Skvosty našich národních parků: 50 nejkrásnějších míst, která navštívit na Šumavě

Ne na konci světa, ale na konci naší vlasti v šumavských lesích se ukrývá hora Svaroh, německy Zwercheck (1334 m). Německý název je uváděn právě proto, že Svaroh leží přímo na hranici s Německem, na západním okraji strukturního hřbetu Jezerní hory.

Páté velké jezero na české straně Šumavy je pojmenováno podle hory Plechý, pod kterou leží v nadmořské výšce 1089 m. Vzniklo po ústupu ledovce, který za sebou zanechal 40metrovou čelní morénu a impozantní jezerní stěnu vysokou 250 metrů.

Prožijte zajímavý víkend nebo jen výlet za poznáním starého poutního místa zvaného Hauswaldská kaple poblíž šumavského letoviska Srní.

Centrum prezentuje původní druhy volně žijících zvířat v jejich přirozeném biotopu, reintrodukované a nebo dříve vyhynulé druhy. Bezpochyby největším lákadlem je výběh s vlky na rozloze 3 hektary, napříč kterým vede visutá pozorovací stezka.

Na vrcholu Pancíř se nacházejí dřevěné dveře, které když otevřete tak se vám naskytne krásný výhled na celou Šumavu. Dveře vyrobil a umístil je sem spolek We Love Šumava z.s.

Boubínský prales je unikátní rezervace v samém srdci Šumavy. Některé stromy tu jsou staré až 400 let, ale samotný prales je starší než lidský rod. Dříve byl prales vlastně všude, ale díky lidské činnosti zbyly z původních evropských pralesů jen malé ostrůvky.

Boubínské jezírko (též Jezírko U pralesa) je splavovací nádrž. Nachází se na Kaplickém potoce, na jižním svahu Boubína v nadmořské výšce 925 m.

Poznat život jelenů, vidět je na vlastní oči v jejich přirozeném prostředí nabízí zbrusu nové Návštěvnické centrum nedaleko Kvildy. Pozorovat jeleny je možné také z pozorovací vyhlídkové věže, které je přístupná i během jelení říje.

Nádherný pohled do údolí řek Vydry a Křemelné nabízí Klostermannova vyhlídka u šumavského Srní. Je odsud také hezký výhled na protější Dračí skály.

Bučina je dnes zaniklá osada, která však bývala nejvýše položenou osadou na celé Šumavě (1162 m). Přesto si však jedno prvenství uchovala – jedná se totiž o nejdeštivější šumavské místo, ročně tady spadne 1600 mm srážek.

Nejvyšší vodopád v české části Šumavy se nachází v hlubokém kaňonovitém údolí Bílého potoka v nadmořské výšce 940 m.n.m. Vodopád uzavírá tři kilometry dlouhou rokli Bílá strž, která tvoří osu stejnojmenné národní přírodní rezervace.

Nenáročná trasa vás provede po zpevněné komunikaci z parkoviště Špičácké sedlo až k Černému jezeru se zaměřením na přírodovědu, využití vodní energie a historii.

Venkovní voliéry pro pěvce a skupinu sov běžně žijících na Šumavě. Nad hlavami vám tu bude poletovat dvacet různých sov. Součástí jsou expoziční panely a pozorovací kukátka. Sovy jsou bezplatně zapůjčeny ze zoologických zahrad v Hluboké nad Vltavou a v Plzni.

Přírodní rezervace Mrtvý luh je vrchovištní rašeliniště o rozloze 351,5 ha a maximální hloubce 7,5 m. Je součástí I. zóny Národního parku Šumava. Rezervace je porostlá borovicí blatkou a rozlehlým "mrtvým lesem". Tato lokalita nad soutokem Teplé a Studené Vltavy není přístupná.

Trasa naučné Klostermannovy stezky začíná na parkovišti u informačního střediska Národního parku Šumava na Rokytě, nedaleko Vchynicko-Tetovského plavebního kanálu.

Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání mezi osadami Kvildou a Horskou Kvildou. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost 7,6 m je v severozápadní neporušené části.

Březník je šumavská samota a bývalá hájovna nedaleko státní hranice. Toto vyhlídkové místo poskytuje úchvatný pohled do Luzenského údolí a na horu Luzný, jehož vrchol se nachází ve výšce 1373 m n.m.

Chalupská slať leží v mělkém údolí Vydřího potoka ve výšce 910 m, severně od Borové Lady. Kolem největšího rašelinového jezírka v ČR roste rašelinná kleč, srmky, borovice blatka či suchopýr pochvatý. K jezírku, na kterém se tvoří plovoucí ostrůvky, vede přes rašeliniště krátká naučná stezka.

Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava otevřela vyhlídku na Černé hoře u Pramenů Vltavy. Turisté z ní uvidí lesy Národního parku Šumava, Národního parku Bavorský les a za hezkého počasí dokonce i Alpy.

Pověstmi opředené Čertovo jezero ledovcového původu leží na jihovýchodním svahu Jezerní hory, poblíž Železné Rudy. Jako jediné ze šumavských jezer náleží k povodí Dunaje.

Podniknout výlet k Černému jezeru by měl každý, kdo se ocitne v krásném prostředí Šumavy. Největší české přírodní jezero ledovcového původu totiž poskytuje jeden z nejhezčích zážitků při toulkách šumavskou přírodou.

Slunce už se dávno sklonilo k západu a vy už byste rádi někde složili batoh, rozdělali stan a natáhli nohy k odpočinku. Jenže jste v Národním parku Šumava, kde lze legálně stanovat pouze na několika tábořištích, která jsou pro vás na kilometry vzdálená…

Pramen Vltavy se nachází při jihovýchodním svahu Černé hory u hranic s Německem, nedaleko horské obce Kvilda na Šumavě. K samotnému prameni vede z Kvildy modře značená turistická stezka v délce cca 6 km.

Jedna z nejkrásnějších tras Šumavskou přírodou je naučná stezka Povydří vedoucí z osady Antýgl do Čeňkovy Pily. Je pouze pro pěší, ale projít si ji můžete i se sportovním kočárkem. Kdo nikdy nešel kaňonem říčky Vydry, ten jako by snad na Šumavě ani nebyl!

Zpestřete si toulky Šumavou návštěvou hned dvou vodních elektráren – Vydry a Čeňkovy pily. Mohlo by se zdát, že tyto dva široko daleko nejvyhledávanější turistické cíle jsou dnes už jen zajímavou technickou památkou. Opak je ale pravdou! Obě elektrárny stále věrně slouží a dodávají elektřinu.

Vydejte se poznat jedno z pěti šumavských jezer ledovcového původu, Prášilské jezero. Jezero leží v nadmořské výšce 1080 m n.m. asi 5 km od Prášil, které bývá výchozím místem pro turisty. Příroda kolem jezera nabízí odpočinek a příjemnou nenáročnou procházku.

Vodní nádrž Lipno je největší umělé jezero České republiky. Voda z přehrady je vedena k podzemní elektrárně. Jezero, které vzniklo za hrází, je právem nazýváno "jihočeským mořem". Dosahuje délky 44 km a v místě největší šířky (u Černé v Pošumaví) činí vzdálenost obou břehů 10 km.

Na jihu Šumavy si můžete projít turisticky značenou trasu s názvem "Duch pralesa". Zážitková stezka je v provozu od roku 2006, nedaleko hranic s Rakouskem a Německem. Návštěvníci zde na vlastní kůži mohou zažít původní prales.

Schwarzenberský plavební kanál byl postaven na česko-rakousko-bavorském trojmezí před zhruba 220 lety. Dílo bylo vybudováno pro splavování polenového dříví z nepřístupných šumavských hvozdů k řece Große Mühl, odkud následně po Dunaji putovalo až do císařského hlavního města a odbytiště Vídně.

Projít se podél vodního toku, který v minulosti sloužil pro plavení hojného šumavského dřeva, můžete nedaleko Antýglu na Šumavě. Vchynico-tetovský plavební kanál obchází nesplavný úsek Vydry pod Antýglem. Vodní cesta o celkové délce 13,6 km spojovala řečiště Vydry s říčkou Křemelná.

Do výběhu u Kvildy byl umístěn rys, kterého srazil automobil a po mimořádně náročné léčbě zůstal v péči člověka. Samotný výběh má rozlohu 0,5 ha a návštěvníci mohou rysa pozorovat přímo z vyvýšené a zastřešené pozorovatelny.

Vydra patří mezi nejkrásnější šumavské horské říčky s peřejnatým řečištěm a obřími hrnci vymletými v žulových balvanech. Protéká malebnou krajinou přírodní rezervace Povydří a její tok dosahuje délky 23 km.

Jedním z vrchů šumavské Javornické hornatiny je Královský kámen zvaný Královák. Jméno dostal podle kulového skalního útvaru tvořeného skalní hradbou a mrazovými sruby.

Rozhledna na Churáňově u Zadova se nachází na úpatí svahu asi 1 km jižně od Churáňova. Nejedná se však o klasickou rozhlednu, ale o netradiční vyhlídkovou plošinu na samém vrcholu dřevěné nájezdové rampy skokanského můstku, ve výšce 32 metrů nad zemí.

Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení. Na území NP se nachází 7 obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení).

Vesničku Zhůří dnes připomíná už jen kaplička a pomník, kolem jsou romantické pláně a louky s osamocenými stromy. Obec stála na trase Zlaté stezky z Kašperských Hor do Pasova, po roce 1945 se jí stal osudným poválečný odsun sudetských Němců.

Chcete-li se vrátit do historie a poznat stezku, po které se do českých zemí ve středověku přepravovala tolik potřebná sůl, vydejte se po pěší stezce z Prachatic přes Volary do Českých Žlebů.

Medvědí stezka je nejstarší naučnou stezkou na Šumavě a je spjatá s historií zastřelení posledního šumavského medvěda, ke kterému došlo 14. listopadu 1856. Vychází ze železniční stanice Ovesná a končí u zastávky Černý kříž.

Cikánská slať je vrchovištní rašeliniště v Národním parku Šumava asi 2 km jihozápadně od obce Modrava, na jižním svahu Modravské hory v nadmořské výšce 1103 m.

Řeka v národním parku Šumava pramení severně od Pancíře a teče opuštěnou krajinou ke svému soutoku s Vydrou u Čeňkovy Pily. Divoká horská řeka si dodnes zachovala přirozené řečiště a na březích i strmých úbočích kaňonu se vyskytují vzácné druhy rostlin i živočichů.

Stezka je rozdělena do dvou samostatných okruhů – Belveder a Debrník. Trasa Belveder vede volným terénem, je vhodná pouze pro pěší a má délku 1,5 km. Trasa Debrnik je vhodná také pro cyklisty a její délka je 4,5 km.

Největší přítok řeky Vydry, patřící do povodí Otavy, je typickým šumavským horským potokem. Jeho délka je přibližně 7 km.

Zalesněný vrchol Svatobor (845m) leží nad údolím Otavy a městem Sušice v Šumavském podhůří. Svým tvarem se stal typickou dominantou Sušicka. Krásy zdejší krajiny můžet sledovat z vrcholu vyhlídkové věže.

Meandry Teplé a Studené Vltavy vlévající se do Lipna tvoří unikátní přírodní rezervaci. Jsou vyhlášeným rájem pro rybáře a pro vodáky se jedná o poslední bod sjízdné trasy horní Vltavy od Lenory a Soumarského mostu. Žije zde řada vzácných živočichů a rostlin.

Zvláštní skoro dvoumetrový šedozelený balvan najdete na okraji Javornické hornatiny nedaleko obce Zkulín v Pošumaví, nedaleko Javorníku s Klostermannovou rozhlednou. Vede k němu naučná stezka Měsíční kámen.

Kaňonovité údolí Zlatého potoka včetně rozsáhlého prameniště na svazích Ždánova je přírodní rezervace ležící jihovýchodně od Kašperských Hor a v CHKO Šumava. Oblast byla vyhlášena přírodní rezervací v roce 1994.

Jedno z nejpůsobivějších šumavských údolí rozprostírající se mezi horami Velká Mokrůvka, Luzný, Hraniční hora a Špičník, se nachází přibližně 8 km jižně od Modravy. Vstupní branou do údolí je Březník, zakončuje ho impozantní kuželovitý vrchol Luzného.

Nejmenší a nejvýše položené jezero české části Šumavy bylo na dlouhou dobu veřejnosti nepřístupné. O to víc se vyplatí se k tomuto krásnému jezeru ledovcového původu podívat.

Objevte Šumavu tak, jak ji znají jen ti, co tu žijí. Jděte tam, kam davy nechodí a pochopte ji v souvislostech. V malých skupinkách – s osobním doprovodem – o krajině, zvířatech, stromech, lidech a jejich příbězích – cestou necestou, starými lesy.

Výběhem jelenů nedaleko Kvildy prochází naučný okruh a jsou zde vyvýšené pozorovací přístřešky. Mimo výběh se seznámíte se stopami jelenovitých, prasete divokého a některými místními stromy a rostlinami.

Zaniklá ves Fürstenhut na Šumavě je působivou připomínkou tragických událostí moderních českých dějin. Knížecí Pláně v blízkosti státní hranice s převážně německým obyvatelstvem čítaly v době svého rozmachu na 60 domů. V 50. letech minulého století byla obec na státní hranici srovnána se zemí.

Jedním ze symbolů Šumavy jsou rašeliniště, kterým se v centrální části národního parku říká slatě. Rašeliniště se vyvinula na přelomu poslední doby ledové a meziledové (před 9 000 až 10 000 lety). Přístupných slatí je v NP pouze pět – Jezerní, Cikánská, Tříjezerní, Chalupská a Malý Polec.

Stezka začíná na lesní cestě vlevo mezi Borovými Lady a Svinnými Lady. Průvodcem návštěvníků je na ní symbol datla černého – typického obyvatele přírodního lesa. Věž Vyhlídka na naučné stezce (1068 m. n. m.) byla v roce 2016 demontována.

Na Kochánově u Hartmanic se dochovalo několik umrlčích prken, která dokládají velmi starý zvyk. Když někdo v rodině zemřel, byl až do pohřbu položen na prkně s třemi vyřezanými kříži. Prkno bylo později vyzdobeno a vystaveno poblíž stavení.

Pod jihovýchodním svahem Oblíku asi 3 km od Modravy v I. zóně Národního parku Šumava leží malé vrchovištní rašeliniště Tříjezerní slať. Rašeliniště je pojmenované podle tří rašelinných jezírek a je nejlépe dostupné od geoparku a informačního centra NP Šumava na Rokytě.

Krátký a nenáročný okruh nedaleko obce Srní je bohatý na nezapomenutelné výhledy do krásné šumavské přírody. Trasa je dlouhá 8,4 km a provede vás po ní zelená turistická značka okolo Spáleného a Sedelského vrchu.

Šumavská víska Filipova Huť se nachází se na jižních svazích rozsochy hory Sokol, v údolí Filipohuťského potoka, v nadmořské výšce 1093 m. Je nejvýše položeným sídlem v České republice a zároveň křižovatka turistických cest a oblíbené rekreační místo.

Horní (Kašperskohorská) Zlatá stezka je nejmladší trasou Zlaté stezky. Vede z Kašperských hor přes Horskou Kvildu, Kvildu, na Freyung a dále do Pasova. Byla vybudována z příkazu krále Karla IV v roce 1356 jako část zamýšlené dálkové obchodní cesty z Čech přes Salzburg až do Benátek.