7 věcí, které nevíte o… Pernštejnech

Leckdo Pernštejny spojuje jen s pohádkovým hradem Pernštejnem, jejich panství ale byla mnohem rozsáhlejší. Například od roku 1475, kdy Vilém II. koupil hrad Helfštýn, se až do své smrti psal „z Pernštejna a na Helfštejně“. Na Moravě Pernštejnům patřily také Mitrov, Zubštejn, Jimramov, Víckov, Lísek, Dalečín, Plumlov, Prostějov, Tovačov, Lipník nad Bečvou, Přerov, Hranice a jiná panství, v Čechách pak především Pardubice, Kunětická hora, Potštejn, Rychnov nad Kněžnou, Litice, Brandýs nad Labem, Častolovice, Lanšperk, Rychmburk či Lanškroun. Když se Vilém II. z Pernštejna (1438–1521) stal nejvyšším hofmistrem Království českého, z pardubického zámku se stalo nové diplomatické a hospodářské centrum rodu. Dnes tu sídlí Východočeské muzeum a dobu Pernštejnů nepřipomínají jen nádherné malby na zdech a stropech či důmyslná fortifikace, ale 500 let od smrti Viléma z Pernštejna muzeum oslavilo zřízením nové expozice Pernštejnská rezidence – nejstarší renesance v Čechách.
 

1. Páni z Medlova, předkové anglických králů

Z časů renesance, kdy Pernštejnové patřili k nejbohatším rodům v českých zemích, o nich víme leccos, temnotou jsou naopak zahalené počátky rodu. Pernštejnové se původně nazývali páni z Medlova, jejich prapředkem pak byl Štěpán (†1235), purkrabí hradu Děvičky a rovněž správce hradu Veveří. Právě on se jako první podepsal „z Pernštejna“ a také založil v Doubravníku u kostela Povýšení sv. Kříže klášter s rodovou hrobkou. Heslo Pernštejnů znělo „Kdo vytrvá, vítězí“ a v jejich erbu se skvěla černá zubří hlava se zlatou houžví v nozdrách. Vilém z Pernštejna je podle některých teorií jedním z předků britské královské rodiny: jeho pravnučka Alžběta se provdala za příslušníka německého rodu Fürstenbergů, ze kterého pocházejí předkové britských Windsorů.
 

2. Rodová rezidence hrad Pernštejn

Hlavním rodovým sídlem se od přelomu 13. a 14. století až do roku 1596 stal hrad Pernštejn, vynikající ukázka pozdně gotické a renesanční architektury. Právě tady se podle legend objevuje slavná pernštejnská bílá paní (po jejích stopách dokonce vede prohlídkový okruh pro malé děti), novinkou roku 2021 pak je obnovená zahrada na svazích pod hradem. Projdete se tu rozmanitými zahradními styly, od pravidelné francouzské zahrady přes romantickou a čínskou zahradu až po malý anglický park. Zahradu doplňuje řada romantických staveb, počítejte ale s tím, že prohlídka je kvůli poloze na strmých svazích poměrně fyzicky náročná.
 

3. Pernštejnské Pardubice

Když na konci 15. století přišli Pernštejnové do Pardubic, bylo město velmi malé. Etapa, kdy se historie města propojila se slavným šlechtickým rodem, trvala necelých 70 let, ale bez Pernštejnů by dnes Pardubice vypadaly jinak. Vilém II. z Pernštejna město rozšířil do dnešní velikosti historického jádra a v letech 1492–1511 nechal podle návrhu Albrechta Dürera hrad přestavět na renesanční rezidenci. Město i zámek nechal opevnit, po požáru roku 1507 pak na své náklady vystavěl honosné pozdně gotické kamenné domy s malbami na stěnách (které bohužel později zničil další požár) a v roce 1510 založil kostel sv. Jana Křtitele. Blíž k zámku pak stojí kostel sv. Bartoloměje; ten Pernštejnové vybudovali jako svou pohřební kapli.
 

4. Rok 2021 a 500 let od smrti Viléma z Pernštejna

Nejenom jako muzeum, ale jako šlechtické sídlo významného rodu: tak se v roce 2021 poprvé představí zámek Pardubice. Prohlídkový okruh a interiéry zámku si vzali na starost architekti Josef Pleskot, Ladislav Lábus a Petr Všetečka. Čeká vás nejenom nová expozice s portréty známých pernštejnských mužů a žen, ale také nové výstavní sály na místě někdejších zámeckých sýpek. Proměnu zámku završí Eva Jiřičná, podle její studie se severní zámecké křídlo promění ve společenské a kulturní centrum.

Na několika místech v Pardubicích, ale také na dalších pernštejnských majetcích v Lázních Bohdaneč, Kladrubech nad Labem, Chrudimi, Litomyšli, Lanškrouně a v Moravské Třebové objevíte venkovní výstavu, tedy panely s různými vilémovskými a dalšími renesančními tématy. Kdo navštíví všechna místa a zapojí se do soutěže spojené se symbolickým sbíráním grošů, může vyhrát zajímavou cenu. Tou je prohlídka 500 let staré dubové truhlice, opatřené kováním s pěti zámky. Pro Pernštejny sloužila jako středověký trezor, kam patrně ukládali důležité smlouvy, úpisy a dokumenty, a dnes jde o jedinou dochovanou součást pozdně gotického mobiliáře pardubického zámku. Je ale záhadou, jak se okovaná čtyři a půl metru dlouhá a metr široká truhla z bytelných fošen dostala do sklepů pod zámeckou kaplí, kam vedou jen úzké točité schody?
 

5. Rybníkáři

Na počátku 16. století založil Vilém z Pernštejna na Pardubicku rozsáhlou síť rybníků; při jejich stavbě sbíral učednické zkušenosti i pozdější slavný rybníkář Štěpánek Netolický, jeden z autorů rybniční soustavy na Třeboňsku. Vilém na Pardubicko pozval geniálního stavitele Kunáta mladšího z Dobřenic a pověřil jej vyřešením technicky obtížného úkolu: zásobování pernštejnských rybníků vodou. Tak v roce 1513 vznikla „velká strúha“, kterou dnes známe jako Opatovický kanál a která v době své největší slávy napájela vodou z Labe více než 230 rybníků. Téměř třiatřicet kilometrů dlouhý kanál slouží původnímu účelu dodnes, i když řada pernštejnských rybníků postupně zanikla a stejný osud potkal i desítky mlýnů lemujících jeho tok. Pamětníkem starých časů je také Bohdanečský rybník, který lemuje naučná stezka, najdete tu také ornitologickou pozorovatelnu.
 

6. Litomyšl, zámek z lásky a Pražské Jezulátko

V roce 2018 si v Litomyšli připomněli 450 let od položení základního kamene renesančního zámku. Jeho vznik provází příběh plný lásky: Vratislav Nádherný z Pernštejna jej totiž v druhé polovině 16. století nechal postavit jako dar pro milovanou ženu Marii Manrique de Lara. Nic neponechal náhodě, a tak datum položení základního kamene vybral až po poradě s astrology. Marie s sebou ze Španělska přivezla vzácnou sošku malého Ježíška, kterou posléze věnovala jako svatební dar dceři Polyxeně (1566–1642). Polyxena sošku roku 1628 darovala klášteru bosých karmelitánů u kostela Panny Marie Vítězné v Praze: dnes ji znáte jako Pražské Jezulátko.
 

7. Po meči i po přeslici

V 16. století rod pánů z Pernštejna zažíval časy největší slávy, ale na obzoru se už stahovala mračna. V 17. století rod vymřel po meči i po přeslici; poslední muž z rodu skonal roku 1631, dvacet let po svých velkých soupeřích Rožmbercích, poslední žena roku 1646. Polyxena uzavřela druhé manželství roku 1603 s nejvyšším kancléřem Zdeňkem Popelem z Lobkovic, a dědici Pernštejnů se tak stali Lobkovicové.