Divocí vlci, kteří se do České republiky přirozeně šíří z okolních států, se na
Šumavě objevují už více než tři desetiletí. Ale skutečně
trvale jsou na
Šumavě od roku 2015. V roce 2017 byla poprvé v novodobých dějinách potvrzena
reprodukce.
Přestože docházelo a dochází ke sporadickým přímým pozorováním vlka člověkem, všechna zásadní zjištění pocházejí z monitoringu pomocí
fotopastí a dalších pobytových stop. Vlci jsou ostražití a nedůvěřiví k novým věcem v terénu. Zejména pokud vydávají zvuk a svítí. Proto je natočení či vyfotografování vícečetné smečky stále
unikátní.
Vlčí rodiny si "popovídaly" se psem
V
národním parku se nyní prokazatelně pohybují
dvě vlčí rodiny. Jedna z nich využívá hlavně lesy
mezi Finsterau a Srní. Druhá smečka se ukazuje mezi
přehradou Frauenau a Železnou Rudou. V oblasti
Srní zaznamenali zoologové kojící vlčici, tedy zvíře, jehož mléčné žlázy jsou plné, což je jasná známka starosti o potomstvo. Další fotopast v oblasti zaznamenala čtyři vlčata. Navíc
Správa NP provedla "
akustický pokus" se speciálně vycvičeným psem – v oblasti s potvrzeným výskytem vlků pes zavyl a obě
smečky mu zdálky
odpověděly. Dalo se dokonce rozlišit, že v obou vlčích rodinách jsou přítomny
letošní mláďata.
Vlci se tedy zdržují
převážně v západní části Šumavy, přecházejí tedy
i do Bavorského lesa. A
Správa Národního parku Šumava má od prosince 2020 poznatky o vlkovi či vlcích i v jižní části Šumavy. Výskyt smečky se ale dosud nepotvrdil.
Mladá vlčice dostala obojek
V prosinci loňského roku (2020) se správcům
NP podařio
odchytit asi
tříletou vlčici, které pak nasadili obojek. Ochranáři se domnívají, že se jedná o členku smečky, kterou na
Šumavě mezi lety 2015-16 vytvořil
samec z Itálie se samicí z pomezí Polska a Německa. Mladá vlčice tak může patřit do této první vlčí rodiny, která se na
Šumavě objevila.
Díky telemetrickému obojku získají vědci
přesná data o tom, kde vlci loví,
jak žijí a kolik času věnují návštěvám farem s hospodářskými zvířaty ve srovnání s lovem volně žijící kořisti. Hlavní kořistí vlků je především mnohde
přemnožená spárkatá zvěř, mezi kterou se řadí například srnci, jeleni a divoká prasata a způsobuje citelné škody lesníkům i zemědělcům. Tvoří asi 98 procent vlčího jídelníčku.