Hřebenovka přes Beskydy
Kdo chce poznat
Beskydy od západu až k východu se všemi „velkými“ vrcholy, toho čeká téměř sto kilometrů dlouhá cesta ve stylu nahoru-dolů s přibližně 5000 nastoupanými výškovými metry. Cesta začíná ve
Valašském Meziříčí, odkud vyjdete na
hřeben Veřovických vrchů; později na ně budete s láskou vzpomínat, protože sem nechodí tolik lidí jako do nejznámějších horských partií. Hlavní hřeben zakončuje vrchol
Velký Javorník (917 m) s
volně přístupnou rozhlednou, ovšem po sestupu do sedla
Pindula (552 m) vás čeká zlatý hřeb
Beskyd: výstup na
Radhošť (1 129 m) s
kaplí a sousoším svatého Cyrila a Metoděje, cesta kolem
Radegasta na
Pustevny. Ty byly byly pojmenované po poustevnících, kteří zde žili. Posledním poustevníkem byl údajně pověstný Felix, který ve svém útočišti zemřel snad roku 1784.
Malebné horské chalupy ve stylu
Dušana Jurkoviče prošly nedávno rekonstrukcí –
Libušín shořel v roce 2014 při požáru, otevřít se jej podařilo až v roce 2020.
Maměnka procházela opravami mezi lety 2017 až 2021, cílem bylo zamezení zemní vlhkosti a omezení zasakování srážkových vod. Přijďte se podívat, jak jim to na
Pustevnách sluší – mají podobu z roku 1925. Do jedné z nich,
Libušína nebo Maměnky zajděte na něco dobrého, třeba na zdejší chabašťovou polévku. Další atrakcí je zde
Stezka Valaška. Stezka mezi stromy stojí u horní
stanice lanové dráhy na
Pustevnách, hned kousek od běžeckého areálu, přibližně 250 metrů od lanovky směrem k vrcholu Tanečnica. Součástí stavby je
rozhledna o výšce 22 metrů, zážitkem je také Skywalk, prosklený vyhlídkový chodníček o délce 150 metrů. Nejvyšší patro věže je ve výšce 1099 metrů nad mořem a za dobrého počasí z něj je možné dohlédnout na
Jeseníky či
Velkou Fatru.
Pět nejvyšších beskydských hor
Po pěkném výhledu je čas vyrazit n a další cestu – čeká vás řádka
pěti nejvyšších beskydských beskydských hor pěkně za sebou: značka vede na
Tanečnici (1 084 m) i na
Čertův mlýn (1 206 m), vrchol
Kněhyně (1 257 m) ale musíte obejít, protože výstup sem je zakázán. To, co jste před několika kilometry pracně nastoupali, ztratíte při sestupu do údolí říčky Čeladenky, za nímž vás čeká stoupání na druhý nejvyšší vrchol, mohutný a rozložitý
Smrk (1 276 m) s dlouhým zalesněným hřebenem.
Před výstupem na
Lysou horu (1 323 m) vás opět čeká klesání k
přehradě Šance (508 m), na
Lysé hoře vás ale odmění nádherný
kruhový výhled; za pěkného počasí uvidíte daleko na východě východní část Vysokých Tater a Roháče. Cestu můžete ještě protáhnout sestupem přes
Visalaje a
Travný (1 203 m) k
přehradě Morávka a dál pochodem mnohem klidnější částí pohoří k
Ropici (1 083 m) se
sochou Peruna. Putování přes
Moravskoslezské Beskydy končí na
Javorovém (1 032 m), odkud vás už čeká jen sestup směrem k
Třinci.
Krásná trasa přes Javorníky
Hřebenovka přes Javorníky na moravsko-slovenském pomezí není tak dlouhá, vede přes nižší vrcholky a
láká především na daleké výhledy a méně frekventované cesty. Celou cestu se navíc můžete nechat vést
naučnou stezkou Javorníky, jejíž základní trasa je dlouhá 26 km, ovšem s odbočkami na
Pulčínské skály a
Bumbálku měří něco málo přes padesát kilometrů. Stezka začíná v
obci Střelná za
Valašskými Klobouky, v průsmyku, který odděluje
Bílé Karpaty a
Javorníky. Hned na začátku vás čeká stoupání na
Čubův kopec (720 m) s
rozhlednou a dál přes
Francovu Lhotu; ta bude nadlouho vaším posledním setkáním s civilizací.
Dál totiž trasa vede už do hor, na
Mikolinův vrch (737 m) s rozhledy na jih do Pováží, a na
Makytu (923 m), nejvyšší vrch západní části
Javorníků a významnou křižovatku turistických cest. Odtud můžete využít odbočku směrem na
Pulčínské skály a
Čertovy skály u
Lidečka, hlavní trasa ale pokračuje přes
Papajské sedlo (691 m) a
rozcestí Krkostěna ke známé rekreační oblasti
Portáš –
Kohútka. Odtud půjdete dál bez velkých stoupání a klesání na Frňovské (960 m),
Malý Javorník (1 019 m) a dál po slovenské straně hranice přes
sedlo Bukovina (1 013 m),
Stratenec (1 055) s rozhlednou,
Stodoliská a
sedlo Gežov na nejvyšší vrchol pohoří
Velký Javorník (1 071 m) a na Kasárne, zimní rekreační středisko. Naučná stezka dál míří k
vrchu Hričovec (1 062 m), kde oficiálně končí. Na českou stranu hranice se vrátíte po druhé odbočce; ta přes
sedla Pod Soliskom,
Pod Lemešnou a
Makovský průsmyk vede až na
Bumbálku. Pokračovat můžete přes hlavní hřeben
Hostýnsko-vsetínské hornatiny, tedy přes
rozhlednu Čarták/Súkenická (953 m),
Vysokou (1 024 m) na
Soláň a přes
Tanečnici až do
Vsetína.