Co se vám vybaví, když přijde řeč na
Karpaty? Jedni si představí hlavně
Bílé Karpaty, malý ráj divoké přírody na moravsko-slovenském pomezí, druzí mohutný masiv celého karpatského oblouku. Do Česka Karpaty zasahují vlastně jenom malým kouskem na
jihu Moravy. Vinou se z Rakouska přes Slovensko, Maďarsko a Polsko na Ukrajinu a dál do Rumunska a Srbska v délce 1500 kilometrů, celkovou rozlohou 210 tisíc metrů čtverečních překonávají i Alpy. Celá řada míst v Karpatech je zapsaná na
seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO – namátkou
původní bukové lesy Karpat, dřevěné kostelíky v polských, ukrajinských, rumunských a slovenských vesnicích, opevněné vesnice Sedmihradska, pravoslavné kláštery v bývalé Rumunské Moldávii nebo unikátní jeskyně Slovenského ráje a krasu.
1. Bílé Karpaty, království rostlin a živočichů
„Naše“
Bílé Karpaty si v téhle světové karpatské konkurenci vedou docela dobře, i ony mají svá nej. Například
bělokarpatské květnaté louky se svým bohatým výskytem druhů rostlin řadí mezi nejbohatší biotopy v Evropě, potažmo na celém světě. V chráněné krajinné oblasti také žije víc než polovina druhů zvířat, známých z celého českého území. Odborníci odhadují, že celkem jde asi o 20 tisíc druhů zvířat, z toho zhruba 16 tisíc druhů hmyzu. Žije tu také nejvíc druhů motýlů ze všech oblastí České republiky. Jedinečné pohoří s úžasnou rozmanitostí rostlin i živočichů je současně
biosférická rezervace UNESCO a
chráněná krajinná oblast.
2. Legendární orchidejové louky Bílých Karpat
Nemusíte patřit ke znalcům botaniky, aby vás bělokarpatské květnaté louky uchvátily na první pohled. Biologové tu ale najdou skutečný ráj, protože na loukách se vyskytuje přes 800 druhů rostlin, desítky z nich patří mezi ohrožené. Každoročně od konce dubna přibližně do konce července vykvétá v
Bílých Karpatech více než dvacet druhů orchidejí – namátkou vstavače májové, mužské, vojenské i kukačky, prstnatce májové, bezové či pleťové, hlavinky horské, hořečky žlutavé karpatské nebo kruštíky. Zdejší louky s typickými, osaměle stojícími stromy, které vznikly na místě původních lesostepí, teplomilných doubrav, dubohabřin a bučin, jim poskytují ideální podmínky. Chcete se o orchidejích dozvědět víc? Rezervujte si některou z procházek s průvodcem, které pořádá
Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty ve
Veselí nad Moravou.
3. Velká Javořina, královna Bílých Karpat
Kromě několika oblastí nemají Karpaty charakter vysokých hor, spíš jde o nižší a zalesněné kopce – třeba takový, jako je
Velká Javořina, s 970 metry nejvyšší vrchol
Bílých Karpat. Přesto je mohutná a zdaleka viditelná, vede na ni několik turistických cest a otvírá se z ní nádherný kruhový výhled. Běžně bývají vidět
Chřiby s
hradem Buchlovem,
Pálava,
štěrkopísková jezera u Ostrožské Nové Vsi a na Slovensku
Malé Karpaty. Při dobré viditelnosti uvidíte na slovenské straně
Považský Inovec, Strážovské vrchy a
Malou Fatru, na české straně pak další vrcholy
Bílých Karpat s Velkým Lopeníkem,
Beskydy,
Vizovické a
Hostýnské vrchy. Pokud budete mít opravdu štěstí, zahlédnete i
vrcholky rakouských Alp a masiv Schneebergu.
4. Slavnosti bratrství Čechů a Slováků na Javořině
Když se vyhnete nejznámějším trasám,
Žítkové a dalším oblíbeným turistickým lákadlům, můžete v
Bílých Karpatech prochodit celé dlouhé hodiny o samotě. Pokud naopak máte rádi společnost, měli byste vědět, že právě
Velká Javořina je symbolem sounáležitosti a bratrství Čechů a Slováků. Historie jejich setkávání se odvíjí už od první poloviny 19. století a vy se sem můžete vypravit vždy
poslední červencovou neděli na každoroční
Slavnosti bratrství Čechů a Slováků. Na Velkou Javořinu také míří oblíbené silvestrovské nebo novoroční výšlapy.
5. Národní přírodní rezervace a prales Javorina
Jednou z národních přírodních rezervací
Bílých Karpat je
Javorina, rozsáhlé území na severních svazích
Velké Javořiny. Neoficiálně ji vyhlásili už v roce 1907
Lichtenštejnové, tehdejší majitelé panství, v roce 1933 byla vyhlášena chráněným územím a v roce 2008 se zařadila mezi bezzásahová území, s rozlohou 166 hektarů vůbec nejrozsáhlejší bezzásahový kousek přírody u nás. Podobně jako jinde se i tudy smí procházet jen po
značených turistických trasách, ale nemusíte mít obavy, žádné prodírání pralesem vám nehrozí: cesty jsou upravené a stromy, které spadnou na cestu, se odklízejí.
6. Čupec, nejvyšší bod jižní Moravy
Necelých pět kilometrů od
Velké Javořiny se přímo na česko-slovenské státní hranici tyčí
kopec Čupec. S 819 metry nadmořské výšky to není žádný obr, ani na poměry
Bílých Karpat, ale na kontě má jedno nepřehlédnutelné NEJ: jde o
nejvyšší vrcholek Jihomoravského kraje. Ve skutečnosti ovšem na území kraje leží bod s vyšší nadmořskou výškou, a to 836 metrů. Nejde ale o vrcholek, jen místo na úbočí nedalekého
kopce Durda.
7. Květná a Strání
Výlet na
Velkou Javořinu může začít ve
Strání nebo v
Květné. Byla by ale chyba představit si Strání jako zapomenutou vesničku, schoulenou v hlubokém karpatském údolí na konci světa. Vesnice vznikla u takzvané uherské obchodní stezky, která mířila z jihu přes
Uherský Brod a
Olomouc dál na sever k Baltu. Dnes tudy vede hlavní tah směrem na
Nové Mesto nad Váhom, a když si pohlídáte termíny v
kalendáři akcí, můžete se vypravit na Den otevřených dveří do zdejších
skláren.
8. Velký Lopeník, Durch a místa dalekých výhledů
Na svazích
Bílých Karpat se střídají louky a hluboké lesy, takže daleké výhledy nabízejí vedle
Velké Javořiny až na výjimky hlavně rozhledny –
rozhledna na Velkém Lopeníku,
Travičná anebo
Královec. Výjimečná výhledem i tvarem je
pozorovatelna Durch, zvláštní vyhlídka na severním okraji
Bílých Karpat u
Valašských Klobouků, kterou někdo vnímá jako rám obrazu a jiný zase jako okno.
9. Větrný mlýn v Kuželově
Nad obcí
Kuželov stojí jeden z mála dochovaných
větrných mlýnů takzvaného holandského typu. Byl postaven v roce 1842, mouku mlel více než sto let a po rekonstrukci se proměnil v exponát
Technického muzea v Brně s expozicí větrného mlynářství. Vedle mlýna si v malém muzeu prohlédnete, jak se tu žilo a pracovalo na přelomu 19. a 20. století.
10. Kudy na Velkou Javořinu?
Nejvyšším vrcholem Karpat je slovenský Gerlachovský štít s 2655 metry nad mořem. Máme štěstí, tak vysoko šplhat nemusíme, ale přesto výstup na
Velkou Javořinu není nenáročná procházka. Například z
Květné sice zelená značka stoupá jedním směrem na
Velkou Javořinu, druhým na
Velký Lopeník, ale v obou případech vás čeká převýšení 600 až 700 metrů. Cestu si můžete výrazně usnadnit, když místo startu posunete do sedla mezi
Strání a
Horní Němčí: je tu zastávka autobusu i parkoviště, červená značka vede přímo na vrchol Javořiny. Trasa tam a zpátky měří zhruba 15 kilometrů s převýšením 382 metrů.
Na skok přes hranice:
- Pohoří Bílé Karpaty daly jméno Červenokamenské bradlo a Vršatská bradla, tedy mohutné bílé skály, které najdete na slovenské straně pohoří.
- Výletníkům už sto let slouží Holubyho chata na východním svahu Velké Javořiny, tedy na Slovensku. Její základní kámen byl položen 8. července 1923 a je celoročně přístupná.
- Přechod Bílých Karpat z jednoho konce na druhý měří asi 100 kilometrů a zabere přibližně čtyři až pět dní pochodu. Kdo hledá větší výzvy, může se vydat dál na Slovensko po dálkové Cestě hrdinů SNP; vede z hradu Devín u Bratislavy přes část hřebene Bílých Karpat a dál přes Strážovské vrchy, Malou a Velkou Fatru, Nízké Tatry, Slovenské Rudohorie a Volovské vrchy až k Dukelskému průsmyku. Celkem měří přibližně 770 kilometrů.