ÚvodAktualitySkryté v lese – tipy, kam se vydat na zajímavé zříceniny
Památky

Skryté v lese – tipy, kam se vydat na zajímavé zříceniny

Jarní procházka v lese může mít i svůj zajímavý cíl. V našich tipech objevíte zříceniny hradů, zámků, klášterů nebo poslední zbytky opuštěných osad, které jsou ukryty hluboko v lese či na pozapomenutých místech, kde doslova „lišky dávají dobrou noc“. Udělejte si výlet do míst, která vám možná byla utajena, ale kde na vás zapůsobí zvláštní atmosféra dávno opuštěných staveb.

Arnoštova leštírna v Českém lese

leštírnaZbytky Arnoštovy leštírny na ploché sklo, která se jako jediná dochovala na našem území, se nachází v hlubinách Českého lesa, nedaleko Huťského rybníka. Své jméno získala podle majitele Zahájského panství Arnošta Malovce, který tuto leštírnu založil. Pohon leštírny zajišťovalo původně vodní kolo a po roce 1910 jej poháněla elektrická energie z vodní turbíny. Jedná se o jedinou leštírnu tohoto druhu na světě. K obnovení památky došlo téměř náhodou – při své procházce v místech, kde bývaly sklárny, si regionální historik všiml části kovového zařízení, částečně zasypaného, ale i zakrytého popadanými stromy. Při odkrytí pak došlo k objevení celého leštírenského stroje z poloviny 19. století. Až když bylo vše vyčištěno a začalo se s úpravou plochy okolo leštírny, všimli si historikové otvoru, který naznačoval, že pod leštírnou by mohlo být ještě jedno patro. Když se tam dostali, našli tam původní stroje, které umožňovaly pohyb leštírny. Tím, že vrchní patro bylo zasypáno, sem nemohl vzduch a stroje tak zůstaly ve velmi dobrém stavu. Z bezpečnostních důvodů však není spodní patro přístupné.
 

Zřícenina strážního hradu Quinburg u Vrbna pod Pradědem

Zdroj foto: mapy.cz, autor xbsZřícenina hradu Quinburk se nachází 7 km severozápadně od Vrbna pod Pradědem, stojí na strmé skále (868 m) nad řekou Černá Opava v blízkosti bývalé myslivny Drakov. Pokud se má v Jeseníkách nějaká zřícenina nazvat "tajemným hradem v Karpatech", pak to bude právě Quinburk. Je zcela mimo turistické trasy a cyklotrasy, daleko od civilizace. Je těžké ho najít, ale možná se to právě vám podaří. Odmění se tichem a hradbami skal obklopených hlubokými lesy bez davů turistů. Výlet k troskám tohoto zapomenutého hradu zabere celý den, zato však budete odměněni procházkou v překrásné horské krajině. Jelikož k hradu nevede značená cesta, je přístup poměrně obtížný. Quinburk vznikl pravděpodobně v polovině 13. století jako strážní hrad na bývalé stezce do Vratislavského panství. Od 14. století byl zřejmě pustý a dodnes se zachovaly jen skromné zbytky zdí.
 

Zřícenina skalního hradu Stohánek

stohánekZbytky skalního hradu Stohánek se nachází na pustém místě, nedaleko silnice Mimoň – Hamr na Jezeře. Poprvé byl hrad v písemných materiálech zmiňován v roce 1431 za Beneše z Vartemberka, ale jeho historie neměla dlouhého trvání – poslední zmínka pochází z roku 1453 a krátce poté patrně zanikl. Vlastní hrad na vrcholu byl zčásti tesaný do skály, zčásti dřevěný. Dnes se na vrcholu dochovaly tesané zbytky dvou místností. Ve stěně po pravé straně schodiště se nachází 16 prázdných výklenků bývalé křížové cesty. Na jihovýchodní straně proti vchodu se nacházel oltář s malovaným očistcem. V roce 1760 byla ve zbytcích hradu zřízena poustevna. Poustevník však udržoval intimní styky se ženami, roku 1773 byl obviněn z nemravného života a vyhnán. Poustevna pak byla zrušena.
 

Lesní divadlo ve Cvikově

lesní dovadlo cvikovNedaleko města Cvikova na temeni hřbítku nad jeskyní je několik starých pískovcových lomů, ve kterých se dříve lámal kámen na stavbu cvikovských domů. V jednom z lomů vybudoval v roce 1920 cvikovský ochotnický spolek malebné lesní divadlo, na jehož jevišti stály dva dřevěné domky, tvořící malou náves. Dnes zde však zůstala už jen nevelká ve skále vytesaná místnost s okénkem a v protější stěně krátká chodba s výklenkem. Od města sem vedla stará cesta s upravenými kamennými schody. V současné době se již divadlo nevyužívá. Od města sem vedla stará cesta s upravenými kamennými schody.
 

Bývalá obec Knížecí Pláně na Šumavě

Knížecí PláněZaniklá ves Fürstenhut na Šumavě je působivou připomínkou tragických událostí moderních českých dějin. Knížecí Pláně v blízkosti státní hranice s převážně německým obyvatelstvem čítaly v době svého rozmachu na 60 domů. V 50. letech minulého století byla obec na státní hranici srovnána se zemí. Kromě jejich pozůstatků je v terénu dobře patrný především systém polí, ohraničených mezními pásy z mohutných balvanů. V 70. letech 20. století byl armádou zničen místní hřbitov a kostel sv. Jana odstřelen. Dnes jej připomíná vztyčený kříž na pietně upraveném místě – základech kostela. Z obnoveného hřbitova je za jasného počasí výhled na horu Luzný, Třístoličník, Boubín, Bučinu a v okolí hřbitova se otevírá pohled na partie celých Knížecích Plání. Za příznivých podmínek jsou viditelné i Alpy.
 

Zřícenina barokní sýpky v lese Maxberk

sýpka MaxberkNad obcí Kvasetice se nachází zřícenina velké sýpky, nazvané Maxberk. Sýpka je z tereziánské doby a sloužila jako zásobárna obilí v případě neúrody. Do dnešního dne z ní zbyly pouze dvě obvodové zdi. Obec Kvasetice se nachází dva kilometry severovýchodně od Plánice na úpatí zalesněného vrchu Buzrakov, jehož nejvyšší bod je 641m nad mořem. Značky ke zřícenině sice nevedou, ale dostanete se sem po vyšlapané lesní cestě, od stavení s číslem popisným 33. Cesta prochází kolem sadů s vysílačem, poté pokračuje lesem, až ke zřícenině.
 

Zřícenina hradu Templštejn – dávné sídlo templářů

templštejnHrad Templštejn vystavěl na skále nad řekou Jihlavkou řád templářů a učinil z něho sídlo své komendy. Nachází se daleko od civilizace, nad řekou Jihlavou u Vrabčího kopce. Nejbližší větší jsou Dukovany. K strategické ochraně hradu byla vybudována v polovině 15. století štítová zeď. Měla chránit hrad především před přímým účinkem dělostřelby. Zeď však nebyla dokončena, a proto své poslání nesplnila. Hrad sice nikdy nebyl nikdy dobyt, avšak zanikl zřejmě po velkém požáru, který můžeme datovat jedině do první poloviny 16. století. Hrad je volně celoročně přístupný, jako většina zřícenin je vstup na vlastní nebezpečí. Občas se zde konají různé akce, k dispozici je i možnost objednání komentované prohlídky. Termíny akcí a další služby jsou inzerovány na hradním webu.

 
Zaniklá osada Königsmühle v Krušných horách

osada KönigsmühleKönigsmühle, Königův mlýn nebo také Králův mlýn je zaniklá osada nedaleko Háje u Loučné v Krušných horách. V osadě stávalo šest domů, dnes po domech zbyly jen ruiny obklopené krásnou přírodou horského údolí. V osadě žila padesátka lidí, kteří museli po roce 1945 odejít. Do dnešních dnů zachovaný vchod do sklepa tohoto bývalého mlýna používali obyvatelé pěti domů během druhé světové války jako úkryt při leteckých náletech. Příjezdovou cestu ve směru od vsi Háj tvoří zhruba 1,5 km dlouhá rokle. Po staletí tudy procházela obchodní stezka z Čech do Saska, po které jezdily těžké koňské povozy s nákladem obilí, mouky, dřeva, rudy a dalších nákladů. Těžké vozy cestu po léta stlačovaly hlouběji do půdy a hloubka úvozu je nyní na některých místech až tři metry.
 

Zřícenina loveckého zámečku Mořičov U Ostrova

Zřícenina loveckého zámečku Mořičov U OstrovaBarokní lovecký zámeček nechali vystavět v letech 1738-1739 majitelé ostrovského panství markrabata Ludwig Georg a August Georg z Baden-Badenu a Hochburku na návrší v nejvyšší části rozsáhlé panské obory v někdejším lesním revíru Tiergarten asi 1,5 kilometru jihozápadně od vsi Mořičov. Objekt sloužil potřebám majitelů do počátku 19. století a následně byl opuštěn a postupně se proměnil ve zříceninu. Kolem zámečku byl v čase jeho největší slávy vybudován důmyslný systém orientovaných cest, alejí a průhledů, řešený pro lov spárkaté a divoké zvěře. Přímo k jižní stěně zámečku přiléhala bažantnice. Lesním průsekem severozápadním směrem bylo možno od loveckého zámečku dohlédnout až k hlavnímu vstupu do Launeburského zámku v Ostrově, odkud se prý dávalo znamení k zahájení lovu.
 

Zřícenina hradu a kláštera Kuklov

klášter kuklovPět vysokých gotických oken bývalého klášterního kostela svatého Ondřeje se vypíná nad vesničkou Kuklov nad lesnatým údolím Brložského potoka, 3 km západně od Brloha v Blanském lese. Poblíž kláštera se v lese nacházejí také zříceniny hradu Kuglvajt ze 14. století. Původní název hradu a vsi Kuglwaid je pravděpodobně převzat z německého "gugl-waid", což volně přeloženo znamená "lesnatá homole". V blízkosti zříceniny se nachází klášter, jehož stavba nebyla niky dokončena. Roku 1495 sem Petr IV. z Rožmberka povolal mnichy řádu sv. Františka z Pauly, aby zde založili paulánský klášter. Klášter s jednolodním kostelem sv. Ondřeje nebyl nikdy dokončen a kolem roku 1530 byl opuštěn. Během třicetileté války měla klášterní budovy zcela pobořit švédská vojska a přítomné mnichy ubít. V roce 1967 se zde točil černobílý snímek Údolí včel.
Zřícenina barokní sýpky v lese Maxberk Památky

Zřícenina barokní sýpky v lese Maxberk

Nad obcí Kvasetice se nachází zřícenina velké sýpky, nazvané Maxberk. Sýpka je z tereziánské doby a sloužila jako zásobárna obilí v případě neúrody. Do dnešního dne z ní zbyly pouze dvě obvodové zdi.

Lesní divadlo ve Cvikově Příroda

Lesní divadlo ve Cvikově

Lesní divadlo u Cvikova vybudoval v roce 1920 cvikovský ochotnický spolek. Vybral si k tomu prostředí jednoho pískovcového lomu nacházejícího se na úpatí Zeleného vrchu.

Zřícenina loveckého zámečku Mořičov u Ostrova Památky

Zřícenina loveckého zámečku Mořičov u Ostrova

Barokní lovecký zámeček nechali vystavět v letech 1738-1739 majitelé ostrovského panství markrabata Ludwig Georg a August Georg z Baden-Badenu a Hochburku na návrší v nejvyšší části rozsáhlé panské obory v někdejším lesním revíru Tiergarten asi 1,5 kilometru jihozápadně od vsi Mořičov.

Bývalá obec Knížecí Pláně na Šumavě Památky

Bývalá obec Knížecí Pláně na Šumavě

Zaniklá ves Fürstenhut na Šumavě je působivou připomínkou tragických událostí moderních českých dějin. Knížecí Pláně v blízkosti státní hranice s převážně německým obyvatelstvem čítaly v době svého rozmachu na 60 domů. V 50. letech minulého století byla obec na státní hranici srovnána se zemí.

Zřícenina hradu Templštejn – dávné sídlo templářů Památky

Zřícenina hradu Templštejn – dávné sídlo templářů

Hrad Templštejn vystavěl na skále nad řekou Jihlavkou řád templářů a učinil z něho sídlo své komendy. Ze 13. století se dochovalo templářské jádro hradu půdorysu pětiúhelníku. Hrad byl postupně rozšiřován až se stal ve své době jedním z největších hradních areálů této části Moravy.

Zřícenina strážního hradu Quinburg u Vrbna pod Pradědem Památky

Zřícenina strážního hradu Quinburg u Vrbna pod Pradědem

Zřícenina hradu Quinburk se nachází 7 km severozápadně od Vrbna pod Pradědem, stojí na strmé skále (868 m) nad řekou Černá Opava v blízkosti bývalé myslivny Drakov. Dnes zůstaly na místě, srázně spadajícím na sever a severozápad, jen zbytky zdí.

Zřícenina hradu a kláštera Kuklov Památky

Zřícenina hradu a kláštera Kuklov

Pět vysokých gotických oken bývalého klášterního kostela svatého Ondřeje se vypíná nad vesničkou Kuklov nad údolím Brložského potoka, 3 km západně od Brloha v Blanském lese. Poblíž kláštera se v lese nacházejí také zříceniny hradu Kuglvajt ze 14. století.

Zaniklá osada Königsmühle v Krušných horách Památky

Zaniklá osada Königsmühle v Krušných horách

Königsmühle, Königův mlýn nebo také Králův mlýn je zaniklá osada nedaleko Háje u Loučné v Krušných horách. V osadě stávalo šest domů, dnes po domech zbyly jen ruiny obklopené krásnou přírodou horského údolí. V osadě žila padesátka lidí, kteří museli po roce 1945 odejít.

Zřícenina skalního hradu Stohánek Památky

Zřícenina skalního hradu Stohánek

Skalní hrad Stohánek byl vybudován na strmém pískovcovém suku u obce Svébořice, nedaleko od Hamru na Jezeře.

Arnoštova leštírna v Českém lese Památky

Arnoštova leštírna v Českém lese

Zbytky Arnoštovy leštírny na ploché sklo, která se jako jediná dochovala na našem území, se nachází v hlubinách Českého lesa, nedaleko Huťského rybníka. Pohon leštírny zajišťovalo původně vodní kolo a po roce 1910 jej poháněla elektrická energie z vodní turbíny.

Další aktuality

Za unikátními betlémy se vydejte nejen do muzea

Vánoce představují jedno z nejkrásnějších období v roce. Staré tradice si připomínají nejen v muzeích a skanzenech, ale i na dalších místech. Vydejte se s portálem Kudy z nudy za unikátními betlémy – najdete je například v Horní Lidči, Třešti, Kryštofově údolí, Lošticích nebo v Třebechovicích pod Orebem.
20. listopad 2024 12:00
Památky

Mamuti v Česku: kde si je prohlédnete pěkně zblízka?

Legendární zvířata, která žila v době ledové na území dnešní Evropy, Asie i Severní Ameriky, známe hlavně díky obrazům Zdeňka Buriana a z knížek Eduarda Štorcha. A také díky seriálu Mach a Šebestová, kde pračlověk pan Huml vařil mamuty s koprovou omáčkou. Jenže jak to s mamuty bylo doopravdy a kde se s nimi můžete potkat?
18. listopad 2024 7:55
Památky

50 tipů, kam na výlet za menhiry, tajemnými balvany a kamennými kruhy

V Česku najdete desítky balvanů, které jsou pokládány za prehistorické. Menhiry a další kamenné megalitické stavby představovaly již odpradávna velmi silná energetická místa. Podle archeologů se však nikdy neprokázalo, že by mezi nimi byl opravdový menhir. Komplexy menhirů, kamenů a kamenných kruhů vám mohou posloužit i jako cíle originálních výletů.
17. listopad 2024 10:08
Památky

Užijte si prohlídky klášterů i v zimním období

Ačkoli jsou kláštery především poutními místy, nabízejí také komentované prohlídky nebo výstavy. A jejich brány zůstávají otevřeny i v zimním období. Podívat se můžete například na Svatou Horu u Příbrami, která v adventním čase proslula výstavami unikátních betlémů, na prohlídku láká klášter v Teplé, Broumově či Břevnově. Nahlédnout lze také do kláštera sv. Františka z Assisi ve Voticích, ve kterém si prohlédnete stálé expozice a sezónní výstavy, jako například chystanou výstavu betlémů.
15. listopad 2024 16:00
Památky

Soukromé hrady a zámky nespí ani v adventním období

Hlavní sezóna hradů a zámků letos skončila, ale i v zimních měsících 2024 některé z nich nabízí zajímavý program. Ani soukromé hrady a zámky nespí a jejich majitelé zvou do svých sídel na prohlídky či koncerty. Zejména v týdnech adventu a blížících se vánočních svátků, které právě na památkových objektech bývají kouzelné a půvabné. Objevte zimní krásy zámku Karlova Koruna, potěšte se koncerty v zámku Dobříš a prozkoumejte podzemí dolnokounického hradu!
15. listopad 2024 6:22
Památky

Kam za svatou Kateřinou? Vydejte se Českem na výlet nejen do kostelů a kaplí!

Na svatou Kateřinu podle dávného zvyku končí taneční zábavy a začíná adventní půst. Poslední zábava se konala 25. listopadu, kdy ženy zvaly muže k tanci a platily za ně útratu. Domácímu dobytku končila venkovní pastva a dvory začínaly se stříháním ovcí. Svatá Kateřina se narodila okolo roku 289 n. l. na území dnešního Egypta, v době pronásledování křesťanů, přesto se Kateřina ke křesťanské víře hrdě hlásila. Císař nechal děvče postavit před učence s cílem jí víru rozmluvit. To se mu ale nepodařilo – naopak. Tehdy osmnáctiletá Kateřina dokázala obrátit všechny na křesťanství. Sám císař dívku pak dokonce požádal o ruku, ta ovšem odmítla, za což byla odsouzena k smrti. Podle legendy místo krve vytrysklo z jejích ran mléko. Kult svaté Kateřiny byl hojně rozvinutý již od 11. století, ve městech nechávali kostely a kaple zasvěcovat právě sv. Kateřině. I sám Karel IV. nechal sv. Kateřině postavit kapli. Den sv. Kateřiny byl rovněž oblíbeným datem svateb. V tento den lidé započínali také velký předvánoční úklid.
13. listopad 2024 9:13
Památky

Čobogaj nebogaj aneb kde si užijete Kateřinské slavnosti

Dá rozum, že svatokateřinské slavnosti se slaví většinou tam, kde mají kostely zasvěcené svaté Kateřině. Kromě souhrnu těch nejznámějších a nejlepších akcí vám nabídneme i pár informací o známé světici a odhalíme tajemství lidového popěvku „čobogaj nebogaj“.
13. listopad 2024 0:15
Památky

Věda a historie není nuda: svatá Anežka Česká, světice a princezna z rodu Přemyslovců

Svatá Anežka Česká není jen nejslavnější česká světice a patronka všech nemocných, chudých a trpících, ale byla to také královská dcera, která odmítla tři nápadníky (nebo jich bylo víc?) a dala přednost životu ve víře a odříkání. Když ji 12. listopadu 1989 papež Jan Pavel II. svatořečil, naplnilo se staré proroctví, že až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou, zavládne v českých zemích svoboda.
12. listopad 2024 8:09
Památky