Kdo vlastně byl
Lucas Cranach starší? Renesanční malíř, rytec a dřevorytec, úspěšný, bohatý a slavný už za svého života. Narodil se 4. října 1472 v
Německu, v bavorské obci Cronach jako
Lucas Sunder, jméno Cranach přijal až později podle svého rodiště, jak velela tehdejší tradice. Téměř padesát let byl dvorním malířem saských kurfiřtů, mezi jeho přátele se počítala řada humanistických vzdělanců i náboženských reformátorů v čele s
Martinem Lutherem. Inspirovalo jej dílo velkého německého umělce a rytce
Albrechta Dürera, místo podpisu na jeho obrazech najdete malířovu značku,
okřídleného hada s rubínovým prstencem v ústech a korunou na hlavě.
Cranach, Národní galerie v Praze a Starý pošetilec
Několik děl
Lucase Cranacha staršího si prohlédnete ve
Schwarzenberském paláci v
Praze, kde
Národní galerie shromažďuje poklady malířství 17. století a další díla starých mistrů. Nejznámější z nich je obraz nazývaný
Nerovná láska, Starý pošetilec anebo
Nerovný pár – pošetilý stařec a mladá svůdnice. Hlavní myšlenka Cranachovy práce je stará jako lidstvo samo: starý muž se nechává okouzlit výrazně mladší ženou, která však o něj nestojí, jde jí pouze o starcovy peníze. Cranach namaloval obrazů s tímto námětem bezpočet; do dnešních dnů se jich dochovalo více než čtyřicet. Taková satirická moralizující díla byla v Cranachově době velmi populární a žádaná, ostatně téma nerovné lásky v mnoha podobách zachytila řada tehdejších umělců. Nedatovaná verze z Národní galerie v Praze je časově zařazená do doby kolem roku 1530, což potvrdil i dendrochronologický průzkum dřevěné podložky. V té době byl Cranach na vrcholu svých tvůrčích sil: působil jako dvorní malíř a diplomat saského kurfiřta, ve
Wittenbergu vedl prosperující dílnu se stále vzrůstajícím počtem učedníků a pomocníků, a jako úspěšný živnostník provozoval také tiskárnu, knihkupectví a lékárnu. Při množství jeho aktivit se u většiny prací z tohoto období předpokládá více či méně výrazná spolupráce mistrovy dílny.
V
Národní galerii jsou vystavena i další Cranachova díla, například
Zákon a milost z roku 1529,
Adam a Eva z doby kolem roku 1538 a několik dalších obrazů, připisovaných umělcům z okruhu Cranachovy dílny.
Za Cranachem do Kroměříže
Když přijde řeč na
Arcibiskupský zámek v
Kroměříži a tamní obrazárnu, většinou se mluví a píše o
Tizianově obrazu Apollo a Marsyas, který je považovaný za
nejcennější obraz v České republice. Mezi dalšími slavnými díly se vyjímá obraz
Lucase Cranacha staršího Stětí sv. Jana Křitele. Jde o jedno z děl z rozsáhlé a unikátní sbírky, kterou založil olomoucký
biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna ve druhé polovině 17. století. V historických sálech a v Zámecké obrazárně v
Kroměříži je vystaveno 500 obrazů, druhá část je vystavena v
Arcidiecézním muzeu v Olomouci. Sbírka má mimořádnou uměleckou hodnotu a patří k nejvýznamnějším v celé Evropě.
V roce 1998 byly
Arcibiskupský zámek v
Kroměříži společně s
Podzámeckou a
Květnou zahradou zapsány na
Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Znáte spíš krásné zahrady a v zámku jste ještě nebyli? Pak využijte pozvánku
Kudy z nudy na prohlídku slavné
arcibiskupské obrazárny a
Klenotnice. Jde o místnost, která vznikla stejně jako renesanční zámek v době episkopátu olomouckého
biskupa Stanislava Thurza (funkční období 1496–1540) a je součástí zámecké věže. Nachází se v patře zámecké věže nad valeně zaklenutým průjezdem, zdobí ji složitá hvězdicová žebrová klenba a právě tady jsou vystavena díla
Lucase Cranacha staršího, která vznikla ve stejné době jako samotná Klenotnice.
Cranachovy stopy ve světě
Na stopy
Lucase Cranacha staršího narazíte především v
Německu, ve
Wittenbergu, univerzitním městě a kolébce reformace a evangelické teologie, kde byl Cranach starší po mnoho let radním a třikrát purkmistrem města, a tedy i nejvyšším sudím. Když dílnu a obchod předal svému synovi
Lucasovi Cranachovi mladšímu, doprovodil kurfiřta do jeho nového sídla
Výmaru. Tam 16. října 1553 ve věku 81 let zemřel. Kromě
Cranachovy rezidence můžete ve Výmaru navštívit jeho
hrob na Svatojakubském hřbitově a také pozdně gotický trojlodní halový
kostel sv. Petra a Pavla, jehož klenotem je
Cranachův trojkřídlý oltář se slavným vyobrazením reformace. Kostel i Cranachův oltář jsou součástí
světového dědictví UNESCO Klasický Výmar.
Cranach měl dva syny, přičemž se oba stali umělci: život
Hanse Cranacha je téměř neznámý, víme jen, že zemřel v Bologni v roce 1537, a
Lucase Cranacha mladšího (1515–1586). Jednou ze tří Cranachových dcer byla
Barbara Cranachová, manželka
Christiana Brücka, předka
Johanna Wolfganga von Goethe.
S
Martinem Lutherem (1483–1546) se malíř poprvé setkal zřejmě v roce 1520 a stali se opravdu blízkými přáteli: Cranach byl Lutherovi za svědka na svatbě s
Katharinou von Bora, a vzájemně se stali kmotry svých dětí. V Cranachově dílně vznikly také ilustrace Lutherova překladu Nového zákona a množství obrazů v duchu reformace.
Lucas Cranach starší byl renesanční malíř, rytec a dřevorytec, který se narodil 4. října 1472 v Německu. Byl úspěšný, bohatý a slavný již za svého života a téměř padesát let působil jako dvorní malíř saských kurfiřtů.
V Národní galerii v Praze, ve Schwarzenberském paláci, je vystaven obraz „Nerovná láska“ známý také jako „Starý pošetilec“ nebo „Nerovný pár“, který zobrazuje starého muže a mladou svůdnici.
V Arcibiskupském zámku v Kroměříži je vystaven obraz „Stětí sv. Jana Křitele“ od Lucase Cranacha staršího.
Hlavní myšlenka obrazu „Nerovná láska“ je stará jako lidstvo samo: starý muž se nechává okouzlit výrazně mladší ženou, která však o něj nestojí a má zájem pouze o jeho peníze.
Lucas Cranach starší zemřel 16. října 1553 ve Výmaru v Německu. Tam můžete navštívit jeho hrob na Svatojakubském hřbitově a gotický kostel sv. Petra a Pavla s Cranachovým trojkřídlým oltářem se slavným vyobrazením reformace.
Do dnešních dnů se dochovalo více než čtyřicet děl s tímto námětem, které namaloval Lucas Cranach starší.
Kromě obrazu „Nerovná láska“ jsou v Národní galerii také vystavena díla jako „Zákon a milost“ z roku 1529, „Adam a Eva“ z doby kolem roku 1538 a několik dalších obrazů připisovaných umělcům z okruhu Cranachovy dílny.
Kromě malování vedl Lucas Cranach starší prosperující dílnu s řadou učedníků a pomocníků, provozoval tiskárnu, knihkupectví a lékárnu a působil také jako diplomat.
Mezi přátele Lucase Cranacha staršího patřili humanističtí vzdělanci a náboženskí reformátoři, včetně Martina Luthera, s kterým byl velmi blízký.
K datování obrazu „Nerovná láska“ v Národní galerii byl použit dendrochronologický průzkum dřevěné podložky.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.