Na skok přes hranice: 10 + 1 tip pro výlet na Velkou Javořinu a do Bílých Karpat

Rozhledna se nachází v lokalitě známé jako Vrchy. Nese název Travičná, což je vrchol kopce v nadmořské výšce 380 metrů.

Sklárna Květná je jednou z nejdéle fungujících skláren na našem území. Postavena byla v roce 1794, založil ji kníže Alois I. z Lichtenštejna. Od ledna 2024 má sklárna nového majitele a ruční výroba skla v Květné tak nadále pokračuje!

Město Vizovice proslavilo slovní spojení Vizovice = slivovice, ale Vizovice toho pro turisty nabízejí mnohem více – mimo jiné krásnou okolní krajinu s řadou zajímavých míst. Vydáme se k jejich poznávání po naučné stezce zvané Vizovické prameny.

Letní folklorní slavnosti, prohlídka starého větrného mlýna a výlet do svahů Bílých Karpat, třeba až na jejich nejvyšší vrchol Velkou Javořinu, to všechno nabízí Velká nad Veličkou. Leží na jižní Moravě v údolí říčky Veličky a je centrem národopisné oblasti zvané Horňácko.

Na kopci Radošov u Veselí nad Moravou na Hodonínsku stojí patnáct metrů vysoká rozhledna. Stavba stojí mezi vinohrady a tak je její tvar v podobě poháru vína více než symbolický.

Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty byla zřízena dne 3.11. 1980 na území okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Gottwaldov (dnes Zlín). Bílé Karpaty patří díky rozsáhlým loukám k nejcennějším lučním biotopům Evropy a jsou studijní plochou světového významu.

Asi 3 kilometry severozápadně od Buchlovic stojí na vysokém kopci zdaleka viditelný a majestátný hrad Buchlov. Hrad je ukázkou středověké pevnostní architektury a hradní interiéry dokumentují vývoj bytové kultury od 15. do 19. století.

Vzpomínáte na hodiny zeměpisu a víte, jak vysoká je nejvyšší hora České republiky? A víte, jak se jmenují a kolik měří nejvyšší vrcholy jednotlivých pohoří? Kde najdete nejvyšší kostelní věže, nejvyšší radnici a kde skutečně leží nejvyšší bod Česka? S pátráním vám pomůžeme na portálu Kudy z nudy.

Chráněná krajinná oblast Beskydy je svou rozlohou 1 160 km² největší CHKO v České republice. Naleznete zde původní pralesovité porosty, horské louky s výskytem vzácných karpatských rostlin a živočichů i unikátní pseudokrasové jevy.

Expozici mlynářství a života na Horňácku můžete zhlédnout v areálu u větrného mlýna v Kuželově. Samotný mlýn je jedním z mála dodnes zachovalých větrných mlýnů tzv. holandského typu. Větrný mlýn se nachází na nezalesněném hřbetu Bílých Karpat nad obcí Kuželov, jihozápadně od Velké nad Veličkou.

Na hranicích katastru města Uherský Brod vyrostly troje mohutné Brány Bílých Karpat. Jedná se o "dveře" do krajiny z dubových trámů, které slouží turistům nejen jako výchozí body pro návštěvu hor, ale také místa s krásným výhledem do krajiny.

Vizovické vrchy nabízejí bohaté možnosti trávení letní i zimní dovolené milovníkům přírodních krás, historie a památek, kultury i aktivního odpočinku.

Turistická chata na hranicích se Slovenskem na samém vrcholu Bílých Karpat je po dlouhé době opět plně v provozu. Chata má nového majitele, který se snaží o rekonstrukci tohoto objektu, který byl ve velmi špatném stavu.

Krásnou přírodu plnou studánek, památek a zajímavých míst najdete v pohoří Chřiby. Jeho dominantou je hrad Buchlov. Stojí zato vydat se také na příběhy opředený hrad Cimburk a na nedalekou Kazatelnu, nejkrásnější skalní útvar v Chřibech. Úžasný výhled budete mít z rozhledny Brdo.

Atypická pozorovatelna Durch vznikla roku 2018 dle návrhu architekta Zdeněk Fránka. Zdáli může vypadat jako rám k obrazu této krásné krajiny. Slouží také jako posezení pro kolemjdoucí nebo jako úkryt před nepřízní počasí.

Cesta hrdinů SNP je značená turistická cesta na Slovensku, která vede z Dukelského průsmyku na severovýchodu země, až na hrad Devín na západní hranici s Rakouskem. Její celková délka podle uváděných zdrojů kolísá mezi 750–770 kilometry. Částečně zasahuje i na území Česka, a to v Bílých Karpatech.

Vydejte se na nejvyšší vrcholy Bílých Karpat a pokořte Velkou Javořinu! Stezka vás provede Horňáckem, regionem s nenarušenou přírodou a bohatou kulturou. Nejzajímavější je zde NPR Javořina se zachovalým bukovým pralesem.

Rozhledna Královec se nachází na vrcholu Královec nad Valašskými Klobouky. Je celoročně přístupná. K rozhledně se dostanete po naučné stezce Královec.

Společné slavnosti na Velké Javořině, Slovenská strela, Trojmezí u Hrčavy, horské hřebeny Javorníků a Bílých Karpat, stavby architekta Dušana Jurkoviče nebo řeka Morava u Slovanského hradiště v Mikulčicích: to je jen malý výběr z mozaiky míst a zážitků, které nás spojují se Slovenskem.

Obec se do povědomí zapsala příběhy žítkovských bohyň, jež nedávno oživila brněnská spisovatelka Kateřina Tučková. Právě tady totiž žila do roku 2001 poslední z nich. Vesnička se nachází na samých hranicích České republiky, v malebných kopcích Bílých Karpat.

Velká Javořina leží v Bílých Karpatech na moravsko-slovenském pomezí nedaleko obce Strání. Se svými 970 m n. m. je zároveň nejvyšší horou tohoto pohoří. Vrcholem hory prochází hranice České republiky se Slovenskem.

Hostýnské vrchy s mírně zvlněnými hřebeny jsou velmi oblíbenou rekreační oblastí Východní Moravy. Milovníci turistiky a cykloturistiky si mohou vybrat z velkého množství značených stezek. Nadšenci pro houbaření či běžecké a sjezdové lyžování zde naleznou ideální terény.

Rozhledna Velký Lopeník stojí na stejnojmenném vrchu – druhé nejvyšší hoře CHKO Bílé Karpaty. Stavba na česko-slovenské hranici má být symbolem přátelství Čechů a Slováků. Z vyhlídkové plošiny se odkrývá fascinující kruhový výhled.

Velká Javořina leží v Bílých Karpatech na moravsko-slovenském pomezí nedaleko obce Strání. Na nejvyšší vrchol Bílých Karpat (970 m) se dostanete po pěkné pohodlné cestě od rozcestí Kamenná bouda nedaleko Strání. Po červeném lesním chodníčku si mohou udělat výlet pěší turisté, cyklisté a v zimě běžkaři využijí spíše zpevněnou cyklostezku č. 5052.

Pokud se na vás snášejí podzimní chandry a smutky, udělejte si výlet do lůna panenské přírody, do lesních říší, kde potkáte starobylé stromy pamatující věky dávno minulé. Zastavte se tu na chvilku, nasajte vůni spadaného listí a načerpejte energii z kmenů starých lesních velikánů.

Město v nížině Slovácka z jihu lemují vinice a Bílé Karpaty, na západě lužní lesy a na severu Chřiby. Z pohledu automobilistů je Veselí nad Moravou několik kilometrů dlouhá ulice s řadou křižovatek. Malebné historické náměstí totiž uvidí jen ti, kdo sem zamíří od Bzence nebo od Moravského Písku.

My Češi sice nemáme moře, ale jinak naše krajina patří k těm nejrozmanitějším v celé Evropě. Z toho důvodu u nás najdeme i mnoho přírodních unikátů, které stojí za to vidět a poznat blíže. Nenechte se proto pobízet, obujte trekové boty a vydejte se poznávat krásy české a moravské přírody. Zcela jistě nebudete zklamáni, ale nadšeni podobně jako generace turistů před vámi. Česká příroda má co nabídnout, tak se přestaňte trmácet po dalekých zemích a poznejte nejprve tu naši.

Název města Valašské Klobouky zní jako z pohádky. Leží za sedmero horami a sedmero řekami, odevšad je to sem trochu z ruky a jen málokdo ví, kde by je měl hledat. Objevíte tu řadu starých malebných roubenek a muzeum řemesel, v okolí láká k výletu rozhledna na Královci nebo originální betlém.

Přes hřebeny Bílých Karpat a vrchol Velké Javořiny prochází hranice Česka se Slovenskem. Javořina se každoročně na konci července stává tradičním místem setkávání Čechů a Slováků, spousta lidí se sem vydává i poslední či první den v roce. Důvodů k výletům ale je mnohem víc, od skvostných výhledů až po národní přírodní rezervaci, největší bezzásahové území v Česku. Jinak než po svých nebo na kole se sem ale nedostanete.

Odnikud to není na Velkou Javořinu tak blízko jako právě ze Strání, z rázovité slovácké obce v Bílých Karpatech. Nejezdí se sem jen kvůli přírodě, podívat se můžete také do skláren v Květné. Nejdéle fungující sklárnu v Česku a jednu z nejstarších v Evropě založil v roce 1794 kníže Lichtenštejn.

Město leží východně od Uherského Hradiště v údolí řeky Olšavy mezi Vizovickými vrchy a Bílými Karpaty. Patří k nejstarším sídlům jihovýchodní Moravy a bohatá historie se odráží v řadě zajímavých památek, několik míst také připomíná Jana Amose Komenského.