První pražský arcibiskup, politik a diplomat
Arnošt z Pardubic je osobnost evropského formátu. Jako jeden z nejbližších přátel a mimořádně schopných spolupracovníků
císaře a krále Karla IV. ho doprovázel na zahraničních i domácích cestách, podílel se na vytváření důležitých listin a právních dokumentů a Karel s ním konzultoval většinu zásadních rozhodnutí. Byl pohledný a duchaplný, jako první český církevní hodnostář získal od papeže právo korunovat české panovníky, a dokonce sám měl velkou šanci stát se papežem. Kdo byl muž, který měl údajně ze všech lidí na královském dvoře ke svému králi nejblíž?
Neposedný kluk v kostele
Arnošt z Pardubic se narodil na přelomu 13. a 14. století, přesné datum ale není jisté. Nejčastěji se uvádí
25. březen 1297. Hostýň, kde se patrně budoucí první pražský arcibiskup a patron
Pardubic narodil, se dnes jmenuje
Hostinka a leží pár kilometrů od
České Skalice. Jeho
otec Arnošt a
rod pánů z Pardubic se odvozoval od
Malovců, kteří měli stejný znak, totiž půlku koně s uzdou. Měli statky na
Plzeňsku, Bechyňsku a
Prácheňsku, a jak uvádí dějepisec
August Sedláček, do
východních Čech se dostali teprve poté, co Arnoštův otec začal zastávat úřad královského purkrabího v
Kladsku.
Právě v
Kladsku Arnošt prožil dětství a také tam zažil zvláštní zjevení: při mši v kostele se od něj údajně odvrátil oltářní obraz s Pannou Marií. Arnošt v tom viděl varování před svým rozpustilým životem. Po chvíli se prý obraz vrátil do původní polohy, ale pro Arnošta to byl vztyčený prst, který rozhodl o jeho dalším duchovním směřování.
Student na cestách Evropou a první královská korunovace
Následovala církevní škola v
Broumovském klášteře a pak univerzitní studia. Protože v
Praze v té době ještě žádná univerzita nebyla, vypravil se Arnošt do
Itálie. Studoval práva a teologii v
Bologni a
Padově, a právě tam se seznámil s budoucím
králem a císařem Karlem IV.
V roce 1338 se vrátil do Čech, o rok později se stal kapitulním děkanem u sv. Víta v Praze a když roku 1343 zemřel
pražský biskup Jan IV. z Dražic, markrabě Karel ho vyslal k papeži se žádostí o zřízení pražského arcibiskupství. Papež vyhověl, a roku 1344 byl
Arnošt z Pardubic jmenován pražským arcibiskupem. V listopadu téhož roku položil za přítomnosti
krále Jana Lucemburského i kralevice Karla základní kámen ke
katedrále sv. Víta na
Pražském hradě a o tři roky později korunoval
Karla IV. českým králem a jeho první manželku
Blanku z Valois českou královnou.
Arnošt z Pardubic, schopný manažer Karla IV.
Nezůstalo u jediné korunovace: Po Blančině smrti Arnošt korunoval i další
tři české královny, Annu Falckou, Annu Svídnickou a Alžbětu Pomořanskou i syna a budoucího
krále Václava IV. Vyjednal
Karlovu císařskou korunovaci a stál u zrodu prvního vysokého učení v
Praze – Univerzity Karlovy, dokonce působil jako její první kancléř. V době Karlovy nepřítomnosti spravoval celou zemi a v roce 1355 zakázal
ordály, takzvané
boží soudy. Nebylo to poprvé, mimo zákon je postavil o více než sto let dřív lateránský koncil, ale zákazy se často porušovaly.
Jeden z vůbec nejvzdělanějších mužů v zemi také založil řadu
kostelů a klášterů. Mezi prvními to byl
kostel Panny Marie Sněžné v
Praze, který se svou velikostí měl stát protějškem
svatovítské katedrály. Zasloužil se o vybudování klášterů v
Sadské,
Jaroměři a
Rokycanech, postavil a zaopatřil špitály v
Českém Brodě,
Příbrami a
Libáni, obnovil staré arcibiskupské hrady a ty, které už zchátraly, postavil znovu, například v
Příbrami. Zřídil také řadu
rybníků, například u
Rokycan,
Horšovského Týna či u
Chýnova, města
Český Brod,
Horšovský Týn a
Roudnici nad Labem pak nechal obehnat hradbami. Ze svých soukromých finančních prostředků dal napsat graduály a antifonáře, tedy knihy pro kůr, a to v mnoha svazcích a v nádherném provedení. Postaral se o zaopatření učitelů i studentů teologie na nově založené pražské univerzitě a pečoval také o další vzdělávání kněží. Podle legend byl
Arnošt z Pardubic prý také zručný řezbář a z hruškového dřeva měl vyřezat
sošku Panny Marie Svatohorské, která údajně ronila slzy.
Když ctihodný otec Arnošt v roce 1364 zemřel, byl pochován tam, kde začalo jeho duchovní obrácení a kde si přál už dlouho být pohřben: v
Kladsku, ve
farním kostele Nanebevzetí Panny Marie. Dokonce si sem nechal dovézt
náhrobek, mimořádný doklad gotického sochařského umění 14. století. Náhrobek z opuky patrně zhotovila
pražská parléřovská huť, ale během staletí se několikrát stěhoval; ostatky
Arnošta z Pardubic jsou dnes uloženy na jiném místě kostela.
Zajímavosti o Arnoštovi z Pardubic
- Arnošt z Pardubic je patronem města Pardubice. Začal zde budovat hrad a před rokem 1359 dal vystavět chrám Zvěstování Panny Marie.
- Jeho jméno nese jedna z pardubických ulic, aula pardubické univerzity a výletní loď.
- Podobizny předních osobností Karlova dvora, tedy arcibiskupů Arnošta z Pardubic a Jana Očka z Vlašimi, Beneše z Kolowrat a stavitele Matyáše z Arrasu, můžete vidět společně s alegorickými sochami čtyř tehdejších univerzitních fakult na pomníku Karla IV. na Křižovnickém náměstí na Starém Městě v Praze.
- Arnošt z Pardubic samozřejmě nesmí chybět ve slavném filmovém muzikálu Noc na Karlštejně: jeho roli hrál Karel Höger.