ÚvodAktuality7 věcí, které nevíte o… jízdách králů
Památky

7 věcí, které nevíte o… jízdách králů

Poslechněte si audio verzi článku
Lidový obyčej, zapsaný v roce 2011 na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO, fascinuje svým tajemným poselstvím. Obřady provázející svátek zvaný letnice se dřív odehrávaly na mnoha místech, dnes se zvyk udržuje už jen v několika vesnicích na Slovácku a na střední Moravě.

Pestrá slavnost, která se po staletí nemění: Jízda králů ve Vlčnově nyní a na obraze Joži Uprky

1. Jízda králů od Joži Uprky

První setkání s Jízdou králů se pro mnohé z nás odehrálo galerii, a to buď v někdejší obrazárně Moravského zemského muzeaDietrichsteinském paláci na Zelném trhuBrně, v Galerii výtvarného uměníHodoníně anebo v Moravské galeriiBrně – tam všude byl postupně obraz vystaven. Obří, více než třímetrové plátno Joži Uprky je ohňostroj červené a bílé. Z obrazu slyšíte řičení koní a jásot lidí, cítíte sluneční paprsky i zvířený prach. Lidová slavnost je tu zastavená v čase: takhle se slavila na konci 19. století, kdy Uprka svůj slavný obraz namaloval, a podobně probíhá i dnes.
 

2. Jízda králů a letnice

jízda králůNa Letnice a svatodušní svátky, jejichž čas přichází padesátý den po Velikonocích a deset dnů po svátku Nanebevstoupení Páně, se u nás téměř zapomnělo. Právě k letnicovým obřadům ale dřív patřila i Jízda králů a spolu s ní například otvírání studánek. Slavnosti svobodných mužů spojené s voděním, honěním či stínáním krále se dřív odehrávaly na mnoha místech, dnes se zvyk udržuje už jen v několika vesnicích na Slovácku a na střední Moravě. Nejpopulárnější je Jízda králů ve Vlčnově, kde má tradici dlouhou několik set let. Slavnost se dřív konala na letnice o svatodušním pondělí, ale roku 1953 se přesunula na svatodušní neděli a později se místo pohyblivého termínu zvolilo pevné datum. Už řadu let se pořádá poslední neděli v květnu.
 

3. Jak je Jízda králů stará?

jízda králůPříběh Jízdy králů je zahalený tajemstvím. Obřad zřejmě pochází už z pohanských dob a v minulosti se odehrával v různých podobách skoro v celé východní Evropě. Dochoval se ale jen u nás. Porůznu v Evropě se odehrávají slavnosti, které se v něčem Jízdě králů podobají. V Lužici jsou to selské, sedlácké nebo křižácké jízdy, v Rakousku a Bavorsku takzvaná jízda po osení, v Polsku velikonoční jízda, ve švýcarském Curychu jarní festival Sechseläuten.
 

4. Jízda králů jako iniciační obřad

jízda králůMagický, tajemný, podivný, v lecčems nesrozumitelný, a přesto hýčkaný jako rodinné stříbro: Jízda králů není jen obyčejný průvod krojovaných jezdců na opentlených koních, ale složitý obřad se spoustou jinotajů. Začíná pokaždé vyvoláváním „Hýlom, hýlom! Počúvajte, horní, dolní, domácí aj přespolní, co vám budu povídati o svatodušní neděli…“ Pro mladé chlapce na prahu dospělosti, kteří tvoří družinu legrůtů – vyvolávačů, je Jízda králů iniciačním obřadem. Členy družiny mohou chlapci být jen jednou v životě a Jízdou králů se zařazují mezi dospělé muže. Králův doprovod se zastavuje ke zpívání krátkých říkanek, které vtipně komentují charakter a chování diváků. Zpěváci dostávají za svůj výkon dary vložené buď do kasičky, nebo přímo do bot jezdců.
 

5. Kde je král?

jízda králůHlavní roli vedle legrůtů hraje tajemný král: malý chlapec, který má v ústech bílou růži a tvář zahalenou pentlemi. Být králem je pro chlapce i jeho rodinu velká čest: podle tradice krále do šatů obléká jeho matka a pentlí také jeho koně, v průvodu ho doprovází otec, který koně vede. Traduje se, že předobrazem mladičkého krále byl Matyáš Korvín, poražený 2. listopadu 1469 v bitvě u Uherského Brodu. Na útěku před vojsky krále Jiřího z Poděbrad se prý Matyáš převlékl do ženských šatů, a aby ho neprozradil mužský hlas, v zubech pevně svíral růži.
 

6. Jízdu králů obdivuje celý svět

jízda králůJednou z nejvýraznějších a nejosobitějších malířských individualit byl na přelomu 19. a 20. století Joža Uprka (1861–1940). Pocházel z Kněždubu u Strážnice, a malebné Slovácko se pro něj až do konce života stalo trvalým a nevyčerpatelným zdrojem malířských inspirací. Usadil se v Hroznové Lhotě, kde si nechal upravit dům od architekta Dušana Jurkoviče, a tam za ním také jezdili přátelé z uměleckých kruhů. Jízdu králů tak při návštěvě Slovácka obdivoval například francouzský sochař Auguste Rodin nebo malíř Alfons Mucha. S dílem Joži Uprky se seznámíte v galeriiUherském Hradišti.
 

7. Kde zažijete Jízdy králů na vlastní oči i uši?

jízda králůPřekrásné vlčnovské kroje, zpěv a hudba, jarmark, koláče, víno a krásný jarní den na konci května: to jsou kulisy pro nejslavnější Jízdu králů ve Vlčnově, přehlídku lidových tradic Slovácka. Kde se s prastarou tradicí ještě můžete setkat? Například na Dolňáckých slavnostech písní a tanců, které se jednou za tři roky konají v Hluku. Hanáckou obdobou Jízdy králů je Jízda krále Ječmínka; ta bývá součástí tradičních srpnových hodů v Kojetíně. Jízda králů se koná také jednou za dva roky v Kunovicích a bývá také oblíbeným bodem programu folklorního festivalu Slovácký rokKyjově, který se koná jednou za čtyři roky (ten nejbližší nastane opět v roce 2027).
Našich 17 pokladů světového dědictví UNESCO: zažijte to nejlepší z České republiky

Našich 17 pokladů světového dědictví UNESCO: zažijte to nejlepší z České republiky

V České republice objevíte řadu míst, zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. Vedle mistrovských děl architektury můžete obdivovat jedinečná zákoutí přírody, svědky průmyslové revoluce i poklady moderní doby. Poznejte místa, která všem cestovatelům berou dech!

Tradice: krajky aneb od ručních skvostů po průmyslovou výrobu

Tradice: krajky aneb od ručních skvostů po průmyslovou výrobu

Málokterá tradice má tak dlouhý a pestrý život jako krajky a krajkářství. Mají za sebou historii dlouhou několik tisíc let i svá muzea a přehlídky, vyrábí je řada firem a paličkování se udrželo i jako oblíbená ruční práce. Krajky jsou zkrátka všude kolem nás, stačí se jen pozorně rozhlédnout.

Tradice: od světového dědictví UNESCO po moderní řemesla

Tradice: od světového dědictví UNESCO po moderní řemesla

Při prozkoumávání seznamů světového dědictví UNESCO procestujete celý svět a objevíte nejenom stovky krásných míst, ale také spousty úžasných kulturních tradic. Ty naše z Kudy z nudy dobře znáte, od slováckého verbuňku zapsaného v roce 2005 až po vorařství z roku 2022 a čské sklo z roku 2023. Některé světové tradice, řemesla a jídla vás ale určitě překvapí.

Znáte nehmotné kulturní dědictví jižní Moravy?

Znáte nehmotné kulturní dědictví jižní Moravy?

Nemateriální kulturní dědictví nemá hmotnou podstatu, zato má nevyčíslitelnou hodnotu. Předává se z generace na generaci a podstatou jsou lidé, nositelé tohoto bohatství. Poznejte tradiční lidovou kulturu jižní Moravy, která se dostala i na seznam světového dědictví UNESCO.

Česká republika – jedna ze zemí s největší koncentrací památek UNESCO

Česká republika – jedna ze zemí s největší koncentrací památek UNESCO

Na Seznamu světového dědictví UNESCO bylo v roce 2023 zapsáno 1188 míst. V České republice najdete celkem 17 památek UNESCO, dalších devět zápisů má Česko v kategorii nehmotného kulturního dědictví.

Obecní muzeum Skoronice – expozice Jízdy králů Kultura

Obecní muzeum Skoronice – expozice Jízdy králů

Budova obecního muzea je ukázkou původní venkovské zástavby na Slovácku a její současný stav kopíruje dispozici a vnitřní členění domu z roku 1903. Stavení bylo v roce 2013 rekonstruováno a v původních světnicích byly instalovány dvě expozice.

Když milujete Východní Moravu: zoo Zlín, slivovice, Baťa a skleněný tunel pod hladinou

Když milujete Východní Moravu: zoo Zlín, slivovice, Baťa a skleněný tunel pod hladinou

Ochutnáte raději slivovici, pivo a víno anebo léčivou vodu ze zdejších pramenů? Východní Morava nabízí od všeho kousek: hrady a zámky, rozhledny, kopce a hřebeny s dalekými výhledy, poutní stezky i lidovou architekturu. Která místa patří k nejoblíbenějším?

Vesnická památková rezervace Vlčnov Kultura

Vesnická památková rezervace Vlčnov

Nejstarší a nejznámější slovácká národopisná slavnost Jízda králů ve Vlčnově se koná každoročně poslední víkend v květnu. Jízdu králů provází překrásné slovácké kroje, vyhlášené vlčnovské vdolečky, slivovice a ochutnávky místních vín. Od roku 2011 je jízda králů zapsána na seznam UNESCO.

Vysypávané pískové ornamenty – originální tradice ze Slovácka

Vysypávané pískové ornamenty – originální tradice ze Slovácka

Šardice, Hovorany, Ježov či Moravany: to je několik vesnic na kyjovském Slovácku, kde se dodnes udržela tradice ornamentů vysypávaných z písku. Dřív se pískové ornamenty vysypávaly od Bílé soboty do svátku sv. Václava každou sobotu večer, aby byly cesty vyzdobené před nedělní mší, dnes provázejí zejména hody a folklorní slavnosti.

Český folklorní rok – zvyky a tradice

Český folklorní rok – zvyky a tradice

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Krajky a krajkářství míří do UNESCO: kde si prohlédnete ty nejkrásnější?

Krajky a krajkářství míří do UNESCO: kde si prohlédnete ty nejkrásnější?

Křehké východočeské krajky udělaly hned na začátku roku 2020 významný krok: Ministerstvo kultury je společně se slováckými hody zapsalo mezi domácí nehmotné poklady. Unikátní rukodělné výrobky z Vamberecka tak mají podobně jako další tradice, lidová řemesla a zvyky nakročeno k zápisu na světový seznam nehmotných památek UNESCO.

Hodová závaďka – obřadní lidový tanec ze Slovácka

Hodová závaďka – obřadní lidový tanec ze Slovácka

Zaváďka nebo také zavádka je starý lidový zvyk, který se udržel jen ve dvou desítkách obcí na Slovácku. Pomalý důstojný tanec ve tříčtvrtečním taktu bývá jedním z vrcholů hodových slavností, a protože se ho účastní několik desítek párů, nabízí také nádhernou podívanou na bohatě zdobené lidové kroje.

Slovácký Verbuňk – nehmotné kulturní dědictví UNESCO

Slovácký Verbuňk – nehmotné kulturní dědictví UNESCO

Slovácký verbuňk je mužský lidový tanec skočného charakteru pocházející ze Slovácka. Od roku 2005 je zapsán organizací UNESCO na seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva.

Vlčnov

Vlčnov

Vlčnov je vesnicí starého typu. Svědčí o tom i původní položení domů, které určují původní tvar obce tzv. „dvouřadovku“. Vlčnov je v dochovaných dokumentech vzpomínán už v roce 1264, i když podle odborného odhadu jsou počátky vzniku poněkud staršího data, písemně nedochovaného. Obec proslavil folklorní zvyk udržovaný po generace řadu století, tzv. Jízda králů. Jedná se o vůbec nejstarší a nejznámější slováckou národopisnou slavnost. Ve Vlčnově se koná každoročně poslední víkend v květnu.

Kunovice

Kunovice

Kunovice by byly jedním z docela obyčejných měst na jihovýchodní Moravě, nebýt unikátního Leteckého muzea. Letadla se tu vyrábějí více než sedmdesát let a můžete si objednat i vyhlídkové lety či absolvovat speciální školu létání.

Hluk

Hluk

Město, které proslavily Dolňácké slavnosti s Jízdou králů, leží jihovýchodně od Uherského Hradiště v údolí říčky Okluky. Ze všech stran je chrání poslední výběžky Bílých Karpat, lákadlem pro výletníky je zejména pěkná goticko-renesanční tvrz, stojící uprostřed města.

Jízda králů – nehmotné kulturní dědictví UNESCO

Jízda králů – nehmotné kulturní dědictví UNESCO

Jízda králů je lidový obyčej, který je z doposud neznámého původu, spojený povětšinou s tradičním křesťanským svátkem. U nás se udržuje už jen na Slovácku a na Hané, ačkoliv dříve byla po celé České republice velmi hojná.

#světovéČesko a Lidový rok: Jízda králů aneb velkolepá slavnost, zapsaná na seznamu UNESCO

#světovéČesko a Lidový rok: Jízda králů aneb velkolepá slavnost, zapsaná na seznamu UNESCO

Květen je měsíc lásky: patří k němu stavění velké máje i malých májek, polibky a tance pod kvetoucími stromy, malování chodníčků lásky i čtení veršů z Máchova Máje. A také Jízdy králů (které byly v roce v roce 2011 zapsány na seznam UNESCO), prvomájové výlety, pikniky a téměř zapomenutý svátek Letnice.

Památková rezervace Vinné búdy Vlčnov-Kojiny Gurmánská turistika

Památková rezervace Vinné búdy Vlčnov-Kojiny

Památkovou rezervaci Vlčnov-Kojiny tvoří soubor tzv. vlčnovských búd, vinohradnických staveb, lisoven bez sklepa, které představují ucelený areál historicky velmi hodnotných staveb.

Další aktuality

Za unikátními betlémy se vydejte nejen do muzea

Vánoce představují jedno z nejkrásnějších období v roce. Staré tradice si připomínají nejen v muzeích a skanzenech, ale i na dalších místech. Vydejte se s portálem Kudy z nudy za unikátními betlémy – najdete je například v Horní Lidči, Třešti, Kryštofově údolí, Lošticích nebo v Třebechovicích pod Orebem.
20. listopad 2024 12:00
Památky

Mamuti v Česku: kde si je prohlédnete pěkně zblízka?

Legendární zvířata, která žila v době ledové na území dnešní Evropy, Asie i Severní Ameriky, známe hlavně díky obrazům Zdeňka Buriana a z knížek Eduarda Štorcha. A také díky seriálu Mach a Šebestová, kde pračlověk pan Huml vařil mamuty s koprovou omáčkou. Jenže jak to s mamuty bylo doopravdy a kde se s nimi můžete potkat?
18. listopad 2024 7:55
Památky

50 tipů, kam na výlet za menhiry, tajemnými balvany a kamennými kruhy

V Česku najdete desítky balvanů, které jsou pokládány za prehistorické. Menhiry a další kamenné megalitické stavby představovaly již odpradávna velmi silná energetická místa. Podle archeologů se však nikdy neprokázalo, že by mezi nimi byl opravdový menhir. Komplexy menhirů, kamenů a kamenných kruhů vám mohou posloužit i jako cíle originálních výletů.
17. listopad 2024 10:08
Památky

Užijte si prohlídky klášterů i v zimním období

Ačkoli jsou kláštery především poutními místy, nabízejí také komentované prohlídky nebo výstavy. A jejich brány zůstávají otevřeny i v zimním období. Podívat se můžete například na Svatou Horu u Příbrami, která v adventním čase proslula výstavami unikátních betlémů, na prohlídku láká klášter v Teplé, Broumově či Břevnově. Nahlédnout lze také do kláštera sv. Františka z Assisi ve Voticích, ve kterém si prohlédnete stálé expozice a sezónní výstavy, jako například chystanou výstavu betlémů.
15. listopad 2024 16:00
Památky

Soukromé hrady a zámky nespí ani v adventním období

Hlavní sezóna hradů a zámků letos skončila, ale i v zimních měsících 2024 některé z nich nabízí zajímavý program. Ani soukromé hrady a zámky nespí a jejich majitelé zvou do svých sídel na prohlídky či koncerty. Zejména v týdnech adventu a blížících se vánočních svátků, které právě na památkových objektech bývají kouzelné a půvabné. Objevte zimní krásy zámku Karlova Koruna, potěšte se koncerty v zámku Dobříš a prozkoumejte podzemí dolnokounického hradu!
15. listopad 2024 6:22
Památky

Kam za svatou Kateřinou? Vydejte se Českem na výlet nejen do kostelů a kaplí!

Na svatou Kateřinu podle dávného zvyku končí taneční zábavy a začíná adventní půst. Poslední zábava se konala 25. listopadu, kdy ženy zvaly muže k tanci a platily za ně útratu. Domácímu dobytku končila venkovní pastva a dvory začínaly se stříháním ovcí. Svatá Kateřina se narodila okolo roku 289 n. l. na území dnešního Egypta, v době pronásledování křesťanů, přesto se Kateřina ke křesťanské víře hrdě hlásila. Císař nechal děvče postavit před učence s cílem jí víru rozmluvit. To se mu ale nepodařilo – naopak. Tehdy osmnáctiletá Kateřina dokázala obrátit všechny na křesťanství. Sám císař dívku pak dokonce požádal o ruku, ta ovšem odmítla, za což byla odsouzena k smrti. Podle legendy místo krve vytrysklo z jejích ran mléko. Kult svaté Kateřiny byl hojně rozvinutý již od 11. století, ve městech nechávali kostely a kaple zasvěcovat právě sv. Kateřině. I sám Karel IV. nechal sv. Kateřině postavit kapli. Den sv. Kateřiny byl rovněž oblíbeným datem svateb. V tento den lidé započínali také velký předvánoční úklid.
13. listopad 2024 9:13
Památky

Čobogaj nebogaj aneb kde si užijete Kateřinské slavnosti

Dá rozum, že svatokateřinské slavnosti se slaví většinou tam, kde mají kostely zasvěcené svaté Kateřině. Kromě souhrnu těch nejznámějších a nejlepších akcí vám nabídneme i pár informací o známé světici a odhalíme tajemství lidového popěvku „čobogaj nebogaj“.
13. listopad 2024 0:15
Památky

Věda a historie není nuda: svatá Anežka Česká, světice a princezna z rodu Přemyslovců

Svatá Anežka Česká není jen nejslavnější česká světice a patronka všech nemocných, chudých a trpících, ale byla to také královská dcera, která odmítla tři nápadníky (nebo jich bylo víc?) a dala přednost životu ve víře a odříkání. Když ji 12. listopadu 1989 papež Jan Pavel II. svatořečil, naplnilo se staré proroctví, že až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou, zavládne v českých zemích svoboda.
12. listopad 2024 8:09
Památky