Sedm hor s krásnými výhledy, kam se dostanete jen pěšky nebo na kole

Míst, odkud je s mírnou nadsázkou vidět od Šumavy až sousedům do Tater, máme v Česku celou řadu. Mezi ty nejdostupnější patří třeba rozhledna s otočnou kopulí na Zvičině (671 m) v Podkrkonoší nebo Kozákov, hora známá jako naleziště drahých kamenů. Se 744 metry nadmořské výšky je nejvyšším vrcholem Českého ráje, ovšem proti horám, které vám nabídneme v rychlém přehledu, jsou Zvičina i Kozákov úplná mrňata.
 

Poledník na Šumavě

Poledník neboli Polední hora (1315 m n. m.) je jedním z dominantních vrcholů centrální Šumavy. Stojí tu jedna z nejnedostupnějších rozhleden v Česku – dlouho byla z důvodu rekonstrukce uzavřena. Otevřená je denně, v červnu od 9:30 do 16:30 a v červenci a srpnu do 17:00 hodin. Z několika cest je sem nejlepší trasa pěšky z Prášil kolem Prášilského jezera, ale včetně zpáteční cesty počítejte s trasou dlouhou minimálně 11 km. Až k rozhledně také vede značená cyklostezka. Z věže je za dobrého počasí výhled na celou Šumavu, obdivovat můžete i malebné Pošumaví a vrcholky Alp; jsou odtud vzdálené přibližně 180 km. U paty věže vznikla srubová stavba s krytým posezením, občerstvením a informačním střediskem národního parku Šumava, opodál také objevíte jednu ze zážitkových tras.
 

Kurzova věž na Čerchově

Na kole i pěšky se můžete vydat také na Čerchov (1 042 m n. m.), symbol Domažlicka a nejvyšší vrchol Českého lesa. Z kamenné Kurzovy rozhledny se otevírá pěkný kruhový výhled na Šumavu, Podunají a Český les, za dobré viditelnosti spatříte i Klínovec v Krušných horách i štíty Alp. Nejkratší trasa vede ze severu po červené značce od parkoviště z Capartic (4 km), tam se také můžete napojit na cyklostezku, která stoupá k vrcholu partiemi podél česko-německých hranic. Z Pece pod Čerchovem vás k rozhledně dovede modrá značka (5 km), od oblíbené rekreační oblasti na Babylonu s přírodním koupalištěm značka zelená (7 km).
 

Lysá hora v Beskydech

Na Lysou horu, nekorunovanou královnu Moravskoslezských Beskyd s nadmořskou výškou 1 323 metrů se také dostanete jedině pěšky nebo na kole. Zatímco značené turistické stezky včetně naučné stezky sem vedou ze všech stran, například z Malenovic, Ostravice nebo Visalají, pro cyklisty je vhodná jen 9 km dlouhá asfaltka z Papežova. Ve všech případech počítejte s převýšením zhruba 700–900 metrů. Odměnou za vynaloženou námahu vám však bude fantastický výhled na celé Beskydy, Malou Fatru a někdy dokonce až Západní Tatry – Roháče. Vidět bývá i 200 km vzdálená Sněžka.
 

Králický Sněžník

Dlouhý pochod s převýšením několika set metrů budete muset zdolat také cestou na vrcholek Králického Sněžníku (1 424 m n. m.), ať už zvolíte cestu ze Stříbrnice nebo z Dolní Moravy. Těsně pod vrcholkem objevíte základy bývalé Lichtensteinovy chaty, známou žulovou sošku slůněte a také pramen řeky Moravy. Z vrcholku, kde nyní stojí kontroverzní polská rozhledna dohlédnete za příznivých podmínek na dva nejvyšší body naší země – přirozený, tedy vrchol Sněžky (1 603 m), a umělý, který představuje špička vysílače na nejvyšší hoře Moravy, na Pradědu ve výšce 1 638 m.
 

Praděd: jednoduše i dlouze

Cesta na Praděd (1 492 m), nejvyšší vrchol Hrubého a Nízkého Jeseníku, může být krátká nebo dlouhá. Ta jednodušší vede ze sedla Hvězda nad Karlovou Studánkou kyvadlovou autobusovou dopravou na Ovčárnu a odtud kolem chaty Barborka rovnou vzhůru k televiznímu vysílači s rozhlednou. Delší je cesta z Červenohorského sedla přes Švýcárnu, nejromantičtější trasa pak míří z Karlovy Studánky vzhůru po naučné stezce po březích a kolem vodopádů Bílé Opavy. Ať už zvolíte kteroukoli variantu, z vyhlídkového ochozu na Pradědu je za dobrého počasí krásný rozhled na Beskydy s Lysou horou a Radhoštěm, vidět bývá i Sněžka, Vysoké Tatry a Malá Fatra na Slovensku nebo rakouské Alpy.
 

Milešovka, královna Českého středohoří

Výhled od Zvičiny přes Krkonoše, Krušné hory a pražskou kotlinu až po Šumavu se před vámi otevře, když stanete na vrcholu Milešovky (837 m n.m.). Nejvyšší hora Českého středohoří je známá díky meteorologické observatoři a drží několik rekordů. Je považována za největrnější místo Česka, podle statistik tu bývá až padesát bouří ročně a vrch kromě toho přitahuje blesky; říká se jí proto také Hromová hora. Na vrcholek, převyšující okolní krajinu o 350 m, vede několik značených tras, vesměs náročných, strmých, kamenitých, nezpevněných a úzkých. Pro cyklisty není vhodná ani jedna. Vůbec nejdrsnější výstup na Milešovku vede z obce Milešov po červené značce.
 

Velká Javorina: nejvyšší vrchol Bílých Karpat

Velká Javořina leží v Bílých Karpatech na moravsko-slovenském pomezí nedaleko obce Strání. Se svými 970 m n. m. je zároveň nejvyšší horou tohoto pohoří. Vrcholem hory prochází hranice České republiky se Slovenskem. Vrcholová část Javorina s původními bukovými lesy je součástí Národní přírodní rezervace Javořina, která zahrnuje pralesovitý porost na vápnitém flyši severního svahu a společenstvo horské louky na vrcholu a severním svahu Velké Javořiny. Od roku 2008 je současně na ploše 165 hektarů vyloučen jakýkoli zásah do lesního porostu, na Javořině byl vyhlášen prales. Na Velkou Javořinu je nejkratší cesta z pohraniční vesničky Květná po zelené značce, přes chráněnou přírodní rezervaci Javořina. Ve Velké nad Věličkou začíná také Javořinská naučná stezka. Celková trasa měří 23 km, cestou potkáte 14 panelů naučné stezky informující o zdejším kraji a jeho obyvatelích.