ÚvodAktualityEvropa v Česku: proč máme rádi Švédsko?
Památky

Evropa v Česku: proč máme rádi Švédsko?

Poslechněte si audio verzi článku
Masové kuličky köttbullar, heboučké vlněné svetry, fantastická jezera, Vasův běh aneb Vasaloppet, polární záře, letní slunovrat, Stockholm, ostrovy Gotland a Öland, nejstarší skanzen na světě anebo Pipi Dlouhá punčocha a další knížky Astrid Lindgrenové: je tolik věcí, které máme rádi ve Švédsku! Seriál o evropských zemích pokračuje ve Skandinávii. Pojďte s Kudy z nudy poznat Švédsko!
Přestože to do Skandinávie máme trochu z ruky, s Kudy z nudy jsme se už do Švédska několikrát podívali. Například se seriálem #světovéČesko, když jsme vás lákali na bruslení po rozlehlých zamrzlých jezerech, anebo když jsme vedle sebe postavili dvě venkovské kovárny, které sice dělí přes tisíc kilometrů, ale se podobají jedna druhé: vodní hamr v Dobřívě u Rokycan a bývalou kovárnu ve švédské vesnici Forsmark. S dalekou severskou zemí toho ale máme společného mnohem víc.


 

Život ve stylu lagom a Den skořicových šneků

Podobně jako jsme v článku o Dánsku psali o životním stylu hygge a v článku o Finsku o sisu, Švédové mají svůj styl lagom. Jeho základem je fráze „Lagom är bäst“, která se dá volně přeložit jako všeho s mírou nebo méně je více, případně tak akorát. Zatímco hygge má vytvářet útulný domov a poselstvím sisu je vytrvalost a odvaha čelit výzvám, lagom se orientuje na ​​pohodlný a vyvážený způsob práce. Švédové už před časem zavedli šestihodinovou pracovní dobu proto, aby měli dostatek času na věci, které jsou pro ně důležitější. Lagom se dá aplikovat do všech oblastí života a nese se v duchu střídmosti a šetrnosti k sobě, blízkým i okolnímu prostředí.

Pokud to chcete dělat jako Švédové, je potřeba také občas zařadit pauzu na kávu a vychutnat si lahodný šálek nejlépe se kamarády a něčím sladkým k zakousnutí – třeba s vyhlášenými skořicovými šneky. Víte, že tahle severská dobrota se tak proslavila, že se dokonce 4. říjen už leckde slaví jako Den skořicových šneků?   
 

Vizitka: Švédsko v číslech

S rozlohou přes 450 tisíc kilometrů čtverečních je Švédsko třetí největší země Evropské unie. Jejím členem se stalo v roce 1995. Má přibližně deset milionů obyvatel, nízkou hustotu osídlení a skoro 222 tisíc ostrovů.

Největší z nich jsou Gotland a Öland v Baltském moři a Orust severně od Göteborgu. Nepřehlédnutelnými skvosty Švédska jsou jezera Vänern, Vättern, Mälaren a Hjälmaren, spoustu pozornosti přitahuje také jezero Storsjön, v němž prý žije švédská verze slavné lochnesky. Nejvyšší horou Švédska je asi 2097 metrů vysoká Kebnekaise, přímo na trojmezí Norska, Švédska a Finska pak leží nejsevernější bod Švédska Treriksröset.
Hlavním městem Švédska je Stockholm. Žije v něm přes milion obyvatel, více než polovinu jeho rozlohy tvoří parky a navštívit tu můžete třeba muzeum Vasa s jedinou dochovanou lodí ze 17. století, síň slávy legendární hudební skupiny ABBA nebo Skansen, nejstarší muzeum na světě pod širým nebem.

V budově Stockholmské radnice se každý rok předávají Nobelovy ceny (převzali je tu například Jaroslav Heyrovský, Albert Einstein či Bertha von Suttnerová), a vypravit se samozřejmě můžete i do královského paláce. Švédská královská rodina ale žije jinde: v paláci Drottningholm na ostrově Lovön, který je součástí světového dědictví UNESCO. V zámeckém parku si prohlédnete sochy od Adriana de Vriese, které sem Švédové v 17. století přivezli jako válečnou kořist z pražské Valdštejnské zahrady.


 

Ďáblova bible a sbírky císaře Rudolfa II.

Tím jsme se dostali k třicetileté válce, kdy na příkaz královny Kristýny Švédové v Praze uloupili slavnou uměleckou sbírku císaře Rudolfa II. Na sever odvezli nejenom sochy z Valdštejnské zahrady, ale také více než 700 obrazů včetně děl Leonarda da Vinciho, Rafaela, Tiziana, Corregia, Tintoretta, Petera Paula Rubense, Paola Veroneseho, Caravaggia, Pietera Bruegela, Lucase Cranacha, Albrechta Dürera či Hieronyma Bosche.



Na následných mírových jednáních sice podávali císařští vyslanci důrazné protesty, ale naprostá většina uměleckých předmětů už zůstala ve Švédsku. Švédové odvezli také císařskou knihovnu, v níž byly cenné rukopisy včetně slavné Stříbrné bible / Codex Argenteus a Ďáblovy bible / Codex Gigas, největší rukopisné knihy světa. Ďáblova bible se od té doby do Čech, kde patrně vznikla, vrátila jen na několik měsíců, a to na výstavu v pražském Klementinu.
 

Švédské stopy u nás

Válečná tažení švédských armád zanechala v naší zemi spousty stop a legend. Na památku hrdinného vítězství nad ŠvédyBrněkatedrály dodnes zvoní poledne v jedenáct hodin a po místech, která se tehdy zapsala do dějin, vede interaktivní zábavná trasa. V Kraji blanických rytířů mezi Jankovem a Ratměřicemi se můžete projít po bojišti bitvy u Jankova, jednoho z nejkrvavějších střetů našich dějin. V Dobřívě kousek od již zmíněného hamru stojí Švédský most, v Moravském krasu je jeskyně Švédův stůl, v Chebu mají Švédský vrch a v lesích u hradu Sovinec leží tajemný a legendami obestřený Švédský kámen. Známé jsou i Švédské šance anebo kaple Matky Boží, která stojí nad Brněnskou přehradou kousek od hradu Veveří. Té se sice neříká Švédská kaple, ale má k tomu blíž než jiná místa. V letech 1830–1844 byl majitelem panství Veveří švédský princ Gustav Vasa. Když byl 27. února 1837 ve výklenku kůrového schodiště pohřben sesazený švédský král Gustav IV. Adolf Vasa, kaple se na několik let proměnila v pohřební chrám švédských králů. Trvalo to jen pár let, v roce 1844 byly ostatky převezeny do rodinné hrobky v Oldenburku a po rehabilitaci rodu do Stockholmu. Dnes jsou Vasové pochováni v Riddarholmském kostele ve Stockholmu, tradičním pohřebišti švédských panovníků.
7 věcí, které (možná) nevíte o… Evropské unii

7 věcí, které (možná) nevíte o… Evropské unii

Česká republika se stala součástí Evropské unie 1. května 2004. Jak stará je vize sjednoceného starého světadílu, kolika jazyky vlastně Evropská unie hovoří a kdy slaví svátek? A z jakého materiálu jsou originální dárky, které Česko reprezentují na jednáních?

Státní hrad Veveří – perla na skalnatém ostrohu nad Brněnskou přehradou Památky

Státní hrad Veveří – perla na skalnatém ostrohu nad Brněnskou přehradou

Jeden z nejrozsáhlejších moravských hradních areálů posazený na ostrohu nad soutokem řeky Svratky a potoka Veverky vznikl zřejmě již na přelomu 12. a 13. století jako lovecký hrad moravských markrabat.

Zámek Mikulov – jeden z nejmalebnějších moravských zámků Památky

Zámek Mikulov – jeden z nejmalebnějších moravských zámků

Silueta mohutného zámku je v krajině Pálavy viditelná už dáli. V jeho zdech pobývala řada známých osobností, mezi jinými i císař Napoleon. Ozdobnou zámku jsou barokní zahrady. V zámku na návštěvníka čekají prohlídkové okruhy ke stálým expozicím i sezónní výstavy Regionálního muzea v Mikulově.

Hrad a zámek Frýdlant – nejstarší expozice ve střední Evropě Památky

Hrad a zámek Frýdlant – nejstarší expozice ve střední Evropě

Frýdlant je jedním z nejnavštěvovanějších historických objektů v České republice. Z původního gotického hradu byl během staletí přestavěn na rozlehlý renesanční zámek s bohatou výzdobou a rozsáhlými sbírkami nesmírné historické a umělecké ceny.

Renesanční zámek Bučovice Památky

Renesanční zámek Bučovice

Zámek v Bučovicích je unikátní ukázkou renesančního stavitelství v České republice. K ojedinělým patří bohatá manýristická výzdoba interiérů a kašna na nádvoří. Zámek je unikátní stavbou italské renesance na sever od Alp.

Hrad Kunětická hora – Kuňka Památky

Hrad Kunětická hora – Kuňka

Pozdně gotický hrad slavného rodu Pernštejnů vznikl přestavbou starého opevnění na přelomu 15. a 16. století. Výrazně jej poničila švédská vojska. Kunětická hora byla veřejnosti nepřístupná od roku 1973 do roku 1993. Dnes se z Kunětické hory stalo kulturní centrum Pardubicka.

Hrad Grabštejn v srdci Trojzemí – Česka, Německa a Polska Památky

Hrad Grabštejn v srdci Trojzemí – Česka, Německa a Polska

Klenotem prohlídky hradu Grabštejn je renesanční kaple sv. Barbory s bohatou malířskou výzdobou z období pozdní renesance, která je v Čechách naprosto unikátní. Po rekonstrukci je opět k vidění v celé své kráse.

Zámecký hotel Chateau Herálec Lázně a wellness

Zámecký hotel Chateau Herálec

Celý jménem se hotel jmenuje Chateau Herálec Boutique Hotel & Spa by L'Occitane a nachází se v národní kulturní památce, v zámku Herálec, zhruba 12 kilometrů od Havlíčkova Brodu. Dopřejte si luxus a pohodlí velkolepého sídla a staňte se hosty jedinečného boutique hotelu.

7 věcí, které nevíte o… meteoritech

7 věcí, které nevíte o… meteoritech

Fascinující pohled na noční oblohu občas nabídne neobvyklé představení: jasný záblesk, který většinou rychle zmizí, ale někdy stopy po něm bývají vidět i několik hodin. Záhada? Kdepak, možná jste právě byli svědky pádu meteoritu. Co o tajemných poslech z vesmíru víme a nevíme, jak dobrodružné příběhy jejich pády provázejí a kde se na ně můžete podívat zblízka?

#světovéČesko a svatá Lucie: svíčky, sušenky a šálek černé noci

#světovéČesko a svatá Lucie: svíčky, sušenky a šálek černé noci

Naše svatá Lucie je jen malou kapkou v moři svatých, zato ve Skandinávii ji uctívají a milují: 13. prosince na svatou Lucii začínají Vánoce, po městech a vesnicích chodí procesí dětí v kostýmech a nakonec si všichni pochutnají na Lussekatter, sladké dobrotě, která se peče speciálně k této příležitosti.

7 věcí, které nevíte o… nejkrvavějších bitvách a událostech českých dějin

7 věcí, které nevíte o… nejkrvavějších bitvách a událostech českých dějin

Přestože nejkrvavější masakry v dějinách lidstva se českým zemím vyhnuly, bitev se u nás přesto odehrálo víc než dost. Které se zapsaly do dějin tím, že v nich došlo k největším ztrátám na životech? Možná vás překvapí, že to nebyla ani bitva u Sudoměře, ani bitva na Vítkově, ani ta na Bílé hoře.

Petrov Brno – Katedrála sv. Petra a Pavla v Brně Památky

Petrov Brno – Katedrála sv. Petra a Pavla v Brně

Nahlédnout do románsko-gotické krypty či se rozhlédnout na město Brno můžete na Petrově v chrámu sv. Petra a Pavla v Brně. V chrámu je také otevřena trvalá expozice s názvem Klenotnice katedrály, kde se nacházejí bohoslužebné textilie, monstrance, kalichy a další církevní předměty.

Příběh nemravného opata, zastrčeného kláštera a jedné převzácné knihy z Broumova

Příběh nemravného opata, zastrčeného kláštera a jedné převzácné knihy z Broumova

Krajina na konci světa téměř na česko-polských hranicích, chráněná věncem stolových hor a skalních stěn – to je dnešní Broumovsko. Vraťte se v časech přesně o osm set let zpátky, do roku 1213. Právě tehdy daroval Přemysl Otakar I. broumovský výběžek benediktinům z Prahy-Břevnova.

Výlet Polabskou nížinou ke koním i bílým jelenům

Výlet Polabskou nížinou ke koním i bílým jelenům

Polabská nížina ukrývá mnoho zajímavého. Vydejte se s námi na zámek Karlova Koruna, do nejstaršího hřebčína v Evropě, za bílými jeleny i exotickými zvířaty.

Prašná věž – Mihulka Kultura

Prašná věž – Mihulka

Prašná věž Mihulka byla vystavěna Benediktem Rietem koncem 15. století jako nejmohutnější dělová bašta nového hradního opevnění. Dle tradice zde v době Rudolfa II. zde byla císařská alchymistická laboratoř.

Zámecké barokní divadlo v Českém Krumlově – nejstarší barokní divadlo na světě Památky

Zámecké barokní divadlo v Českém Krumlově – nejstarší barokní divadlo na světě

Unikátní barokní divadlo je situováno na zámku v samém historickém jádru města Český Krumlov, které je národní kulturní památkou a památkou seznamu UNESCO. Na celém světě jsou zachována jen čtyři divadla z 18. století se zachovanými dekoracemi a mašinerií, to českokrumlovské je však nejstarší.

Ruční výroba replik historického skla ve Svojkově Kultura

Ruční výroba replik historického skla ve Svojkově

Máte možnost navštívit malou sklářskou huť a vidět unikátní ruční výrobu skla. Ke sklářské pícce na Svojkov jsou zváni všichni zájemci o shlédnutí tradičního sklářského díla. Je zde možnost spatřit jak nově ožívají historické číše a poháry králů a velmožů tradiční sklářské postupy.

Růžový palouček u Žacléře Památky

Růžový palouček u Žacléře

Růžový palouček severně od Žacléře je spjat s Janem Ámosem Komenským. Posledním místem, na kterém tento učitel národů stál na půdě své vlasti byl právě Růžový palouček u obce Černá Voda, a to v roce 1628.

Nový hrad u Adamova Památky

Nový hrad u Adamova

Malý hrádek uprostřed krásného prostředí, který si určitě zalíbíte. Přijeďte na historické jarmarky a kulturní akce na Novém hradě!

Staroměstská mostecká věž v Praze Památky

Staroměstská mostecká věž v Praze

Staroměstská mostecká věž tvoří bránu do Starého Města pražského. Při korunovační cestě do chrámu sv. Víta na Pražském hradě jí procházeli čeští králové.

Zřícenina hradu Nový Hrádek v Podyjí Památky

Zřícenina hradu Nový Hrádek v Podyjí

Zřícenina Státního hradu Nový Hrádek se nachází v nádherném prostředí Národního parku Podyjí, západně od Znojma. Původní vojenský význam hradu po třicetileté válce ustoupil. Počátkem 19. století byla jeho přední část upravena jako lovecký hrádek.

#světovéČesko a fenomén pěších dálkových tras: cesty z Čech až na konec světa

#světovéČesko a fenomén pěších dálkových tras: cesty z Čech až na konec světa

Když nám někdo poradí, že máme jít po červené a pak odbočit na zelenou, modrou nebo žlutou, je jasné, že je řeč o turistických značkách. Pečlivě značené trasy v Česku patří k absolutní evropské špičce, chodí se po nich už přes 130 let a mají řadu podob: jsou krátké i dlouhé, pohodlné i náročné, v rovinách i na horských svazích. Vyberou si dokonce i ti, kteří si oblíbili dálkové treky.

#světovéČesko a cesty, mapy a osudy učitele národů Jan Amose Komenského

#světovéČesko a cesty, mapy a osudy učitele národů Jan Amose Komenského

Pojďme se na Jana Amose Komenského (1592–1670) podívat jinak, než bývá zvykem: v době, kdy se Evropou dalo putovat nanejvýš pěšky, na koni, s vozem a tu a tam lodí, dokázal procestovat mnohonásobně víc míst než leckterý jeho současník, honosící se titulem cestovatel. Nejlepší důkaz? Komenského mapa Moravy.

#světovéČesko a krása historických gobelínů: ze zámku Náměšť nad Oslavou až do Francie

#světovéČesko a krása historických gobelínů: ze zámku Náměšť nad Oslavou až do Francie

Nadčasové a luxusní kousky, které ani po stovkách let neztrácejí své kouzlo: to jsou gobelíny či tapiserie. Tkané, vyšívané i vázané nástěnné obrazové koberce se už před stovkami let používaly k výzdobě a zateplení středověkých sálů a komnat, své místo ale mají i v moderních interiérech. Kde se vyrábějí, kde se s jejich výrobou můžete seznámit na vlastní oči i ruce a které kousky stojí za vidění?

#světovéČesko a Ďáblova bible: jak rychle dokáže psát satan?

#světovéČesko a Ďáblova bible: jak rychle dokáže psát satan?

Zrod bible nemusí neprovázet šustění andělských křídel a bohulibé úmysly. Vznik Ďáblovy bible provází podivný příběh čpící hříchem, sírou a pekelnými plameny: psal ji mnich, ale slova mu prý diktoval ďábel. Čertovský spoluautor se dokonce v knize zvěčnil; stránku s jeho vyobrazením znají dokonce i ti, kteří toho o Ďáblově bibli zas tak moc neví.

#světovéČesko a hradiště Vraclav, němý svědek vyvraždění rodu Vršovců

#světovéČesko a hradiště Vraclav, němý svědek vyvraždění rodu Vršovců

Počátky českého státu byly krvavé, plné úkladů a vražd. Mečem, dýkou nebo klackem si nevyřizovali účty jen prostí lidé, po krku si šly i ty nejvýznamnější rody v čele se slavnými Přemyslovci. Násilí provází i 28. říjen, státní svátek a Den vzniku samostatného československého státu.

#světovéČesko a brněnský časostroj: nábojnice, fontána nebo …?

#světovéČesko a brněnský časostroj: nábojnice, fontána nebo …?

Výška šest metrů, váha pětadvacet tun, a k tomu spousta nepublikovatelných přezdívek: to je černý orloj na náměstí Svobody v Brně. Stojí tu od roku 2010 a od samého začátku budil rozruch. Budí ho dodnes, ale jisté je, že je jedinečný a v žádném jiném městě nic podobného nemají. Anebo přece…?

La Grace – replika korzárské brigy ze 17. století křísí českou námořní historii

La Grace – replika korzárské brigy ze 17. století křísí českou námořní historii

La Grace je replika historické lodi, která od roku 2010 brázdí vody moří a oceánů. Podle dostupných pramenů se La Grace jmenovala loď prvního českého námořníka a také skutečného českého korzára Augustina Heřmana. Ten opustil české země po bitvě na Bílé hoře a přes tehdejší Nizozemsko se dostal až do Ameriky. S lodí La Grace několikrát přeplul Atlantik a než se usadil, pár let vedl život korzára a přepadal španělské obchodní lodě v Karibském moři. Nutno dodat, že se svolením guvernéra.

Výstřední císař Rudolf II. – největší milovník umění v české historii

Výstřední císař Rudolf II. – největší milovník umění v české historii

Rudolf II. (18. července 1552, Vídeň – 20. ledna 1612, Praha) byl bezpochyby jedním z nejvýznamnějších evropských panovníků, který proslul nejen svými vladařskými schopnostmi, ale také citem pro kulturu a umění. Za jeho působení se Praha stala nejvýznamnějším kulturním městem Evropy, kam císař zval nejrůznější umělce a vědce své doby. Na Pražském hradě vznikla nejrozsáhlejší sbírka uměleckých předmětů, která neměla v tehdejším světě obdoby a která položila základ mnoha současným evropským galeriím. Bohužel, velká část Rudolfovy sbírky vzala za své při rabování Švédy v letech 1631-1632 za třicetileté války.

Jan Amos Komenský – učitel národů

Jan Amos Komenský – učitel národů

Nejznámějším a nejvýznamnějším pedagogem pocházejícím z našich zemí je Jan Amos Komenský (28. března 1592 Morava – 15. listopadu 1670 Amsterdam). Poslední biskup Jednoty bratrské a učitel Jan Ámos Komenský byl jedním z českých protestantů, kteří museli roku 1628 opustit vlast, protože nechtěli přestoupit na katolickou víru.

#světovéČesko a náš nejznámější menhir: Kamenný pastýř a kamenné řady

#světovéČesko a náš nejznámější menhir: Kamenný pastýř a kamenné řady

Kdo zavítá do Bretaně, obvykle si nenechá ujít Carnac, největší a nejznámější „naleziště“ menhirů na evropském kontinentu. Právě tak při cestě z Prahy do Loun málokdo odolá malé zajížďce do Klobuk, kde z návrší severně od vsi dohlíží na krajinu zvláštní kamenný strážce. Seznamte se: je to nejznámější český menhir, zvaný Kamenný muž nebo také Zkamenělý pastýř.

Věda a historie není nuda: Bitva na Bílé hoře – prchající král, překvapivě malý památník a další bitvy třicetileté války

Věda a historie není nuda: Bitva na Bílé hoře – prchající král, překvapivě malý památník a další bitvy třicetileté války

To místo na západním okraji Prahy zná kdekdo: pláň na Bílé hoře, kde jedné listopadové neděle roku 1620 proběhla bitva. Obora, letohrádek Hvězda a další stavby tu už v té době stály, další vznikly krátce po bitvě. Právě tady utrpěl český národ v boji za svobodu zásadní porážku, která upevnila moc Habsburků v českých zemích na celá staletí. Pojďte si projít někdejší bojiště krok za krokem.

#světovéČesko a orloje: který je nejkrásnější a který nejstarší?

#světovéČesko a orloje: který je nejkrásnější a který nejstarší?

Pražský orloj je nejslavnější v Česku a možná i na světě, ale zdaleka není jediný. S portálem Kudy z nudy se tentokrát vypravíme na přehlídku astronomických hodin v českých městech, vesnicích a dokonce i za hranicemi. Třeba k italskému orloji v Padově nebo do Norimberku, kde figuru císaře složitě obchází sedm kurfiřtů.

Zřícenina hradu a kláštera Kuklov Památky

Zřícenina hradu a kláštera Kuklov

Pět vysokých gotických oken bývalého klášterního kostela svatého Ondřeje se vypíná nad vesničkou Kuklov nad údolím Brložského potoka, 3 km západně od Brloha v Blanském lese. Poblíž kláštera se v lese nacházejí také zříceniny hradu Kuglvajt ze 14. století.

Kostel sv. Augustina v Sovinci s muzeem řádu německých rytířů ve věži Památky

Kostel sv. Augustina v Sovinci s muzeem řádu německých rytířů ve věži

Ve stínu hradu Sovince stojí klasicistní kostel sv. Augustina z poloviny 19. století. Stavba má přitom své osobité kouzlo a díky své zachovalosti i slohové čistotě je považován za jednu z nejcennějších empírových staveb na Moravě. V jeho věži objevíte expozici o řádu německých rytířů.

Muzeum Trhová Kamenice Kultura

Muzeum Trhová Kamenice

Nejstarší budova Trhové Kamenice nabízí zábavu jak pro děti, tak i dospělé. V budově bývalé fary u kostela sv. Filipa a Jakuba se nalézá muzeum, které odkrývá minulost skutečnou i pohádkou, neboť se do místního sklepení nastěhovala strašidla.

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí Památky

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí

Na Staroměstském náměstí v Praze stojí replika mariánského sloupu, který na tomto místě stával od roku 1648 do roku 1918. Současné sochařské dílo pochází z rukou akademického sochaře Petra Váni, na náměstí stojí opět od července 2020.

Další aktuality

Slůně, Nazgûl, Malý Marťan nebo značkující voříšek: sochy kolem nás, které rozveselí a pobaví

Lebka, neviditelná socha pod vodou, jezdecký pomník vzhůru nohama, muži čurající do fontány, odvážný zajíc anebo slůně – takové a další sochy můžete objevit při toulání Českem. Portál Kudy z nudy pro vás sestavil inspirativní žebříček těch nejpodivnějších kousků.
2. prosinec 2024 4:13
Památky

10 jedinečných staveb a interiérů architekta Adolfa Loose

Adolf Loos (10. 12. 1870 – 23. 8. 1933) byl světově proslulý architekt moderny a purismu. Názor, že architektura není umění, od Loose převzala celá generace funkcionalistů. Podobně jako jim záleželo i Loosovi na funkčním rozvrhu prostoru – jeho koncept takzvaného raumplanu spočíval v uspořádání jednotlivých prostorů v různých výškových úrovních. Loos věřil, že účel stavby by měl určovat způsob, jakým bude stavba zpracována a postavena, a důrazně oponoval všem dekorativním slohům.
1. prosinec 2024 9:20
Památky

Kam se vydat v zimě na výlet? Tipy na hrady, zámky, kláštery i jeskyně

Dávno již neplatí, že po památkách lze cestovat jen v průběhu letní turistické sezóny a jeskyně se na zimu uzavírají. Mnohé hrady a zámky nejen ve správě Národního památkového ústavu mají otevřeno i v zimních měsících. Velkou výhodou zimních návštěv je komornější atmosféra prohlídek i větší časový prostor si ji pořádně užít. Návštěva podzemí je příjemná i tím, že se z mrazivého počasí dostanete do míst se stálou teplotou v plusových hodnotách.
1. prosinec 2024 8:39
Památky

Šlechtické Vánoce: nahlédněte do historie minulých i současných majitelů hradů a zámků

Hrad Křivoklát a zámky Hluboká, Sychrov, Loučeň nebo Lednice si pro adventní období, ale i na vánoční svátky, připravily bohatý program. V nabídce jsou vánoční prohlídky, které seznámí nejenom s tradicemi daného místa, ale provedou vás nazdobenými komnatami se stromečky, dárky i cukrovím. Vypravte se za šlechtickými rody i v zimě a poznejte, jak trávily v minulosti vánoční čas.
30. listopad 2024 9:00
Památky

Advent na památkách zve k mimořádným prohlídkám

Téměř všechny hrady a zámky, které otevřou své brány v předvánočním čase, nabízí tematicky laděné prohlídkové okruhy připomínající, jak byl čas adventu chápán a oslavován v dobách již skoro zapomenutých. Na speciální prohlídky láká například Grabštejn, Křivoklát, Opočno anebo zámek Raduň.
29. listopad 2024 16:00
Památky

Znáte tajemné postavy adventu? Kde se objevuje krvelačná Perchta a Žber?

Dlouhé prosincové noci daly vzniknout mnoha lidovým tradicím v období adventu a někdy se jednalo až o hororové výstupy s tajemnými postavami, které jsou dnes již minulostí. Čas obchůzek Barborek, Mikulášů a Lucek byl pevně zakotven v kalendáři, ale po Lucii až do Štědrého dne se kdykoliv mohla objevit ve stavení Perchta či Žber, ze kterých děti mívaly veliký strach. Věřilo se totiž, že nehodným a zpupným dětem tito démoni rozpářou břicho.
29. listopad 2024 11:15
Památky

10 měst a památek UNESCO, kam se vyplatí jet i v zimní sezóně

Na zimní sezónu zavírá řada památek, ale naštěstí české zápisy historických center několika měst na Seznam světového dědictví UNESCO nabízejí i v tomto období docela zajímavou přehlídku galerií, muzeí, výstav a akcí. Zimní výlety se navíc obejdou bez sezonních tlačenic a front. Kde tedy nezůstanete stát před zavřenými dveřmi?
27. listopad 2024 12:17
Památky

Kam za svatou Kateřinou? Vydejte se Českem na výlet nejen do kostelů a kaplí!

Na svatou Kateřinu podle dávného zvyku končí taneční zábavy a začíná adventní půst. Poslední zábava se konala 25. listopadu, kdy ženy zvaly muže k tanci a platily za ně útratu. Domácímu dobytku končila venkovní pastva a dvory začínaly se stříháním ovcí. Svatá Kateřina se narodila okolo roku 289 n. l. na území dnešního Egypta, v době pronásledování křesťanů, přesto se Kateřina ke křesťanské víře hrdě hlásila. Císař nechal děvče postavit před učence s cílem jí víru rozmluvit. To se mu ale nepodařilo – naopak. Tehdy osmnáctiletá Kateřina dokázala obrátit všechny na křesťanství. Sám císař dívku pak dokonce požádal o ruku, ta ovšem odmítla, za což byla odsouzena k smrti. Podle legendy místo krve vytrysklo z jejích ran mléko. Kult svaté Kateřiny byl hojně rozvinutý již od 11. století, ve městech nechávali kostely a kaple zasvěcovat právě sv. Kateřině. I sám Karel IV. nechal sv. Kateřině postavit kapli. Den sv. Kateřiny byl rovněž oblíbeným datem svateb. V tento den lidé započínali také velký předvánoční úklid.
25. listopad 2024 11:00
Památky