Seznamte se: od historie po modernu aneb slavní architekti a jejich stavby

Tereza Šváchová (* 1989, Česká Lípa) patří ke generaci architektů, kteří po roce 2000 začali zásadně přehodnocovat roli architektury v proměňující se společnosti. Lásku ke sklu s oblibou propisuje i do své profese a pro sklo se v architektuře snaží hledat překvapivé a inovativní polohy. „Narodila jsem se pár dní po revoluci na severu Čech mezi skláře, říká o sobě Tereza, „a to zkrátka nejde přeprat.“

Ivan Kroupa (* 19. září 1960, Kolín) je velkým jménem současné české architektury. Každá jeho stavba je ikonou s nejvyšší architektonickou hodnotou a jasně čitelným rukopisem. Unikátní prostorová řešení jdou ruku v ruce s precizním výběrem materiálů v jejich syrové podobě. Jeho guerillová architektonická tvorba je o emocích, individuální práci na každém zadání a nekompromisnosti.

Atelier Bod architekti vznikl v roce 2015 v Praze. Za jeho návrhy stojí sehrané trio Jáchym Svoboda, Jakub Straka a Vojtěch Sosna – dlouholetí přátelé, které spojuje nejen silné osobní pouto, ale i shoda v estetickém a koncepčním přístupu k architektuře. Studio spolupracuje s řadou odborníků ze stavebnictví a dopravy a dlouhodobě potvrzuje, že úspěšné projekty vznikají tam, kde se potkává přátelství s profesionálním respektem.

Bohumír Kozák (4. prosince 1885, Velká Lhota u Dačic – 1. dubna 1978, Praha) byl jednou z nejpilnějších osobností české meziválečné architektury. Byl autorem desítek veřejných i sakrálních staveb, ilustrátorem i jedním z hlavních představitelů českého národního stylu.

V době baroka se téměř ve všech regionech objevili výrazní umělci, za nimiž zůstalo často ohromující dílo. Osobností západočeského baroka se stal stavitel Jakub Auguston (mezi lety 1665 až 1670, Řím – 3. února 1735, Plzeň), autor četných měšťanských domů, kostelů a zámků.

Studio Chybik+Kristof Architects & Urban Designers založili Ondřej Chybík (* 1985, Brno) a Michal Krištof (* 1986, Kláštor pod Znievom) v roce 2010. Společně studovali architekturu na Vysokém učení technickém v Brně, oba pak pokračovali ve studiu urbanismu v zahraničí. Dnes má jejich studio sídlo i v Praze a Bratislavě, více než padesát zaměstnanců, a jejich stavby získávají světová ocenění.

Originální styl, ovlivněný secesí a lidovou architekturou, výrazné barvy, dřevořezby, mozaiky a keramické prvky: to jsou hlavní prvky, spojující stavby slovenského architekta Dušana Jurkoviče (23. srpna 1868 Turá Lúka, nyní součást Myjavy – 21. prosince 1947, Bratislava).

Na přelomu 19. a 20. století patřil Leopold Bauer (1. září 1872, Krnov – 7. října 1938, Vídeň) k předním představitelům moderní architektury ve střední Evropě. Vedle zajímavých budov má na kontě přibližně dva tisíce interiérů, navrhoval také nábytek, vázy, koberce a další umělecké předměty.

Funkcionalistické Brno není jen Vila Tugendhat nebo Výstaviště, ale také hotel Avion. Čtyřicet metrů vysoká a dvaatřicet metrů dlouhá budova má při pohledu z České ulice šířku pouhých osm metrů a patří tak mezi nejužší hotely na světě.

Provokatér, vizionář a architekt, který výrazně ovlivnil moderní architekturu: to byl Adolf Loos (10. prosince 1870, Brno – 23. srpna 1933, Kalksburg u Vídně). Byl čelným představitelem architektonického purismu a charakteristické pro jeho práce jsou jednoduché a čisté linie, funkčnost a minimalismus.

Bohuslav Fuchs (24. března 1895, Všechovice – 18. září 1972, Brno) byl architekt a urbanista evropského významu. Patřil k nejvýkonnějším tvůrcům první republiky: na kontě má přes sto realizovaných staveb a desítky soutěžních návrhů. Jeho funkcionalistické stavby si prohlédnete zejména v Brně.

Stavby Jana Kotěry (18. prosince 1871, Brno – 17. dubna 1923, Praha) nenajdete jen v Praze, Hradci Králové či Prostějově, ale i ve světě. Navrhl venkovský dům F. Tondra na břehu jezera v rakouském St. Gilgenu, hotely v chorvatské Opatiji a v Dubrovníku, studia u profesora Otto Wagnera na vídeňské umělecké akademii zakončil návrhem ideálního přímořského města a tunelu pod kanálem La Manche.

Architekt, designér a pedagog Otto Rothmayer (28. 2. 1892 Praha-Vinohrady – 24. 9.1966 Praha-Břevnov) byl žákem slovinského architekta Jože Plečnika. Až do Plečnikova odchodu z Československé republiky byl jeho nejbližším spolupracovníkem a ještě dlouho poté na Pražském hradě působil, byť nikoliv v roli hlavního hradního architekta.

Slovinský architekt Jože Plečnik (23. 1. 1872 Lublaň, Slovinsko – 7. 1. 1957 tamtéž) se na přání prezidenta T. G. Masaryka stal prvním oficiálním architektem Pražského hradu a výrazně ovlivnil jeho podobu. Pojďte se vypravit po jeho stopách nejenom po Hradčanech, ale také do rezidence našich prezidentů v Lánech a ke kostelu na pražských Vinohradech, který patří k nejpůsobivějším Plečnikovým stavbám.

Přístav, interiéry obchodů a butiků, stanice metra, výstavní prostory muzea, oranžerie, mosty nebo univerzitní budovy: architektka Eva Jiřičná (*3. 3. 1939 Zlín) je autorkou mnoha různorodých projektů u nás i ve světě. Má vlastní studio Eva Jiricna Architects v Londýně, v Praze v roce 1999 spolu s Petrem Vágnerem založila ateliér AI-DESIGN.

Žďákovský most překlenul vltavské údolí u Orlíka nad Vltavou před necelými 40 lety. Most, pojmenovaný podle nedaleké osady zatopené při napouštění Orlické přehradní nádrže, spojuje vltavské břehy u obce Orlík nad Vltavou a vede po něm silnice z Milevska do Březnice.

Když se píše o stavitelské rodině Dientzenhoferů, nejčastěji se objevuje jméno Kiliána Ignáce. Jeho otec Kryštof Dientzenhofer (7. července 1655, St. Margarethen, Německo – 20. června 1722, Praha) zůstává skrytý v pozadí a téměř neznámý. Přitom i jeho dílo je mimořádné svým rozsahem i úrovní barokní architektury.

Designér, architekt a výtvarník Jaroslav Otruba působil od roku 1971 v Metroprojektu jako hlavní architekt pražského metra. Společně s dalšími kolegy navrhl ikonický design stanic metra linek A a C. V Metroprojektu působil až do odchodu do penze; architektonickou činností se zabýval až do 90. let.

Architekt a urbanista Roman Koucký (* 14. 6. 1959, Plzeň) patří k významným tvářím současné architektury. Mezi jeho nejvýznamnější realizace patří Mariánský most v Ústí nad Labem nebo Trojský most v Praze. Zabývá se také problematikou územního plánování. Jeho nejvýznamnější prací v tomto oboru je nový Územní plánu hl. m. Prahy – Metropolitní plán, na kterém pracoval 10 let (2011 – 2021). V roce 2024 byl oceněn titulem Architekt roku.

Stavitel, kameník, sochař a řezbář Petr Parléř (1332 nebo 1333 Kolín nad Rýnem nebo Švábský Gmünd – 13. července 1399, Praha) byl výjimečnou osobností středoevropské gotiky. Vrcholná etapa středoevropské gotické architektury se podle něj dokonce někdy nazývá parléřovská gotika.

Česká architektka Věra Machoninová (*27. září 1928, Strakonice) je považována za první dámu české architektury. Se svým manželem Vladimírem Machoninem (3. února 1920, Prostějov – 12. ledna 1990, Praha) projektovala několik ikonických staveb českého brutalismu. Jejich tvorba je široce uznávána pro svůj osobitý styl, navíc se nebáli experimentů s novými materiály a technologiemi.

Nejvýznamnější evropská stavba architekta Ludwiga Miese van der Rohe byla na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsána v roce 2001. Jedná se o jedinou památku moderní architektury v České republice, která je na tento prestižní seznam zapsána.

Mistr vrcholného baroka, geniální architekt a autor nejkrásnějších sakrálních staveb v Čechách, to byl Kilián Ignác Dientzenhofer (1. září 1689, Praha – 18. prosince 1751, Praha). Nejtalentovanější a nejproduktivnější člen věhlasného stavitelského rodu Dientzenhoferů byl jedním z těch, kdo české krajině vtiskl její originální barokní ráz.

Kostel svatého Cyrila a Metoděje v Karlíně, Lannova vila v Bubenči nebo budova Českého vysokého učení technického na Karlově náměstí v Praze: to jsou nejznámější stavby Vojtěcha Ignáce Ullmanna (23. dubna 1822, Praha – 17. září 1897, Příbram). Známý architekt období historismu byl jedním z těch, kdo dali Praze její novodobou tvář.

Architekt Josef Pleskot (* 3. prosince 1952, Písek) patří k nejznámějším tuzemským architektům. V roce 2014 získal titul Architekt roku, a to za proměnu zastaralého industriálního areálu Vítkovických železáren v Ostravě. Podle jeho návrhů vznikly například Svět techniky, nástavba vysoké pece Bolt Tower nebo multifunkční aula Gong, vybudovaná z bývalého plynojemu.

Architekt a designér Josef Hoffmann (15. prosince 1870, Brtnice – 7. května 1956, Vídeň) byl jednou z ústředních postav vídeňské moderny. Společně s Kolomanem Moserem založil Wiener Werkstätte, téměř 30 let fungující umělecké řemeslné dílny usilující o obnovu výtvarných a technických kvalit tehdejších výrobků. Pro tyto dílny pracovali nejlepší soudobí designéři a jejich výrobky vnášely do života zákazníků i svých tvůrců nevídanou krásu a eleganci.

Architekt a urbanista, žák Jana Kotěry a vítěz ankety o největší osobnost české architektury 20. století: to je Josef Gočár (13. března 1880, Semín u Přelouče – 10. září 1945, Jičín). Vystřídal několik architektonických stylů, proslavil se jako autor kubistických a funkcionalistických staveb a jeho jméno bývá často spojováno často s Hradcem Králové, městem, z něhož udělal takzvaný Salon republiky.

V roce 1934 byl dokončen největší sportovní stadion na celém světě – pražský Strahov. Má dosud stále nepřekonanou megalomanskou kapacitu 240 000 míst. Nikde jinde na zeměkouli není většího stadionu.

Významný český architekt Karel Hubáček (23. 2. 1924, Praha – 23. 11. 2011, Liberec) proslul především díky stavbě hotelu s vysílačem na Ještědu. Tato stavba mu přisoudila jako jedinému Čechovi prestižní Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů. Tu získal v roce 1969, kdy porota ocenila Ještěd za eleganci a praktické využití moderních technologií.

Stopy působení stavitele a architekta Benedikta Rejta (1454–1536) najdeme na řadě míst po celých Čechách. Pocházel z jižního Německa, stal se dvorním architektem krále Vladislava Jagellonského a dvacet let se zabýval přestavbou Pražského hradu, sídla českých panovníků.

Josef Fritsch (1774-1867) je jeden z nejvýznamnějších představitelů zahradní architektury 1. pol. 19. století. Tvořil především v Itálii, kde přetvořil několik zahrad v anglické parky.

Karel Prager (24. srpna 1923, Kroměříž – 31. května 2001, Praha) byl významný český architekt 2. poloviny 20. století. Jeho stavby dodnes v mnohých vzbuzují rozporuplné pocity, architekti je považují za klenoty. Karel Prager je autorem památkově chráněných staveb Ústavu makromolekulární chemie, budovy Federálního shromáždění a Nové scény Národního divadla.

Většinu svého profesního života strávil Jan Kaplický (18. dubna 1937, Praha – 14. ledna 2009, Praha) v Londýně, kam emigroval po sovětské okupaci roku 1968. Do dějin architektury se zapsal odvážnými projekty, které předběhly svou dobu. Prohlédnete si je ale jen v zahraničí, u nás jeho projekty štěstí neměly.

Zámek Schönbrunn, kostel sv. Karla Boromejského známý jako Karlskirche anebo Rakouská národní knihovna ve Vídni: to je jen malá ukázka umění Johanna Bernharda Fischera z Erlachu (20. července 1656, Graz – 5. dubna 1723, Vídeň), rakouského architekta, sochaře a rytce. Stál u zrodu barokní architektury, která formovala vkus aristokracie přinejmenším na dalších sto let.

Architekt a stavitel Jan Letzel (9. dubna 1880, Náchod – 26. prosince 1925, Praha) působil řadu let v Japonsku. Navrhoval soukromé i veřejné stavby, jeho Průmyslový palác v Hirošimě přečkal i výbuch atomové bomby. Torzo, udržované ve stejném stavu v roce 1945, se proměnilo v nejznámější památník míru na světě, varující před jadernými zbraněmi.

Architekt a pedagog Zdeněk Fránek (* 26. 8. 1961, Boskovice) je výraznou osobností české architektonické scény a autorem řady originálních projektů. Nejznámější z nich je Stezka v oblacích na Dolní Moravě, projektoval ale i řadu komornějších staveb, například kostely a výstavní prostory v několika zámcích.

Hlavní budova, dalších šest křídel s pěti patry a rozsáhlý komplex dvoran a pasáží: to je secesní palác U Nováků v Praze ve Vodičkově ulici. Vznikl v letech 1902–1903 a architekt Osvald Polívka jej navrhl jako první pražský obchodní dům, vybudovaný ve stylu obchodních domů v Paříži, Miláně a dalších evropských metropolích.

Ludwig Mies van der Rohe (27. března 1886, Aachen, Německo – 17. srpna 1969, Chicago, USA) byl jedním ze zakladatelů moderní architektury a poslední ředitel Bauhausu. Jeho nejznámější evropskou stavbou je brněnská vila Tugendhat, v roce 2001 zapsaná na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Stavby ve stylu brutalismu jsou považovány za nejošklivější budovy moderní éry. Brutalismus se dá zjednodušeně charakterizovat jako “beton, beton a zase beton“, a to beton neopracovaný, hrubý a brutální. Moderní architektonický styl, který svůj vrchol zažíval v letech 1954–1970, vychází z poválečné tvorby francouzského architekta Le Corbusiera.

Ostré hrany, průniky ploch, krystalické struktury – typické prvky českého kubismu, světově unikátního hnutí, které se zrodilo v Praze okolo roku 1910. Avantgardní malířský směr z počátku 20. století, proslavený Pablem Picassem, se v Čechách kreativním způsobem projevil i v architektuře.

Sídlo Kloboucké Lesní postavené v roce 2022 představuje na tisíci metrech základní ideály udržitelného stavebnictví. Stavba poukazuje na aktuální témata a potenciály ekologické výstavby a upozorňuje na možnosti a výzvy, které nás v budoucnosti čekají. V současnosti se jedná o vůbec nejvyšší dřevostavbu v Česku.

V roce 1933 se na Krásenském vrchu na Karlovarsku začala stavět neobvyklá vyhlídková věž, Krásenská rozhledna. Je nejznámějším dílem akademického sochaře a keramika Willibalda Russe (7. července 1888, Krásno – 27. července 1974, Merkershausen, Německo), který se řadí k největším osobnostem města Krásna v celé jeho historii.

Na přelomu 19. a 20. století byl architekt Josef Fanta (7. prosince 1856, Sudoměřice u Tábora – 20. června 1954, Praha) jednou z vůdčích osobností nově nastupujícího směru, secese. Uplatnil se i jako malíř a designér, návrhář nábytku a textilií, autor mnoha odborných publikací a také mecenáš, který se věnoval ochraně památek.

Výjimečná a překrásná architektura, která vás oslní hrou světel a stínů, harmonií i zvláštní atmosférou: to jsou stavby Jana Blažeje Santiniho (3. února 1677 Praha – 7. prosince 1723 Praha), významného představitele středoevropského vrcholného baroka. Některé jeho stavby jsou zapsané na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, například poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou.

V zahraničí uznávaný architekt a designér, v Česku hlavně známý sklář a zakladatel sklářské firmy Ajeto: to je Bořek Šípek (14. června 1949, Praha – 13. února 2016, Praha), uznávaný pedagog, kosmopolitní vizionář a postmodernista, ale také vynikající kuchař a obdivovatel asijské kultury.

V české architektuře se výrazně uplatnil kubismus, avantgardní umělecké hnutí přelomu 19. a 20. století, které se v jiných evropských zemích rozvinulo především v sochařství a malířství. V první polovině dvacátých let 20. století se navíc jako svébytná a ryze česká odrůda kubismu zrodil rondokubismus, označovaný též jako české art deco, obloučkový kubismus či národní styl.