
Většina z nás prochází ulicemi
Prahy a netuší, co všechno se pod námi skrývá. V podzemí hlavního města se nacházejí
desítky kilometrů tunelů, které propojují
čas, technologie, dopravu i lidské příběhy. Některé znáte z každodenního dojíždění do práce, jiné jste možná nikdy neviděli, a přesto jsou pro fungování města klíčové. A právě teď vznikají další. Nahlédněte s
Kudy z nudy do
spletité mapy pražských tunelů.
Praha pod zemí: tunely, které propojují město i čas

Kolik tunelů
Praha vlastně má? Na rovinu: nevíme.
Počet tunelů v Praze nelze jednoduše určit, protože záleží na tom, co všechno do
definice tunel zahrneme. Jedno je ale jisté:
podzemní svět hlavního města je nesmírně rozmanitý. Jsou tu
silniční tunely, jimiž každý den projedou statisíce automobilů,
tramvajové tunely z různých etap historie i
moderní síť metra s podzemními tunely, jejichž celková délka se blíží ke stovce kilometrů. Kromě toho se pod ulicemi ukrývají
pěší průchody, cyklostezky, historické kanalizační stoky, staré vodovodní tunely i
kolektory technických sítí. A do budoucna se plánují další stavby –
nové trasy metra, silniční obchvaty i
železniční spojky. Další město pod městem.
Staré rekordy podzemní Prahy
Pražské silniční tunely tvoří nedílnou součást dopravní infrastruktury. Zároveň ale drží
několik zajímavých tunelových rekordů.

Z historického pohledu si prvenství drží
Negrelliho viadukt z roku 1850, který zahrnoval i
první pražské podchodové tunely. Historie pražských tunelů je však mnohem delší, než by se mohlo zdát. Svým způsobem mezi ně patří i
staré kanalizační stoky a vodovodní tunely, které v minulosti přiváděly vodu do města a které dnes přežívají jako
technické památky. Pověstná je například
Rudolfova štola, přes kilometr dlouhý tunel pod
Letnou. Vznikla v 16. století za
Rudolfa II. a zásobovala vodou z
Vltavy rybníky v
Královské oboře Stromovka.
Rekordmanky Blanka a Blanka 2
Nejdelším silničním tunelem Prahy je
Blanka, která se s délkou pět a půl kilometru zároveň řadí mezi
nejdelší městské tunely v Evropě. Technicky sofistikovaná stavba a na sebe navazující
Brusnický tunel, Dejvický tunel a Bubenečský tunel propojují několik důležitých dopravních tepen. Mezi menší, ale důležité tunely, které pomáhají ulevit povrchové dopravě, patří také tunely na vnitřním městském okruhu. Na Blanku navazuje přes dva kilometry dlouhý
Strahovský tunel, otevřený v roce 1997, dál tu je
Zlíchovský tunel a
tunel Mrázovka. Kdo jezdí po
Pražském okruhu, ten dobře zná
Cholupický, Komořanský a Lochkovský tunel.
Posledním dílem skládanky
Městského okruhu okolo
pražského centra má být
tunel zvaný Blanka 2. Tunelový komplex o délce osmi a půl kilometru povede od
mostu Barikádníků přes
Libeň až do
Strašnic. Projekt se připravuje od roku 2019 a v případě dokončení se stane
nejdelším městským silničním tunelem v Evropě. O tři kilometry překoná dosud nejdelší stavbu, kterou je
„stará“ Blanka spojující
Břevnov a
Holešovičky.
Metro: podzemní tepna města

Pražské
metro tvoří
tři hlavní linky – A, B a C – a více než sedmdesát kilometrů tunelů. Dohromady obsluhují přes šedesát stanic. Tunely byly budovány jak ražením hluboko pod zemí, tak hloubením, zejména v povrchově přístupnějších částech
Prahy.
Nejhlubší stanicí je
Náměstí Míru na
trase A, které se nachází 53 metrů pod povrchem. Nejkratší vzdálenost mezi stanicemi je mezi
Hlavním nádražím a
Muzeem, kde dělí obě stanice pouze 300 metrů. Významné změny se chystají i v budoucnosti: staví se
nová linka D, která povede z
Náměstí Míru přes
Pankrác na jih k
Nemocnici Krč a dál do
Libuše a
Písnice. Její trasa bude kompletně podzemní.
Další vlaky pod Prahou: novinka v pražské dopravě

V dalších letech čeká
Prahu rozsáhlá
modernizace železniční dopravy. V rámci projektu, který má posílit regionální vlakovou dopravu, má vzniknout pod
Hlavním nádražím nová dvoupatrová železniční stanice. Projekt zahrnuje také
dva nové tunely s celkovou
délkou přes deset kilometrů, a další
podzemní zastávky v Karlíně, na
Václavském náměstí, na
Florenci nebo na
Karlově náměstí. Tunely povedou pod samotným centrem města a umožní
rychlý a přímý průjezd příměstských vlaků. Zahájení stavby se očekává po roce 2035, dokončení ve 40. letech.
Nenápadná hvězda pod Letnou

Legendou v
mapě pražských tunelů je
nenápadná stavba z poloviny 20. století. Letenský tunel vznikl v polovině 20. století a
změnil městskou dopravu od základů. Nevyniká délkou ani krásou, ale bez něj by se centrum Prahy záhy ucpalo. Měří 423 metrů a slavnostně otevřený byl
v sobotu 26. září 1953. Už tehdy bylo zvykem, že jako první si procházku od
Štefánikova mostu na
Letnou mohli užít chodci, první auta jím projela až o dva dny později.

Stavba
Letenského tunelu se plánovala už před
druhou světovou válkou, ale původně měl navazovat na
Čechův most a
Pařížskou třídu. Jenže místo nad letenským svahem nakonec bylo vyhrazeno pro
monstrózní Stalinův pomník (od roku 1991 na stejném místě stojí
obří kyvadlo aneb metronom), a tak se tunel přesunul k nově postavenému sousednímu
Štefánikovu mostu. Nevyšly ani další plány: například podle
architekta Jana Kouly místo tunelu měl být průkop a jeho začátek u
Vltavy měla zdobit velkolepá brána. Další plány počítaly s Letnou jako s místem, kde měl po roce 1918 vzniknout
nový československý parlament. Nestalo se a ze všech plánů nakonec zbyl jen tunel.
Náklady na výstavbu
Letenského tunelu dosáhly 74 milionů korun a práce trvaly čtyři roky. Proč tak dlouho? Terén složený z křemene a břidlic musely stavební čety prokopávat ručně, navíc tunel není rovný a zdolává více než pětiprocentní stoupání. Kvůli problémům s břidlicemi a také s mohutnou a těžkou budovou
Národního zemědělského muzea, která stojí přímo nad ním, nakonec nedošlo na
tramvajový tunel: ten měl původně vést od
Vltavy na
Letnou společně se silnicí.
Modernizace se Letenského tunelu příliš nedotkly, jen během let přibyly ventilátory, dlažební kostky nahradil asfalt a světla, původně ve dvou pásech na stěnách, se přesunula na strop. Obklad ze světlých keramických dlaždic ale vydržel.
Dvojče letenského tunelu: tunel pro pěší z Karlína na Žižkov
Podobný obklad najdete ještě v jednom pražském tunelu: měří 303 metrů, chodí se jím pouze pěšky a
od roku 1951 spojuje pražské čtvrtě Žižkov a
Karlín. Tunel pod
Vítkovem, známý pod jménem
Žižkovský tunel nebo Karlínský tunel (jak mu kdo říká záleží na tom, které čtvrti dává přednost) dnes slouží chodcům a cyklistům, ale jeho minulost je podstatně dramatičtější. Byl vybudován v letech 1951–1953 původně jako
protiletecký a protiatomový kryt. S tlustými stěnami a hloubkou až 50 metrů měl pojmout až 1250 osob.

Na
karlínské straně tunel zdobí nápis od
brněnského básníka a umělce Tima. Ten nad vchod vysprejoval všeříkající
vzkaz „neboj“. V létě 2025 se proměnila také
žižkovská strana tunelu, a to díky
umělecké instalaci Zrcadlení od dua
Vít Šimek a Karolína Hausenblasová. Deformované nerezové plechy po stranách vstupu do tunelu odrážejí světlo a opticky rozšiřují tmavý prostor.
Zrcadlení je pomyslnou tečkou za revitalizací celého
Tachovského náměstí.
Kuriozity a zapomenuté tunely

Za
nejkrásnější pražský tunel je považovaný tunel, proražený ve skále pod
Vyšehradem. Portály tunelu zdobí stylizovaná cimbuří, měří pouze 35 metrů, otevřený byl roku 1904 a už o šest let později jím začaly jezdit tramvaje.
Téměř zapomenutou stavbou je devadesát metrů dlouhý
tunel v Prokopském údolí. Jde o bývalou
dopravní štolu, kterou se z lomu přepravoval vytěžený vápenec do blízkých pecí. Dnes je opuštěný a stal se
oblíbeným cílem milovníků urbexu.

Přírodní rokle u
Pražského hradu jménem
Jelení příkop je příjemné místo k procházce. Protéká tudy
potok Brusnice, podívat se můžete také na
zbytky medvědince. Vznikl proto, že
Tomáš Garrigue Masaryk v roce 1920 dostal darem dva medvědy. V náspu, který příkop rozděluje na horní a dolní část, objevíte zajímavý tunel pro pěší, postavený podle návrhu
architekta Josefa Pleskota. Zajděte se podívat také na krásně opravenou
Masarykovu vyhlídku nad příkopem proti
Šternberskému paláci. Pro prezidenta, který tu rád odpočíval pod lípou, ji upravil
architekt Jože Plečnik.
Objevte fascinující svět podzemních tunelů v Praze, které vehmčetně řeší dopravu, spojují město i čas a skrývají nevídané příběhy.
Letenský tunel byl slavnostně otevřen v sobotu 26. září 1953.
Nejdelším silničním tunelem v Praze je tunel Blanka s délkou pět a půl kilometru.
Projekt Blanka 2, který má po dokončení mít délku osmi a půl kilometru a stane se nejdelším městským silničním tunelem v Evropě.
Pražské metro obsluhuje přes šedesát stanic na třech hlavních linkách.
Nejhlubší stanice pražského metra je Náměstí Míru a nachází se 53 metrů pod povrchem.
Pražské silniční tunely drží rekordy v délkách a ve spojení důležitých dopravních tepen.
Tunely v Praze se staví jak ražením hluboko pod zemí, tak hloubením, zejména v lokacích, kde je povrch země více přístupný.
Rudolfova štola je historický tunel z 16. století vytvořený za Rudolfa II., který v minulosti zásoboval vodou rybníky v Královské oboře Stromovka.
Tunel pod Vítkovem, známý jako Žižkovský tunel nebo Karlínský tunel, byl původně vybudován jako protiletecký a protiatomový kryt.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.