Z
Velkopřevorského mlýna na
Čertovce v
Praze na
Malé Straně zná většina lidí jen
mlýnské kolo s vodníkem: s průměrem osm metrů jde o největší dochované mlýnské kolo v Evropě. Těžko objevíte mlýn, který by byl víc na výsluní než právě Velkopřevorský, jedno z nejromantičtějších zákoutí historické
Prahy.
Jiné vodní mlýny se sice proti němu skrývají ve stínu, zato ale nabízejí skvělé expozice mapující mlynářské řemeslo od a do zet. Do dávno minulých časů – a také do
pohádky Tři bratři – vás přenese prohlídka
vodního mlýna v Hoslovicích na
Strakonicku, o který pečuje
Muzeum středního Pootaví. Součástí
Technotrasy, stezky technických atraktivit
Moravskoslezského kraje, je celoročně otevřený
vodní mlýn Wesselsky v Loučkách.
Mostecký mlýn ve
Vodňanech vás seznámí s řemeslem i vodní elektrárnou, podobně jako
vodní mlýn v Písečné u
Žamberka nebo renesanční
vodní mlýn ve Slupi na
Znojemsku; ten patří mezi architektonicky nejpozoruhodnější mlýny u nás. Mlýnské muzeum nabízí také
Chadimův mlýn na
Vysočině, od května do září si můžete na travnatých plochách kolem mlýna dokonce postavit stan nebo karavan. Voda dřív poháněla i
Jarošův mlýn ve
Veverské Bítýšce, na prohlídky zve i
areál vodního mlýna v Bartošovicích, budovaný od konce 15. století až do 20. století.
Hned několik mlýnů pak objevíte v údolí Lučního potoka v
Zubrnicích; jsou součástí
Skanzenu lidové architektury a provede vás jimi
naučná stezka Luční potok.