovalými interiéry.
Vznik a vývoj
zámku je nerozlučně spjat s historií olomouckého biskupství, arcibiskupství a poddanské obce olomouckých biskupů.
Interiéry zámku jsou bohatě zdobeny a vybaveny množstvím původního dobového zařízení. Za povšimnutí stojí Trůnní, Sněmovní a Manský sál, Lovecká síň, Carský salon, stará knihovna a letní byt.
Obrazárna uchovává díla předních evropských malířů 15. až 18. století (Tizian, Lucas Cranach st., Hans von Aachen, Paolo Veronese či Jan Breughel st.).
Takzvaná
Podzámecká zahrada byla původně jakousi zásobní zelinářskou a květinovou zahradou. V průběhu 17. století byla přeměněna na barokní zahradu a stala se jakýmsi plynulým pokračováním zámku. Devatenácté století proměnilo tuto zahradu na stylový krajinářský park o rozloze 64 hektarů.
Geometricky pravidelná je
Květná zahrada s uměle navršenými jahodovými kopečky, čtvercovým i kulatým bludištěm a stěnami stříhaných stromů a keřů. Za pozornost stojí Lví kašna a kašna Tritonů. Ozdobou
Květné zahrady jsou geometricky osázené květinové záhony, bludiště a kolonáda s galerií soch nebo rotunda s grottami a
Foucaltovým kyvadlem.