ÚvodAktualityCena Patrimonium pro futuro již potřetí ocení pozitivní památkové počiny
Památky

Cena Patrimonium pro futuro již potřetí ocení pozitivní památkové počiny

  • 31. května 2016
O Cenu Národního památkovéh ústavu Patrimonium pro futuro letos soupeří 13 památkových obnov, 7 prezentačních počinů, 4 zachráněné památky a 1 archeologický objev. Ocenění pro vlastníky a příznivce památek nesoucí podtitul „příklady dobré praxe“ mají letos šanci získat čtyři z pětadvaceti pozitivních počinů v oblasti památkové péče, nominovaných krajskými pracovišti NPÚ. Největší konkurence panuje v kategorii obnova památky, restaurování, v níž bude komise vybírat ze 13 navržených příkladných památkových obnov, naopak v kategorii objev, nález roku je jen jeden zástupce.
Cenu Patrimonium pro futuro vyhlašuje Národní památkový ústav jako příspěvková organizace ministerstva kultury pověřená péčí, záchranou a rozvíjením památkového fondu České republiky. Za každý ze 14 krajů mohli odborníci NPÚ garantující památkovou péči v jednotlivých regionech vybrat dva zástupce. Ve výsledku se ve třetím ročníku Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro sešlo 25 kandidátů na ocenění ve čtyřech kategoriích.

Z několika restaurátorských  počinů budou hodnotitelé vybírat v kategorii obnova památek, restaurování. Je mezi nimi obnova renesančních vrat a maleb průčelí kláštera ve Vyšším Brodě, obnova maleb původního rytířského sálu zámku ve Svijanech či restaurování mozaiky křížové cesty na Sv. Hostýně. Konkurenci v téže kategorii pro ně představují například celková revitalizace Maiselovy synagogy v Praze, kláštera Broumov nebo Národního hřebčína v Kladrubech.

V kategorii objev, nález roku je letos jediný kandidát na ocenění – archeologický výzkum areálu kultury zvoncovitých pohárů nedaleko Brodku u Prostějova. Co se však této kategorii nedostává na kvantitě, dohání kvalitou – jde totiž o významný úspěch české vědy i v evropském měřítku.

V kategorii prezentace hodnot, do níž mohou být nominovány výstavy, nové instalace, publikace, mediální či odborné prezentace památkových témat atp., se setkávají nová stálá expozice ve vile architekta Rothmayera v Praze, Centrum třeboňského rybníkářského dědictví otevřené v Třeboni, již ukončená výstava Bez hranic. Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí, ale také webový portál Památky a příroda Karlovarska a mnohostranná činnost spolku Ochránci památek pevnosti Josefov – Ravelin No XIV, z .s.

Poslední kategorie, záchrana památky, obsahuje čtyři nominace, z toho tři se týkají středověké pevnostní architektury. Jde o záchranu zříceniny hradu Templštejn u Znojma, záchranu hradu Hartenberg v Hřebenech u Sokolova a záchranu a konzervaci městských hradeb ve Frýdlantě. Zcela odlišné povahy je poslední nominace v této kategorii – záchrana sochy Směrník Václava Urby, která stojí před budovou NPÚ, ÚOP v Ostravě, a iniciativa za záchranu nádražní budovy v Havířově, tedy děl vytvořených až v druhé polovině 20. století.
 
O vítězích jednotlivých kategorií bude rozhodovat komise hodnotitelů sestavená z členů vědecké rady NPÚ a dalších institucí, kteří na společném zasedání nominované počiny vyhodnotí a navrhnou generální ředitelce NPÚ vítěze. Slavnostní vyhlášení a předání cen v podobě diplomu, pamětní plakety a celoroční rodinné vstupenky na všechny památky spravované Národním památkovým ústavem se uskuteční 21. září při příležitosti Dnů evropského kulturního dědictví.
 
Zvonkohra v Brodku u Přerova Památky

Zvonkohra v Brodku u Přerova

Unikátní zvonkohra z roku 2000 v Brodku u Přerova je dílem světoznámé zvonařské dílny založené v Brodku u Přerova Josefem Dytrychem v roce 1949. Nachází se v parčíku u zdejšího kostela při silnici směrem na Přerov, na Masarykově náměstí.

Zřícenina hradu Templštejn – dávné sídlo templářů Památky

Zřícenina hradu Templštejn – dávné sídlo templářů

Hrad Templštejn vystavěl na skále nad řekou Jihlavkou řád templářů a učinil z něho sídlo své komendy. Ze 13. století se dochovalo templářské jádro hradu půdorysu pětiúhelníku. Hrad byl postupně rozšiřován až se stal ve své době jedním z největších hradních areálů této části Moravy.

Cisterciácký klášter Vyšší Brod Památky

Cisterciácký klášter Vyšší Brod

Cisterciácký klášter byl založen Rožmberky v roce 1259 a dávno už není určen jen pro mnichy žijící podle řehole sv. Benedikta. Návštěvníkům je přístupný klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, mnišský chór, hlavní oltář, kaple, filosofický či teologický sál.

Broumovský klášter – impozantní komplex dle projektu K. I. Dientzenhofera Památky

Broumovský klášter – impozantní komplex dle projektu K. I. Dientzenhofera

Počátky kláštera sahají až do začátku 13. století. V roce 1999 byla v opatském kostele sv. Vojtěcha nalezena unikátní kopie Turínského plátna z roku 1651. Na světě se nachází kolem 40 podobných historických kopií, broumovská je však jediná ve střední Evropě (severně od Alp).

Expozice třeboňského rybníkářského dědictví v Třeboni Kultura

Expozice třeboňského rybníkářského dědictví v Třeboni

Centrum třeboňského rybníkářského dědictví naleznete v Třeboni, v domě, kde bydlel sám Štěpánek Netolický. Jeho součástí je stálá interaktivní expozice věnovaná dvěma nejvýznačnějším osobnostem našeho rybníkářství – Štěpánkovi Netolickému a Jakubu Krčínovi.

Zřícenina hradu Hartenberg Památky

Zřícenina hradu Hartenberg

V malebném údolí řeky Svatavy, sedm kilometrů před jejím ústím do největší podkrušnohorské řeky Ohře, se na strmém ostrohu vypíná zřícenina hradu, dříve hradu i zámku Hartenberg.

Svatý Hostýn – Poutní bazilika minor a muzeum na Svatém Hostýnu Kultura

Svatý Hostýn – Poutní bazilika minor a muzeum na Svatém Hostýnu

Hostýn je se svou mariánskou svatyní (Basilica minor) nejnavštěvovanějším poutním místem na Moravě a po Velehradě také nejpamátnějším. V expozicích Svatohostýnského muzea se představuje historický vývoj Hostýna od prehistorie až po současnost.

Maiselova synagoga na Židovském městě Pražském Památky

Maiselova synagoga na Židovském městě Pražském

Neobvyklou trojlodní renesanční synagogu s gotickými prvky nechal vystavět v letech 1590 – 1592 primas Židovského města Mordechai Maisel.

Národní hřebčín Kladruby nad Labem Památky

Národní hřebčín Kladruby nad Labem

Národní hřebčín pod patronací UNESCO zve všechny návštěvníky do nově zrekonstruovaného areálu v Kladrubech nad Labem. Můžete se těšit na prohlídky stájí, zámku, kočárovny a postrojovny, muzea kladrubského chovu koní a také na rozhlednu.

Další aktuality

Za unikátními betlémy se vydejte nejen do muzea

Vánoce představují jedno z nejkrásnějších období v roce. Staré tradice si připomínají nejen v muzeích a skanzenech, ale i na dalších místech. Vydejte se s portálem Kudy z nudy za unikátními betlémy – najdete je například v Horní Lidči, Třešti, Kryštofově údolí, Lošticích nebo v Třebechovicích pod Orebem.
20. listopad 2024 12:00
Památky

Mamuti v Česku: kde si je prohlédnete pěkně zblízka?

Legendární zvířata, která žila v době ledové na území dnešní Evropy, Asie i Severní Ameriky, známe hlavně díky obrazům Zdeňka Buriana a z knížek Eduarda Štorcha. A také díky seriálu Mach a Šebestová, kde pračlověk pan Huml vařil mamuty s koprovou omáčkou. Jenže jak to s mamuty bylo doopravdy a kde se s nimi můžete potkat?
18. listopad 2024 7:55
Památky

50 tipů, kam na výlet za menhiry, tajemnými balvany a kamennými kruhy

V Česku najdete desítky balvanů, které jsou pokládány za prehistorické. Menhiry a další kamenné megalitické stavby představovaly již odpradávna velmi silná energetická místa. Podle archeologů se však nikdy neprokázalo, že by mezi nimi byl opravdový menhir. Komplexy menhirů, kamenů a kamenných kruhů vám mohou posloužit i jako cíle originálních výletů.
17. listopad 2024 10:08
Památky

Užijte si prohlídky klášterů i v zimním období

Ačkoli jsou kláštery především poutními místy, nabízejí také komentované prohlídky nebo výstavy. A jejich brány zůstávají otevřeny i v zimním období. Podívat se můžete například na Svatou Horu u Příbrami, která v adventním čase proslula výstavami unikátních betlémů, na prohlídku láká klášter v Teplé, Broumově či Břevnově. Nahlédnout lze také do kláštera sv. Františka z Assisi ve Voticích, ve kterém si prohlédnete stálé expozice a sezónní výstavy, jako například chystanou výstavu betlémů.
15. listopad 2024 16:00
Památky

Soukromé hrady a zámky nespí ani v adventním období

Hlavní sezóna hradů a zámků letos skončila, ale i v zimních měsících 2024 některé z nich nabízí zajímavý program. Ani soukromé hrady a zámky nespí a jejich majitelé zvou do svých sídel na prohlídky či koncerty. Zejména v týdnech adventu a blížících se vánočních svátků, které právě na památkových objektech bývají kouzelné a půvabné. Objevte zimní krásy zámku Karlova Koruna, potěšte se koncerty v zámku Dobříš a prozkoumejte podzemí dolnokounického hradu!
15. listopad 2024 6:22
Památky

Kam za svatou Kateřinou? Vydejte se Českem na výlet nejen do kostelů a kaplí!

Na svatou Kateřinu podle dávného zvyku končí taneční zábavy a začíná adventní půst. Poslední zábava se konala 25. listopadu, kdy ženy zvaly muže k tanci a platily za ně útratu. Domácímu dobytku končila venkovní pastva a dvory začínaly se stříháním ovcí. Svatá Kateřina se narodila okolo roku 289 n. l. na území dnešního Egypta, v době pronásledování křesťanů, přesto se Kateřina ke křesťanské víře hrdě hlásila. Císař nechal děvče postavit před učence s cílem jí víru rozmluvit. To se mu ale nepodařilo – naopak. Tehdy osmnáctiletá Kateřina dokázala obrátit všechny na křesťanství. Sám císař dívku pak dokonce požádal o ruku, ta ovšem odmítla, za což byla odsouzena k smrti. Podle legendy místo krve vytrysklo z jejích ran mléko. Kult svaté Kateřiny byl hojně rozvinutý již od 11. století, ve městech nechávali kostely a kaple zasvěcovat právě sv. Kateřině. I sám Karel IV. nechal sv. Kateřině postavit kapli. Den sv. Kateřiny byl rovněž oblíbeným datem svateb. V tento den lidé započínali také velký předvánoční úklid.
13. listopad 2024 9:13
Památky

Čobogaj nebogaj aneb kde si užijete Kateřinské slavnosti

Dá rozum, že svatokateřinské slavnosti se slaví většinou tam, kde mají kostely zasvěcené svaté Kateřině. Kromě souhrnu těch nejznámějších a nejlepších akcí vám nabídneme i pár informací o známé světici a odhalíme tajemství lidového popěvku „čobogaj nebogaj“.
13. listopad 2024 0:15
Památky

Věda a historie není nuda: svatá Anežka Česká, světice a princezna z rodu Přemyslovců

Svatá Anežka Česká není jen nejslavnější česká světice a patronka všech nemocných, chudých a trpících, ale byla to také královská dcera, která odmítla tři nápadníky (nebo jich bylo víc?) a dala přednost životu ve víře a odříkání. Když ji 12. listopadu 1989 papež Jan Pavel II. svatořečil, naplnilo se staré proroctví, že až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou, zavládne v českých zemích svoboda.
12. listopad 2024 8:09
Památky