Naplánujte si návštěvu
Plzně a
prohlídku pivovaru Plzeňský Prazdroj na květen, kdy se chystá řada zajímavých akcí: v
sobotu 11. května to bude
Plzeňský Majáles, v
neděli 12. května provoní nádvoří pivovaru
Festival polévky, v
sobotu 18. května se znovu otevřou
Plzeňské dvorky a
od 24. do 26. května můžete na nádvoří pivovaru přijít na
Burger Street Festival a ochutnat obvyklé, exotické nebo vegetariánské burgery a další pochoutky z rozpáleného grilu. Kromě toho na zájemce čeká
několik škol čepování! Ale jak k tomu pasují bednáři? Jednoduše: v
Plzni se ležácké sudy a kádě dodnes vyrábějí stejným způsobem jako za mistra sládka Josefa Grolla v 19. Století a nedávno se
bednářské řemeslo v Plzeňském Prazdroji dočkalo zápisu na národní seznam tradiční lidové kultury. Je tak o krůček blíž k tomu, aby se podobně jako
slovácký verbuňk, masopustní obchůzky a masky na Hlinecku,
Jízdy králů,
modrotisk a další lidové tradice dostalo na
seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO.
Mistři bednářského řemesla
Bednářská parta, která v
Prazdroji vyrábí, opravuje a udržuje kvasné kádě, ležácké i transportní sudy, využívá osvědčené postupy a jedinečné technologie tradičního lidového řemesla. Bednáři pracují pouze pro pivovar a každý rok vyrobí dva nové velké ležácké sudy s objemem kolem čtyřiceti hektolitrů, ale z bednářské dílny vycházejí i menší sudy na zakázku.
Chutná pivo z dřevěných sudů jinak než z hliníkových a nerezových? Zjistíte to ve skanzenu ve sklepě pivovaru, kde ochutnáte oba druhy, pivo z tanků i z dřevěných ležáckých sudů.
Bednářství je také jedním z témat v
Pivovarském muzeu. V
sobotu 18. května se při
akci Plzeňské dvorky podíváte na pivovarskou rejnku a dvorek Pivovarského muzea, výjimečně bude otevřená i
chmelnice se vstupem z ulice Sady 5. května. Vstupné na akci je zdarma.
Kukna, hlavák, střízlík a smola
Výroba pivních sudů je hotová věda: na rozdíl od vinných sudů ty pivní musí držet tlak a také vydržet převážení a shazování. Dřevo musí devět let schnout a i potom pracuje: když sud necháte stát venku na sluníčku, rozeschne se a vypadají z něj obruče. Staré pravidlo proto říká, že sudy nesmějí zůstat prázdné – a když už, musíte je alespoň pravidelně polévat vodou. Životnost sudu je 40 až 80 let, ale když se o ně dobře staráte, vydrží i sto let. Nejstarší kádě ve sklepním skanzenu pivovaru fungovaly dokonce ještě déle.
O sudech ale bednáři mluví, až když se přidají dna, předtím jsou to jen dužiny stažené mustrovacími obručemi a řetězem do tvaru sudu. Uvnitř se rozdělá oheň a postupným utahováním a současným poléváním stěn vznikne bedněný základ sudu – kukna. Postupně se přidají obruče – hlavák, pláňka a pasová obruč, vyříznou se drážky na dno a spojí se s kuknou. Dodnes se mezi dužiny směrem k pasu, tedy nejširšímu místu sudu, přidává rákos orobinec, který těsní a na rozdíl od chemických lepidel a tmelů se pak dřevěné části dají kdykoliv rozebrat, třeba při výměně některé dužiny.
V partě bednářů nesmí chybět střízlík: přední dna velkých sudů se totiž dělají zevnitř a bednář pak musí vylézt ven vyříznutými dvířky, která v průměru mají přibližně čtvrt metru. U menších sudů se dno vyráží takzvanou fajfkou, železným nástrojem ohnutým do tvaru L. Před dokončením se ještě na sud vypálí letopočet, značky a pořadové číslo a nakonec se smolí: dvířky se dovnitř naleje rozehřátá smola smíchaná s dalšími látkami, jejichž složení je střeženým bednářským tajemstvím. Dvířka se zavřou, sud se postaví a bednáři ho pak několikrát převalí přes dno i naležato, aby se hmota rovnoměrně rozlila po vnitřních stěnách. Smolení se musí pravidelně opakovat.
Bednáři, sudy, kopris a lágr
- Svou bednářskou dílnu měl téměř každý pivovar, například začátkem 20. století se v pivovarských sklepích v Plzni používalo 9 000 dřevěných sudů a kádí.
- Nejlepší materiál na pivní sudy je tvrdé dřevo, ideálně z dubu, který rostl na kamenném podloží.
- Plzeňští bednáři dnes vyrábějí sudy s objemem 40 a 46 hektolitrů. V pivovaru mají schované i větší sudy na památku, ale ty se už jen udržují. Úplně největší, který byl v Gambrinusu, měl 113 hektolitrů.
- K vybavení bednáře patří také kopris, měřicí nástroj k vykroužení dna sudu. Nemá tvar kruhu, sud by pak špatně reagoval na vnitřní tlak, ale elipsy. Ostřejším obloukům elipsy se říká krajíc, pozvolnějším lágr.