Letní i zimní
olympijské hry pokaždé přináší fantastické příběhy a nové rekordy. Právě tak se ale vzpomíná na sportovní disciplíny, které z olympijského programu už vypadly. S
Kudy z nudy prozkoumáme
neolympijské sporty a jejich pozoruhodnou historii. Jaké byly bizarní závody, nad nimiž žasli diváci před sto lety i docela nedávno?
Běh těžkooděnců a nový styl hodu diskem
Už při prvních novodobých olympijských hrách bylo zřejmé, že nebude možné jen zkopírovat
starověký program – za prvé byl poměrně skromný, a za druhé společnost se zásadně změnila. Antický
běh těžkooděnců a
soutěž trubačů a hlasatelů, při níž se hodnotil silný zvuk trubice a vytrvalost trubače, se už zopakovat nedaly. Co tedy na programů zůstalo?
- Běh, i když závodníci už samozřejmě neběhají nazí a bosí.
- Skok daleký, při tom starověkém se ovšem atleti rozbíhali s činkami v rukou, takže šlo vlastně o skok se závažím.
- Hod diskem
- Hod oštěpem
- Zápas
- Box
V hodu diskem zaznamenali Češi zajímavé prvenství na olympijských hrách v
Paříži v roce 1900. Hlavní závodiště se nacházelo v
Boulogneském lesíku, což bylo oblíbené místo romantických soubojů, pro sport se ale ukázalo jako zcela nevhodné. Běžecký ovál byl nepravidelný a hrbolatý, diskem a kladivem závodníci házeli v poměrně úzké aleji vysokých stromů. Nemalá část pokusů tak končila ve větvích, a tudíž byla neplatná. V hodu diskem nakonec zvítězil uherský sportovec
Rudolf Bauer a druhý byl Čech
František Janda-Suk. Jeho hody prý vzbudily senzaci: neházel totiž antickým způsobem, tedy pouhým rozkmitáním ruky a vržením disku, ale vlastním způsobem s rychlou otočkou celého těla. Podívejte se na současné soutěže: dnes
Jandův styl používají všichni diskaři a nikoho by nenapadlo házet jinak.
První zlatá olympijská medaile pro Československo
Součástí gymnastických soutěží byl na čtyřech olympiádách i
šplh na laně. Disciplína známá z hodin tělesné výchovy přinesla Československu
první zlatou medaili v historii olympijských her: v rámci her
VIII. letní olympiády v Paříži v roce 1924 ji 20. července na stadionu v Colombes vybojoval sokolský cvičenec
Bedřich Šupčík. Historický úspěch popsal v
měsíčníku Tělocvik v srpnu 1924 velký Šupčíkův příznivce
František Erben:
„A přece jsme viděli vlajku československou na středním vítězném stožáru olympijském a přece jsme viděli, jak gymnasté cizích národů a tisíce francouzských diváků snad poprvé v životě naslouchali zvukům naší hymny. Všichni jsme byli krajně pohnuti. Hráli na znamení vítězství Šupčíkova, toho hocha zlatého srdce, borce nesrovnatelné úpornosti a svalstva ocelového.“
Šplh na laně sice v olympijském programu vydržel do Los Angeles 1932, konal se ovšem nepravidelně, mezi prvním a posledním závodem pouze v letech 1904 a 1924.
Každý začátek je těžký…
…a ten olympijský nebyl výjimkou. Bizarní disciplíny se proto objevovaly hlavně na prvních olympiádách, než se olympijský program ustálil do tradiční podoby. Navíc
olympiády v Paříži 1900, St. Louis 1904 a Londýně 1908 byly součástí světových výstav, kde spíš než o sportovní výkony šlo o pobavení publika. Není divu, že se proto v programu objevily takové vylomeniny jako třeba
skoky do dálky a výšky na koních nebo
plavání s překážkami. Oč šlo? Plavci museli z vody vyšplhat na sloup, pak přelézt jeden člun a druhý obeplout. Na jiné trati se zase plavalo pod hladinou, v programu olympijských her v St. Louis v roce 1904 se zase objevil
závod ve splývání na dálku. Poté, co uplynulo 60 sekund anebo soutěžící vyplavali na povrch, rozhodčí změřili vzdálenost, kterou takto sportovci urazili. Soutěžili pouze Američané a podle dobových zpráv prý měli rozhodčí plné ruce práce, když zjišťovali, zda jsou nehybní závodníci ještě naživu. To by mohlo vysvětlovat, proč se tato disciplína na program her už nikdy nevrátila.
Kroket sice drží rekord prvního olympijského sportu, jehož se účastnily ženy, jenže v roce 1900 v Paříži se do závodů přihlásili pouze Francouzi a lístek si koupil jenom jeden divák. Na olympiádě tak kroket skončil, patrně navždy, podobně jako americká podoba kroketu
roque; ten se na hry se dostal v roce 1904 v St. Louis.
O čtyři roky později se na olympiádě v Londýně 1908 konal
motorboatig, závod motorových člunů. Bylo to poprvé a zároveň naposled, kdy byl součástí olympijského závodění motorizovaný stroj. V každé ze tří disciplín dokončila závod jediná loď a rozdaly se jen zlaté medaile, takže na další olympiádě se už motorové čluny neobjevily. Krátký olympijský život měla i oblíbená kratochvíle všech letních táborů,
přetahování lanem, které bylo v programu olympiád v letech 1900 až 1920. Disciplína bývala součástí atletických soutěží, jen počet borců v týmu se olympiádu od olympiády lišil.
Kontroverzní sporty
Od konání antických her se lidstvo opravdu změnilo a například vynalezlo střelné zbraně, takže v programu prvních her byla řada disciplín, při nichž se střílelo na kdeco. Třeba na živé holuby, takže v Paříži roku 1900 po jedné ze střeleckých disciplín zůstaly na „závodišti“ jen krev, peří a stovky mrtvých holubů. Odneslo to přes 300 ptáků, což se už tehdy nelíbilo ochráncům práv zvířat, a tak premiéra zřejmě
nejbrutálnějšího závodu v dějinách her byla zároveň jeho derniérou. Bylo to poprvé a naposled, kdy se na olympiádě zabíjela zvířata.
Střílelo se také na jeleny, díkybohu jen namalované na terčích. Disciplína se udržela od roku 1908 až do Melbourne v roce 1956. Ještě drsnější ale byla disciplína, která se překvapivě objevila na
olympijských mezihrách v Aténách v roce 1906. Řekové tehdy z divokého západu okopírovali souboje pistolníků, při nichž závodníci stříleli „pouze“ na sádrové figuríny oblečené v šatech ze vzdálenosti 20 nebo 30 metrů. Vzpomínka na tuhle kratochvíli žije v olympijském programu dodnes: při průzkumu veřejného mínění, který proběhl před hrami v Sydney v roce 2000, si třetina dotázaných přála, aby byl tento sport na letní olympiády vrátil. Naštěstí se to nepovedlo.
Ukázkové sporty
Za některými sporty se zavřela voda, jiné se z ní ale tu a tam vynoří při ukázkových disciplínách. To jsou často sporty spojené s historií pořadatelských zemí, nebo takové, které usilují o zařazení do stálého olympijského programu. Povedlo se to například
volejbalu, tenisu, triatlonu, plážovému volejbalu či
badmintonu, naopak prorazit se nepovedlo
lakrosu, baskické pelotě nebo
hokeji na kolečkových bruslích. Doslova se voda zavřela za
soutěží jednotlivkyň v synchronizovaném plavání: šlo o závod, kde synchronizace vypovídala o souladu sportovkyně s hudbou, nikoli s dalšími účastníky. Premiéru měla v roce 1984, ale po dvanácti letech ji nahradil závod družstev.
Žádné olympijské hry tak nikdy nebyly stejné. V Tokiu 2020 mohli fanoušci sledovat
sportovní lezení, karate, surfing a
skateboarding, jednorázově se vrátily
baseball se
softballem. V Paříži 2024 si zase premiéru odbyl
breakdance. A které sporty na svou šanci zatím čekají? Třeba
squash, šach nebo
florbal. Ten poslední sice v roce 2008 získal uznání Mezinárodního olympijského výboru, ale pro zařazení do olympijského programu musí výrazně rozšířit počet členských zemí v asociaci IFF.
Uznané olympijské sporty
A které sporty najdete v tradičním programu
letních olympijských her? Jsou to
atletika, badminton, basketbal, box, cyklistika, fotbal, golf, gymnastika, házená, horolezectví, jachting, jezdectví, judo, kanoistika, lukostřelba, moderní pětiboj, plavání, pozemní hokej, rugby, šerm, skateboarding, sportovní střelba, stolní tenis, surfing, taekwondo, taneční sport, tenis, triatlon, veslování, volejbal, vzpírání a
zápas.
Zimní olympijské hry nabízejí
biatlon, boby a skeleton, bruslení a krasobruslení, curling, lední hokej, lyžování a snowboarding a
saně.