ÚvodAktualityČesko ve filmu: Noc na Karlštejně s Jaroslavem Vrchlickým a tetřevy honzlovci
Prožijte svou Noc na Karlštejne
Zážitky

Česko ve filmu: Noc na Karlštejně s Jaroslavem Vrchlickým a tetřevy honzlovci

Poslechněte si audio verzi článku
Možná jste nikdy žádnou báseň Jaroslava Vrchlického nečetli a říkáte si, co má propána společného se známým filmovým muzikálem? Pak vás čeká velké překvapení: společného toho mají víc, než byste čekali. Film totiž vznikl podle Vrchlického divadelní hry, která měla premiéru už v květnu 1884.
Hrad KarlštejnUž od prvního uvedení na jevišti Národního divadlaPraze patří Noc na Karlštejně nejenom mezi nejoblíbenější divadelní hry, ale také mezi nejznámější díla Jaroslava Vrchlického (1853–1912). Děj se točí kolem Karla IV., jeho hradu Karlštejna a údajného císařského nařízení, které na hrad zakazovalo vstup ženám. V kultovním příběhu se najdou hned dvě, které zákaz poruší. První je císařovna Alžběta Pomořanská, která touží po svém muži, druhá neteř purkrabího Alena, která sice má teprve před svatbou, ale snaží se ji urychlit sázkou se svým otcem, že na hradě stráví noc.
 

Slavný muzikál a tetřevi honzlovci

Při čtení divadelní hry vás překvapí, že tvůrci slavného filmového muzikálu režiséra Zdeňka Podskalského z roku 1973 si nemuseli nic moc vymýšlet: postavy i děj filmu jsou prakticky stejné, stačí jen doplnit hudbu Karla Svobody, písně textaře Jiřího Štaidla, samozřejmě spousty žertíků a oblíbených hlášek. Ačkoli Vrchlický byl básnický mistr, verše jako „…Chňap a třísk a plesk a křup mu už bohdá není ňuchachá / hop a skok a bod a bác, náš patron Pankrác, Bonifác…“ vznikly teprve pro muzikál. Nebýt muzikálu, neznali bychom ani tetřevy honzlovce, které leckdo považoval za endemitní druh tetřevů z Karlštejnska. Přitom šlo jen o mondegreen, tedy jiný výklad slov z muzikálové písničky, kde Waldemar Matuška a Miloš Kopecký zpívají „…kdypak tetřevi hon s lovci prohrají? Když tokají, když tokají…
 

Kde se natáčel muzikál Noc na Karlštejně?

Filmový muzikál Noc na Karlštejně už samotným jménem jasně prozrazuje, kde se odehrává, ale nenatáčelo se jen na Karlštejně. Roli hradu císařovny v úvodní části si zahrál Křivoklát a nádvoří zámku v Dobřichovicích, protože z Alžbětina skutečného hrádku Karlíku zbyly jen zříceniny. Scény s písní Jede král se natáčely na březích Berounky, ale paradoxně král v této scéně na svůj hrad nepřijížděl, v sedle místo Vlastimila Brodského v roli Karla IV. seděl někdo jiný. Lovci filmových chyb také s oblibou číhají na úvod filmu, kde při rytířském turnaji vzadu vlevo přechází muž s jízdním kolem. Najdete jej ale už jen ve starších verzích filmu, v té nejnovější byl vyretušován.

Natáčení také často rušili náhodní turisté, protože na Karlštejně se natáčelo za běžného provozu. Další z filmových chyb je spíš úsměvná: když kamera bloudí po tvářích císaře a císařovny v Karlově soukromé kapli sv. Kateřiny, ženská tvář patří Karlově „bejvalce“, třetí manželce Anně Svídnické, a nikoliv poslední ženě Elišce.
 

Jak to bylo doopravdy?

Kdyby tvůrci filmu respektovali historickou skutečnost, jen těžko by do hlavních rolí mohli obsadit Vlastimila Brodského a Janu Brejchovou. Když si Karel IV. v roce 1363 vzal Alžbětu Pomořanskou, bylo mu 47 let a nevěstě pouhých 16. Také zákaz pobytu žen na hradě byl po staletí tradovaný omyl, v Karlově době měly ženy zakázaný vstup pouze do kaple svatého Kříže a do velké věže.

Paradoxně po láskyplném filmu u Brodských následoval rozvod: právě při natáčení muzikálu se do sebe zakoukali Jana Brejchová a Jaromír Hanzlík.
 

Karlštejnská Noc na Karlštejně

Vrchlického Noc na Karlštejně se od své premiéry objevuje na repertoáru řady divadel. Oblíbená je i u menších divadel a ochotnických souborů: dodržuje totiž aristotelovskou jednotu místa a času, děj se odehrává téměř na jediném místě a v krátkém časovém úseku. Navíc hity jako Jede král, Lásko má, já stůňu nebo Když mám tekutou révu si obvykle s herci rádi zazpívají i diváci.

Hra si od začátku koledovala o uvedení přímo tam, kde se odehrává. Těžko říci, jestli tak daleko zašla i fantazie samotného autora, ale přímo na nádvoří hradu Karlštejna ji poprvé hráli už herci z pražského Národního divadla, a od té doby se na letní scénu pravidelně vrací. Karlštejn dává celé hře vynikající atmosféru, kdy herci nezůstávají jen na pódiu, ale občas se pohybují mezi diváky, objevují se na cimbuří, v hradních oknech nebo v budově purkrabství.
 

Zajímavosti o filmu Noc na Karlštejně

  • Roli purkrabího měl původně hrát Jan Werich. Jenže ten v té době měl zákaz hrát, a tak roli získal Jaroslav Marvan. Trápila ho rakovina, jeho stav se během natáčení zhoršoval a krátce po premiéře zemřel.
  • Také hofmistryni Ofku neměla hrát Slávka Budínová, ale manželka režiséra Podskalského Jiřina Jirásková. Ta se ale podobně jako Werich nesměla objevit před kamerou.
  • Natáčelo se také ve filmových ateliérech na Barrandově, kulisy byly postavené přesně podle karlštejnských komnat.
  • Herci vesměs vzpomínají na natáčení plné pohody, stěžoval si jen zpěvák Karel Hála. Hrál rytíře, co vyšívá, a podle vlastních slov u toho vypadal jako blbec. Zřejmě se potřeboval z děsivého zážitku vzpamatovat, a tak si krátce poté režisér Podskalský do deníku zaznamenal: Dnes jsme nic nenatočili, Hála a Štědrý se pěkně zlinkovali, měli zpívat a nezpívali.
  • Noc na Karlštejně má několik filmových předchůdců: němou verzi z roku 1919 a muzikál z roku 1965, kde zazněly populární písně z 60. let s upravenými texy. Karla IV. a Elišku tehdy hráli Vladimír Ráž a Jiřina Bohdalová.
Věda a historie není nuda: kdo byl Arnošt z Pardubic, první pražský arcibiskup a přítel krále Karla IV.?

Věda a historie není nuda: kdo byl Arnošt z Pardubic, první pražský arcibiskup a přítel krále Karla IV.?

Patron města Pardubic, první pražský arcibiskup, přítel i rádce krále Karla IV., kterého sám korunoval: to byl Arnošt z Pardubic. Byl také reformátorem života církve i společnosti, štědrým donátorem umění a díky neuvěřitelnému rozhledu často působil jako diplomat ve službách krále. Pojďte se s ním seznámit na Kudy z nudy!

Karlštejn – hrad ochraňující korunovační klenoty Památky

Karlštejn – hrad ochraňující korunovační klenoty

Hrad Karlštejn, gotický skvost na jihozápad od Prahy, nechal v roce 1348 vystavět Karel IV., aby zde uchoval vzácné korunovační klenoty. Na hradě Karlštejn můžete prozkoumat nejen české korunovační klenoty a sbírku svatých relikvií, ale také prožít svůj Den na Karlštejně.

Věda a historie není nuda: od prevétů a veřejných záchodů až po moderní toalety

Věda a historie není nuda: od prevétů a veřejných záchodů až po moderní toalety

Víte, že i záchody mají svůj den? 19. listopad od roku 2013 patří Světovému dnu toalet. Záchody jsou místa, o kterých se většinou moc nemluví. Ať už jim ale říkáme jakkoliv, tedy WC, toaleta, záchod nebo latrína, používáme je všichni bez rozdílu. Navíc pohled do historie prozrazuje, že nešlo vždy o choulostivé téma, o kterém je nejlepší mlčet. Pojďte tedy s Kudy z nudy tam, kam i králové chodívali pěšky!

Věda a historie není nuda: Nobelovy ceny pro Česko, kdo je má a kdo je mohl mít?

Věda a historie není nuda: Nobelovy ceny pro Česko, kdo je má a kdo je mohl mít?

V didaktickém testu z češtiny mají maturanti uvést příjmení českého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Mnozí si na Jaroslava Seiferta nevzpomenou, a tak tipují Čapka, Kafku, Máchu nebo Nerudu. Anebo Heyrovského, i když ten ji získal za chemii. Kolik Nobelových cen ale vlastně do Česka putovalo a čí jméno se objevilo mezi nominovanými?

Divadlo Na Vinohradech Kultura

Divadlo Na Vinohradech

Divadlo na Vinohradech je jedna z hlavních činoherních scén v Praze, které bylo slavnostně otevřeno 24. listopadu 1907. Prvním představením byla hra Jaroslava Vrchlického Godiva. Divadlo patří k prestižním pražským scénám a jeho soubor tvoří přední čeští herci.

Berounskem a Křivoklátskem po stopách Karla IV. na kole

Berounskem a Křivoklátskem po stopách Karla IV. na kole

S osobností českého krále a římského císaře Karla IV., jedné z nejvýznamnějších osobností národních dějin, je spojena řada mýtů a legend, které určitě všichni znáte – zákaz vstupu žen na Karlštejn, jeho uvěznění na Křivoklátě nebo pověst o hradu Karlík, který byl podle nejslavnějšího fabulátora českých dějin Hájka z Libočan, vystavěn pro české královny. Tuto hypotézu později Jaroslav Vrchlický zakomponoval do své hry Noc na Karlštejně. Naše trasa vhodná pro statné cyklisty vede právě těmito místy, kde odhalíte, jak to bylo doopravdy.

S osobností na procházku: po Praze s hercem Milošem Kopeckým

S osobností na procházku: po Praze s hercem Milošem Kopeckým

Jeden z nejoblíbenějších divadelních a filmových herců, báječný představitel padouchů i charismatický doktor Štrosmajer z televizního seriálu Nemocnice na kraji města: to je Miloš Kopecký (22. srpna 1922, Praha – 16. února 1996, Praha). Znáte jeho nejpopulárnější filmy a nezapomenutelné hlášky?

Památky v okolí Prahy – známé neznámé

Památky v okolí Prahy – známé neznámé

Z hlavního města je to necelá hodinka cesty. Skoro každý už toto místo aspoň jednou navštívil. Jezdí se sem na rodinné výlety a nejeden mladý pár zde strávil romantický víkend. Je ale dost možné, že to nejzajímavější jste po cestě přehlédli!

Jaroslav Vrchlický – první český básník a spisovatel, nominovaný na Nobelovu cenu za literaturu

Jaroslav Vrchlický – první český básník a spisovatel, nominovaný na Nobelovu cenu za literaturu

Jaroslava Vrchlického, vlastním jménem Emila Jakuba Fridu (17. února 1853, Louny – 9. září 1912, Domažlice) známe jako básníka a spisovatele, ale proslavil se také jako překladatel. Jeho dílo obsahující všechny žánry literární tvorby patří k jednomu z nejbohatších a nejvšestrannějších v české literatuře. Byl také prvním českým autorem, nominovaným na Nobelovu cenu za literaturu.

Miloš Kopecký – jeden z nejoblíbenějších divadelních a filmových herců

Miloš Kopecký – jeden z nejoblíbenějších divadelních a filmových herců

Jeden z nejoblíbenějších divadelních a filmových herců, báječný představitel padouchů i charismatický doktor Štrosmajer ze seriálu Nemocnice na kraji města: to je Miloš Kopecký (22. srpna 1922, Praha – 16. února 1996, Praha). Znáte jeho nejpopulárnější filmy a nezapomenutelné hlášky?

Zřícenina hradu Karlík u Dobřichovic Památky

Zřícenina hradu Karlík u Dobřichovic

Skromné zbytky hradu Karlík najde pozorný turista v Kralickém údolí nedaleko Dobřichovic. O založení a funkci hradu historické prameny mlčí, je však možné že jej nechal postavit Karel IV. k ochraně hradu Karlštejna. Od roku 1422 je uváděn jako pustý.

Karlštejn

Karlštejn

Dnešní městys Karlštejn sice vzniknul ve stejné době jako známý hrad, ale podle jednoduchých příbytků, v nichž tu lidé žili, se mu říkalo Budy. K původnímu jménu se osada vrátila až v roce 1952. Dnes představuje atraktivní podhradí se spoustou obchodů, restaurací, obchodů a prodejen suvenýrů.

Julius Zeyer – první velikán českého národa, pochovaný v hrobce Slavín na Vyšehradském hřbitově

Julius Zeyer – první velikán českého národa, pochovaný v hrobce Slavín na Vyšehradském hřbitově

Prozaik, dramatik a básník Julius Zeyer (26. dubna 1841, Praha – 29. ledna 1901, Praha) dnes patří mezi téměř zapomenuté spisovatele. Dokonce i jeho nejznámější dílo, pohádkově-poetické drama Radúz a Mahulena, známe hlavně díky filmovému zpracování z roku 1970 s Janem Třískou a Magdou Vášáryovou v hlavních rolích.

Hrad Karlštejn – nedobytné reprezentační sídlo císaře Karla IV.

Hrad Karlštejn – nedobytné reprezentační sídlo císaře Karla IV.

Nedobytné reprezentační sídlo císaře Karla IV., kam prý neměly přístup ženy, aby tu panovníka nic nerušilo ve státnických či teologických úvahách, bylo založeno jako sejf pro korunovační klenoty, svaté ostatky a státní písemnosti.

Naučná stezka Cesta císařovny Elišky na Berounsku Příroda

Naučná stezka Cesta císařovny Elišky na Berounsku

Stezka ukáže všem zájemcům, kteří se po ní vydají krásy města Dobřichovice, obcí Karlík a Mořinka, městyse Karlštejn a v neposlední řadě hrádku Karlík v překrásném údolí Karlického potoka.

Další aktuality

Svatohubertské slavnosti budou opět na zámku Loučeň

Hubert, který slaví svátek začátkem listopadu, je znám jako patron myslivosti. Na zámku Loučeň budou oslavy probíhat v sobotu 2. 11. 2024 a sobotní program bude věnovaný právě tomuto světci a také české myslivosti. Na Svatohubertských slavnostech nebudou chybět oblíbení sokolníci, koncert barokní hudby, ukázka práce loveckých psů nebo vábení zvěře.
30. říjen 2024 12:15
Zážitky, Středočeský kraj

Užijte si podzimní prázdniny v Aquapalace Praha

Vymýšlíte pro své děti program na podzimní prázdniny a nic originálního vás nenapadá? Pak přijeďte do aquaparku Aquapalace Čestlice, kde najdou děti spoustu zábavy a dospělí si mohou pořádně odpočinout třeba v saunovém světě. Vyzkoušeli jste už vodní Parkour v Aquapalace Praha? Podzimní prázdniny se zábavným dětským programem probíhají v Aquapalace až do 30. října 2024.
27. říjen 2024 10:06
Životní styl, Středočeský kraj

V milovickém Mirákulu je otevřeno každý den až do konce října

Milovické Mirakulum se pomalu připravuje na úplný konec sezóny. Do konce října je zde však otevřeno každý den od 9:00 do 17:00, a to i během státního svátku, v pondělí 28. října 2024. Poté zůstává park v provozu ještě do neděle 3. listopadu, kdy se večer uzavře a otevře zase na jaře.
26. říjen 2024 12:00
Zážitky, Středočeský kraj

Den Středočeského kraje proběhne i v Muzeu Českého krasu

Společně s oslavou 106. výroční založení ČSR probíhá letos 28. 10. 2024 i tradiční říjnový Den Středočeského kraje. Muzeum Českého krasu v Berouně pro zájemce nachystalo v tento den hned několik akcí. Komentované prohlídky Geoparku Barrandien a program zaměřený na trilobity s geologem. Probíhat budou také ukázky vytloukání zkamenělin z kamenů.
26. říjen 2024 10:49
Památky, Středočeský kraj

Do Hornického muzea v Příbrami se podíváte i o státním svátku

Hornické muzeum Příbram připravuje již tradičně, na 28. října 2024 při příležitosti státního svátku a Dne Středočeského kraje, zábavný program na hornické téma s názvem Havířské šprýmování. V areálu Ševčinského dolu budou pro děti i dospělé připraveny netradiční soutěže. Při příležitosti státního svátku a Dne Středočeského kraje budou expozice muzea otevřeny za 1 Kč.
24. říjen 2024 12:00
Památky, Středočeský kraj

Užijte si Den Středočeského kraje v Příbrami, Berouně, Kladně a na řadě dalších míst!

V pondělí 28. října 2024 slaví svátek Středočeský kraj a zve na řadu zajímavých míst. Právě v tento den lze ve středních Čechách vyrazit vstříc památkám za symbolické vstupné nebo zcela zdarma. Kromě současných expozic je pro vás připraven i další doprovodný program, ať už jsou to koncerty, besedy, vernisáže či trhy, většinou vhodné pro všechny věkové skupiny.
22. říjen 2024 16:00
Kultura, Středočeský kraj

Poslední víkend s párou vás čeká v Lužné u Rakovníka

V sobotu 26. a v neděli 27. října 2024 máte poslední možnost svézt se parním vlakem do železničního muzea v Lužné u Rakovníka, kde bude probíhat zajímavý program, který potěší malé i velké návštěvníky. S párou se můžete svézt v sobotu i v neděli do okolí Lužné – nostalgické vlaky vedenými některou z parních lokomotiv pojedou mezi Lužnou a Řevničovem a také mezi Lužnou a Rakovníkem.
22. říjen 2024 8:00
Zážitky, Středočeský kraj

Vychutnejte si voňavé a chutné Žleby

V zámecké kuchyni Žleby o prodlouženém víkendu 26. až 28. října 2024 opět zavoní nejen koláče! Kuchtíci a kuchtičky v historických kostýmech se postarají nejen o doprovodný program, ale i o zajímavý exkurs do každodenního života na zámku v dobách dávno minulých. Vydejte se na exkurzi do dávných časů, kdy bylo na žlebském zámku ještě živo.
22. říjen 2024 6:00
Památky, Středočeský kraj