Největší přítok řeky Vydry, patřící do povodí Otavy, je typickým šumavským horským potokem. Jeho délka je přibližně 7 km.
Klidným meandrujícím tokem se vine
Horskou Kvildou. V této části toku se nachází četné a rozsáhlé pozůstatky po rýžování zlata –
sejpy. Pravěká rýžoviště zlata na Hamerském potoce jsou
archeologickou památkou a zároveň nejvýše položenými v České republice. V jednom z nejfotografovanějších míst
Šumavy – u bývalé
osady Hamerské Domky – se tok Hamerského potoka zrychluje a záhy se dravě zařezává do údolí mezi svahy hor
Antýgl (Sokol) a Lišák (Hamerské svahy) a proměňuje v divokou horskou bystřinu o délce tří kilometrů (celým tímto úsekem vede modrá turistická značka
Horská Kvilda – Antýgl), aby se nedaleko mostu u Antýglu spojil s
Vydrou.
Na loukách podél toku Hamerského potoka v oblasti
Hamerských domků jsou také zřetelné mísovité prohlubně po povrchové
těžbě zlatonosných rozsypů, místy i strouhy jimiž byla přiváděna voda k právě vytěženým partiím a také zbytky hrází zadržovacích nádrží.
Prozkoumejte jedinečnost Hamerského potoka na Šumavě, jeho přírodní krásy a historii rýžování zlata. Navštivte místní archeologické památky.
Délka Hamerského potoka je přibližně 7 km.
Sejpy jsou rozsáhlé pozůstatky po rýžování zlata.
U Hamerského potoka se nacházejí pravěká rýžoviště zlata, která jsou zároveň nejvýše položenými v ČR.
Divoká horská bystřina spojená s Hamerským potokem je dlouhá tři kilometry.
Hamerský potok se spojuje s řekou Vydrou nedaleko mostu u Antýglu.
Na loukách jsou mísovité prohlubně po povrchové těžbě zlata, strouhy pro přívod vody a zbytky hrází zadržovacích nádrží.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.