Necelých dvacet kilometrů dlouhý výlet vede podhůřím
Českého lesa k někdejším sudetským obcím. Náš výlet začíná na nádraží v
Poběžovicích, kde můžete zaparkovat auto a pak se vydat na místa, kudy doslova kráčely dějiny 20. století.
Poběžovice: zámek, park a zapomenuté příběhy
Poklidný život městečka
Poběžovic, dříve Ronšperku, přerušila první světová válka: domů se nevrátilo jednapadesát mužů, naopak přišli uprchlíci, a to hlavně Židé z Haliče a Italové z jižního Tyrolska. Když se po roce 1938 město stalo součástí Třetí říše, odešli Češi a později v transportech zmizeli i Židé. Lépe se nevedlo ani německým rodinám, řada z nich dostala z fronty jen strohé úmrtní oznámení.
Konec druhé světové války v Poběžovicích poznamenal pochod smrti se zajatci z koncentračního tábora z Flössenburgu; řady obětí navždy odpočívají na místním hřbitově. Město osvobodila americká armáda a vzápětí začal odsun německého obyvatelstva. Odejít či spíše utéci musel i
Hans Coudenhove-Kalergi, jeho dcera
Marie Elekta i jeho sestra
Olga. Zámek byl vypleněn a region se stal sídlem Pohraniční stráže.
Devastaci
zámku,
kostela a dalších kulturních památek zastavil až rok 1989. Zámek se postupně opravuje, proběhla celková revitalizace
zámeckého parku. Návštěvníci Poběžovic tu opět objevují příběh rakousko-uherského diplomata
Heinricha Coudenhove-Kalergi a jeho ženy,
Japonky Mitsuko Aoyama; tu připomíná malá
japonská zahrada. Do městečka se vrací i vzpomínky na
Richarda Coudenhove-Kalergi, zakladatele předválečné
Panevropské unie a druhorozeného syna Mitsuko a Heinricha. Památkou na poběžovické židy je i zrestaurovaný
židovský hřbitov, jižně od zámku pak najdete místo, kde stávala
synagoga.
Kolem svatého Mikuláše ke svatému Václavovi
Z
Poběžovic je to jen kousek k jedné z nejvzácnějších a nejstarších památek
Plzeňského kraje, gotickému
kostelu svatého Mikuláše v Šitboři. Ačkoli poslední desítky let chátral a těsně po roce 1989 se jen těžko dal označit jinak než slovem ruina, místní
spolek Mikuláš ho začal nedávno probouzet k životu a usilovně se ho snaží zachránit. Nová už je báň, vnitřky věže i věžní hodiny.
Po neznačených cestách pak zamiřte do
Hvožďan. Dál se budete držet cyklostezky 2282, která vás kolem několika drobných sakrálních památek dovede do obce
Hora Svatého Václava. Na návrší nad vesnicí stojí výrazná dominanta okolí,
kostel svatého Václava.
Odsud se pak neznačenou cestou dostanete do
Mutěnína, kde se zastavíte na
židovském hřbitově, a nakonec po cyklostezce zamiřte do
Hostouně. Pokud jste nechali auto v
Poběžovicích, vlak z Hostouně jezdí každé dvě hodiny a cesta tam trvá deset minut.
Do Hostouně po Železné trase Svatojakubské stezky
Pokud pro vás je výlet příliš krátký a chtěli byste si projít celou
Železnou trasu Svatojakubské stezky, případně dojít až pobřeží Atlantiku do Santiaga de Compostela, musíte začít v
Praze. Svatojakubská stezka vede údolím
Berounky až do
Liblína, odkud míří přes Kozojedy do
Kralovic a do
Mariánské Týnice. Přes Žebnici s kostelem sv. Jakuba stezka pokračuje do
Plas, kde se nachází rozlehlý
cisterciácký klášter s unikátním podzemním vodním systémem. Odtud trasa vede severním Plzeňskem k dalšímu kostelu sv. Jakuba, do
Ledců, přes
rozhlednu Krkavec k
vodní nádrži Hracholusky, do
Stříbra a do
Kladrub, kde najdete další
kostel sv. Jakuba a také bývalý
benediktinský klášter. Přehlídku svatojakubských kostelů na Železné cestě uzavírá chrám v Hostouni. Železná stezka odtud pokračuje do
Bělé nad Radbuzou s krásným starým
kamenným mostem a pak odlehlou příhraniční krajinou až k
Parku smíření u
hraničního přechodu Železná / Tillyschanz.