Stolová hora na Pálavě
Nad
Klentnicí se vypíná
Stolová hora (459 m), lokalita se vzácnými a ohroženými druhy rostlin a živočichů. Nejde jen o jeden z vrcholů
Pálavy anebo přírodní klenot
jižní Moravy, ale také o místo, kde už
v době bronzové vzniklo opevněné
hradiště; další hradiska vznikla také na blízkých
kopcích Děvín a
Kotel. Hradisko dnes připomíná jen mírně zvlněný terén, mnohem zřetelnější stopy tu historie zanechala v podobě
Sirotčího hrádku. Víte, že pod ním prý dosud najdete zbytky malé botanické zahrady s pálavskou květenou? Vznikla na počátku dvacátého století zásluhou původních německých obyvatel, kteří ji také dlouho udržovali. Na
Stolovou horu vás dovede
červená značka, která vychází z
Klentnice a kolem
Sirotčího hrádku míří přímo na vrchol. Na silnici z
Klentnice do
Mikulova se vrací kousek od veřejného tábořiště ve starém nevyužívaném lomu. Směrem k
Mikulovu se ještě můžete zastavit uprostřed vinic na
Kočičím kameni. Jde o svah s vápencovými skalami, kde se kdysi daly objevit zkameněliny s otisky mořských korálů, ulit a hlavonožců. Nespleťte si jej ale s
Kočičí skálou, která leží přímo u silnice.
Děčínský Sněžník, král tabulových hor
S nadmořskou výškou
723 metrů je
nejvyšší z našich stolových hor Děčínský Sněžník, ležící severozápadně od
Děčína. Vrchol hory tvoří
rozlehlá tabule, její impozantní rozměry 1 600 x 600 metrů ale oceníte jen při pohledu z výšky: je totiž téměř celá zalesněná. Většinu jejích okrajů lemují několik
desítek metrů vysoké pískovcové stěny s pseudokrasovými jeskyněmi. Výhledy na
Lužické hory a
České Švýcarsko se otvírají nejenom z okrajů tabule, jimiž prochází
naučná stezka, ale i z
kamenné rozhledny, jedné z nejstarších u nás. Z Drážďanské vyhlídky na severním okraji plošiny jsou dobře viditelné Drážďany na severozápadě a
Koňská hlava na východě. Zdálo by se, že díky
rozhledně a turistické chatě je
Děčínský Sněžník skvěle dostupný, ale hlavní parkoviště i stanice městské hromadné dopravy z
Děčína je v osadě Sněžník, dál už musíte výhradně pěšky.
Vladař Žluticka a Chlumská hora u Manětína
Chcete-li vidět skutečně důstojnou stolovou horu, musíte vyrazit do regionu
Západočeské lázně, tam, kde se východně od
Žlutic tyčí
mohutný vrch Vladař. S nadmořskou výškou 693 metrů není sice nejvyšší z našeho výčtu, ale vystupuje
200 metrů nad okolní krajinu, je vidět z velké dálky a působí skutečně impozantním dojmem. Na rozdíl od jiných tuzemských tabulových hor jeho vrchol není zalesněný, úbočí pokrývají těžko přístupné suťové lesy. Na temeno hory vedou stezky ze dvou stran, objevíte tu
zbytky rozlehlého pravěkého hradiště s mohutnými valy, příkopy a akropolí, je tu i
malé rašelinné jezírko, které našim předkům sloužilo jako zdroj vody.
Stolovou horu objevíte také nedaleko
Manětína –
Chlumská hora je zajímavá nejen talířovou prohlubní na jihovýchodním výběžku, která prozrazuje její sopečný původ (bývalý
sopečný kráter), ale také tím, že na její vrcholu roste vzácný strom
Jeřáb manětínský, který se nevyskytuje nikde jinde na světě! Přímo pod vrcholem najdete více než 4 m hlubokou boční trhlinu zvanou Černý kámen, rovněž pozůstatek dávné sopečné činnosti. Poblíž jsou i četné mrazové sruby a kamenné sutě.
Stolové hory a skalní města
K nejvyšším stolovým horám v Česku patří
Ostaš s nadmořskou výškou
700 metrů. V krajině nedaleko
Police nad Metují skutečně vyniká: okolní terén totiž převyšuje téměř o 250 metrů, vrcholová plošina je přes 500 metrů dlouhá a zhruba 400 metrů široká. Její okraje lemují
skalní věže, modrá turistická značka vedoucí na vrchol prochází kolem
Kočičího hrádku a přes dvě menší skalní města. Z
Ostaše se otevírají
krásné výhledy na
Krkonoše a
Broumovské stěny. Skalní věže a další rozmanité útvary najdete také na
stolové hoře Kozelka (660 m) poblíž
Manětína. Oblíbená horolezecká lokalita s desítkami skalních věží vystupuje 100 až 150 metrů nad okolní terén a svou
délkou 1 200 metrů a šířkou 200 metrů patří k největším svého druhu na
Plzeňsku. Kolem většiny zajímavých míst vede červená turistická značka.
Tabulová hora v Praze
Stolovou horu najdete dokonce i v
Praze. Jmenuje se
Vidoule, dosahuje nadmořské výšky
371 metrů a ukrývá se mezi Jinonicemi, Košíři, Motolem, Butovicemi a Stodůlkami. Dostanete se sem celkem snadno od
vlakové zastávky Praha-Stodůlky anebo od autobusové stanice Šafránkova poblíž ulice Upolínová (bus 184 a 174). Poblíž se nachází také park bývalé hospodářské usedlosti
Cibulka s rozhlednou a několika dalšími romantickými stavbami, v
jeskyních vyhloubených ve skalách ještě ve 20. století žila
pražská chudina. Vidoule je jedním z cenných, dosud nezastavěných zelených ostrůvků Prahy; území s mnoha
prameny a studánkami protkává poměrně hustá síť cest.
3 x o tabulových horách
O vznik stolových či tabulových hor se postaraly voda, vítr a mráz, působící na plošiny s vodorovně uloženými sedimenty. Díky příkrým svahům, které oddělují ploché temeno od okolní krajiny, se na vrcholu často nachází specifický ekosystém s odlišnou flórou a faunou.- Stolové hory nejsou jen na pevnině, objeveny byly i na mořském dně, třeba v hloubce kolem tří kilometrů.
- Zařazení některých vrcholků mezi stolové hory provází otazníky, například Děčínský Sněžník označují geomorfologové za ukloněnou kuestu. Budiž, ovšem stolové hoře se velmi podobá.
- Chcete se podívat na tabulové hory u našich sousedů? Například stolové hory Zschirnstein a Kaiserkrone na německé straně hranice (a také 130 m hluboký kaňon řeky Labe) uvidíte z vyhlídky Belveder, jedné z nejhezčích upravených skalních vyhlídek v národním parku České Švýcarsko.
Stolové hory jsou typem geologického útvaru charakterizovaným plochými vrcholy a strmými svahy. Jsou tvořeny sedimenty uloženými vodorovně, které byly postupně modelovány působením vody, větru a mrazu.
Na vrcholech stolových hor se často nachází unikátní ekosystémy s odlišnou flórou a faunou. Také můžete být svědky úchvatných výhledů a specifických přírodních úkazů.
Některými známými stolovými horami v Česku jsou Ostaš, Děčínský Sněžník, Vladař a Stolová hora na Pálavě, každá s unikátními přírodními a historickými charakteristikami.
Na vrcholu Děčínského Sněžníku můžete navštívit kamennou rozhlednu a užít si impozantní výhledy na Lužické hory a České Švýcarsko.
Na Stolové hoře najdete zbytky opevněného hradiště z doby bronzové a Sirotčí hrádek, kde se nacházejí zbytky malé botanické zahrady s pálavskou květenou.
Na vrcholu Chlumské hory roste vzácný strom Jeřáb manětínský, který se nevyskytuje nikde jinde na světě.
Na Vladaři objevíte zbytky rozlehlého pravěkého hradiště a malé rašelinné jezírko, které sloužilo jako zdroj vody našim předkům.
Ne, stolové hory byly objeveny i na mořském dně, například ve hloubce kolem tří kilometrů.
Na Stolovou horu se dostanete po červené turistické značce, která začíná v Klentnici a vede kolem Sirotčího hrádku až na vrchol.
Ve vinicích si můžete prohlédnout Kočičí kámen, svah s vápencovými skalami, kde se dříve daly objevit zkameněliny s otisky mořských živočichů.