Na výlet s dětmi do Krkonoš
Pokud si s dětmi vyjedete do
Krkonoš, rozhodně neuděláte chybu. Velice dobře je přístupná například
trasa z centra Špindlerova Mlýna k
Boudě u Bílého Labe. Je to
zhruba 6 km dlouhá a příjemná procházka podél Labe a kolem dolní stanice
lanovky na Medvědín.
Údolím Bílého Labe dojdete až ke stejnojmenné boudě. Chata je otevřena veřejnosti a velmi dobře zde vaří, takže se můžete posilnit a vydat se na cestu zpět. Po cestě si můžete užívat krásné výhledy na okolí svahy
Kozích hřbetů a horskou řeku Bílé Labe s
vodopády.
Dobře schůdná
asfaltová cesta vede podél říčky Mumlavy s tzv. Obřími hrnci a 12 m vysokým vodopádem. Trasa začíná v
Harrachově na autobusovém nádraží u centrálního parkoviště a je vedena po modré pěší turistické značce. Délka trasy v jednom směru je
7 km, převýšení 330 m,
po celé délce je asfalt, takže s kočárkem bez problémů průjezdná. Cesta končí na rozcestí
Krakonošova Snídaně. Občerstvit se můžete na
Mumlavské boudě se stylovým interiérem.
Za nejvyšším kopcem Jeseníků a na Dlouhé Stráně
V moravských kopcích se můžete toulat všude možně. A pokud byste rádi zavítali i na ten
nejvyšší moravskou horu, tedy
Praděd, stačí autem nebo autobusem dojet až na
Ovčárnu, odkud se po cestě pohodlně dostanete až na
Praděd. Jako odměna je pro vás nahoře připraven
nádherný výhled na okolní hory a když vystoupáte vzhůru na věž, zahlédnete i horní nádrž přečerpávací
elektrárny Dlouhé Stráně.
A když už jsme zmínili tuto jedinečnou dominantu
Jeseníků, tak i sem vás můžeme poslat na
výlet s kočárkem. Ovšem nejdříve musíte sjet z
Pradědu zpátky dolů, nejlépe
do Koutů nad Desnou, kde funguje
6sedačková lanovka, která vás i
s dětským kočárkem vyveze vzhůru na kopec. Od horní stanice lanovky je to příjemná 3 km dlouhá procházka po pěkné cestě až nahoru k vodní nádrži. Zpátky se můžete svézt opět lanovkou nebo sejít dolů pěšky.
Toulky Šumavou okolo Vydry i Schwarzenberského kanálu
Znáte
řeku Vydru, u které se toulal i pan Svěrák ve slavném filmu Kolja? Pokud ne, tak i sem vás můžeme pozvat. Příjemná naučná stezka vedoucí kolem Vydry vás vtáhne do tohoto
romantického údolí. Jednodušší varianta trasy vede
z Antýglu na Čeňkovu pilu, která mírně klesá po červené turistické značce, opačně je to lehce náročnější. Zhruba
7,5 km dlouhá cesta dříve sloužila ke svážení dřeva podél řeky. Po cestě se můžete občerstvit a posilnit v
Turnerově chatě. A pokud máte i o trošku větší děti, rozhodně je zaujme
expozice vydry říční.
Na
Šumavě si můžete projít i zajímavou cestu podél
Schwarzenberského kanálu, kterou také v létě hojně vyhledávají cyklisté a v zimě běžkaři. Putování kolem této národní technické památky je
nenáročné, protože kanál má pouze minimální spád. Umělá vodní cesta z konce 18. století spojovala
šumavské lesy v masívu
Plechého s povodím Dunaje. Celý kanál je dlouhý úctyhodných 44 km, ovšem my vám
doporučíme pouze
část této trasy po asfaltové cestě, o délce
cca 11 km. Ta vede podél části
Schwarzenberského kanálu Trojmezenské hornatiny mezi
Novou Pecí a
Jeleními Vrchy. Ke kanálu se dostanete například od
rozcestí Huťský Dvůr nad Bližší Lhotou (
Horní Planá) nebo z
Nové Pece po žluté do Nových Chalup a podél
Želnavského smyku k rozcestí Klápa. Podél
kanálu vede i
naučná stezka o délce 30 km. Seznamuje návštěvníky s
historií plavení dřeva na Šumavě, s historií vlastního kanálu a s osobností budovatele kanálu Josefa Rosenauera. Vede z původní Rosenauerovy nádrže až k potoku Pestřice nad
Lipnem.
A doporučit můžeme i
inline stezku z Nové Pece do Stožce. Je to jedna z nejkrásnějších stezek v České republice a navíc
vede 1. zónou Národního park Šumava v oblasti
Vltavského luhu.
Patnáct kilometrů dlouhá a 4 metry široká in-line stezka s nenáročným houpavým profilem je naprosto ideální pro rodiny s dětmi a
maminky s kočárky. Profil trasy je celkem rovinatý, poslední 4 km z
Černého Kříže do
Stožce počítejte s náročnějším táhlým stoupáním. V půli cesty se můžete občerstvit v bývalé hájovně Černý kříž.
Nenáročné procházky nádhernou přírodou Jizerských hor
Snad nejvhodnější hory pro
pohodlné putování s kočárkem jsou právě
Jizerky. Spousta kvalitních cest uprostřed nádherné přírody jsou zárukou skvělých výletů.
Výlet z Nové Louky do Bedřichova v délce 11 km je zajímavým tipem pro rodiny s dětmi, trasa se řadí ke středně náročným. Začínáme na Nové Louce, kde je i příjemná restaurace zvaná
Šámalova chata. Vydejte se odtud po modré turistické značce
směrem k Blatnému rybníku a dále k Tetřevímu křížku, který stojí na velkém balvanu. Pověst praví, že křížek zde nechal postavit lesník Gahler z Nové louky na památku své zemřelé dcery. Od křížku vede cesta přes
Velký Kamenický potok, odkud pokračuje dále až
k
Josefodolské přehradě, která je nejmladší a nejrozlehlejší přehradou
Jizerských hor.
Podél přehrady pokračujeme mírně zvlněným terénem přímo ke hrázi. Až si užijete
nádherné výhledy na vodní hladinu, vydejte se dále
na Hrabětice a poté k
rozhledně Královka. Odtud se vám naskytne krásný výhled na
Jablonec nad Nisou a při slunečném počasí zahlédnete v dáli i
Český ráj s
Troskami a
Kozákovým. Z
Královky už vás čeká pouze závěrečné klesání do
Bedřichova.
Krušnými horami k Novodomskému rašeliništi
Národní přírodní rezervace
Novodomské rašeliniště je součástí
Přírodního parku Bezručovo údolí. Je jedním z řady rašelinišť náhorní plošiny
Krušných hor. Je tvořeno dvěma samostatnými rašeliništi – Načetínským a Jezerním. Výlet si k němu můžete udělat
po asfaltových cestách, které slouží zároveň, jako cyklotrasy.
Výchozím bodem může být
obec Načetín nebo Jindřichova ves. Odtud se po
cyklotrase č. 23 dostanete k rozcestí Načenínská cesta, kde začíná modrá turistická značka směřující pod Jelení vrch. Tady se držte asfaltové cyklotrasy, až ke
křížení se žlutou turistickou značkou. Po té se vydejte ke
Svaté Anně a dále směrem zpět k Jindřichově vsi. Asi po 2 km narazíte na křižovatkou s neznačenou asfaltovou cestou. Dejte se po ní doleva a dojdete zpět do Jindřichovy Vsi. Celý okruh měří cca
12 km.
Čtvrtohorní organické rašelinné sedimenty
Novodomského rašeliniště mají
mocnost až 7 m. Rezervaci charakterizují rozsáhlé
porosty borovice kleče s vysokou druhovou skladbou. V porostu je tak možné nalézt například rojovník bahenní, břízu trpasličí, kyhanku sivolistou,
rosnatku okrouhlolistou,
klikvu bahenní nebo
šíchu černou. Rozsáhlé porosty zde vytváří suchopýr pochvatý a borůvka bažinná. Do zvláště chráněného území je vstup možný pouze po značených cestách.